Ministerstvo životního prostředí Bosny a Hercegoviny: Ochrana přírody a udržitelný rozvoj

Bosna a Hercegovina, federativní přímořská republika na Balkánském poloostrově, se potýká s výzvami v oblasti ochrany životního prostředí, ale zároveň disponuje jedinečným přírodním bohatstvím.

Bilaterální vztahy Česka a Bosny a Hercegoviny jsou na vynikající úrovni a vnímáme prostor k prohloubení bilaterální ekonomické spolupráce. Bosna a Hercegovina zůstává prioritní zemí rozvojové spolupráce ČR.

Velvyslankyně České republiky Ivana Hlavsová podepsala s ministryní pro civilní záležitosti Bosny a Hercegoviny Ankicou Gudeljević Smlouvu o sociálním zabezpečení a setkala se s ministrem bezpečnosti Bosny a Hercegoviny, Selmem Cikotićem.

Strategie EU pro dunajský region (EUSDR)

Strategie EU pro dunajský region (EUSDR) je jednou ze čtyř makroregionálních strategií EU. Ty jsou nástrojem pro zefektivnění spolupráce na úrovni států a regionů a vznikly z iniciativy Evropské komise (konkrétně spadají do kompetence DG REGIO). Cílem makroregionálních strategií je vytvořit horizontální rámec pro spolupráci, která vede k řešení konkrétních výzev, jimž daný makroregion čelí, a to v podobě nejrůznějších projektů či prostřednictvím užšího propojení příslušných orgánů a institucí.

Podunajská strategie není sama o sobě finančním nástrojem, umožňuje však lepší koordinaci a spolupráci při využívání již dobře etablovaných nástrojů a programů, jako jsou LIFE či Interreg Danube Region. Členy EUSDR jsou jak členské státy EU (Německo, Rakousko, Slovensko, ČR, Maďarsko, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko), tak nečlenské (Srbsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Moldavsko a Ukrajina), které svým územím zasahují do povodí Dunaje.

Čtěte také: Bosenské klima

Struktura EUSDR zahrnuje čtyři základní pilíře a v rámci nich dvanáct prioritních oblastí, z nichž každou koordinují společně dva státy. V gesci MŽP jsou tři prioritní oblasti z pilíře zaměřeného na ochranu životního prostředí:

• PA4 - Obnovení a udržení kvality vod
• PA5 - Řízení rizik pro životní prostředí
• PA6 - Ochrana biologické rozmanitosti, krajiny a kvality ovzduší a půdy

Role MŽP

MŽP může s využitím kontaktů v rámci strategie pomoci subjektům z ČR (organizacím zastupujícím veřejný, neziskový i soukromý sektor či výzkumným institucím) při hledání projektových partnerů v ostatních zemích Podunají a naopak. MŽP rovněž prostřednictvím členství v řídicích skupinách sleduje činnost jednotlivých prioritních oblastí ve své gesci a účastní se nastavování priorit a cílů. S ohledem na uvedené prioritní oblasti je EUSDR pro MŽP relevantní zejména ve vztahu ke spolupráci v oblasti vody, ochrany přírody a krajiny, ale také ovzduší.

Ochrana přírody a biologické rozmanitosti

Bosna a Hercegovina zároveň patří k zemím se zachovalou divokou přírodou, nejvyšší biodiverzitou v Evropě a posledními opravdu nespoutanými evropskými řekami. Bosna a Hercegovina je jedinečná počtem neregulovaných vodních toků, které jsou domovem mnoha endemických druhů rostlin a živočichů.

Podporujeme proto kampaň na vyhlášení pěti nových chráněných přírodních oblastí, které zajistí trvalou ochranu několika řek a přilehlých území. Společně s místními odbornicemi a odborníky provedeme biologické průzkumy, díky kterým vytvoříme mapy příležitostí a strategie rozvoje pro každou lokalitu. Díky konzultacím a kulatým stolům s místními občany zajistíme, aby nově vyhlášená chráněná území respektovala jejich zkušenost a znalosti krajiny.

Zatímco v Evropské unii se intenzivně pracuje na obnově narušené přírody, v Bosně a Hercegovině by často stačilo chránit to, co už zde existuje. Právě proto Arnika v této zemi působí dlouhodobě.

Čtěte také: Bosna a Hercegovina: co navštívit

Vladimir Topić z Centra pro životní prostředí (BaH) upozornil, že Bosna a Hercegovina v současné době chrání pouze asi 3 procenta svého území, což je alarmující. ,,Proto jsme se na konferenci zaměřili na potřebu vyhlašovat nová chráněná území. "Bosna a Hercegovina patří mezi pět evropských zemí s nejvyšší biologickou rozmanitostí. Na jejím území se nachází 252 typů ekosystémů a unikátních biotopů, které mají význam z celoevropského hlediska.

Invazní druhy

Negativní vliv invazních druhů je všeobecně známým a často citovaným problémem. Přestože roční náklady spojené s regulací a odstraňováním následků negativního působení invazních druhů jsou v zemích Evropské unie odhadovány na 12 mld. eur, v Evropě dosud chybí jednotná metodická i legislativní strategie boje s těmito organismy.

Především z tohoto důvodu vytvořilo několik evropských i regionálních institucí seznamy či databáze nepůvodních a invazních druhů, sloužících ke sdílení informací mezi zúčastněnými subjekty. O jedné z nich pojednává následující text. Jde o projekt NOBANIS (North European and Baltic Network on Invasive Alien Species), do kterého se zapojila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Tento informační databázový systém (nyní dostupný na www.nobanis.org) původně zahrnoval státy severní Evropy a baltské země, postupně se úspěšně rozšířil i o státy střední a západní Evropy. Česká republika se zapojila v roce 2010, nejnovějším členem je od roku 2011 Bělorusko.

Průmyslové znečištění

Kdysi patřila Jugoslávie k nejúspěšnějším zemím socialistického bloku. Bosna a Hercegovina, ležící v srdci zaniklé balkánské federace, byla centrem jejího zbrojního, hutního a chemického průmyslu. Průmyslové znečištění přetrvává na rozdíl od samotné Jugoslávie dodnes.

Čtěte také: Bosna a Hercegovina: Klimatické podmínky

Komíny četných továren způsobují jeden z nejvážnějších problémů Bosny a Hercegoviny - silným znečištěním ovzduší trpí desítky tisíc lidí. Majitelé dostatečně neinvestují do nových technologií a nadále profitují z provozu zastaralých hutnických a chemických závodů a elektráren. Jedním z největších znečišťovatelů na celém Západním Balkáně je ocelárna globální korporace ArcelorMittal ve městě Zenica. Odhalili jsme, že její provoz způsobuje kontaminaci potravin.

tags: #bosna #i #hercegovina #ministerstvo #prirody #životního

Oblíbené příspěvky:

• Pobyt v přírodě v Česku
• Doučování žáků ohrožených neúspěchem
• Udržitelnost v Kutné Hoře
• Srovnání metanu a uhlí
• Příroda Bavorského lesa