Klimatický Kongres OSN: Co to Je a Proč Je Důležitý

Blíží se další klimatický summit OSN a řada lidí doufá, že by mohl přinést kýžený průlom v globální snaze o dosažení cíle Pařížské dohody. Blíží se 26. konference OSN o změně klimatu (COP26) v Glasgow.

Co je klimatický kongres OSN?

Pořadatelem konference byla Organizace spojených národů (OSN). I tak jde však o vůbec první zmínku uhlí v závěrečném komuniké vrcholných klima-summitů, jež se pod hlavičkou OSN konají každoročně (s výjimkou loňska) od roku 1995.

COP26: Dohoda z Glasgow

Představitelé téměř 200 zemí světa se na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Britský předseda COP26 Alok Sharma po hlasování nedovedl skrýt dojetí a nechybělo mu mnoho z slzám, jak bylo vidět v přímém přenosu z jednacího sálu. Ocenil přístup zemí, které byly ochotné ustoupit od svých požadavků, aby všech 197 států mohlo podepsat jednu společnou dohodu.

Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie. Formulace závazku byla pod tlakem Číny a Indie ale na poslední chvíli oslabena a namísto původně navrhovaného postupného zavržení uhlí hovoří jen o postupném omezení jeho používání. Právě na tlak ze strany Číny a Indie upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Zmírnění dikce si vynutil tlak Číny a Indie.

Mnoho delegátů vyjádřilo z ústupku těmto dvěma zemím zklamání, ale kvůli "vyššímu dobru" pro text nakonec všichni hlasovali. Vážné výhrady ke způsobu přijetí změn a ústupku ve prospěch Indie a Číny měl i vyjednavač za Evropskou unii, eurokomisař Frans Timmermans. Dohodu přesto označil za "historickou". V podobném duchu se vyjádřili také zástupci Švýcarska nebo Lichtenštejnska, které navíc kritizovalo menší prostor, které dostaly malé státy při vyjednávání.

Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž

Cíle stanovené OSN před konferencí COP26

Před začátkem konference v Glasgow OSN stanovila tři kritéria, podle kterých chtěla hodnotit úspěch setkání: snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého na polovinu, získat 100 miliard dolarů od bohatých zemí na pomoc těm chudším a zajistit, aby polovina této částky pomáhala rozvíjejícím se zemím přizpůsobit se nejhorším dopadům změn klimatu. "Ani jedno z těchto kritérií nebylo splněno", konstatoval generální tajemník OSN António Guterres.

Oblasti, ve kterých konference dosáhla úspěchu, shrnul Alok Sharma jako "pokrok v oblasti uhlí, aut, peněz a stromů". Vedle problematických a velmi mediálně sledovaných debat o postupném útlumu používání uhlí se někteří světoví lídři zavázali také k zastavení odlesňování nebo snižování úniku metanu do atmosféry.

Závazky a dohody

• K udržení globálního oteplování pod 1,5 stupně Celsia je potřeba snížit do roku 2030 globální produkci skleníkových plynů o 45 procent oproti stavu z roku 2010 a na čistou nulu v emisích kolem poloviny století.
• Část státníků se na klimatické konferenci COP26 dále zavázala, že do roku 2030 zvrátí úbytek světových lesů. Ke společnému prohlášení se připojilo přes 100 států včetně Brazílie, Indonésie a Konžské demokratické republiky, na jejichž území se rozkládá většina světových tropických pralesů.
• Země se zavázaly snížit do roku 2030 úniky metanu do atmosféry o 30 procent oproti roku 2020, tyto země dohromady představují přes 70 procent světového hrubého domácího produktu a polovinu veškerých emisí tohoto plynu. Téměř polovinu veškerého dosud pozorovaného oteplení planety vědci přisuzují právě metanu.
• Dohoda "s lítostí" konstatuje, že bohaté země nedostály slibu začít do roku 2020 přispívat chudým regionům 100 miliard dolarů (asi 2,2 bilionu Kč) ročně na opatření související se změnami klimatu.

Kritika a reakce

Výkonná ředitelka ekologické organizace Greenpeace Jennifer Morganová ve vyjádření kritizovala kompromis, který se dostal na poslední chvíli do glasgowské dohody na návrh Indie. V konečném znění se hovoří o postupné redukci užívání uhlí k výrobě elektrické energie, zatímco v původním návrhu se hovořilo o omezování až k úplnému zavržení spalování uhlí k energetickým účelům k určitému datu. "Tady máte stručné shrnutí: Bla, bla bla," uvedla. "Ale opravdová práce pokračuje mimo tyto sály.

Globální metanový závazek

Spojené státy Americké, Evropská unie a další partneři dnes na COP26 oficiálně ohlásili Globální metanový závazek. Cílem tohoto závazku je snížit emise metanu nejméně o 30% do roku 2030 (ve srovnání s rokem 2020). Téměř polovinu veškerého dosud pozorovaného oteplení planety vědci přisuzují metanu. Ten má více než osmdesátkrát větší schopnost zachytávat teplo v atmosféře než oxid uhličitý.

Praha a klimatické cíle

Nebuďme lhostejní k prostředí, ve kterém žijeme. Praha má teď šanci stát se lídrem v boji za ochranu klimatu. Jsme rozhodnuti ji nepromarnit. Proto představujeme Klimatický plán hl. m. Praha se podílí na celkové energetické spotřebě České republiky z 10 %. Měla by se snažit vyvázat ze závislosti na externích dodávkách energie z fosilních zdrojů, a plně zaměřit svou pozornost na vlastní výrobu z obnovitelných zdrojů. Bohatý fond budov v tom může sehrát důležitou roli. Jakými kroky toho můžeme dosáhnout?

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

Praha má k dispozici kvalitní síť veřejné dopravy a skýtá i další možnosti pro přepravu jinými způsoby než pomocí osobních automobilů. Měla by sledovat moderní trendy a nezaspat dobu. Modernizace současných tras, podpora cyklo-infrastruktury a dostupná síť dobíjecích elektrostanic - jaké další způsoby se ohledně dopravy nabízejí?

Praha může sehrát klíčovou roli v tom, aby se odpady měnily na zdroje. Měla by se soustředit na to, aby se vzniku odpadů předcházelo a aby produkty a materiály kolovaly v dlouhotrvajících cyklech, bez ztráty hodnoty. Cirkulární ekonomika je v podstatě typem životního stylu. Jak se může tento způsob přemýšlení stát součástí života v metropoli?

Praha, stejně jako ostatní metropole, funguje jako tepelný ostrov. Z asfaltových a betonových povrchů sálá teplo i v noci, jejich teplota je znatelně vyšší než přilehlých zelených ploch. Veškerá dešťová voda je rychle odvedena z města a svedena do kanalizace. Suché plochy a parné dny znepříjemňují život obyvatelům a mají negativní vliv na zdraví. Existují ale opatření, jak tyto efekty aspoň částečně napravit a získat zdravější, modřejší a zelenější místo k životu. Jak toho lze dosáhnout pomocí adaptace?

Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti

tags: #klimatický #kongres #OSN #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Rozlučka se svobodou v přírodě
• Historie a současnost ČSOP Jaroměř
• Historie a současnost ČSOP Jaroměř
• Aktuality o skládce v Podivíně
• Co je ÚSES?