Botanika Elena Priroda: Co to je a jak se projevuje v udržitelném pěstování rostlin

06.04.2026

Sestry Jolana a Elena Šádkovy měly doma odjakživa zelenou džungli. Farmářky z paneláku se věnují udržitelnému pěstování pokojovek, od substrátů po postřiky. Když začaly rostliny prodávat, zjistily, že lidé stojí i o rady s pěstováním. S péčí o pokojové rostliny začaly Jolana a Elena Šádkovy radit lidem už před sedmi lety, dnes mají stálou komunitu na sociálních sítích. Rostliny od minulého roku prodávají přes svůj e-shop, nabízejí k nim také poradenství. O pokojovky se chodí starat také k lidem domů. Pomohou prý s běžnou údržbou i napadením škůdci.

Udržitelné pěstování pokojových rostlin

Pokojové rostliny má doma každý, ale ani jejich pěstování není bez ekologických dopadů. Sestry Jolana a Elena Šádkovy se rozhodly pokojovky pěstovat udržitelně. Důraz kladou na kvalitní substrát, který si míchají. Nepoužívají v něm rašelinu, jejíž těžba představuje zátěž pro životní prostředí. Těžba rašeliny pro substráty ničí cenná blata, úložiště oxidu uhličitého. Samy rašelinu v substrátech, kterých namíchají stovky litrů ročně, nepoužívají. Jejich mixy se skládají z mnoha složek. Kokosové vlákno doplňují vermikompostem, piniovou kůrou a perlitem.

Ke kvalitním substrátům farmářky začaly nabízet i šetrnější náhradu klasických plastových a terakotových květináčů. Vlastní výpěstky sázejí do kokosových květináčů. Ty jsou vyrobené z odpadu a zcela se po dosloužení rozloží. Mají i další výhody. „Vždycky v nich víte, kdy je pokojovku potřeba zalít,“ dodává Jolana. Když květináč rostlina přeroste, tak se jen vloží do nového, většího.

Šetrný přístup k rostlinám

Při pěstování se navíc vyhýbají chemii. „Děláme to nejen kvůli ekologickým dopadům, ale i proto, že prodáváme na terarijních burzách. Pokojovky během sezony nepřihnojují. „Když přidáte vermikompost, už to není nutné. Živiny z něj bohatě stačí,“ doplňuje Elena. Na rozdíl od klasického hnoje nezapáchá a mimo základní prvky obsahuje i další mikroprvky, jako jsou hořčík nebo vápník. „Z naší zkušenosti má repelentní účinky. Hledaly jsme to v zahraničních odborných článcích, které nám naši teorii potvrdily. Obsahuje totiž chinin.

V boji se škůdci doporučují Farmářky z paneláku přírodní cestu, která podle nich funguje mnohdy lépe než průmyslová chemie. „S nimbovým olejem si vystačíte u všech běžných parazitů. Nimbový olej se vyrábí z plodů a semen stromu Nim. Je bohatý na mastné kyseliny a působí proti mikrobům, houbám i hmyzu. Jako první pomoc stačí i obyčejný řepkový olej smíchaný s vodou a jarem. „Na listech se vytvoří vrstva, která škůdce udusí. Při krizi si s tím vystačíte. Důležité je to nastříkat pořádně do všech záhybů a pod listy.

Čtěte také: Botanika, zoologie a ekologie - terminologický slovník

Příběh Farmářek z paneláku

Před sedmi lety si Elena Šádková koupila semínka měsíčních jahod. Z několika gramů vypěstovala tři stovky sazenic. „Trochu mi ujela ruka. Pro sestru je totiž vyhodit kytku zločin,“ směje se Jolana. „Překvapilo nás, kolik zájemců si je chtělo vzít. Často to byli sousedé z paneláků okolo. Talent na pěstování měly od malička. Mladší Elena si koupila první pokojovku už v deseti letech a nezůstalo jen u rostlin. Teď mají doma jen kanárky, psa, kočku, pavouka a stínky, maličké suchozemské korýše. „Z naší zoologické zahrady se postupně stala botanická. Už ani nepočítáme, kolik druhů rostlin máme.

Sestry chtěly o rostlinách vědět co nejvíc a rozhodly se pro odborné vzdělání. Jolana vystudovala Ekologii a ochranu přírody na Univerzitě Karlově. Postupně se jejich nabídka rozrostla i o pokojovky a balkonovky, které doma vypěstovaly. „Bylo to lehčí než každému posílat odpověď, jen jsme zkopírovaly odkaz,“ popisuje Jolana. Rostliny začaly postupně prodávat v čím dál tím větším množství. Pokojovky „piplaly“ od řízku, všechno byly jejich výpěstky. Klientelu měly ještě malou, takže jim to stačilo.

Mimo prodej se starají o rostliny klientů přímo doma. „Klasický případ je fíkus darovaný od tchýně, který za žádnou cenu nesmí uhynout. Už jsme ale byly i v bytě, který byl skrz na skrz promořený škůdci. „Největší smysl má starat se o rostliny, které už máme doma. Rády bychom se postupně věnovaly hlavně tomu,“ dodává Elena. „Mohou s námi žít klidně i dvacet let. Sestry dnes ukazují, jak se dá dobře farmařit i v paneláku, a to opravdu šetrně. „Nejekologičtější cesta je, že si u babičky ustříhnete řízek a necháte si ho doma zakořenit. Když už si rostlinu lidé kupují, měli by si najít, co je pro ni vhodné. „Kapradině se dařit v obývacím pokoji nikdy nebude,“ doplňuje Elena.

Důležitost kvalitního substrátu

Základem je podle Farmářek z paneláku kvalitní substrát. Rostliny z obchodu by lidé měli po přinesení domů přesadit. „V rašelině, do které ji dávají v hobbymarketech, mají živiny jenom na převoz. Těžba rašeliny navíc znamená zátěž pro životní prostředí. „Lidé o tom nemají ani tušení. Všichni víme, proč máme chránit deštné pralesy. Rašeliniště unikají naší pozornosti.

Před rokem spustily sestry vlastní e-shop, do té doby prodávaly rostliny přes sociální sítě a na různých akcích. Doma si zaplnily rostlinami všechna volná místa u oken. Loni si proto udělaly vlastní regály a doplnily je umělým osvětlením. „Teď už se k nám víc rostlin nevejde. Do budoucna by se rády více zaměřily na budování komunity. Tu by chtěly postupně přesunout ze sociálních sítí do reálného světa.

Čtěte také: Zajímavosti ze světa rostlin

Čtěte také: Botanika: environmentální a experimentální přístup

tags: #botanika #elena #priroda #co #to #je