Výstava Božská moudrost - boží příroda. Rosekruciánské manifesty, Evropa a české země v 17. století v Galerii Věda a umění v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze představuje v souvislosti s nedávným čtyřstým výročím vydání rosekruciánských manifestů část tehdejší literární produkce. Ta reagovala na krizi vědění, náboženství a politiky.
Tato kniha, vydaná k 400. jubileu rosekruciánských manifestů z let 1614 až 1616, představuje a věnuje pozornost mimořádnému spektru obrazového materiálu, který vycházel tiskem v Německu na počátku 17. století. Ačkoli promlouvá poselství rosekruciánských manifestů k představivosti mnoha lidí, přece zůstává i nadále nepoznáno. Publikace, která před vámi leží, je výsledkem mnohaletého výzkumu amsterodamské knihovny Bibliotheca Philosophica Hermetica, na poli rosekruciánství, hermetizmu a alchymie. Část unikátních obrazů, které kniha představuje, pochází z okruhu umělců a myslitelů, kteří se přímo inspirovali rosekruciánskými manifesty a část pak z jiných, ale podobných pramenů, vyjadřujících vztah Boha a přírody a vztah makrokosmu a mikrokosmu. Kniha, prezentující obrazy autorů od Heinricha Khunratha, Daniela Möglinga, Stephana Michelspachera a nebo Roberta Fludda, je svým obsahem naprosto unikátní a shrnuje pozadí vniku rosekruciánských manifestů.
Stranou nezůstávají ohlasy těchto spisů v českých zemích v doznívající epoše císaře Rudolfa II. a v letech politických, náboženských a kulturních zvratů po bitvě na Bílé hoře v roce 1621. Návštěvníky čekají vzácné a bohatě ilustrované tisky a rukopisy, jež ukazují dobové intelektuální proudy i knižní a vizuální kulturu včetně vizuální komunikace. Jde zejména o díla, která se zaměřují na hermetickou a rosekruciánskou filozofii 17. století, jejíž myšlenky souvisely s renesanční novoplatónskou filozofií. Společně se snahou o nápravu jedince a společnosti, typickými pro dobu Jana Amose Komenského, se staly součástí evropského kulturního dědictví. Výstava představí i takřka neznámá díla Komenského současníků, pobělohorských exulantů z českých zemí, zejména Paula Felgenhauera (1593-1677) a Ondřeje Habervešla z Habernfeldu (1587-1655).
Výstava vznikla ve spolupráci s The Embassy of the Free Mind v Amsterdamu, která zahrnuje knihovnu Bibliotheca Philosophica Hermetica, přidružené muzeum a Ritmanův výzkumný ústav. Jak zdůrazňuje ředitelka Bibliotheca Philosophica Hermetica Esther Ritmanová, která výstavu zahajovala společně s místopředsedou Akademie věd ČR Pavlem Baranem a Vladimírem Urbánkem z Filosofického ústavu AV ČR, expozice navštívila od roku 2014 Basilej, Amsterdam, Krakov a Budapešti. Letos se ji podařilo přivést i do české metropole, a to i s organizační podporou Střediska společných činností AV ČR.
Jádro výstavy tvoří vzácné staré tisky z fondů knihovny Bibliotheca Philosophica Hermetica v Amsterodamu autorů, mezi nimiž jsou například Robert Fludd, Heinrich Khunrath, Daniel Mögling, Johann Valentin Andreae, Michael Maier či Oswald Croll. „Exponáty doplňují staré tisky z pražských knihoven - Národní knihovny ČR, Knihovny Národního muzea a Strahovské knihovny, které zapůjčily zejména exempláře děl Komenského, jeho spoluexulantů i dalších autorů,“ vyzdvihuje Esther Ritmanová, která návštěvníkům také představila český překlad knihy Divine Wisdom - Divine Nature. Ta vyšla u příležitosti výstavy s podporou Rosekruciánského nadačního fondu.
Čtěte také: Boží příroda v rosenkruciánských obrazech
Výstava vychází z práce oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu AV ČR - zejména ze zkoumání intelektuálního podhoubí, v němž se formovalo myšlení J. A. Komenského. Filosofický ústav AV ČR spolupracoval s Bibliotheca Philosophica Hermetica již dříve, například v souvislosti s Komenského výročím v roce 1992 či s komeniologickou konferencí v Naardenu v roce 2013. Jednou z doprovodných akcí pro odbornou veřejnost je mezinárodní workshop The Rosicrucian Manifestos and the Visual and Intellectual Culture of the Seventeenth Century, jehož hlavním organizátorem byl Filosofický ústav AV ČR.
OTEVŘENO pondělí - sobota 10:00-18:00 hod.
Rosenkruciánské hnutí se zformovalo v prvních letech 17. století v intelektuálním okruhu luteránského teologa Johanna Valentina Andreaeho, který je považován za jednoho z autorů tří rosenkruciánských manifestů: Fama Fraternitatis, Confessio Fraternitatis a Chymická svatba Christiana Rosenkreutze, kolujících nejprve v rukopisech a v letech 1614-16 vydaných tiskem. Mýtický zakladatel Bratrstva růžového kříže, učenec 15. století Christian Rosenkreutz, údajně shromáždil ve svých spisech poklad hermetického vědění Východu i Západu. Skutečnými duchovními prameny rosenkruciánství jsou zejména soubor starověkých nábožensko-filozofických spisů Corpus Hermeticum a přírodní filozofie Paracelsa, lékaře, alchymisty a myslitele z první poloviny 16. století. Někteří moderní historikové považují rosenkruciánské hnutí za intelektuální odpověď na duchovní strnulost dobového luteránského protestantismu a pokus o jeho obnovu.
Expozice představuje vedle historických vydání tří rosenkruciánských manifestů řadu unikátních knih ze spřízněného myšlenkového okruhu, pocházejících převážně z první poloviny 17. století. Nejstarší z nich je Amphitheathrum sapientiae aeternae od Heinricha Khunratha z roku 1609 (první vydání pochází z roku 1595). V jeho ilustračním doprovodu vyniká čtveřice kruhových rytin, nazvaných Poznej Boha, Poznej sám sebe, Poznej přírodu a Oratoř a laboratoř. Mědirytiny podle návrhu Hanse Vredemana de Vries, prezentující ústřední myšlenky díla v podobě názorných a důmyslných schémat, jsou nepostradatelným nástrojem pro porozumění textu. Khunrath zemřel již roku 1605 a nemůže být přímo spojován s činností Bratrstva.
K nejplodnějším autorům rosenkruciánského okruhu patřil anglický paracelsiánský lékař Robert Fludd. V díle Utriusque cosmi historia (1617), ilustrovaném vynikajícím mědirytcem Matthäusem Merianem, nahlíží vesmír prizmatem interaktivního působení tří říší: andělské, nebeské a elementárních živlů. Princip fungování vesmíru vykládá Fludd na základě analogie s jednostrunným hudebním nástrojem - monochordem: Harmonie sfér je založena na celočíselných vztazích orbitů nebeských těles podobně jako hudební harmonie spočívá v celočíselných poměrech intervalů. V jiném Fluddově díle lze nalézt schéma a výklad trojdílné struktury „spirituálního mozku“, korespondující s trojitou strukturou vesmíru.
Čtěte také: Katalog růžokřižáckých manifestů a božská moudrost
Ideje Bratrstva o reformě teologie, vědy i společnosti souzněly s vizí Jana Amose Komenského o všeobecné nápravě světa skrze reformu vzdělání a univerzální vědění (pansofia). Komenský navázal korespondenci s Andreaem, byť až poté, co se autor rosenkruciánských manifestů od působení Bratrstva navenek distancoval. Mezi jinými Komenského spisy představuje expozice také Labyrint světa a Lusthauz srdce (1631), kde se vliv Andreaeho myšlenek projevil nejpatrněji. V rámci komeniologických bádání se na uspořádání výstavy podílel i Filozofický ústav Akademie věd.
Není bez zajímavosti, že rosenkruciánský obdiv k dokonalosti a kráse stvořeného světa spolu s přesvědčením o božské přirozenosti člověka stojí v opozici k dobové protestantské teologii, hlásající v otázce spásy pasivní odevzdání člověka milosti Boží, a má blíže k aktivnímu pojetí katolické soteriologie. V duchu ústředního hermetického axiomu „co je dole, je i nahoře“ vybízí k aktivnímu zkoumání stvořeného světa, který je v harmonii se světem božských idejí. Poznání přírody a jejích zákonů je také cestou vedoucí k poznání Boha.
V době, kdy Johann Valentin Andreae psal rosenkruciánské manifesty, namířil Galileo Galilei poprvé k nebi svůj dalekohled, objevil fáze Venuše a satelity Jupitera a zahájil tak éru novodobé experimentální vědy. Za čtyři století její existence se obzor lidského poznání vesmíru a přírody rozšířil ohromující expanzí, ale otázky po smyslu bytí a jeho zakotvení v Absolutnu zůstávají stejně znepokojivé, protože empirická věda na takové tázání nemůže dát odpověď. Dialog mezi teologií či filozofií na straně jedné a přírodními vědami na straně druhé zůstává podobně naléhavý jako na počátku 17. století.
Čtěte také: Akademie věd ČR: Rosenkruciánství
tags: #bozska #moudrost #bozi #priroda #vyznam