Výstava v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR představuje širší veřejnosti v souvislosti s nedávným čtyřstým výročím vydání rosekruciánských manifestů část dobové literární produkce, která reagovala na krizi vědění, náboženství a politiky na počátku 17. století. Pozornost je věnována i ohlasům těchto spisů v českých zemích v období doznívající epochy císaře Rudolfa II. a v letech politických, náboženských a kulturních zvratů po bitvě na Bílé hoře. Návštěvníci si budou moci prohlédnout vzácné a bohatě ilustrované tisky a rukopisy, jež jsou ukázkami dobových intelektuálních proudů i knižní a vizuální kultury, včetně vizuální komunikace.
Jde zejména o díla zaměřená na hermetickou a rosekruciánskou filozofií 17. století, jejíž myšlenky souvisely s renesanční novoplatónskou filozofií. Společně se snahami o nápravu jedince a společnosti, typickými pro dobu Komenského, se staly součástí evropského kulturního dědictví. Výstava představí i takřka neznámá díla Komenského současníků, pobělohorských exulantů z českých zemí, zejména Paula Felgenhauera (1593-1677) a Ondřeje Habervešla z Habernfeldu (1587-1655).
Jádro výstavy tvoří vzácné staré tisky z fondů knihovny Bibliotheca Philosophica Hermetica v Amsterodamu autorů, mezi nimiž jsou například Robert Fludd, Heinrich Khunrath, Daniel Mögling, Johann Valentin Andreae, Michael Maier či Oswald Croll. „Exponáty doplňují staré tisky z pražských knihoven - Národní knihovny ČR, Knihovny Národního muzea a Strahovské knihovny, které zapůjčily zejména exempláře děl Komenského, jeho spoluexulantů i dalších autorů,“ vyzdvihuje Esther Ritmanová, která návštěvníkům také představila český překlad knihy Divine Wisdom - Divine Nature.
Řada z těchto tisků obsahuje vizuálně velmi působivé rytiny, které jsou nejen ukázkou vysoké kvality dobové knižní kultury, ale i velmi komplexním znázorněním filosofických a náboženských idejí stojících v centru hermetických a rosekruciánských myšlenkových proudů.
Rosenkruciánské hnutí se zformovalo v prvních letech 17. století v intelektuálním okruhu luteránského teologa Johanna Valentina Andreaeho, který je považován za jednoho z autorů tří rosenkruciánských manifestů: Fama Fraternitatis, Confessio Fraternitatis a Chymická svatba Christiana Rosenkreutze, kolujících nejprve v rukopisech a v letech 1614-16 vydaných tiskem. Skutečnými duchovními prameny rosenkruciánství jsou zejména soubor starověkých nábožensko-filozofických spisů Corpus Hermeticum a přírodní filozofie Paracelsa, lékaře, alchymisty a myslitele z první poloviny 16. století.
Čtěte také: Božská moudrost a Rosekruciánství
K nejplodnějším autorům rosenkruciánského okruhu patřil anglický paracelsiánský lékař Robert Fludd. V díle Utriusque cosmi historia (1617), ilustrovaném vynikajícím mědirytcem Matthäusem Merianem, nahlíží vesmír prizmatem interaktivního působení tří říší: andělské, nebeské a elementárních živlů. Princip fungování vesmíru vykládá Fludd na základě analogie s jednostrunným hudebním nástrojem - monochordem: Harmonie sfér je založena na celočíselných vztazích orbitů nebeských těles podobně jako hudební harmonie spočívá v celočíselných poměrech intervalů.
Ideje Bratrstva o reformě teologie, vědy i společnosti souzněly s vizí Jana Amose Komenského o všeobecné nápravě světa skrze reformu vzdělání a univerzální vědění (pansofia). Komenský navázal korespondenci s Andreaem, byť až poté, co se autor rosenkruciánských manifestů od působení Bratrstva navenek distancoval. V rámci komeniologických bádání se na uspořádání výstavy podílel i Filozofický ústav Akademie věd.
OTEVŘENO: pondělí - sobota 10:00-18:00 hod.
Čtěte také: Boží příroda v rosenkruciánských obrazech
Čtěte také: Katalog růžokřižáckých manifestů a božská moudrost
tags: #bozska #moudrost #bozi #priroda #vystava