Dopady změny klimatu v Brazílii

Změna klimatu je celosvětový problém: vypouštění emisí skleníkových plynů v jedné části světa ovlivňuje klima i v jeho dalších částech. Její řešení proto vyžaduje dlouhodobou spolupráci na regionální i globální úrovni.

Mezinárodní klimatické summity a další jednání slouží jako klíčová platforma pro sdílení perspektiv a know-how a také formulaci závazků jednotlivých zemí. Dohody, které na těchto jednáních vzniknou, mají velkou symbolickou hodnotu a současně představují důležitý rámec pro politické a legislativní kroky, k nimž následně dochází na unijní, potažmo národní úrovni.

Legislativa Česka v oblasti změny klimatu je ve velké míře utvářena mezinárodními dohodami a úmluvami a legislativou EU. V roce 2024 v Česku probíhá aktualizace klíčových strategických dokumentů v oblasti energetiky a klimatu, aby reflektovaly současné vědecké poznání, cíle Zelené dohody pro Evropu nebo geopolitické změny po invazi Ruska na Ukrajině.

Zelená dohoda pro Evropu představuje strategii EU pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Součástí dohody však nejsou pouze klimatické cíle, ale také opatření pro zdravější životní prostředí, zemědělství nebo odpadové hospodářství, jinými slovy, jde o komplexní plán pro dekarbonizaci celého hospodářství, včetně zdrojů pro jeho financování. Zelená dohoda byla Evropskou komisí představena v roce 2019, v roce 2020 pak byla schválena členskými zeměmi.

EU se na financování klimaticky prospěšných opatření podílí především prostřednictvím evropských fondů. Jde například o Evropské strukturální a investiční fondy, v rámci kterých by mělo na klimatická opatření směřovat alespoň 30 % prostředků. Dále vznikl Fond pro spravedlivou transformaci, který má minimalizovat negativní náklady dekarbonizace v zasažených regionech. Na financování klimatických opatření se podílí i Národní plán obnovy. Dále existují Modernizační a Inovační fond, které jsou financovány výnosy z prodeje emisních povolenek a jejich celý obnos putuje na opatření podporující dekarbonizaci a modernizaci ekonomiky. V roce 2025 bude spuštěn Sociální klimatický fond, který bude zaměřen na dekarbonizaci sektorů budov a silniční dopravy nebo přímou podporu zranitelných domácností.

Čtěte také: Dopady ekologické migrace

EU si na cestě ke klimatické neutralitě do roku 2050, tedy cíli Zelené dohody, stanovila průběžný cíl, a to dosáhnout do roku 2030 55% snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990. Naplnění tohoto cíle by měla podpořit opatření navržená v balíčku Fit for 55. Jedná se o balíček návrhů založených na tržních mechanismech (např. systému pro obchodování s emisními povolenkami nebo uhlíkovém vyrovnání na hranicích), regulacích (týkajících se např. zdrojů energie, paliv nebo lesů a zemědělství) a podpůrných opatřeních (zaměřených na podporu skupin zasažených dekarbonizací).

Pro udržení oteplení planety v mezích 1,5 nebo 2 °C je nezbytné, aby se na snižování emisí skleníkových plynů podílel celý svět a došlo ke globální transformaci na nízkoemisní (či ideálně bezemisní) společnost a ekonomiku. V rámci Pařížské dohody se státy světa dohodly na cíli nepřekročit hranici oteplení o 2 °C a snažit se o udržení oteplení pod 1,5 °C (v porovnání s předindustriálním obdobím let 1850-1900). Zároveň se zavázaly formulovat své národní závazky ke snižování emisí (Nationally Determined Contributions, NDCs) a každých pět let je revidovat. Součástí dohody je i finanční podpora rozvíjejících se zemí zasažených změnou klimatu.

IPCC, tedy Mezivládní panel pro změnu klimatu (Intergovermental Panel on Climate Change) je platformou na poli OSN, v rámci které vědci a vědkyně z téměř všech zemí světa shrnují vědecké poznání v oblasti změny klimatu. Činí tak v hodnotících zprávách (Assesment Report, AR), které jsou tvořeny třemi pracovními skupinami.

Emisní závazky lze chápat jako závazky nejčastěji států, ale ve stále větší míře i podniků a institucí, ke snižování emisí skleníkových plynů. Na emisní závazky je možné nahlížet skrze jejich typ (všechny skleníkové plyny × oxid uhličitý), formu (zákon × strategický dokument × prohlášení), množství emisí (částečné snížení emisí × úplná neutralita) nebo horizont (2050 × 2070). Hlavním cílem je přitom celosvětově dosáhnout klimatické neutrality.

Čína jakožto největší světový emitent se zavázala dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060. EU si, stejně jako USA, jako cíl stanovila rok 2050, přičemž do roku 2030 chce dosáhnout 55% snížení emisí ve srovnání s rokem 1990.

Čtěte také: Brazilské klima

Jde o konference smluvních stran (Conference of Parties, COP) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.

V rámci Politiky ochrany klimatu z roku 2017 si Česko stanovilo cíl dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů o 32 Mt do roku 2020 (a o 44 Mt do roku 2030) v porovnání s rokem 2005. V roce 2022 Česko ve srovnání s rokem 2005 dosahovalo snížení o přibližně 33 Mt (bez zahrnutí sektoru LULUCF). V porovnání s rokem 1990 klesly české emise skleníkových plynů do roku 2022 přibližně o 1/3, nicméně z velké části se tak událo zejména díky opouštění těžkého průmyslu v 90.

Brazílie je největším producentem kávy na světě a jakékoliv změny v jejím klimatu mají přímý dopad na světové trhy. Problémy začínají už při samotném pěstování.

Dopady klimatických změn na produkci kávy:

• Sucha a mrazy: Dlouhá období sucha vedou k dehydrataci rostlin, což snižuje výnosy.
• Škůdci a choroby: Teplejší a vlhčí klima vytváří ideální podmínky pro množení škůdců a šíření chorob.
• Snížená úroda: Z důvodu výše zmíněných faktorů se výrazně snižuje celková úroda kávy v Brazílii.
• Zhoršení kvality: Káva z poškozených rostlin má nižší kvalitu, což se projevuje například na chuti a aroma.
• Nestabilita trhu: Nepředvídatelné počasí a výkyvy v produkci způsobují nestabilitu na světových trzích s kávou.
• Vyšší ceny: Zdražování kávy je přímým důsledkem všech výše uvedených faktorů.

Na klimatické konferenci COP30 v brazilském Belému v úterý večer místního času desítky domorodých obyvatel a ekologických aktivistů vnikly do zóny, kde jednají delegace. "Skupina demonstrantů prošla přes kontrolní bariéry u hlavního vchodu do COP a způsobila lehká zranění dvěma členům bezpečnostní služby a menší škody v budově," uvedli organizátoři konference. Dodali, že konání akce, jež potrvá do 21. listopadu, to nenarušilo. Někteří demonstranti volali "Nemohou rozhodovat o nás bez nás". Podle agentury AP domorodým obyvatelům Amazonie vadí, že nejsou dostatečně zastoupeni na konferenci, která jedná o zmírnění emisí skleníkových plynů. Klimatické konference OSN, které se konají už 30 let, podle AP dlouho domorodé komunity opomíjely. Brazilská vláda jim ale slíbila, že letos budou konečně více slyšet. Zastoupení na konferenci však mají tyto kmeny jen, pokud jsou součástí národní delegace. "Neudělali to proto, že by byli špatní lidé. Několik desítek zástupců kmenů z brazilské Amazonie i okolních zemí připlulo na COP30 přes celý kontinent po Amazonce a jejích přítocích a po cestě viděli dopady nelegální těžby dřeva a surovin na deštný prales.

První velkou iniciativou oznámenou už minulý týden na klimatickém summitu před COP30 je program Tropical Forest Forever Facility (TFFF), jehož cílem je získat od států a soukromých investorů 125 miliard dolarů (asi 2,6 bilionu Kč) na ochranu tropických pralesů.

Čtěte také: Brazilské umění z odpadu

Boj proti klimatické změně ztrácí na západě podporu, zatímco Brazílie s prezidentem Luem da Silvou a COP30 představují naději na oživení diskuse.

V brazilském městě Belém ležícím u ústí řeky Amazonky a na okraji deštného pralesa se do 21. listopadu koná setkání desítek tisíc politiků, diplomatů, vědců, ekologických aktivistů či zástupců domorodých obyvatel z asi 160 zemí světa.

"Nyní je téměř nevyhnutelné, že globální oteplení za krátkou dobu překročí 1,5 stupně Celsia, a stojí za tím zcela jasně nedostatečná opatření v ochraně klimatu v posledních letech a pokračující nárůst emisí skleníkových plynů," řekl Skea, který se na úvod konference připojil prostřednictvím videohovoru. Podobně nahlíží na stav klimatu také předseda konference COP30 a brazilský diplomat André Corrêa do Lago. "Buď se společně vědomě změníme, nebo nás změní tragédie," uvedl ve svém nedělním dopise vyjednavačům.

Výzvy k jednotnému postoji však komplikují Spojené státy. Ačkoliv je největším producentem uhlíkových emisí Čína, historicky vypustily do ovzduší více oxidu uhličitého USA, píše agentura AP. Trump v září na Valném shromáždění OSN označil změnu klimatu za největší podvod na světě. Předtím také rozhodl, že Spojené státy znovu odstoupí od pařížské dohody o klimatu. Poprvé se tak rozhodl ve svém prvním funkčním období, následující administrativa prezidenta Joea Bidena se ale k dohodě opět připojila.

Klimatické konference COP se konají už 30 let, ale teplota Země dál roste a extrémy počasí se zintenzivňují, připomínají agentury.

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) bude letošní rok pravděpodobně druhým nebo třetím nejteplejším od průmyslové revoluce. Posledních 11 let (2015 až 2025) bylo nejteplejších od začátku měření před 176 lety, přičemž roky 2023, 2024 a 2025 byly třemi nejteplejšími z nich.

Konference COP30 v Brazílii probíhá pod předsednictvím prezidenta Luly da Silvy jako pokus o oživení mezinárodní debaty o klimatu, zatímco na Západě klesá podpora aktivitám v této oblasti [1]. Nové poznatky ukazují, že některé velké ekonomiky se soustředí na komerční využití zelených technologií spíše než na politické vůdcovství v klimatické agendě: Čína podle expertů buduje byznys v zelených technologiích, ale nehodlá převzít politickou roli v boji proti změně klimatu[2]. V Evropě pokračují problémy spojené s vysokými cenami energií a ztrátou konkurenceschopnosti, které kritici spojují s politikou Green Dealu, což spolu s oportunistickým přístupem některých ekonomik komplikuje dosažení ambiciózních výsledků z jednání COP30[1][2].

Adaptace a transformaceMezi konkrétní témata patří financování jak transformace států k čistšímu hospodářství, tak adaptace na změnu klimatu. „To je klíčové téma zejména pro rozvojové státy, které jsou nejzranitelnější, ale nemají prostředky na budování vlastní odolnosti vůči emisnímu znečištění a všemu, co s ním přichází,“ říká Romana Jungwirth Březovská z Asociace pro mezinárodní otázky.

Další akcentované téma je ochrana pralesů a oceánů. Brazilci dávají hodně důrazu na dostupnost a sociální přijatelnost ochrany klimatu a také na roli původních obyvatel, čeká se silná domorodá účast.

Brazilská vláda zároveň čelí kritice, že sama nedělá proti odlesňování maximum nebo že plánuje těžbu ropy v oceánu nedaleko amazonského pobřeží.

Hodně se mluví o absenci Spojených států. V Belému to zmínil třeba i německý kancléř Merz, že někteří důležití hráči chybějí. Čeká se, jestli Čína využije neúčasti Američanů. Spojené státy budou zastoupeni pouze dílčím způsobem - do Brazílie se chystá třeba guvernér Kalifornie Gavin Newsom a další guvernéři či starostové, kteří avizují, že budou na COP zastupovat oblasti, kde žijí dvě třetiny Američanů a vznikají tři čtvrtiny amerického HDP. Oficiálního vyjednávání se za svou zemi ale účastnit nemohou.

tags: #brazílie #dopady #změny #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Využití přepravních kontejnerů
• Tipy pro zlepšení kresby
• Odpad Uherské Hradiště - kde najít kontejnery
• Efektivní nakládání s odpady
• O dynamické rovnováze atmosféry