Vzdělávání dětí a studentů v oblasti klimatu stále častěji zaujímá místo ve výuce na školách. Namísto výkladu od učitelů však stát často volí externí organizace, které vymýšlejí vzdělávací materiály pro vyučující či se zapojují do výuky dětí napřímo.
Jedním z projektů, který za podpory státu dětem i učitelům o klimatické změně předává informace, je portál „Učím o klimatu“, od nějž zaznívá, že právě vzdělávání dětí v této otázce je „příležitostí“ pro zásadní společenskou transformaci. Žákům pak vysvětluje, jaký vliv na klima má, co jedí anebo jak „uvědoměle“ jet na dovolenou.
Projekt, na nějž přispívá skrze své fondy Evropská unie, ale též český stát prostřednictvím Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí, o sobě tvrdí, že se „není snadné orientovat v záplavě informací o klimatu, sestavit hodinu a být připravený třeba i na emotivní diskusi s žáky“, a vzdělávání je přitom „jedním z nejúčinnějších nástrojů, které máme pro zmírňování klimatické změny k dispozici“.
„Proto se spojilo sedm organizací a společně jsme spustili portál Učím o klimatu. V jeho rámci vytváříme kompletní lekce, metodická doporučení a dlouhodobé programy pro různé třídy a předměty. Chceme také podporovat spolupráci, a tak uvítáme, pokud svou zkušeností a nápadem přispějete i vy. Klimatická změna podle něj není jen rizikem, ale též „příležitostí“. „Bereme ji zároveň jako příležitost. Příležitost změnit naše životy k lepšímu, vypořádat se s riziky, ohroženími, obavami a frustracemi.
„Tak zásadní společenská transformace“ podle projektu „nemůže nastat bez vzdělávání“. „Právě mladí lidé mají přirozený zájem o klima, angažují se a chtějí něco změnit. A co že se mladí lidé skrze projek dozvídají? Děti se seznámí například s tím, jak se mají stravovat, aby byly uvědomělé směrem ke klimatu.
Čtěte také: Učitelské povinnosti při škole v přírodě
Veronika Ambrozyová a Veronika Endrštová jsou autorkami online kurzu o klimatické změně z dílny Člověka v tísni, který je určen jak pro pedagogy, tak pro každého zájemce s přístupem k internetu. Autorky kurzu získali za jeho tvorbu ocenění v letošním ročníku soutěže E.ON Energy Globe v kategorii Vzdělávání.
Vzdělávací projekt Klimatická změna je prvním online kurzem o této problematice z dílny organizace Člověk v tísni. Ti, kteří se rozhodnout vzdělávat, získají znalosti o klimatické změně během osmi lekcí bez potřeby lektora. Stačí jen chuť a připojení k internetu.
Největším přínosem kurzu je podle autorek to, že atraktivní a srozumitelnou formou předává poměrně složité informace o změně klimatu.
„Učitelé by měli žáky připravovat na život v současném i budoucím světě, jehož podoba bude do velké míry rámována právě klimatickou změnou. Proto je důležité, aby se měli učitelé možnost vzdělávat v tématu, které je pro ně samotné nové a do jisté míry opředené kontroverzemi," popisují autorky na webu Člověka v tísni.
Do kurzu se registrovalo přes 1400 uživatelů, zájem o kurz je tedy podle autorek poměrně velký. Celý kurz absolvovalo zatím 310 lidí. Samotný kurz nebo jeho části mohou učitelé přímo využít ve výuce. Zájemce o kurz se jednoduše zaregistruje a vybere si, kterou z osmi kapitol chce začít. Studiem je provádí moderátor, součástí jsou videa s odborníky, grafiky, interaktivní schémata, otázky a texty. Na konci je pak závěrečný test.
Čtěte také: Inspirace pro učitele přírodopisu
Velmi pozitivně vnímají obě oceněné už jen účast v soutěži E.ON Energy Globe. „Účast v soutěži pro nás znamená důležité ocenění naší práce a významnou podporu v šíření povědomí o kurzu mezi učitele i veřejnost. Velkou inspirací je pro nás také setkání s organizacemi, které se tématu klimatické změny věnují z jiného úhlu pohledu a příležitost pro hledání nových forem spolupráce. Zásadní je vůbec samotný fakt, že téma klimatické změny uchopují i velké firmy a stvrzují tak důležitost jeho řešení a vzdělávání o něm.t s různými úhly pohledu na projevy klimatické změny,“ shodují se autorky kurzu.
Vizí autorek jsou školy, kde je změna klimatu běžnou součástí výuky a kde učí učitelé, kteří mají odvahu otevírat i podobně složitá a v něčem kontroverzní témata.
Studentky a studenti opět stávkovali za klima. Tradičně se v pátek shromáždili ve městech, jako je Praha, Brno, Hradec Králové či Ústí nad Labem.
Studentky a studenti dorazili na akci s cílem vyjádřit nespokojenost s vládním řešením - či možná právě s absencí proaktivního řešení - klimatické krize. Studenti a studentky na stávce vyzvali vládu k řešení klimatické krize a ke spravedlivé transformaci. Stávka začala na Malostranském náměstí, odkud se po několika proslovech přesunula přes Karlův most až na Kampu. Ke středoškolákům a středoškolačkám promluvila například Miriam Macurová, expertka na evropskou klimatickou politiku z Greenpeace, nebo aktivista Pavel Rysula.
Podle mluvčí české pobočky Fridays For Future Kláry Bělíčkové se stávky zúčastnilo přes sto lidí.
Čtěte také: Škola v přírodě: informace pro učitele
Guus z Nizozemska: „Chtěla jsem něco pro planetu dělat i odsud. Aktivní jsem z toho důvodu, že si myslím, že klimatická krize může mít zničující dopad na lidské životy. My lidé, společně, bychom s tím měli něco udělat. Nemyslím, že se to jakkoli týká nacionalismu.“
Guus bere klimatickou krizi v potaz ve většině rozhodnutí, která ve svém každodenním životě dělá. Realisticky ovšem poznamenává, že vzhledem k tomu, že žije v moderní společnosti, dopad na planetu bude mít vždy, pokud se nepřestěhuje někam do lesů. Je v kontextu klimatické krize spíše optimistka, či pesimistka? „Jsem rozhodně pesimistka,“ říká. A přesto je tady? „Už několik desítek let je jasné, že se s klimatickou změnou musí něco udělat, jinak budou dopady na planetu příšerné, ale znečišťování ovzduší stále roste,“ vysvětluje a pokračuje. „Vypadá to, že lidé nejsou ochotní změnit své životy. Jak nás klimatická krize ovlivní si ani neumíme představit, ale pokud neuděláme vůbec nic, ovlivní nás tím nejhorším možným způsobem.
Erika Procházková. Proč se stávky účastní? „Dělám to pro sebe, pro budoucnost mých dětí, pro budoucnost jejich dětí.“ V participaci na stávkách ji podporují i rodiče - dle jejích slov vědí, že je to potřeba. „Bojuji za zdravou planetu, za zdravý přístup lidí k planetě. Mnoho lidí si ani neuvědomuje, že je něco špatně.“ Mimo účasti na stávkách se ve svém každodenním životě snaží podnikat co nejvíce udržitelných kroků.
Jako učitelé, připravující mladé lidi pro budoucnost, považujeme za nutné je tímto složitým a závažným tématem provést. V souladu s formulacemi školského zákona a Rámcových vzdělávacích programů cítíme nutnost nejen rozšířit povědomí o faktických aspektech antropogenní klimatické krize, ale i vnímat emoce žáků spojené s případnými negativními dopady klimatické změny.
Cílem výuky o klimatu rozhodně není vzbuzovat paniku, avšak je bláhové domnívat se, že lze tak rozdělující a závažné téma uchopit pouze čistě faktograficky bez zprostředkování možností pozitivních východisek a bez hodnotového rámce. Myslíme si proto, že je užitečné ve výuce za vhodných okolností (např. v dějepise při tématu průmyslové revoluce či v mediální výchově na příkladu fake news) zdůrazňovat kromě popisu krize také reálná řešení a adaptační strategie.
Cílem učitelů by mělo být vyvést žáky a studenty z destruktivní představy pasivní oběti budoucího kolapsu a umožnit jim nahlédnout, že demokratické společnosti mají obrovský potenciál se s krizemi vypořádat. V mladých lidech je zároveň potřeba pěstovat aktivní přístup k procesům, které se jich bezprostředně týkají, a motivovat je k účasti na řešení závažných společenských problémů.
Na základě úspěchů a pozitivních výsledků studentského klimatického hnutí a dalších občanských aktivit lze demonstrovat východiska z pozic pasivního bezmocného strachu či mechanismů popírání, které jsou častou reakcí na informace o postupu klimatické katastrofy. Učitelé by měli žákům pomáhat uvědomit si fakt, že v demokratických společnostech můžeme být všichni aktéry změny k lepšímu pomocí angažovaného občanství, což ostatně deklaruje i současný Rámcový vzdělávací program.
Výuka učitelů sdružených v platformě Učitelé za klima není zaměřena výhradně na klimatickou krizi, ale v souladu se současnými trendy ve vzdělávání formulovanými ve státní Strategii vzdělávání pro rok 2030 a deklaracemi českého kurikula, se snaží cílit na rozvíjení důležitých dovedností pro vyrovnání se s budoucností, o jejíž podobě máme v mnoha ohledech zatím jen mlhavé představy.
Ve svých postojích vycházíme z tradice racionality humanitních i přírodních věd a neustálé kritické reflexe lidského poznání. Na základě současných dostupných vědeckých závěrů klimatického panelu OSN (IPCC) považujeme antropogenní charakter klimatické krize za zcela ověřitelný objektivní fyzikální fakt, o jehož existenci nevidíme smysl vést diskuze. Vystavovat tuto reálnou skutečnost relativizaci či stavět ji jako „věc názoru“ je podle našeho názoru nebezpečné a v rozporu se školským zákonem, který zavazuje učitele učit na základě nejnovějších poznatků vědy.
Na druhou stranu například klimatické předpovědi a scénáře dopadů klimatického kolapsu považujeme v souladu s vědeckými standardy za pravděpodobnostní hypotézy, o nichž lze diskutovat a které lze na základě vědecké argumentace upřesňovat. Nikdo nemůže stoprocentně předvídat budoucnost, k dispozici máme pouze matematické modely a poučené odhady. Je proto podle nás nevhodné například prezentovat určité předpovědní modely coby nevyhnutelnou budoucnost.
Moderní pedagog nemá být garantem pravdy, nýbrž moderátorem ošetřujícím svou erudicí a kompetencemi prostor školní demokratické diskuze v mantinelech respektující argumentaci podloženou důvěryhodnými zdroji.
„Hnutí studentů za záchranu klimatu dává českému školství příležitost od základu proměnit vztah mezi učiteli a žáky, což bylo ostatně už dávno zapotřebí... V některých skanzenech se však svět zcela zastavil. Tendence určité části českého školství spočívající v ignoraci, praxi vojenského drilu a v autoritářském přístupu se projevily v nenávistné reakci na studentské klimatické hnutí. Na sociálních sítích i v některých kabinetech lze zaslechnout negativistické výlevy části pedagogů.
V reakci na negativistické tendence určité části pedagogického sboru vznikla petice učitelů, která naopak studenty podporuje a kterou podepsalo přes dvě stě učitelů. Platforma Učitelé za klima, ve svém prohlášení deklaruje podporu studentů. Mezi další aktivity učitelské inciativy bude patřit vypracování veřejně přístupné série metodik pro výuku, které budou tematizovat širokou problematiku klimatické katastrofy v nejrůznějších předmětech pomocí aktivizačních moderních didaktických metod. Platforma zvažuje i zapojení pedagogů do stávky, přičemž možné se zatím zdá být vyhlášení protestních dnů, ve kterých budou učitelé ve všech předmětech otevírat palčivé téma současného klimatického kolapsu a diskutovat o něm s žáky...
Na univerzitách v pěti městech v Česku stávkují vysokoškoláci kvůli klimatické krizi, která se podle nich zhoršuje. Chtějí upozornit na nespravedlnost a neudržitelnost současného společenského nastavení. Na zahájení přednesli zástupci hnutí Univerzity za klima, které stávku pořádá, své požadavky.
Stávkující studenti měli transparenty s nápisy jako "Ne sliby-chceme plán, vládo skoncuj s uhlím" nebo "Máme holé lesy". Na závěr shromáždění skandovali heslo "Uhlí patří pod zem". Protestující chtějí, aby byl schválen klimatický zákon, který by zajistil kontinuitu české klimatické politiky. Zároveň požadují zavedení občanských shromáždění a to, aby se ekonomika posuzovala podle jiného údaje, než je HDP (hrubý domácí produkt).
"Já rozhodně, rozumím studentům, rozumím tomu, že je trápí to, jaká bude budoucnost nejenom České republiky ale celého světa, protože ten problém je opravdu globální. Musím říct, že naše vláda k tomu dělá opravdu jasné kroky, jasně jsme se zavázali k uhlíkové neutralitě do roku 2050,“ řekl v reakci na stávku studentů ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Stávky se účastní 21 fakult z devíti univerzit v Praze, Brně, Olomouci, Hradci Králové i Pardubicích. V Praze se do stávky zapojilo osm fakult Univerzity Karlovy, mezi nimi například Filozofická (FF), Humanitních studií (FHS), Přírodovědecká, Právnická nebo Matematicko-fyzikální (MFF) Zapojuje se i České vysoké učení technické a v Praze a umělecké vysoké školy.
Na jednotlivých fakultách se dnes při stávce konají přednášky, workshopy a debaty. Studenti na fakultách vystavili své transparenty. Na Fakultě humanitních studií UK si dnes můžou vyzkoušet v zážitkovém workshopu, jaké to je být na ekologickém protestu v uhelném dole. V kampusu ČVUT se konal happening za udržitelné menzy.
Stávkující studenti chtějí také apelovat na širší veřejnost, aby se zapojila do úsilí o společenskou změnu. Do stávky kvůli klimatu se dnes zapojili například někteří studenti Univerzity Hradec Králové (UHK). Stávka na UHK je zaměřena na uhlobarony a fosilní oligarchy, řekl ČTK jeden z organizátorů akce Roman Vyšanský.
My, učitelé SŠ a ZŠ, chceme touto otevřenou výzvou vyjádřit jednoznačnou podporu našim studentům, kteří vyzvali vládu a zákonodárce k neodkladnému a aktivnímu přístupu ke globálním změnám klimatu. A tak jako desítky tisíc studentů po celém světě začali i oni na svůj požadavek upozorňovat opakujícími se pátečními stávkami (Fridays For Future).
Jestliže je však jedním z cílů školní docházky připravit naše žáky a studenty na budoucnost a ta se v důsledku hrozící nezvratné změny klimatu jeví jako krajně nejistá, nemůžeme se za této situace tvářit, že se nás stávající protesty a výzvy za udržitelný život netýkají. Těžko můžeme naše žáky a studenty připravovat na budoucnost, když v důsledku devastace životního prostředí a změn klimatu již žádná udržitelná a dlouhodobá budoucnost nastat nemusí. Tím spíše, že dle zjištění Mezivládního panelu OSN pro klima nám příliš času na transformaci společenského a ekonomického systému nezbývá.
Vyzýváme proto vládu, Parlament ČR i zastupitelstva na všech úrovních, aby otázky spjaté se změnou klimatu začali brát vážně a učinili z nich co nejdříve ve své agendě otázku prioritní. Vyzýváme rovněž Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy a příslušné pracovní skupiny, které v současné době revidují Rámcové vzdělávací programy, aby v těchto patnáct let starých kurikulech mnohem více akcentovaly témata spjatá s ochranou klimatu, životního prostředí a s udržitelným životem na naší planetě. Environmentální výchova jako průřezové téma akcentující i potenciální klimatický kolaps naší civilizace by se měla v mnohem větší míře prosadit do všech předmětů a oborů.
Obracíme se i na Vás, studenti a žáci. Přestože mnohde možná narážíte u svých vyučujících na překážky a nepochopení, pokuste se veřejnost přesvědčit, že důvodem vaší stávky není jakési legitimizované záškoláctví, ale naopak starost o věci veřejné. Zvěte odborníky do škol nebo pořádejte studentské konference. Vejděte s námi do konstruktivního dialogu či sami přinášejte do vzdělávání témata související s globálními problémy životního prostředí. Hrozící klimatický kolaps je problémem, jejž musíme řešit společně, ale který může zároveň pomoci odstranit případné bariéry mezi námi. Stávkujete za vaši i naši budoucnost. Jsme si toho vědomi.
Student třetího ročníku Gymnázia Pierra de Coubertina Jan Váňa je táborským koordinátorem stávkového hnutí Fridays for Future - Pátky pro budoucnost. Hnutí odstartovala švédská školačka Greta Thunbergová, která loni tři týdny místo školy protestovala před švédským parlamentem proti tomu, že politici nic nedělají proti klimatickým změnám, ohrožujícím budoucnost na Zemi. Vyjádřila se, že v porovnání s naléhavostí klimatické krize není důležité, co zamešká ve škole. Nyní protestuje každý pátek a stala se nejznámější ekologickou aktivistkou. Následují ji studenti v celé řadě zemí včetně České republiky.
Ti, kdo se chtějí stávky za klima zúčastnit, musejí mít omluvenky. Když už je student dospělý, napíše si ji sám, ostatní musí přinést omluvenku od rodičů. Osobní důvody. Myslím, že náš pan ředitel Nývlt se taky zajímá o ekologii, ale i když této naší iniciativě nepřikládá takovou důležitost, tak žádné zákazy v tomto směru na naší škole neproběhly. Já jsem před druhou stávkou za panem ředitelem byl a informoval jsem ho. Ne, z každé třídy odchází jen pár lidí. Ale ve výsledku přijde z každé školy někdo - kromě gymnázia a průmyslovky se zapojují studenti z obchodky i z areálu. Minulý pátek nás bylo kolem osmdesáti. Nezameškáme celé vyučování, odejdeme tak na dvě hodiny. A za sebe můžu říct, že si pak dopíšu sešity a musím se všechno doučit.
Možná nesouhlasí s formou stávky. Nebo jim to téma nepřijde tak závažné. Někdo říká, že to nemá smysl, ale my vidíme, že ty akce mají vliv. Proč stávkujete v době vyučování a nevolíte raději demonstrace o víkendu? To má několik důvodů. Za prvé následujeme švédskou studentku Gretu Thunberg, která to takto pojala. Snažíme se tím dát politikům najevo, proč bychom my měli dělat to, co se od nás očekává, když oni nedělají to, co je jejich povinnost - tedy zajistit nám budoucnost. Myslíte, že byste stávkovali, i kdyby rodiče za vaše vzdělávání museli platit školné? Myslím, že bychom stávkovali i za situace, kdy by se platilo školné. Ten problém je pro nás všechny zásadní. Jde nám o to vyvolat tlak na politiky, aby začali poslouchat vědce, kteří už dlouho upozorňují na změny klimatu, ale politici na to nereagují.
Členové našeho hnutí usilují o přechod k udržitelnému rozvoji. Každý u sebe se snažíme omezit produkci kysličníku uhličitého. Bydlím v Táboře na Horkách, do školy chodím pěšky, když to jen trochu jde. Cestuji vlakem nebo jinou hromadnou dopravou. Teď trochu v nadsázce. To je tématem našich přednášek, co může pro klima udělat jednotlivec. Když se do první stávky zapojilo deset tisíc studentů, značná část obyvatel začala o klimatu mluvit. Značná část lidí už také ví, jaký vliv mají auta nebo nadměrná spotřeba živočišných výrobků. Na moji mámu nemusím moc působit. Babička ví, o co jde, protože moje sestřenice je veganka. Jezdit na kole, chodit pěšky, víc používat MHD. Já nemám plány cestovat do Ameriky nebo do Afriky a po Evropě se dá dostat i jinak než letecky. Když člověk někam letí, měl by přemýšlet, jakou po sobě zanechá uhlíkovou stopu.
Podle mě se ale musí změnit přístup lidí a je třeba preferovat hromadnou dopravu, která by měla být ekologická. Mohlo by to fungovat, ale musí se změnit mentalita, protože klimatická krize je největší hrozba. Dopady sucha jsou prokazatelné. Posledních pět let to pociťujeme i my, v rozvojových zemích je větší horko a tím je tam stále víc hladu. Musí se řešit příčina a tou je klimatická změna. Ti, kteří ji způsobili nejméně, budou trpět nejvíce. Nejbohatší společnosti, které z toho profitují, se přestěhují na příjemnější místa a koupí si lepší klimatizaci. To jsou konkrétní kroky, které musí dělat politici. Mohou to řešit daněmi, ale my apelujeme na to, aby poslouchali vědce.
My si myslíme, že už není absolutně čas, to musí udělat tato generace, která společnost řídí teď. Produkci skleníkových plynů musíme snížit do roku 2030. Když se to nepovede, už to nepůjde vrátit.
Řešení klimatické krize se musí postavit nad ekonomiku.
Vlivem našeho hnutí Velká Británie a Irsko vyhlásily stav klimatické nouze.
tags: #učitelé #stávka #klima #budou #učit #o