Evropská data ukazují další rychlý pokles množství mořského ledu. Podle služby Copernicus ho bylo v únoru nejméně za celou historii měření od roku 1979. Dva roky mají na svědomí další rychlé tání mořského ledu. Mořského ledu naměřili. Průměrem je udávané i jako referenční pro změnu klimatu.
Průměrná teplota za roky 1850 až 1900 je udávané i jako referenční pro změnu klimatu. Jedná se o období před průmyslovou revolucí. EU chce tento týden představit další zpřísnění klimatických cílů, ale má problém splnit už ty současné. Evropská unie by už ve středu měla představit novou revizi legislativy v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2040.
Podle nejnovějšího aktualizovaného výhledu Světové meteorologické organizace (WMO) se očekává, že slabý jev La Niña, který se objevil v prosinci 2024, bude krátkodobý. Předpovědi WMO naznačují, že současné nižší teploty mořské hladiny v rovníkové části Tichého oceánu se vrátí k normálu.
„Sezónní předpovědi pro El Niño a La Niña a jejich související dopady na počasí a klimatické vzory globálně jsou důležitým nástrojem pro informování o včasných varováních a včasných opatřeních. La Niña s sebou přináší velké ochlazení povrchových teplot oceánu ve střední a východní rovníkové části Tichého oceánu, které je spojeno se změnami v tropické atmosférické cirkulaci, včetně změn v větrech, tlaku a dešťových vzorcích.
Ačkoli je El Niño klíčovým faktorem ovlivňujícím globální klimatické vzory, není to jediný faktor formující klima Země. Tyto aktualizace zohledňují vliv klíčových klimatických vzorců variability, jako je Severoatlantická oscilace, Arktická oscilace a Indický oceánský dipól. Meteorologové vyhlíží první den, kdy letos padne hranice 20 stupňů. Dosud nejteplejším dnem roku byla středa, kdy maximum překročilo 19 stupňů.
Čtěte také: Opce a počasí
Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) vnímá téměř 60 procent Čechů jako ohrožení, naopak za příležitost ji považuje 27 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM a Institutu pro evropskou politiku Europeum, který představili zástupci institutu. Celkem 60 procent dotázaných uvedlo, že ví, čeho se Green Deal týká, Hengalová ale podotkla, že v dotazníku nebyl prostor pro ověření, zda tomu lidé opravdu rozumí.
Průzkum se zaměřil také na názory české populace na změny klimatu. Z dat vyplývá, že 56 procent respondentů se zajímá o problematiku změny klimatu, 67 procent považuje změnu klimatu za závažný problém a přes dvě třetiny věří, že pro řešení je třeba změnit lidskou činnost.
""Nejsilnějším faktorem pro vyslovení se, že Green Deal je ohrožením, je nevnímání změny klimatu coby problému,"" uvedla Hengalová. ""Důležité pro nás je, že 62 procent populace ještě nezažilo dopad klimatické změny ve svém osobním životě,"" podotkla také. Výzkumníci se podle ní ptali na znatelný dopad na každodenní život. Lidé, kteří například sami nezažili v posledních letech povodně nebo tornádo sice vnímají, že klimatická změna má dopady ""na někoho"", ale ještě neměla dopad na jejich vlastní osobní život. Průzkum se soustředil také na názory Čechů vůči Evropské unii.
Stále více zelených ploch nahrazuje zástavba. V létě se ulice rozpalují a lidé se jim, pokud možno, vyhýbají. To jsou jen některé z problémů, které do měst přinesla změna klimatu. Její projevy přitom každý rok pociťujeme čím dál víc.
Pokud chtějí města zůstat příjemným prostředím pro život, měla by na extrémní projevy počasí reagovat. Třeba tak, jak se o to snaží v Brně. Zástupci zdejšího magistrátu motivují občany města ke stylu života, který bere na zřetel živou přírodu a zelené prostředí okolo nás.
Čtěte také: Trh bezpilotních prostředků s Primoco UAV
Za osm let vymyslel Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna několik tzv. ekodotací. Brňanky a Brňané si díky nim mohou zažádat o finanční příspěvek a na oplátku se vůči městu, v němž žijí, chovají ohleduplněji, případně mu něco vrací vlastními projekty.
Vedle ekodotací motivuje Brno k odpovědnému životnímu stylu i jinak. Třeba Odbor dopravy Magistrátu města Brna nabízí obyvatelům města zdarma využití sdílených kol. Každý může tuto službu použít dvakrát denně - pokaždé až na 30 minut.
I tak je ovšem v Brně třeba ve spoustě věcí zabrat. Jak napovídají například i dopravní data. Na jejich základě víme, že roste zájem o dotační program Šalinkarta. Zároveň se po poklesu během pandemie koronaviru vrací ke starým číslům počet cestujících brněnskou MHD. Předloni svezl Dopravní podnik města Brna celkem přes 360 milionů pasažérů. Jenže stejně tak roste i počet aut ve městě - v roce 2023 připadal jeden automobil na 2,35 obyvatele.
Čtěte také: Železný odpad na burze
tags: #burza #klimaticke #patterny #vysvětlení