Ekologické zemědělství a ochrana rejnoků

Biodiverzity na Zemi v současné době rychle ubývá. Nejde však jen o vymírání jednotlivých druhů, snižuje se také celková druhová pestrost v přírodě a dochází ke stírání rozdílů mezi různými místy naší planety.

Proces ubývání biodiverzity je dobře pozorovatelný, zejména pak v menším měřítku: například v určitém regionu, v jednom údolí v horách, ve vodách jezera nebo třeba na kousku louky.

Zatím bylo na světě objeveno asi 1,5 milionu druhů živočichů, rostlin nebo hub a je pravděpodobné, že několikrát tolik druhů dosud neznáme. Každý rok se také najdou tisíce nových druhů (většinu z toho tvoří hmyz). Různé druhy též odjakživa vznikají a mizí.

Vědci však odhadují, že současné tempo vymírání je o jeden nebo dva řády rychlejší, než kolik činil průměr v minulých 10 milionech let. Mizí především specializovanější nebo náročnější druhy. Krajině více a více dominují přizpůsobiví generalisté, kteří dovedou žít ledaskde.

Na celosvětové úrovni bývá hlavní příčinou ubývání biotopů zabírání půdy ve prospěch polí a plantáží - typickou ukázkou je mizení tropických pralesů kvůli pěstování palmy olejné v Indonésii. Když vědci zkoumali 8688 druhů (převážně obratlovců), které se ocitly na světovém Červeném seznamu IUCN, zjistili, že zemědělství je spojeno s vymíráním u 5407 z nich a těžba dříví u 4049 druhů.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Toxicitu prostředí zvyšují především různé přípravky používané proti škůdcům a plevelům, jako jsou insekticidy a herbicidy. Ty se v zemědělství používají stále ve velkém množství. Problém se týká například řepky a kukuřice, u nichž zejména při opakovaném pěstování na stejném místě počet škůdců významně narůstá a je regulovatelný jen obtížně. Některé škodlivé látky se v půdě časem rozkládají, jiné v ní však zůstávají navždy.

Vážným problémem se pro biodiverzitu stává také šíření nepůvodních druhů, které v různých částech světa vytlačují domácí faunu a flóru. Z globálního hlediska sice změny klimatu zatím hlavní příčinou ubývání biodiverzity nejsou, na lokální úrovni ale může leckdy být jejich dopad na konkrétní biotop významný - uvést lze třeba biotopy pramenišť a rašelinišť, které jsou ohrožené vysycháním a nedostatkem srážek.

Ve střední Evropě se přírodní biotopy v zemědělskou půdu či produkční lesy z velké části změnily už před stovkami let. I v člověkem utvářené krajině nicméně po staletí zůstávalo množství míst, které sloužily jako útočiště pro svéráznou faunu a flóru.

Oproti jiným částem světa nebudou mít v nejbližších desetiletích na biodiverzitu v Česku zásadní dopad klimatické změny - patrně nejvíce budou oteplováním zasaženy druhy (a biotopy) extrémně studených podmínek, které se nemají kam přesunout: především horská tundra Krkonoš nebo Jeseníků.

Jak již bylo uvedeno výše: největší hrozbou pro přírodu u nás jsme my sami - respektive způsob, jak zacházíme s krajinou, kde žijeme.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Projekty a aktivity zaměřené na ochranu vodních ekosystémů

Řada projektů a aktivit se zaměřuje na ochranu vodních ekosystémů a jejich obyvatel, včetně ryb a dalších vodních živočichů. Tyto aktivity zahrnují výzkum, vzdělávání a praktická opatření pro zlepšení podmínek ve vodních tocích a nádržích.

Projekt Interreg Bavorsko-Česko "Živé klenoty pod vodní hladinou Šumavy"

Tento projekt se zaměřuje na monitorování rybích společenstev v přeshraniční části Šumavy a na ochranu ohrožených druhů, jako je perlorodka říční. V rámci projektu probíhají terénní práce, workshopy a vzdělávací akce pro studenty a veřejnost.

V rámci řešení projektu Interreg byly v Národním parku Bavorský les sledovány toky v oblasti klauz. Do terénních prací se zapojili zaměstnanci Biologického centra, Jihočeské univerzity a Národního parku Bavorský les, kteří díky svým odborným zkušenostem významně přispěli k nashromáždění unikátních údajů, jež budou dále využity při ochraně a managementu vodních ekosystémů.

Další aktivity a projekty

• Přednáška pro Calla: "Jak se mají naše ryby?" - shrnula rozdíly vodního prostředí mezi koncem 19. století a současností.
• Kurz "Hodnocení vlivů na přírodu" - studenti se seznámili s rybářským managementem ve správě Jihočeského územního svazu Českého rybářského svazu.
• Odborná exkurze do Pošumaví - zaměřená na různorodá vodní prostředí Pošumaví a jejich obyvatele.
• Exkurze na Třeboňsko - zaměřená na umělé a přírodní vodní ekosystémy.
• Školení nových členů Českého rybářského svazu - probrání nejdůležitějších částí Rybářského řádu a poznávání druhů ryb a dalších vodních živočichů.

Vzdělávání a osvěta

Důležitou součástí ochrany vodních ekosystémů je vzdělávání a osvěta veřejnosti. Různé akce, jako jsou dny otevřených dveří, přednášky a workshopy, mají za cíl zvýšit povědomí o významu ochrany přírody a o možnostech, jak se do ní zapojit.

V rámci dne otevřených dveří na Biologickém centru AV ČR, v.v.i. bylo na instituci pozváno cca 280 žáků s pedagogickým doprovodem ze sedmi základních škol. Na stanovišti věnujícímu se světu ryb se se žáky pracovalo interaktivně, kdy po krátkém úvodu do problematiky následovala společná práce a diskuse o tématu.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Noc vědců, která se konala v pátek 26.9.2025, přilákala velké množství návštěvníků. Po celém městě bylo připraveno více než 120 stanovišť, včetně toho od Hydrobiologického ústavu. V Biologickém centru na Branišovské ulici v Českých Budějovicích se vše točilo kolem společného tématu "Bohatství". Na této tradiční akci byl prezentován i náš aktuální výzkum zaměřený na eDNA.

Na začátku září proběhla tradiční Šumáčka, úvodní kurz pro nově nastupující studenty bakalářského programu EOP, který se už neodmyslitelně pojí se Šumavou - místem, kde Katedra biologie ekosystémů realizuje velkou část svých výzkumů. Právě proto měli studenti možnost nahlédnout přímo do centra dění: Petr Blabolil představil svůj projekt Interreg Šumava Fish Jewels. On i jeho tým přímo na místě prováděli terénní průzkum, což studentům umožnilo vidět výzkum v praxi.

Během akce pro ZŠ Máj 2 byl představen hydrobiologický výzkum na Biologickém centru AV ČR a Přírodovědecké fakultě JU. Studentům byly po menších skupinách představen význam a metody sledování rybích společenstev a aktuální výstupy projektu Interreg Bavorsko-Česko monitorující ryby v přeshraniční části Šumavy. Studentům byl vysvětlen kontext výzkumu ryb pro další vodní živočichy - např. perlorodky říční, bobry evropské či vydry říční. Po složení testu určování běžných rybích druhů dostali propagační předměty PřF JU.

Ve Střední rybářské škole a Vyšší odborné škole vodního hospodářství a ekologie ve Vodňanech proběhlo nejprve jednání s ředitelem Ing. Pavlem Vejsadou, Ph.D. Byla konzultována plánovaná exkurze do Bavorska, která se uskuteční ve dnech 7.-9. dubna 2025. Dále navázala přednáška dobrovolnice IVY projektu Interreg Mgr. Moniky Bürgerové nazvaná "Rybí parazité: jak bez obětí odhalit, co nám ryby tají".

Ochrana korálových útesů

Korálové útesy tvoří jeden z nejrozmanitějších ekosystémů planety. Z hlediska druhové pestrosti překonávají dokonce i tropické deštné pralesy, a ačkoli zabírají pouze 0,1 % oceánského dna, vytvářejí podmínky pro život nejméně 25 % všech známých mořských druhů.

Existují dva hlavní environmentální faktory, které způsobují postupné umírání korálů, především těch, které využívají symbiotickou řasu zooxanthellu. Je to zvyšování teploty vody v oceánech a jejich okyselování v důsledku zvyšování hodnot tzv. skleníkových plynů v ovzduší, především CO2.

Příčinou zbělení korálů a vypuzení symbiotických řas mohou však být i další stresové faktory jako například znečištění vody ze zemědělství (splachy z půdy, které jsou zatíženy pesticidy, ropnými sloučeninami a zemědělskými živinami, jako je fosfor a dusík) nadměrné množství světla dopadající na korály při úbytku vody nebo přítomnost toxických látek dostávajících se do bezprostřední blízkosti korálů z opalovacích krémů z těl turistů.

Studie poukazují zejména na dvě složky opalovacích krémů, které škodí zdraví korálů - oxybenzon a oktinoxát. Nejlepší šancí na přežití korálových útesů je samozřejmě zpomalení postupu klimatických změn, snížení množství CO2 v ovzduší a tím zastavení vzestupu teploty oceánů a zvyšování její kyselosti.

Dobrou volbou mohou být minerální opalovací krémy, které používají oxid titaničitý nebo oxid zinečnatý. Především však jejich používání lze považovat za náš drobný personální příspěvek k ochraně korálů. Pokud si však uvědomíme, že každý rok navštíví Maledivy víc než 1,5 milionu turistů, nemusí jít o zanedbatelný příspěvek ke zdraví korálů.

tags: #ekologické #zemědělství #ochrana #rejnoků

Oblíbené příspěvky:

• Sběrné Dvory Služovice a Okolí
• Umístění kontejnerů na velkoobjemový odpad
• Vyhláška o znečištění: Co přináší?
• Znečištění v DR Kongo
• Životní prostředí a zemědělství v Bratislavě