Jaro je ideálním časem na výlet do přírody. Bylinky, směsi i čaje, samozřejmě zakoupíte v lékárnách, ale ty svoje léčivky si můžete sami najít na loukách či v lesích. Pokud nemáte žádnou zkušenost se sběrem, stačí sáhnout po herbáři nebo příručce, kde si nastudujete, kdy kterou bylinku sbírat. Některé bylinky najdete dokonce i ve městě.
Na jaře najdete třeba kopřivu, plicník, květ bezu, petrklíč, podběl či medvědí česnek. Například žlutě kvetoucí kuklík městský je častým plevelem ve starých zahradách, rumištích a v křovinách. Na loukách, na okraji lesů a v příkopech se zase vyskytuje kozlík lékařský. Ve volné přírodě najdete i chmel otáčivý, popínavou, prakticky nezaměnitelnou rostlinu ovíjející křoviny a houštiny na světlých místech, nejčastěji u vody. Jen levanduli lékařskou v české divočině nenajdete.
Největším jarním pokladem je bezpochyby kopřiva, tu můžete mít jako čaj čerstvou i sušenou, vařit z ní špenát, polévku, nádivku, dělat si smoothie, přidat ji místo vajíčka do těsta na nudle. Využití této bylinky v kuchyni je obrovské, stejně tak její léčivé účinky. Z těch nejdůležitějších si připomeneme pročištění krve, pomáhá normální činnosti močových cest - ledvin - vylučování, osvěžuje tělo a dodává vitalitu, má velký obsah železa a minerálů.
Pampeliška neboli smetánka lékařská, žluté sluníčko, které rozzáří jarní louky. Víte, že ji můžete konzumovat celou? Od květů po kořen, její hořká chuť pomáhá trávení a játrům. Kořeny můžete sbírat na jaře a na podzim v době kdy pampeliška ještě nekvete. Listy taktéž před květem a jsou výborné do salátů! Květy a stvoly jíme, když vykvetou celé, říká se 5-10 ks, ale i 3 stačí. Pořád lepší než nic a váš žlučník Vám poděkuje.
Květy trnky jsou vhodné nejen pro děti jako jemné projímadlo, podporují hubnutí, čistí krev a podporují imunitu, květy třešně harmonizují a dodávají čajům příjemnou chuť a podporují dobrou funkci močových cest a ledvin. Určitě je můžete využít i jako jedlou dekoraci.
Čtěte také: Využití bylinek v léčbě
Momentálně začínají rašit mladé lístky břízy, ta je taky na podporu močových cest a ledvin, zároveň upravuje cholesterol a stejně jako mladé lístky bršlice pomáhá a ulevuje při DNĚ a revmatismu. Břízu je dobré si nasušit na čaj i třeba na oplachy vlasů. Bršlici zkuste zkombinovat s kopřivou do čerstvého bylinkového špenátu.
Postupně začínají kvést hluchavky a to bílá i nachová, pitulník-žlutá se na květ teprve připravuje. Zvláště ženy by měli zpozornět, protože hluchavky upravují menstruaci a to v každém věku, ale pomáhají třeba i při zánětech dýchacích cest a pánům při léčbě prostaty.
Co jde sbírat dál? Třeba popenec břečťanolistý, rozrazil rezekvítek, nebo třeba plicník, dále to jsou lístky jahodníku i maliníku, květy sedmikrásky i fialek. Zapomněla bych na ptačinec, mladý svízel a postupně se probouzí i kontryhel. Lístky řebříčku jsou dobré na ozdobu jídla, tady si počkejte na květy.
Začátečníci mohou začít se sběrem třeba květů bezu černého. Je jednoduše rozpoznatelný a roste hojně. Najdete ho v městských parcích i na okrajích řídkých lesíků. Vezměte si zahradnické nůžky a během procházky stříhejte květy do látkové tašky. Doma je sušte rozložené v tenké vrstvě třeba na novinách a usušené skladujte v uzavíratelné nádobě.
Abychom zachovali aroma sbíraných bylin a čaj z nich v zimě vylouhovaný stále voněl, sklízíme je za suchého a slunného počasí. Sušíme je ve stínu a v průvanu při teplotě do 35°C, vyšší teplota by odstranila aroma rostlin nadobro a zůstalo by nám jen „seno“ bez vůně.
Čtěte také: Jak používat ekologické hnojivo na bylinky
Správně nasušené bylinky jsou na dotek šustivé a při zlomení praskají. Uchováváme například v papírových pytlících, v krabicích nebo uzavíratelných sklenicích, například v těch běžných, zavařovacích. Plechové či plastové dózy vhodné nejsou. V každém případě by neměly být vystaveny světlu, proto se také někdy doporučuje uchovávat je ve tmavých sklenicích.
Významná bylinkářka Maria Treben vypráví o pánovi, který „trpěl duševně i tělesně a pro nespavost neměl dalek k úplnému zoufalství“. Doporučila mu proto čaj z květů právě prvosenky jarní. Jak na ni? 50 gramů sušených květů prvosenky, 25 gramů levandulových květů, 15 gramů chmelových šištic, 10 gramů třezalky (nať) a 5 gramů kořenu kozlíku lékařského spařte horkou vodou a nechte tři minuty vylouhovat. Pijte po doušcích před spaním. Na nespavost platí také nať mateřídoušky obecné, kterou v létě naleznete skoro na každé mezi. Spaříte jednu polévkovou lžíci sušené bylinky dvěma šálky horké vody a necháte šest minut stát. Čaj pijte před spaním, účinek se dostaví po čtyřech dnech užívání.
Známým symbolem jara v Evropě je také prvosenka jarní. Vypravte se za ní na slunné louky nebo na lesní paseky. Říká se jí petrklíč, tedy Petrův klíč (k jaru), ale také kropáček, prvnička nebo šlakovní bylinka.
Vypravit se můžete i na jitrocel, roste všude, přitom je to hotový zázrak. Maria Treben doporučuje podávání jitrocelového sirupu proti všem nemocem dýchacích orgánů, zvláště při silném zahlenění, kašli a astmatu. Významnou složkou jitrocele je sliz, který uklidňuje sliznice a přispívá tak k jejich hojení. A jak si sirup vyrobíte? Vezměte čistou uzavíratelnou sklenici, kterou začnete plnit čerstvě natrhanými listy. Asi centimetr silnou vrstvu zasypte cukrem, pak přidejte opět vrstvu jitrocele a takto střídavě pokračujte, dokud není sklenice plná. Na závěr dejte ještě trochu cukru, sklenici uzavřete, umístěte ji na teplejší slunné místo a nechte jeden až dva dny odpočinout. Cukr vytáhne z jitrocele šťávu. Směs přecedíte, vymačkáte listy, hotový sirup přelijete do lahvičky a uložíte do chladu.
Pažitka, petržel, máta, meduňka, libeček, rukola a koriandr jsou bylinky, které se používají nejraději čerstvé a měly by proto růst blízko kuchyně. Sbíráme jejich šťavnaté listy, proto je umístíme do vlhčího místa, dobře snášejí i polostín. Přímé slunce by jim nedělalo dobře, vybledla by jejich barva a ztratily svou chuť a šťavnatost. Tyto bylinky budou rády za občasnou zálivku, budou pak lépe přibývat.
Čtěte také: Bylinky a jejich využití
Naopak bylinky, které se svou silnou, ostrou až pálivou chutí blíží koření, pocházejí z teplých oblastí Středomoří, a to nám napoví, kam je máme umístit a jaké vyžadují podmínky. Používáme jich jen malé množství, protože mají pronikavé aroma a chuť. Sem patří bazalka, estragon, oregano, rozmarýna, saturejka, tymián, šalvěj, yzop nebo levandule.
| Bylinka | Doba sběru | Využití |
|---|---|---|
| Kopřiva dvoudomá | Jaro až podzim | Čaj, špenát, polévka, pročištění krve |
| Pampeliška lékařská | Jaro až podzim | Saláty, čaj, podpora trávení |
| Meduňka lékařská | Květen až červen | Čaj, zklidnění nervů a trávení |
| Heřmánek pravý | Červen až srpen | Čaj, zklidnění, protizánětlivé účinky |
„Sbírání bylinek blahodárně působí na psychiku. Radí také zapojit do sběru děti: „Různé emoce procházejí žaludkem, proč by jím nemohly procházet i školní znalosti a vědomosti. V jednom soustu salátu z planých bylin je obsažena odpověď na stále se opakující otázky, proč se tohle mám učit? Děti rády vaří, baví je proměna surovin, struktur a chutí. A navíc je zde radost z úlovku, košíčku naplněného bylinkami, které budeme doma sušit, připravovat z nich sirupy, ale také vařit jídlo. „Místa, kam se dá na zelené býlí a jedlé květy chodit, jsou blíže, než byste si mysleli. Ve větších městech stačí vyjet kousek někam na konečnou hromadné dopravy, jít deset minut vstříc přírodě po cestě a je jisté, že se něco najde. Je jen třeba vyhýbat se blízkosti polí, golfovým hřištím nebo staveništím, kvůli znečištění.
Byliny divoké a pěstované, do zahrad i do kuchyně. Byliny můžeme rozdělit podle doby jejich sklizně. Začneme na jaře u sběru listů, nejčastěji divokých bylin a takzvaných plevelů - například barborky, pampelišky, jitrocelu, řebříčku, kopřivy, svízele, apod. Jak se začne prodlužovat den, začneme sklízet spolu s listy i křehké stonky a časem květy, například rukoly, řeřichy, kokošky pastuší tobolky, petržele, estragonu, máty, kopřivy, měsíčku, brutnáku, divizny nebo sedmikrásky.
V létě sklízíme rostliny celé, tedy jejich nať, například třezalku, meduňku, dobromysl, řebříček, šalvěj, majoránku, yzop, tymián.
V době nejteplejších dnů pak sklízíme plody bylinek, tj. jejich semena, která si dlouho udrží léčivé aroma - například kopr, fenykl, kerblík, čechřici vonnou.
Kořenovou část bylin sklízíme buď brzy na jaře, než vyrostou listy, nebo na podzim, než rostlina zatáhne na zimu. U dvouletých bylin sklízíme kořen na konci prvního roku - příkladem je štětka lesní nebo boryt barvířský. U trvalek vždy necháme kus kořene v zemi - to se týká kostivalu, třapatky, proskurníku, omanu pravého, libečku nebo křenu.
tags: #bylinky #které #je #možné #sbírat #ve