Akcelerační klimatické komory ACT princip

Pokud bychom měli vybrat téma, které v poslední době v České republice zvlášť rezonuje, je to bezpochyby problematika EU ETS 2 - rozšíření systému emisního obchodování na další oblasti, které vzbuzuje horlivé diskuse na domácí i evropské úrovni.

Finanční sektor je stále více považován za klíčovou hnací sílu při urychlování přechodu k udržitelnosti a klimatické neutralitě. Důvodem je nutnost mobilizace značného soukromého kapitálu pro splnění investičních požadavků na dosažení klimatických cílů stanovených v Pařížské dohodě a v Cílech udržitelného rozvoje OSN.

Udržitelné dluhopisy, zejména ty, které jsou označeny jako zelené nebo sociální, představují finanční inovaci, která se dostala do popředí od roku 2007, kdy Evropská investiční banka (EIB) vydala první zelené dluhopisy na financování energetických projektů.

Česká Republika dodržela k roku 2020 národní závazky ke snížení emisí u všech stanovených znečišťujících látek. Významně klesly emisní hodnoty NOx a SO2, a to mezi lety 2005-2020. Oproti tomu emise NH3 a PM2,5 v posledních dvou letech stagnují a hodnoty NOx se v roce 2021 oproti roku 2020 zvýšily.

Europoslanci schválili snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Globální poptávka po elektřině v nejbližších letech dál výrazně poroste a do roku 2030 se bude zvyšovat průměrným tempem více než 3,5 procenta ročně. Ve zprávě nazvané Electricity 2026 to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku je nerovnoměrný. V řadě oblastí ho brzdí regulatorní nejistota. Obor tak nadále stojí především na solární energii, další stagnují.

Aktuálně média přinášejí zprávy, že v České republice narůstá počet instalací fotovoltaiky, ale nezvyšuje se kapacita větrných elektráren. Současně platí, že energie ze slunce a větru má být klíčovým opatřením na cestě k dekarbonizaci.

Jedním z důležitých faktorů pro navýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů (OZE) je minimalizace administrativních bariér, a tedy optimalizovaný legislativní základ. Tím by měl být zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie rozeslaný v červenci 2024 do meziresortního připomínkového řízení (jedná se o společný návrh Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj společný).

Ekologové uvádějí, že Česko zaostává v plnění cílů pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména v rozvoji větrných elektráren. Ministerstvo průmyslu a obchodu sdělilo, že údaje za loňský rok zveřejní až letos v prosinci a dodalo, že do roku 2030 má být podíl obnovitelných zdrojů v Česku 30,1 procenta.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny v Olomouckém kraji v posledních letech hlavně díky novým fotovoltaickým elektrárnám znatelně roste. V roce 2024 činil 45,2 procenta, o rok dříve 37,8 procenta. V roce 2021 měly obnovitelné zdroje podíl necelých 31 procent na krajské produkci elektrické energie.

Mezi trendy, které jsou letos nejvíce vidět na specializované výstavě Infotherma v Ostravě, patří čím dál efektivnější, ekonomičtější, ekologičtější i komfortnější řešení vytápění. Velký zájem je třeba také o spojení ekologických zdrojů energie se systémy koordinujícími spotřebu pro energetické komunity.

Společnost ČEZ Teplárenská by chtěla v roce 2029 spustit v Elektrárně Poříčí u Trutnova (EPO) nové ekologické zdroje na biomasu a zemní plyn. Přestavba elektrárny, která zcela ukončí spalování uhlí v Poříčí, bude stát miliardy korun. Tendry na stavbu plynové kotelny a na stavbu zdroje na biomasu firma vypsala na konci loňského roku a letos v lednu.

Energetická společnost ČEZ začala hledat dodavatele kotelen či kogenerací na plyn a biomasu pro teplárny v Trutnově, Ledvicích a Hodoníně. Stávající uhelné teplárny plánuje přestavět na nové zdroje.

Teplo z elektrárny v Ledvicích na Teplicku bude v roce 2030 mimo jiné z biomasy, která nahradí uhlí. V areálu funguje už plynová kotelna a vyroste tady paroplynový zdroj.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Německo vstoupilo do nejzásadnější etapy své energetické transformace od zavedení zákona EEG (Erneuerbare-Energien-Gesetz) o obnovitelných zdrojích energie před více než dvaceti lety. Po období masivního růstu obnovitelných zdrojů se realita energetického systému výrazně proměnila. Vítr a fotovoltaika dnes určují výrobu elektřiny v zemi, ale zároveň svou volatilní povahou odhalují slabiny současného energetického mixu.

Instalovaný výkon roste, avšak jistota výkonu ve chvíli potřeby klesá. Bez zdrojů, které jsou schopny dodávat elektřinu přesně tehdy, kdy výroba z větru a slunce selhává, se soustava stává křehkou, závislou na fosilních špičkovacích elektrárnách a nákladných dovozních řešeních.

Podíl biologicky rozložitelného odpadu v černých popelnicích, tedy ve směsném komunálním odpadu, za posledních pět let v Česku vzrostl z 32 na 40 procent, naopak podíl papíru se snížil z 8,3 procenta na 5,4 procenta. Jde o výsledky analýz, které dělala mezi lety 2020 a 2024 společnost JRK, která radí obcím s odpadovým hospodářstvím, a Institut cirkulární ekonomiky.

Projekt „Třídím gastro“ společnosti Energy financial group (EFG) již téměř pět let pomáhá českým obcím a městům snižovat množství směsného odpadu. Poskytuje komplexní službu separace a svozu tzv. gastroodpadu, tedy kuchyňských zbytků či prošlých potravin, který je následně recyklován v bioplynových stanicích.

Třídění gastroodpadu se stává nejrychleji se rozšiřujícím trendem v oblasti nakládání s odpady v českých obcích. Průkopníky v Jihomoravském kraji se v tomto ohledu zatím stávají menší obce. Za poslední čtvrtletí se do projektu tridimgastro.cz společnosti Energy financial group (EFG) zapojily tři obce - Černá Hora, Březůvky a Újezd u Brna. Veškerý vytříděný kuchyňský odpad je z nich svážen do bioplynové stanice EFG Vyškov BPS, kde je ekologicky zrecyklován.

Až téměř o 70 procent chce letos Plzeň meziročně zvýšit svoz bioodpadu z velkoobjemových kontejnerů. Kvalitní bioodpad chce město pro svoji loni otevřenou kompostárnu. Letos proto zvýší počty velkoobjemových kontejnerů na bioodpad na veřejných prostranstvích a zajistí jejich častější a rychlý vývoz, nabízí také lidem dotovaný individuální svoz bioodpadu. Z ulic naopak zmizí hnědé veřejně přístupné popelnice. Zkušenosti totiž ukazují, že lidé do nich špatně třídí.

Pražané v loňském roce vyhodili 255.928 tun směsného odpadu, o 319 tun více než o rok dříve. Přibylo vytříděného odpadu, a to o 3592 na 87.131 tun. Největší nárůst byl u bioodpadu.

Ve Zlíně začal svoz odstrojených vánočních stromků. Lidé je mohou odkládat k nádobám na tříděný odpad. Pracovníci technických služeb je odvezou do kompostárny v areálu skládky Suchý důl k ekologickému zpracování společně s bioodpadem.

V Hradci Králové začal svoz vánočních stromků. Po rozdrcení skončí v kompostu. V minulých letech se ve městě svezlo přes 40 tun vánočních stromečků.

Odpadová společnost Smolo začne ve středu v Třinci na Frýdecko-Místecku se svozem vánočních stromů. Už v prosinci si připravila prostory pro příjem tisíců jehličnanů, z nichž vyrábí kompost.

Pražské služby (PSAS) předpokládají, že letos jako každoročně odvezou od popelnic stovky tisíc vyhozených vánočních stromků. Lidé by měli důkladně odstrojené stromečky odkládat vedle kontejnerů na tříděný odpad, nikoliv do nich ani do běžných popelnic. Městská firma z nich vyrobí štěpku nebo kompost.

Obyvatelé 18 měst a obcí na Frýdlantsku začnou od července třídit odpad přímo u svých domů. Radnice ve Frýdlantu teď proto zjišťuje, které domácnosti topí tuhými palivy. Přihlásit se musí do konce února prostřednictvím formuláře, aby měly pro příští zimu zajištěnou nádobu na popel.

V lednu 2024 zákonodárci státu Utah v USA přijali zákon, který obsahuje ustanovení, že žádný orgán státu nemůže uznat nebo přidělit právní subjektivitu umělé inteligenci, neživému objektu, vodní ploše, území, nemovitosti, atmosférickým plynům, astronomickému objektu, počasí, rostlině, zvířeti ani žádnému jinému členu taxonomické oblasti mimo lidské bytosti. Zákaz přidělení právní subjektivity, který má být v účinnosti od 1. května, má za následek, že vyjmenovaným entitám nemohou být přiznána práva.

Dne 17.1.2024 Evropský parlament schválil změny směrnice o nekalých obchodních praktikách a směrnice o právech spotřebitelů, které mimo jiné souvisí s climate-washingem a trvanlivostí výrobků. Zakazují se tvrzení o „klimatické neutralitě“ výrobků a služeb opírající se o uhlíkové kompenzace (tzv. offsety). Právní úprava je součástí legislativního rámce pro posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci a míří na ochranu spotřebitelů před klamavými praktikami souvisejícími s ekologií.

Podle studie Evropské komise z roku 2020 je polovina environmentálních tvrzení nepravdivá nebo zavádějící. Pro spotřebitele není jednoduché rozeznat, která označení odpovídají realitě a která jsou „lakováním na zeleno“. Cílem změnové směrnice je zajistit spotřebitelům jasné, relevantní a spolehlivé informace o výrobcích a službách. Tím jim umožnit informovanější rozhodování o nákupech a podpořit udržitelnou spotřebu.

tags: #akcelerační #klimatické #komory #ACT #princip

Oblíbené příspěvky:

• Výhody a nevýhody dřevostaveb
• Jak vybrat správnou popelnici na tříděný odpad 120l?
• Harmonogram Svozu Odpadu
• Vliv znečištění půdy na zdraví
• Odvoz odpadu v České republice: limity