Byliny pro suchá stanoviště: Seznam rostlin pro vaši zahradu

Zejména v horkých dnech si spousta lidí stěžuje na neustálé zalévání a vysokou spotřebu vody. Stačí však několik jednoduchých tipů, které vám pomohou snížit spotřebu vody a zalévat rostliny tak, jak to samy potřebují. Při založení záhonuje nejlepší zvolit už na začátku rostliny, které vyžadují jen málo vody. Ušetříte tak čas a peníze a ochráníte životní prostředí.

Rozhodující pro to, kolik vody rostlina potřebuje, je její struktura. Méně vody potřebují například rostliny s malými listy. Méně vody stačí také zahradním rostlinám se zvláště tlustými listy. Při nákupu rostlin se zaměřte také na exempláře se stříbřitými nebo šedými listy či s jemným chmýřím.

Připravili jsme pro vás přehled zahradních rostlin, které mají nízké nároky na vláhu. Existuje totiž řada rostlin, které snášejí hodně slunce a potřebují málo vody. Termín „květina" je spíše hovorový a vztahuje se na kvetoucí rostliny, tedy záhonové a balkonové rostliny a keřovité trvalky.

Kvetoucí trvalky a keře pro suché zahrady

Zahrada bez trvalek by postrádala bohatý výběr barev i tvarů a její údržba by byla o dost pracnější. Neváhejte se proto pustit do jejich pěstování. Pereny (trvalky) jsou ze zahradních rostlin druhově nejbohatší. Mají několik set rodů a druhů je počítáno na tisíce. Původ rostlin zahrnuje místa celého světa, a tím i nejrůznější stanoviště a podmínky, v nichž se jim daří. Pro slunné a suché stanoviště máte na výběr velké množství trvalek, o nichž možná ani nevíte, že se jim v takových místech bude dařit lépe než v kyprých vyhnojených záhonech s pravidelnou zálivkou.

Výběr trvalek pro suché a slunné stanoviště

• Hvězdnice (Aster): Rozsáhlý rod aster, trvalek, které zdobí zahrady na sklonku léta a na podzim, nabízí i druhy do suchého stínu. Lépe kvetou v toulavém polostínu, právě takový však pod stromy často bývá. Mezi osvědčené druhy patří Hvězdnice křovitá (A. ageratoides), velkolistá (A. macrophyllus) a rozkladitá (A. divaricatus).
• Kakost (Geranium): Půdopokryvné kakosty v létě krásně kvetou, jsou však dekorativní samotnými listy, z nich část přetrvává i v zimě a zbarví se do bronzova. Snadno se rozrůstají do šíře pomocí oddenků. Mezi velmi vděčné a odolné druhy patří kakost kantabrijský (G. x cantabrigiense), kakost oddenkatý (G. macrorrhizum) či kakost dalmátský (G. dalmaticum). Z jednotlivých druhů je vyšlechtěna i řada kultivarů.
• Hvozdíky (Dianthus): Hvozdíky (Dianthus) se pěstují většinou jako letničky nebo dvouletky, pro plně osluněná stanoviště a propustné suché půdy je vhodný hvozdík sivý (D. gratianopolitanus) a hvozdík peřitý (D. plumarius). Oba kvetou brzy zjara v barvě růžové, bílé a karmínové.
• Bělotrn (Echinops): Kdo rád suší květenství pro zimní aranžmá, neměl by zapomenout na bělotrn (Echinops). Je vysoký přes metr, celý šedě plstnatý a ostnatý.
• Hlaváček jarní (Adonis vernalis): Známý a oblíbený hlaváček jarní (Adonis vernalis) kvete zářivě žlutou barvou už od dubna. Po odkvětu zatahuje, nemá rád kyselé půdy a je jedovatý.
• Rožec plstnatý (Cerastium tomentosum): Rožec plstnatý (Cerastium tomentosum) je kobercovka pro výsluní jak stvořená. Rožec je nápadný stříbřitou barvou celé rostliny, květy jsou drobné bílé zvonky. Rychle se rozrůstá a dobře pokrývá půdu.
• Plazivé plamenky (Plox subulata): Plazivé plamenky (Plox subulata) mají výšku do deseti centimetrů, hodí se jak do skalek, tak k lemování chodníků a záhonů.
• Kosatec nízký (Iris pumila): Jarní zahradu ale zkrášlí nizoučký (do dvaceti centimetrů) a již v dubnu obvykle fialově kvetoucí kosatec nízký (Iris pumila).Křížením tohoto kosatce s vyššími druhy byly vyšlechtěny nízké odrůdy v odstínech žluté a modré, bělavé i modrofialové.
• Opuncie (Opuntia): Od června do srpna se můžete těšit pohledem na kvetoucí poléhavé kaktusy i na vaší zahradě. Jako jednomu z mála mrazuvzdorných se v našich podmínkách daří žlutě kvetoucímu nopálu (Opuntia fragilis). Podobné květy s červeným středem má další opuncie (Opuntia humifusa), žlutě, červeně či růžově květe Opuntia polyacantha. Všechny opuncie jsou dlouhověké a dobře se rozrůstají, kvetou každoročně. Špatně snáší jen zimní přemokření půdy.
• Juka vláknitá (Yucca filamentosa): Mrazuvzdorná juka vláknitá (Yucca filamentosa) zdobí záhony vysokými listovými trsy ojíněných listů a květenstvím na stonku až metr a půl vysokém. Kvetou dospělé růžice, zvonky jsou v smetanově bílé barvě od července do srpna.

Okrasné trávy pro suché zahrady

• Třtina (Calamagrostis): Velmi brzy rašící třtina (Calamagrostis) má odrůdy kvetoucí v červnu i později s kvetením koncem léta. Výška kvetoucích trav je kolem půldruhého metru. Rostlina na podzim zatahuje, špatně snáší zimní přemokření.
• Ostřice (Carex): Nízké ostřice (Carex) s výškou do třiceti centimetrů se na podzim barví dohněda (Carex humilis). Brzy zjara vykvétá nenápadnými klásky ostřice horská (C. Montana), na podzim se vybarvuje zlatohnědě.
• Kostřava (Festuca): Oblíbená modrošedá kostřava (Festuca glauca) se pěstuje v mnoha kultivarech různých barevných odstínů základní barvy. Modrozelená je pak kostřava ametystová (F. amethystina) a sytě zelenou můžete mít další kostřavu s latinským názvem F. scoparia.
• Metlice (Deschampsia caespitosa): Rychle rostoucí metlice (Deschampsia caespitosa) je v květnu již přes metr vysoká.
• Kavyl (Stipa): Často se na výsluní v zahradách pěstují suchomilné kavyly (Stipa). Zdobný kavyl vousatý (S. barbata) upoutá dlouhými stříbřitými osinami v latách.

Byliny pro suchá stanoviště

Ne všechny léčivé a kuchyňské bylinky vyžadují vlhkou půdu a pravidelnou zálivku. Existuje řada suchomilných bylinek, které pocházejí ze středomořských a stepních oblastí a vynikají nejen odolností vůči suchu, ale i silnou vůní, aromatickými silicemi a léčivými vlastnostmi. Tyto rostliny jsou ideální volbou pro zahrady bez závlahy, bylinkové spirály, suché svahy nebo slunné balkony.

Čtěte také: Byliny pro kočky v přírodě

• Rozmarýn: Rozmarýn je ikonická suchomilná bylina ze Středomoří, která miluje slunce a sucho. Potřebuje dobře propustnou půdu a chráněné stanoviště. Jeho dřevité listy obsahují silice, které podporují trávení, krevní oběh a paměť.
• Levandule: Levandule patří mezi nejodolnější suchomilné rostliny. Má ráda chudou půdu, plné slunce a nesnáší přemokření. Kromě okrasné hodnoty má zklidňující účinky, odpuzuje hmyz a podporuje klidný spánek.
• Tymián: Tymián miluje slunná místa s kamenitou půdou. Je výborný do skalek i truhlíků. Obsahuje silice s antibakteriálními a protizánětlivými účinky.
• Dobromysl obecná: Známé také jako dobromysl obecná, je velmi aromatická bylina vyžadující slunce a sucho. Podporuje trávení, chuť k jídlu a působí antisepticky.
• Šalvěj: Šalvěj je suchomilná trvalka s dekorativními stříbrnými listy. Roste dobře i v chudé, vápnité půdě. Pomáhá při nachlazení, zánětech dutiny ústní a nadměrném pocení.
• Yzop: Yzop je méně známá, ale velmi aromatická bylina. Miluje sucho, slunce a lehkou půdu. Má expektorační účinky - pomáhá s vykašláváním, působí antisepticky a zlepšuje náladu.
• Saturejka: Saturejka pochází z Balkánu a je typická suchomilná letnička. Výborná do luštěnin a masa, pomáhá při nadýmání a podporuje chuť k jídlu.
• Pelyněk: Pelyněk je extrémně odolná rostlina, která snese sucho, vítr i chudou půdu. Obsahuje hořčiny, které podporují trávení, činnost jater a odpuzují hmyz.

Byliny a trvalky do stínu a sucha

Plochy, kde dochází ke kombinaci sucha a stínu, jsou nejčastěji pod vzrostlými stromy či skupinkami stromů. Ty velkou část půdní vláhy odčerpávají pro sebe a díky mohutnosti korun pak rovněž do určité míry zachytávají i dešťové srážky.

Výběr trvalek pro suchý stín

• Bergénie tučnolistá (Bergenia crassifolia): Velké, kožovité, temně zelené listy bergénií vytrvávají i v zimě a zdobí zahradu celoročně. Zjara pak nad nimi září bílé, růžové nebo purpurové květy. Nenáročné bergénie se snadno rozrůstají do šířky a časem vytvoří hustý porost, který mezi sebe nevpustí žádný plevel.
• Rohoblizeň olověncovitá (Ceratostigma plumbaginoides): Půdopokryvná, počátkem podzimu modře kvetoucí trvalka prospívá na slunci i ve stínu, kde se květů objevuje méně. Ozdobné jsou však i samotné listy, a to zvláště na podzim, kdy se barví ze zelené do červené. Rohoblizeň raší pozdě, neznamená to však že vymrzla - i když mladé sazenice zimní ochranu uvítají.
• Paznehtník (Acanthus): Atraktivní trsnaté trvalky s tmavozelenými listy a nápadným květenstvím, které se objevuje v průběhu léta, jsou až 60 cm vysoké. Paznehtník dlouholistý (A. balcanicus) je dokonale mrazuvzdorný, paznehtník měkký (A. mollis) vyžaduje za mrazů ochranu, nejlépe podušku z listí.
• Barvínek menší (Vinca minor): Jedna z nejvděčnějších půdopokryvných rostlin snášející sucho i stín má lesklé, tmavozelené listy a počátkem léta blankytně modré květy (vyšlechtěny jsou i kultivary s květy purpurovými a bílými a rovněž s panašovanými listy). Je naší původní, a tudíž otužilou a nenáročnou trvalkou, snadno se sám rozrůstá do šířky.
• Kakost oddenkatý (Geranium macrorrhizum): Kakost oddenkatý (Geranium macrorrhizum) a jeho odrůdy je pravděpodobně nejvýznamnějším druhem, který lze takto použít. Jde o neobyčejně přizpůsobivou rostlinu, která je vhodná i na jiné typy stanovišť. Nicméně právě podrosty pod dřevinami, a to i v podmínkách relativního sucha, snáší kakost velmi dobře. Jeho výhodou je i to, že nikdy zcela neztrácí listy a jeho porost vypadá zajímavě i během zimy. Na přelomu května a června nakvétá nejčastěji růžovými květy. Podobně lze použít i kakost kantabrijský (G.
• Mochničky (Waldsteinia): Mochničky (Waldsteinia) dokáže vytvořit rovněž velmi hustý porost. mochnička kuklíkovitá (W. mochnička trojčetná (W. Obě mají stálezelené (resp. polostálezelené) listy a časně na jaře kvetou jasně žlutými květy.
• Hluchavka pitulník (Lamium galeobdolon): Hluchavka pitulník (Lamium galeobdolon) také velmi dobře pokrývá půdu. Její kultivar Florentinum vyniká jasně žlutými květy a stříbřitrou kresbou na listech.
• Pajahodka indická (Duchesnea indica): Pajahodka indická (Duchesnea indica) je zcela nenáročným druhem, který se rovněž velmi rychle rozrůstá a dokáže vytvořit souvislý porost. Jde o nízkou bylinu s plazivými oddenky, okrasnou drobnými, žlutými kvítky a jasně červenými plody, které se podobají jahodám.
• Telima velkokvětá (Tellima grandiflora): Telima velkokvětá (Tellima grandiflora) patří mezi trvalky, které také dokážou vytvořit zapojený porost. Jedná se o stálezelenou bylinu okrasnou především svými listy.
• Sedoulek (Ophiopogon planiscapus): Sedoulek (Ophiopogon planiscapus) je velmi zajímavým, nenáročným a obecně perspektivním druhem, který rovněž dobře roste v podmínkách suchého stínu. Pochází z horských lesů Japonska a vyniká stálezelenými, trávovitými listy a bílými až světle růžovými květy. Dobře se rozrůstá podzemními, poloplazivými oddenky. Rostliny mohou být poškozovány déletrvajícími holomrazy. Pak se vyplatí jim dopřát lehkou zimní nakrývku.
• Čemeřice korsická (H. argutifolius): Čemeřice korsická (H. argutifolius) dobře toleruje sušší stanoviště. Jde o vytrvalou, krátce oddenkatou bylinu se stálezelenými listy a pichlavě zubatým okrajem.
• Hvězdnice rozkladitá (Aster divaricatus): Jde zejména o severoamerickou hvězdnici rozkladitou (Aster divaricatus) s bělavými, astrovitými kvítky s purpurovým středem. Tento druh nabízí i hezký podzimní efekt, kdy se listy barví do jasně žlutooranžových tónů.

Jak ušetřit vodu na zahradě

Na zahradě můžete ušetřit spoustu vody, a to i bez ohledu na výběr rostlin. S našimi tipy a seznamem kytek na zahradě, které nevyžadují moc vláhy, vám v cestě za úsporou vody už nic nestojí.

Pokud máte těžkou jílovitou půdu, měli byste pro prérijní trávy a trvalky s nízkými nároky na vodu zlepšit její propustnost použitím hrubého písku.

I ty nejodolnější rostliny potřebují na začátku trochu péče. Půdu je vhodné vylehčit pískem, přidat kompost a zajistit dostatek prostoru pro kořeny. V prvních letech po výsadbě je důležité pravidelné zavlažování, dokud se keře i stromy dostatečně nezakoření. Poté už si s delšími periodami sucha poradí téměř samy.

Suchá léta a stále častější vlny horka mění podobu našich zahrad. Zatímco dříve jsme si mohli dovolit sázet širokou paletu druhů, dnes se vyplatí přemýšlet více strategicky a volit rostliny, které dobře snášejí nedostatek vláhy. Zahradníci se často ptají, jaké rostliny obstojí v podmínkách, kde voda rychle mizí z půdy a zálivka není vždy možná. Právě v těchto případech je vhodné volit keře do suché půdy, které mají hluboký kořenový systém, silnější listy s voskovou vrstvou nebo úsporný režim hospodaření s vodou. Díky těmto adaptacím nepotřebují neustálou péči ani časté zavlažování. Přispívají tak nejen k úspoře práce, ale i k udržitelnějšímu hospodaření s vodou na celé zahradě.

Čtěte také: Jedlé byliny v přírodě

Čím více stromů a keřů na zahradě máme, tím lépe. Nejen že poskytují blahodárný stín, ale také odpařují vodu, své okolí tak ochlazují a tvoří příjemnější mikroklima. A přispívají i k celkovému zdraví krajiny, protože zatímco holá pole a nízké trávníky se rozpálí jako poušť a přispívají k nedostatku lokálních srážek, bujná zeleň vláhu neodhání.

Čtěte také: Vaření čaje z divokých bylin

tags: #byliny #pro #sucha #stanoviste #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Nakládání s demoličními materiály
• Výhřevnost komunálního odpadu
• Charakteristika českých klimatických oblastí
• Iva Pazderková: Horská lesní ekologická cesta k niternosti
• Více o odpadovém hospodářství