Průměrná Výhřevnost Komunálního Odpadu v České Republice

Celková produkce odpadů dosáhla v Česku v roce 2022 hodnoty 39,2 milionu tun, meziročně poklesla o zhruba 0,3 %. V roce 2022 Česká republika vyprodukovala 39,1 milionů tun všech odpadů, to je o 879 tis. tun méně než vloni. Z toho činily 1,6 milionů tun nebezpečné odpady a 37,5 milionů tun ostatní odpady.

Za rok 2021 bylo v České republice vytvořeno 5,9 milionů tun komunálních odpadů. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů zaujímá 14,8 %. Obyvatelé ČR jich v roce 2022 vyprodukovali 5,8 milionů tun, to je o 155 tisíc tun méně než v roce 2021. Každý občan ČR tedy v průměru ročně vyprodukuje 553 kg komunálního odpadu.

Z celkem 5,4 milionu tun komunálního odpadu pocházelo 3,9 milionu tun z obcí, respektive od občanů, kterým sběr odpadu obce zajišťují, a dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka se jednalo o 362 kilogramů „obecního komunálního odpadu“.

Produkce směsného odpadu mírně klesá či stagnuje. Podle MŽP je produkce komunálních odpadů v ČR přibližně 550 kg/obyvatel/rok, podle ČSÚ je to kolem 500 kg/obyvatel/rok. Přímo obce produkují podle ČSÚ zhruba 360 kg/ob/rok, asi 40 kg/ob/rok jde do výkupen.

Česká legislativa i EU nově za komunální odpad považuje nejen odpad z domácností, ale i jemu podobný vznikající u firem, pokud jeho složení odpovídá tomu odpadu z domácností. Informace o produkci komunálních odpadů v jednotlivých evropských zemích jsou zveřejňovány na webu Eurostatu.

Čtěte také: Česká ekologická daň

V ČR podle údajů MŽP bylo v roce 2020 skládkováno 47,8 %, energeticky využito 12,6 % a materiálově využito 38,6 % komunálních odpadů. Oproti průměru EU ČR skládkuje v průměru víc než dvojnásobek komunálních odpadů. Materiálové využití komunálních odpadu v EU je vyšší asi o 10 %.

V roce 2019 bylo v České republice vyprodukováno 37,4 mil. tun všech odpadů, z toho 1,8 mil. tun nebezpečných odpadů. Obyvatelé ČR jich v roce 2019 vyprodukovali 5,9 milionů tun, což je o 97 tisíc tun více než v roce 2018. Každý obyvatel ČR vytřídil v roce 2019 průměrně téměř 66 kilogramů odpadu. Třídění vyprodukovaného odpadu je pak první, ale zásadní krok, kterým může každý z nás směrovat odpad k recyklaci, nikoli na skládku. Navíc je to jedna z mála činností, kterou může pro životní prostředí udělat každý z nás a kompenzovat tak svůj konzumní způsob života.

V roce 2022 jsme využili 53 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 41 % materiálově a 12 % energeticky. Na skládkách v roce 2022 skončilo 45 % komunálních odpadů (pro srovnání - průměr v EU je 23 %), meziročně došlo k poklesu množství komunálních odpadů ukládaných na skládku o 185,5 tisíc tun, což je příznivý výsledek a ukazuje, že se daří odklon od skládkování. V roce 2022 se podařilo vyseparovat z obcí 1,1 milionu tun surovin (papír, plasty, sklo, kovy).

Podle dat vycházejících z ISOH/ MŽP/ 2022 vygenerovali obyvatelé České republiky 39,9 milionů tun všech odpadů za rok 2021. Jeden obyvatel České republiky vyprodukoval průměrně 562 kg komunálních odpadů.

Do dat za rok 2022 se promítají pozitivní efekty přijatých opatření, jakými jsou nový legislativní rámec pro nakládání s odpady z roku 2020, vzrůstající skládkovací poplatek a blížící se zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2030. Obce se mj. začínají připravovat na rozšíření tříděného sběru textilního odpadu od roku 2025 a biologického kuchyňského odpadu.

Čtěte také: Jak pečovat o kuchyňský drtič

Z hlediska požadavků odpadové legislativy je žádoucí snížit produkci směsného komunálního odpadu z obcí pod 150 kg na občana a rok. Od roku 2024 musí být důsledně tříděn bioodpad, který stále tvoří 30 až 40 % podílu v nádobách na zbytkový odpad. Kolik odpadu musíme minimálně vytřídit, stanovují zákonem dané limity.

Limity pro třídění odpadu:

• Od roku 2025 musí obce vytřídit alespoň 60 %.
• Od roku 2030 alespoň 65 %.
• Od roku 2035 alespoň 70 % směsného komunálního odpadu.

Směsný komunální odpad nesmí obsahovat bioodpad, a to již od roku 2024. Obce jsou od roku 2025 povinny zajistit třídění textilu.

Produkci směsného komunálního odpadu lze nejlépe ovlivnit velikostí nádoby na odpad, kterou domácnosti využívají a omezením počtu svozů této komodity. Pokud občané správně třídí, vyprodukují přibližně 10 l odpadu na obyvatele za týden.

Vloni mírně pokleslo celkové množství odpadů, rostlo ale jejich materiálové využití. Stále se však příliš mnoho skládkovalo. Až 46 % komunálních odpadů skončilo na skládkách, což představuje mrhání zdroji i vysokou zátěž pro životní prostředí. Dobrou zprávou je, že se daří zvyšovat využití vytříděných materiálů z komunálního odpadu, zatímco stagnuje objem odpadů ukládaných na skládky.

Od ledna 2021 nelze v České republice ze zákona ukládat plasty ze žlutých kontejnerů na skládky. Plastového odpadu přibývá i v České republice. Mezi roky 2003 a 2021 stoupla spotřeba plastových obalů o 60 procent na necelých 285 tisíc tun za rok. Předloni vygeneroval průměrný obyvatel Česka o necelých devět kilogramů plastového odpadu méně, než je evropský průměr. A Češi také nadprůměrně recyklují.

Čtěte také: Ohrožení Evropy Maďary

Produkce odpadu v krajích ČR (2022):

Kraj	Produkce odpadu (mil. tun)
Středočeský	5,3
Karlovarský	0,6

Při zohlednění počtu obyvatel se na první příčku dostal kraj Jihomoravský se 4 385 kilogramy odpadu na jednoho obyvatele.

K přeměně odpadu, jenž by jinak skončil na skládkách, slouží ZEVO - zařízení na energetické využití odpadu. Zařízení na energetické využití odpadu ekologicky zpracovávají komunální odpady, které již nelze dále recyklovat. 5,8 milionů tun komunálního odpadu se podle České informační agentury životního prostředí CENIA každý rok vyprodukuje v ČR. Recyklací projde 38 %. Minimálně 2,8 mil. tun odpadu bude až do roku 2030 končit na skládkách a ohrožovat tak spodní vody i kvalitu ovzduší.

Energetické využití KO v sobě ale také nese možnost úspory fosilních paliv, která se k výrobě elektřiny a tepla používají nyní. Odhaduje se, že průměrná výhřevnost komunálního odpadu (běžně vytříděného) je 9,1 MJ/kg. Vyšší výhřevnost KO dodává přítomnost plastů, dřevěného odpadu, ale i papír. Odpad biologického původu výhřevnost snižuje. Pro energetické využití tak připadají v úvahu především směsný KO a objemný odpad, které dnes tvoří podstatnou část KO končícího na skládkách.

Hodnoty výhřevnosti KO se z různých zdrojů liší. Je možné se setkat s čísly od 5,9 do 10,7 MJ/kg. Pro objemný odpad byla spočítána výhřevnost zvlášť, a to 19 MJ/kg. Výhřevnost tohoto odpadu podstatně zvyšuje přítomnost dřeva (nábytek, větve) a plastů (rozměrné obaly, textil, koberce, obuv).

Pro výhřevnost KO vezmeme v úvahu hodnotu 9,1 MJ/kg. V roce 2010 tak bylo uloženo na skládky více než 3 tis. TJ energie. Obdobně tomu bylo i v letech předešlých. Výhřevnost KO se blíží výhřevnosti hnědého uhlí, část tepla a elektřiny vyrobeného z uhlí by tak mohla být nahrazena právě energií z odpadu.

V minulých článcích našeho seriálu o odpadech bylo několikrát nastíněno řešení problematické situace v nakládání s komunálními odpady v podobě zvýšení jejich energetického využívání k výrobě tepla a elektřiny.

tags: #jaka #je #prumerna #vyhrevnost #komunalniho #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Czech Ecological Tax: An Overview
• Důsledky zásahu do přírody
• Ochrana přírody v ČR
• Charakteristika klimatických oblastí
• Odpadkový koš z mědi