Bydlení v bytových domech a komunální odpad: Třídění a povinnosti


09.11.2025

Do poradny dorazil dotaz týkající se platby za svoz odpadu v případě nájemníků bez trvalého bydliště: Vlastník bytového domu s nájemníky má smlouvu se svozovou firmou na svoz odpadu nájemníků. Rád by platby za svoz inkasoval od nájemníků. Ti však nemají v bytovém domě trvalé bydliště a odmítají platit s tím, že za svoz komunálního odpadu platí v obci, kde mají trvalé bydliště.

Kdo je v tomto případě povinen platit za svoz odpadu vyprodukovaného nájemníky v bytovém domě a jak se na tento odpad pohlíží z pohledu zákona - jde o komunální odpad nebo odpad vzniklý v rámci podnikatelské činnosti?

Odpověď odborníka

Na dotaz odpovídá Mgr. Petr Opluštil z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS:

Odpad produkovaný v rámci nájemního bydlení

Odpad produkovaný nájemci v rámci jejich nájemního bydlení je dle zákona č. 541/2021 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů („zákon o odpadech“), považován za komunální odpad. Vlastník nemovité věci nemá ve vztahu ke komunálnímu odpadu pocházejícího z domácností nacházejících se v nemovité věci postavení původce odpadu (§ 5 odst. 3 zákona o odpadech). Jedná se o odpad mající původ v nepodnikatelské činnosti fyzických osob a takový odpad by měl být odstraňován prostřednictvím obecního systému nakládání s komunálním odpadem ve smyslu § 59 odst. 1 zákona o odpadech.

Odvoz komunálního odpadu patří mezi služby související s užíváním bytu ve smyslu § 2247 občanského zákoníku. Rozsah služeb zajišťovaných pro nájemce pronajímatelem je předmětem dohody mezi pronajímatelem a nájemcem. Pokud se však nedohodnou, obsahuje občanský zákoník tzv. vyvratitelnou domněnku, že takovou nezbytnou službou, kterou pronajímatel pro nájemce zajišťuje, je i odvoz komunálního odpadu.

Čtěte také: Prostor pro odpad v bytech dle českých norem

Vlastník bytového domu má nárok na platbu záloh za služby

Způsob rozúčtování nákladů a způsob úhrady nákladů mezi vlastníkem bytového domu jako pronajímatelem a nájemci bytů v domě obsahuje zvláštní právní předpis, konkrétně zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů („zákon 67/2013“).

Dle zákona 67/2013 má vlastník bytového domu vůči nájemcům nárok na placení záloh za jím zajišťované služby. Není-li výše záloh dohodnuta, určí vlastník bytového domu měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku.

Pro rozúčtování nákladů na odvoz komunálního odpadu, není-li jiná dohoda s nájemci, se použije počet osob rozhodných pro rozúčtování. V případě nájemního bydlení osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb jsou nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období. Je povinností nájemce oznámit pronajímateli počet těchto osob a případnou změnu v tomto počtu.

Po skončení zúčtovacího období, které je zpravidla 12 měsíční, má nájemce nárok na vyúčtování služeb. Skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje vlastník bytového domu nájemcům vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí nájemcům nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Vlastník bytového domu ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Finanční vyrovnání provedou vlastník bytového domu a nájemci v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování nájemci.

V popisovaném případě lze předpokládat, že nájemce užívá pronajímaný byt a odpad jím produkovaný při užívání bytu nevynáší do popelnic v obci, kde je přihlášen k trvalému pobytu, ale prostřednictvím popelnice v obci u bytového domu, v němž se pronajímaný byt nachází. Je tedy nepochybné, že tuto službu fakticky využívá.

Čtěte také: Rekonstrukce a čerpadla odpadu

Jak správně třídit odpad?

Je důležité vědět, jaké druhy odpadu patří do jednotlivých nádob. Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je každý povinen zbavovat se odpadů předepsaným způsobem. Zákon o odpadech stanovuje povinnost třídění pro domácnosti i firmy a podnikatele.

Třídění odpadu umožňuje, aby materiál neskončil spolu s ostatními odpady na skládce, ale mohl být znovu využit, tedy zrecyklován - vytříděné odpady tak mohou sloužit jako vstupní surovina pro vznik nových výrobků, které můžeme další dlouhé roky používat. Cílem je co nejvíce odpadů tímto způsobem opětovně využít. Tento model nazýváme cirkulární ekonomika.

  • Sklo: Patří do zeleného nebo bílého kontejneru. Barevné sklo do zeleného, čiré do bílého.
  • Papír: Do modrého kontejneru patří všechen tisk, staré sešity, papírové krabice (rozložené!), obálky nebo lepenka.
  • Plast: Tvoří často nejobjemnější část ze všech vyhozených odpadů. I proto je důležité ho co nejvíce správně vytřídit.
  • Nápojové kartony: Vyhazujte do oranžových popelnic nebo do nádob označených oranžovou nálepkou.
  • Kovy: Kovový odpad patří do šedého kontejneru nebo do kontejneru označeného jen šedou nálepkou.
  • Bioodpad: Patří do něj odpad rostlinného původu, různé odřezky ovoce nebo zeleniny, slupky, použitý sypaný čaj nebo třeba kávový lógr.
  • Tuky a oleje: I na jedlé tuky a oleje je již možné najít ve sběrném hnízdě speciální popelnici, občas se jí také říká „tuktejner“.
  • Nebezpečný odpad: Nebezpečný odpad spolehlivě poznáte podle symbolu přeškrtnuté popelnice na obalu. Nebezpečný odpad kvůli svému charakteru nepatří do směsného odpadu!
  • Oblečení a staré látky: Patří do nádoby na textil. Bývá to větší kontejner bílé nebo červené barvy.
  • Baterie: Vybité baterie nebo akumulátory můžeme bezplatně odevzdat k likvidaci na mnoha místech po celé republice, která jsou označena jako místa zpětného odběru.
  • Nevyužitá léčiva: Nevyužitá léčiva odnášejte vždy zpět do lékárny. Každá lékárna má povinnost zpětného odběru starých léků.

Systémy třídění odpadu pro domácnosti

  • Sběr odpadu do sběrných hnízd, která jsou rozmístěná po obci - občané zde většinou mají k dispozici kontejnery na sklo, plast, papír i bioodpad.
  • Sběr odpadu ode dveří ke dveřím (door to door) - jedná se o adresný sběr odpadů, kdy občané třídí odpad ve své domácnosti a odkládají ho např. do separačních nádob umístěných přímo před svým domem.

V případě adresného sběru odpadů se zvyšuje motivace občanů ke třídění odpadu. Nicméně u obou systémů je klíčové motivovat občany ke snižování produkce směsného komunálního odpadu.

Povinnosti obcí

Obce jsou povinny zajistit, aby odděleně soustřeďované složky komunálního odpadu tvořily v letech 2025 - 2029 alespoň 60 %, v letech 2030 - 2034 alespoň 65 % a od roku 2035 alespoň 70 % z celkového množství komunálních odpadů, kterých je v daném roce obec původcem.

Ke splnění těchto cílů je nutné navýšit množství vytříděných odpadů. Vhodné je zaměřit se zejména na důkladné vytřídění bioodpadů, které v současné době tvoří někde až polovinu směsného komunálního odpadu. Lepší separaci odpadů lze napomoci také zajištěním dostatečného počtu vhodných nádob na vytříděné odpady v obci.

Čtěte také: Bytové tapety Esprit

Nádoby na odpad

Pro menší domácnosti a domky společnost Dopner nabízí 120 litrová popelnice. Pro větší rodiny, bytové domy, nebo menší firmy je vhodná větší 240 litrová popelnice. Plastové popelnice na komunální odpad jsou volbou číslo jedna, ovšem není od věci zvážit i pořízení popelnice plechové na komunální odpad. Ta si bez problému poradí se žhavým popelem, což ocení majitelé krbů, kamen nebo otevřených ohnišť.

Kontejnery umístěné ve sběrných hnízdech musí být dostatečně velké a odolné. Manipulace s nimi musí být jednoduchá, aby třídící občany neodradila.

Dopner nabízí plastové kontejnery na tříděný odpad s praktickým dvojitým víkem, které je možné celé posunout dozadu, nebo snadno odklopit pouze jeho vrchní část. Za účelem vyšší bezpečnosti jsou kontejnery vybaveny dvěma brzděnými kolečky.

Je také možné vybrat si mezi zvonovými sklolaminátovými kontejnery nebo plastovými zvonovými kontejnery na odpad. Tyto nádoby vynikají dlouhou životností. Mají decentní vzhled, takže se hodí jak na vesnice, tak i do města.

V obcích najdou své místo také vysoce odolné kovové kontejnery. Jejich povrch je pozinkovaný a objem dosahuje až 1 100 l. Pro velkoobjemový odpad se nejlépe hodí velkoobjemové kontejnery s nejčastější velikostí - kontejnery 10 m3, kontejnery 20 m3 nebo kontejnery 40 m3. Lze však objednat i individuální velkoobjemový kontejner na míru.

Odpovědné zacházení s odpady

Vhodně nastavený systém odpadového hospodářství usnadní obcím samotné nakládání s odpady a ušetří samosprávám finance. Náklady na likvidaci odpadu skládkováním porostou, je proto třeba zajistit co nejvyšší míru vytříděnosti odpadů.

Změny v odpadovém zákoně

Nové recyklační cíle, které se budou každým rokem navyšovat, směřují ke konci skládkování v roce 2030. Změny v odpadovém zákonu nutí obce zaměřit více pozornosti na míru třídění odpadu ve svém regionu. Řešením je dostatek odpadových nádob v komfortní docházkové vzdálenosti pro občany.

Osvěta občanů

Správné a důsledné třídění odpadu na jednotlivé složky a jejich shromažďování na příslušná místa a do příslušných nádob v určených termínech je základním předpokladem pro úspěšné a efektivní provozování systému nakládání s komunálním odpadem. Občané musí být informováni, jak správně vytřídit jednotlivé složky ze svého odpadu a kam je odložit. Orientaci obyvatelům usnadňují barevné popelnice či kontejnery na tříděný odpad.

Systémy třídění odpadu

V současnosti ve většině obcí funguje sběr odpadu do sběrných hnízd, která jsou rozmístěná po obci. Tento systém však není příliš efektivní - lidé nemají motivaci nosit odpad do sběrných hnízd a je pro ně jednodušší vyhodit odpad do nádoby na SKO (každý metr vzdálenosti sběrného místa od obydlí znamená nižší míru třídění). Vhodným řešením tak může být systém sběru tříděného odpadu dům od domu. Občanům se tak třídění výrazně zjednodušuje, protože pohodlně třídí ve svých domovech a v den svozu odpadu jednoduše přistaví tříděný odpad před dům. Nemají tedy důvod vyhazovat využitelné složky odpadu do SKO, protože obě dvě možnosti pro ně představují srovnatelný výdej energie a času.

Třídění využitelných složek odpadu v domácnostech se dá řešit různými způsoby. V případě, že obec či město provozuje sběr odpadu „dům od domu“, tedy odvoz odpadu přímo z domácnosti, existuje například pytlový sběr, kdy domácnost třídí využitelné složky do pytlů podle druhu. Další variantou je nádobový sběr tříděného odpadu, kdy mají občané nádoby umístěné na vlastním pozemku a v den svozu je opět jen přistaví před dům k vyvezení odpadu. Pokud je ve městě či obci zavedena evidence odpadů, je možné také nastavit výši poplatků pro jednotlivé domácnosti dle množství vyprodukovaného odpadu.

Samostatnou kapitolou je třídění bioodpadů, které lze řešit například pravidelně vyváženou hnědou popelnicí nebo sezónním sběrem do velkoobjemových kontejnerů. V takovém případě ale skutečně vzniká odpad, který se musí někam svážet, zpracovávat/likvidovat, a tím přibývají další energetické i finanční náklady. Výrazně efektivnější varianta je zavést domácí kompostování.

Sběr odpadu tímto způsobem ale má svá úskalí - je anonymní, a tak nemotivuje občany k zodpovědnosti. Výsledkem se proto stává nekvalitně vytříděný obsah, nepořádek kolem popelnicového stání, nesešlapané lahve apod.

Další variantou je adresný sběr - tedy sběr tříděných složek odpadů přímo z domácností. Občané tak třídí v pohodlí domova. Tento způsob sběru odpadu občanům třídění velmi usnadňuje a díky adresnosti bývá zpravidla také vytříděný obsah kvalitnější. V případě adresného sběru je možné evidovat vyprodukované odpady. Díky adresnému sběru je také možné zavést motivační systém pro občany. Samospráva získá přehled o tom, jaké množství odpadu produkují jednotlivé domácnosti a může tak např.

Odpady, které nelze vytřídit žádným z výše uvedených způsobů, lze odevzdat na sběrném dvoře nebo na jiná sběrná místa.

Obce a města musí v současnosti řešit stále větší tlak na zvyšování míry recyklace - Evropská unie vyžaduje po členských státech 65 % míru recyklace a směřuje k úplnému zákazu skládkování využitelných složek odpadu v roce 2030. Pokud samosprávy nebudou splňovat stanovené limity, budou muset platit výrazně vyšší poplatky za odpady, které se budou každým rokem zvyšovat.

Při tomto způsobu třídění jsou sváženy odpady (tříděné i směsné) adresně přímo z jednotlivých domácností. Občané v den svozu jednoduše umístí pytle či klasické nádoby na odpad před dům a popeláři odpad vysypou/svezou. Adresný svoz odpadu má výhodu pro občany, kterým umožňuje snadné třídění v pohodlí domova, ale i pro samosprávy. Těm poskytuje možnost snadno evidovat vyprodukované odpady každé domácnosti, a získat tak kompletní a adresná data o odpadech v obci.

Systém sběru odpadů dům od domu funguje tak, že občané plní přidělené pytle nebo nádoby (120 l, 240 l) na vybrané druhy odpadu a v den svozu přistaví nádoby nebo plné pytle před dům. Velkou výhodou tak je pohodlnost pro občana, který již nemusí s tříděným odpadem až do sběrného hnízda, ale může jej stejně jako SKO jednoduše postavit před dům a nechat svozovou společnost odpady odvézt.

Pokud je zavedena ve městě či obci evidence odpadů, jsou pytle či nádoby označeny příslušným QR kódem, který obsluha popelářského vozu jednoduše načte do evidence a odpad odveze.

Pokud je ve městě nebo obci zavedena evidence odpadů, označuje občan každý pytel nalepovacím identifikačním kódem, který obsluha svozového vozu při svozu načte do evidenčního systému. Obec či město má tak komplexní přehled o vyprodukovaných odpadech a data, na kterých může stavět a zefektivňovat dále své odpadové hospodářství.

Nádobový sběr (podobně jako pytlový sběr) umožňuje občanům třídit využitelné složky odpadu v pohodlí domova. Je vhodný pro vilové čtvrti se zahradou. Kombinovaný sběr je spojením pytlového a nádobového sběru. Občané tedy třídí odpad jak do pytlů, tak do nádob.

Sběrné dvory jsou nedílnou součástí každého fungujícího odpadového hospodářství. Občané zde mají možnost odevzdávat odpad, který nespadá do běžného SKO nebo tříditelných složek odpadu. Při příjezdu na sběrný dvůr je nejprve nutné odpad zvážit, obsluha poté zaeviduje zvážené množství, druh a původce odpadu, buď ručně nebo pomocí evidenčního systému. Následně dochází k uložení odpadu na místě k tomu určenému, například do velkoobjemových kontejnerů a dalších nádob.

V rámci sběrných dvorů čím dál častěji fungují tzv. Re-use centra, která představují efektivní řešení v předcházení vzniku odpadu. Jedná se o místo, kam mohou občané nosit stále funkční a využitelné věci jako např. nábytek, potřeby do domácnosti, nádobí, hračky, funkční elektrospotřebiče atd. Ty jsou pak poskytnuty zdarma či za poplatek zájemcům, kteří pro ně ještě najdou využití.

Třídicí linky slouží k dotřídění již vyseparovaného odpadu. Obsluha dotřiďovací linky přebere tříděný odpad a vybere z něj materiál, který je možné dále využít pro účely recyklace. Se zbytkovým odpadem, který není pro recyklaci vhodný, se nakládá jako se směsným komunálním odpadem - umisťuje se na skládku nebo do spaloven.

Mýty o třídění odpadu

Jedná se o rozšířený mýtus, který vznikl pravděpodobně tím, že lidé viděli stejné popelářské auto na svoz směsného i tříděného odpadu. I to se stává, ale svozová společnost k tomu mívá své důvody. Prvním z nich je znehodnocení odpadu, pokud se například na papír vylije olej, už se nedá recyklovat ani využít jiným způsobem, proto se se s ním nakládá jako se směsným odpadem. Druhým důvodem, proč odpady ze dvou popelnic končí na stejném místě, jsou auta se dvěma kabinami. Taková auta dokážou pojmout dva typy odpadů, aniž by se smíchaly dohromady.

Ve skutečnosti nikdo nemá zájem míchat vytříděný odpad dohromady. Vysoká vytříděnost je pro město či obec finančně velmi výhodná. Vytříděný odpad je zdrojem finančních odměn od společnosti EKO-KOM a může se také dále obchodovat, zatímco velké množství vyprodukovaného směsného odpadu přinese samosprávě jen vysoké náklady v podobě poplatků za skládkování, které se každý rok zvyšují.

Podpora recyklace

Důvodem je stále nízká legislativní podpora na národní a evropské úrovni, i když už se situace naštěstí začíná zlepšovat. Nové zákony mají motivovat výrobce k využívání sekundárních zdrojů a na druhé straně podporovat poptávku (například úpravou pravidel pro zadávání veřejných zakázek) po výrobcích z druhotných surovin.

Ano, je to zcela reálné. Aby toho město či obec byla schopna dosáhnout, je potřeba začít přistupovat k odpadům systematicky. Je důležité udělat si nejprve dobrý přehled o současném stavu odpadového hospodářství. Samospráva by si poté měla stanovit jasné cíle, nastavit potřebné kroky, zavést vhodná řešení a především komunikovat s občany.

Zajištění svozu komunálního odpadu v Praze

Zajištění svozu směsného a tříděného komunálního odpadu na území hl. m. Prahy zajišťují i nadále společnosti Pražské služby, a.s., AVE Pražské komunální služby, a.s., IPODEC - ČISTÉ MĚSTO a.s. a KOMWAG, podnik čistoty a údržby města, a.s.

Součástí uvedené smlouvy je i postupné zavedení celoplošného sběru kovových obalů. Sběr bude probíhat prostřednictvím samostatných sběrných nádob přistavených ke stanovištím tříděného odpadu. Zajistit dostatečný objem sběrné nádoby na směsný komunální odpad je povinností vlastníka objektu (dle § 6 písm. a) vyhlášky č. 22/2017 Sb. HMP). Celkový počet sběrných nádob u jednotlivých nemovitostí je cca 117 000 ks. Tento odpad je z převážné většiny svážen do ZEVO Malešice k jeho energetickému využití. Zbytek je ukládán na skládky směsného odpadu převážně na území Středočeského kraje.

Sběr tříděného odpadu je realizován tzv. donáškovým systémem. V ulicích Prahy je rozmístěno cca 4 430 stanovišť tříděného sběru, 3 330 sběrných hnízd osazených barevnými nádobami o objemu 240 - 3 350 l.

Zefektivňování třídění odpadu a zlepšování služeb Pražanům patří mezi dlouhodobé priority hlavního města Prahy. V roce 2023 došlo ke změně v systému sběru a byl zaveden tzv. multikomoditní sběr. V případě venkovních stanovišť je možné do nádoby na plast - nyní multikomoditní vhazovat i nápojové kartony. Kovy se i nadále sbírají samostatně. Sběr tříděného odpadu na území hlavního města Prahy je řešen ve spolupráci se společností EKO-KOM, a.s., což je autorizovaná obalová společnost.

Sběr bioodpadu v Praze

Od roku 2007 hl. m. Praha zajišťuje organizovaný sběr bioodpadu pomocí velkoobjemových kontejnerů (VOK). Hl. m. Praha zajišťuje sběr, svoz a zpracování rostlinného bioodpadu pomocí hnědých nádob od roku 2020. Od 1.1.2022 je tento sběr bezplatný pro všechny plátce poplatku za směsný komunální odpad. Sběr je realizován pomocí speciálních provětrávaných nádob o velikosti 120 nebo 240 l v četnostech 1 x týdně nebo 1 x za 2 týdny. Sezónní svoz bioodpadu probíhá od začátku března do poloviny prosince. Dále pro domy v sídlištní a bytové zástavbě je možné objednat i celoroční svoz.

Sběrné dvory v Praze

Hlavní město Praha ve spolupráci s kolektivními systémy ASEKOL a.s., ELEKTROWIN, a.s., EKOLAMP, s.r.o. a ECOBAT s.r.o. V současné době je na území Prahy v provozu 20 sběrných dvorů. Jejich provoz je zajišťován na základě výsledků otevřených výběrových řízení s provozující firmou, v rámci vertikální spolupráce nebo prostřednictvím městské části, které Hlavní město Praha poskytuje na provoz sběrného dvora roční jednorázovou neinvestiční dotaci (MČ Praha 16 a MČ Praha 20).

Analýza odpadového hospodářství

V JRK se snažíme analyzovat potenciál třídění v každé obci jednotlivě na základě vstupní analýzy OH. V současné době se ve většině obcí nachází systém sběrných míst, tzv. hnízd, který pro plnění cílů již není příliš efektivní. Jde o anonymní systém, a tak se stává, že občan vyhodí do sběrného kontejneru odpad, který tam nepatří (např. do plastu sklo). Často také dochází k přeplněnosti kontejnerů. Důvodem však nemusí být pouze jejich kapacita, ale i to, že občané např. nesešlapávají kartony či PET láhve. Další nevýhodou je vzdálenost sběrných hnízd od jednotlivých domácností.

Doporučení pro obce

Doporučujeme proto zavedení systému sběru tříděného odpadu dům od domu stejně tak, jak je to nastavené u svozu SKO. Z anonymního sběru odpadu tak vytvoříme adresný a každá domácnost k vlastnímu odpadu přistupuje zodpovědněji. Navíc je pro občany systém pohodlnější, než je tomu v případě sběrných hnízd. Je efektivním nástrojem pro navyšování míry třídění a rovněž i pro nastavení spravedlivého systému pro občany. Lze ho zavést jak pro byty, tak i zástavbu v rodinných domech. Neexistuje jednotná forma sběru odpadů, vždy záleží na potřebách a možnostech dané obce. Je proto důležité tento systém nastavit individuálně.

Investice do nádob na odpad

Investice do vhodných a kvalitních nádob na odpad se vyplatí, nepodceňujte jejich výběr. Odměnou vám bude vyšší úroveň třídění a spokojení občané. Nádoby na odpad jsou důležitým nástrojem na třídění odpadu a dokážou zásadně ovlivnit množství i kvalitu vytříděného odpadu. Vybíráme také vhodný materiál a podstatná je pro nás i snadná manipulace. V naší nabídce najdete odpadové nádoby všech druhů i barev. Dodáme vám vše od košíků na kuchyňský odpad, přes nádoby na odpad vhodné pro rodinné domy až po kontejnery do sběrných hnízd nebo velkoobjemové kontejnery na sběrný dvůr. Umíme dodat i specifické typy nádob například na jedlé tuky a oleje nebo na textil. Můžete si u nás také objednat i gravitační zámek.

tags: #bytové #domy #komunální #odpad #třídění

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]