Udržitelné podnikání a ekologické příležitosti v České republice

Pandemie nastavuje byznysu zrcadlo. Jak totiž vědci upozorňují, zvířecí koronaviry nás ohrožují kvůli ničení ekosystému na Zemi a i podnikání, jako jedna z podstatných lidských aktivit a součást schopnosti tvořit a přetvářet svět, v tom hraje svou roli. Lidé tak devastují i životní prostor divokých zvířat, jsou jim proto čím dál blíž a pak hrozí, že se člověk setká s viry, s nimiž by za jiných okolností vůbec nepřišel do styku. Není proto divu, že se téma ekologie a zelené ekonomiky dostává stále silněji do centra úvah, kudy se ubírat dál.

Netýká se to jen Národního plánu obnovy, navázaného na evropské finance, celé ekonomiky a velkých projektů, ale i toho nejmenšího podnikání, které má uživit jednoho živnostníka nebo jeho rodinu. Inspirací pro byznys v kontextu mohou být třeba úvahy ekonomky Kate Raworth, která ve své knize Ekonomie koblihy představuje model, který bere v úvahu i sociální rozměr jakékoliv lidské činnosti a ekologický strop, tedy to, co planeta ještě unese a co už ne. Bezpečný a spravedlivý prostor pro lidstvo a místo pro regenerativní a distributivní ekonomiku, a tedy i podnikání takového druhu, vidí právě v mantinelech udržitelných a prospěšných sociálních a ekologických dopadů. Jedním z principů, které zastává, je oproštění od růstu jako jediného správného, nebo dokonce možného kritéria ekonomického rozvoje a podnikání.

Spojení zdravotní a ekonomické krize v přímém přenosu odkrývá, že jsme při zaslepené honbě za neomezeným hospodářským růstem sešli z cesty, píše v předmluvě k českému vydání knihy (vyd. Praktickou pomůckou pro to, jak do vlastního byznysu vnořit i sociální a ekologický pohled, je například také známý business model Canvas ve své udržitelné verzi (The Sustainable Business Model Canvas). Ten vedle klasických oblastí, jako jsou zákazníci, prodejní kanály, základní hodnoty, struktura nákladů atd., přidává i téma eko-sociálních nákladů a benefitů.

Pod vlivem koronavirových restrikcí, které v posledním roce podnikání provázejí, sužují a ovlivňují, jsou mnohé podnikatelky a mnozí podnikatelé nuceni měnit své byznysové modely i tehdy, když bylo jejich podnikání dosud hluboce zakořeněné v offlinu. I to, co dosud stálo na fyzicky přítomných zákaznících, hledá ve složitých časech sociálního distancu své místo a strategii pro další působení a přítomnost na trhu v prostředí onlinu. Z hlediska ekologie je nutné poznamenat, že i elektronika dopadá na životní prostředí, IT se podílí na globální emisi skleníkových plynů a také internet má svou uhlíkovou stopu. I to může nakonec motivovat k tomu, aby se vedle digitální gramotnosti rozvíjela i sebezáchovná digitální hygiena.

Třetí oblastí, které se dostává velké pozornosti a mění způsob, jakým lidé podnikají a pracují, je práce z domova, respektive na dálku. I „kde?“, tedy místo práce či byznysu, totiž formuje to, „jak?“ se práce nebo podnikání pak skutečně odvíjí v konkrétních každodenních činnostech. Navíc i místo, kde se pracuje, a způsob, jak se pracuje, jasně zrcadlí hodnotové směřování podnikatelky nebo podnikatele. Práce a individuální životní styl jsou pevně provázané a tak stejně jako digitální nomádi přizpůsobují svou práci životu na cestách a občas i jednomu malému obytňáku, přešívají nyní další podnikatelky a podnikatelé svůj byznys pro omezený prostor pracovního koutu ve vlastním obýváku.

Čtěte také: Větrné elektrárny a recyklace

Po roce pandemie slábne étos a uvěřitelnost prostého návratu k normálu před koronavirem. Je totiž čím dál jasnější, že pandemie není jen přestávka mezi normálem a návratem k němu, ale že je naopak změnou a že i normál je značně fluidní, tekutý. Změnou, kterou by bylo škoda nevyužít i k užitečnému posunu, ačkoliv má a ještě bude mít i spoustu negativních dopadů.

Grason, HR aplikace pro gastro, která páruje restaurace a lidi, kteří hledají práci v oboru. Když se restaurace zavřely a z aplikace rychle mizela nabídka směn, firma bleskově rozšířila svůj záběr a lidem, kteří hledali práci, nabídla nové směny v obchodech a skladech hráčů v e-commerce a retailu. Konference Ženy v byznysu, která si zakládala na svém offline formátu, jako na příležitosti osobního setkání a síťování podnikatelek, se už vloni v rekordním čase přetransformovala na online událost, která bude v online verzi pokračovat i letos v dubnu. Mnohá jógová studia, dosud postavená na tom, že do nich lidé chodí osobně a společně praktikují jógu, a často také kolem jednotlivých studií vytvářejí specifickou komunitu, se z měsíce na měsíc stala studii virtuálními, která nabízejí živé streamy, lekce a semináře po Zoomu nebo s využitím dalších způsobů přenosu.

Podle společnosti McKinsey & Company, která zveřejnila výzkum The Future of Work after COVID-19, pandemie pouze akceleruje už existující trendy, jakými jsou práce na dálku, e-commerce a automatizace. Předpovídá také, že více lidí než dřív bude nucených změnit své pracovní zaměření. Zároveň ve svých šetřeních konstatuje změny spotřebitelského chování. Ve společnosti Gartner se zase zaměřili na to, co koronavirus vnáší do firem z hlediska HR a péče o zaměstnankyně a zaměstnance.

Chameleoni jsou stromoví ještěři proslulí svou schopností barvoměny. S tím, jak má udržitelnost v podnikání čím dál komplexnější rozměr a podléhá i mnoha vnějším proměnám, znamená hodně schopnost podnikatelek a podnikatelů rychle reflektovat všechny probíhající změny a promítat je do neustálé vlastní proměny. Včetně posunů byznys modelů - proto, aby lidé v byznysu přežili a prosperovali a zároveň kvůli tomu nehynulo životní prostředí.

Financování ekologických nestátních neziskových organizací (NNO)

Článek Jitky Markové popisuje financování Hnutí Duha a jiných ekologických nestátních neziskových organizací. Biosférická rezervace UNESCO vždy umožňovala koexistenci kultury (civilizace) a přírody. Ramsarská úmluva z roku 1971 je v Čechách zaměřená na ochranu šumavských rašelinišť. Evropská úmluva o krajině z roku 2004 je zaměřena také na ochranu krajiny jako celku. Veškeré tyto dokumenty však byly podle současných ekologistických (environmentalistických) konceptů příliš tolerantní k lidským zásahům.

Čtěte také: Chov krokodýlů v zajetí

Natura 2000 „obohatila“ ochranu přírody o myšlenkový projekt zaměřený na ochranu biodiverzity (biologické rozrůzněnosti). Tento hypotetický konstrukt zjednodušeně řečeno - počítá s tím, že když vyhlásíme chráněné oblasti, automaticky v nich přežijí nebo se dokonce usadí chráněné druhy. V praxi jsou pak uváděna omezení za účelem ochrany biotopu a v něm žijících druhů, která je nutno respektovat. Rolník nesmí pást krávy, hnojit, hlučet, síct (právě v době, kdy se obvykle seče). Nesmí postavit jedinou boudu bez toho, že by byl posouzen její vliv na životní prostředí.

V roce 2008 proběhlo hodnocení Natury 2000 a jejího vlivu na biodiverzitu. Bylo zjištěno, že biodiverzita nadále klesá. Zjištěný pokles samozřejmě vedl k zostření ochranářských strategií, k dalšímu vyhlašování evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Tvoří-li tato území více než třetinu rozlohy státu (Slovensko), je zřejmé, že může dojít k ochromení ekonomiky.

Finance, potřebné k uvedení těchto environmentálních předpokladů do praxe, musí někdo uvolnit a někdo jiný čerpat. Nestátní neziskové organizace (NNO) nevytvářejí zisk, který by mohli přerozdělit mezi své členy. Zahrnují občanská sdružení, nadace, obecně prospěšné společnosti, nadační fondy. Především počet občanských sdružení roste jak houby po dešti. Zatímco v roce 1990 jich v ČR působilo 3880, v roce 2010 již 71 000. Jejich aktivity musejí být samozřejmě dotovány.

Zdroj dotací je doslova nevyčerpatelný: města, kraje, ministerstva, dotace EU a její operační programy, nadace, nadační fondy, právnické i fyzické osoby. I v čerpání dotací je český člověk nepřekonatelný. Na tentýž program dokáže finančně vyčerpat mnohé donátory. A to jen proto, že dotační politika státu mu tyto možnosti poskytuje.

Ministerstvo životního prostředí v souhrnné zprávě uvádí: „ Hnutí Duha obdrželo od roku 2000 do roku 2010 celkem 12,4 milionu Kč., Hnutí Duha Olomouc 2,4 mil.Kč a Hnutí Duha Brno 148 tis.Kč. Celkem tedy 15 milionů Kč. Pro příští léta mají v pokračujících projektech včetně operačního programu Životní prostředí už dnes přislíbeno celkem 10,5 mil. Kč. Z toho na pět projektů vydal rozhodnutí v letech 2008-2009 ministr Bursík, na 3 projekty ministryně Bízková a na jeden projekt z listopadu 2010 ministr Drobil.“ Ministryni životního prostředí Rut Bízkové na podporu tří projektů pro Hnutí Duha ve funkci ministryně stačily necelé tři měsíce.

Čtěte také: Quittova klasifikace (1971)

Jedním z nejvýznamnějších dotačních titulů Hnutí Duha jsou granty a dotace na práci s turisty v Národním parku Šumava. Na sumě 2 854 251,- Kč věnované na tuto činnost v letech 2006-2009 se podílejí jednak nadace, jednak Ministerstvo životního prostřední a Státní fond životního prostředí. Je evidentní, že nadace nevědí o podpoře státu a stát zase o podpoře nadací. Jde o peníze doslova vyhozené oknem. Dále je zřejmé, že tyto finance vysoce převýšily náklady spojené s každoroční dezinformační kampaní Hnutí Duha u Pramenů Vltavy.

Přerozdělování financí pro NNO je v Čechách dovedeno k dokonalosti. Nadace čerpají dotace ze státních financí, operačních programů EU, pak je dále přerozdělují mezi občanská sdružení. Současně jednotlivé nadace podporují i samy sebe, jak tomu bylo například v roce 2009 u Nadace České spořitelny. Nadaci Partnerství přiřkla 1,5 milionu Kč, Nadaci Via 1 milion Kč. Do těchto finančních toků vstupují dále významné podniky : Skanska, Phillip Morris, nadační fondy, jednotlivci - ať už jako právnické nebo fyzické osoby.

Ze zahraničí přitékají finance od mateřských organizací. V letech 2006-2009 získala od jednotlivých ministerstev Nadace VIA 6 470 000,-, Nadace Partnerství 10 915 140,-Kč a Nadace rozvoje občanské společnosti 472 163 840 Kč (zdroj CEDR). Posledně jmenovaná dále přerozděluje finance z Norských fondů a finance z programu česko-švýcarské spolupráce.

Borcem v získávání dotací a grantů mezi nestátními neziskovými organizacemi je Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Zaštítěn je křídly IUCN, výkonným ředitelem Liborem Ambrozkem a dalšími známými osobnostmi (Miko, Dolejský, Mlčoch, Pelc, Moldan). Kromě Ústředního výkonného výboru existuje dalších 343 základních organizací ČSOP. Celý systém silně připomíná pavouka stranických buněk předrevoluční Komunistické strany Československa. Dotace může čerpat každá základní organizace.

V letech 2006-2009 získala prostřednictvím ministerstev Ústřední výkonná rada ČSOP 62 195 000, - Kč. Její základní organizace ZO ČSOP Vlašim 17 387 000,- Kč a ZO ČSOP Veronica 35 769 000,- Kč. ČSOP 44/03 Novohradka získala na dostavbu záchranné stanice živočichů a ekocentra Pasíčka 17 530,- Kč, dalších 3 349 000,- Kč na environmentální (ekologickou) výchovu. ČSOP Vlašim prostaví při rekonstrukci stanice pro zraněné živočichy 54 160 000, - Kč. Všechny základní organizace ČSOP obdržely mnohamilionové zdroje také od nadací.

Na záchranné stanice pro živočichy plynou dotace, které jsou již těžko pochopitelné. Za stejné sumy by bylo možné postavit či opravit mnoho domovů důchodců nebo jiných sociálních zařízení. Není možné hodnotit úroveň či množství odvedené práce jednotlivých neziskových organizací.

Cílem přehledu je poukázat na „spolupráci“ Hnutí Duha a dalších ekologických NNO s čelnými současnými i bývalými politiky země. Hnutí Duha obdrželo maximum financí od vlád, v nichž MŽP bylo obsazeno ministry ze Strany zelených. Financování nestátních neziskových organizací je zcela neprůhledné. Na stejnou činnost čerpají obvykle z mnoha zdrojů. Podivné jsou i ochranářské praktiky Natury 2000. Evropská komise (EU) je závislá na práci nestátních neziskových organizací. Právě ve spolupráci s NNO vznikají Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti. I pro NNO jde o činnost velmi výhodnou. Zajímavou práci zde nalézají velmi zkušení a kvalitní botanici a jiní přírodovědní pracovníci.

Vyhlašování chráněných území je nákladnou operací, o jejímž pozitivním vlivu na biodiverzitu lze pochybovat. Negativní vlivy na ekonomiku jednotlivých zemí jsou naopak zřejmé. Nestátní neziskové organizace by měly rozvíjet občanskou společnost a občanské aktivity této země. Mnohé NNO svoje poslání naplňují beze zbytku.

Podnikatelé a životní prostředí

Udržitelnost souvisí s ekologií a diverzitou ekologických systémů. Podnikatelé a životní prostředí jsou úzce spjaty, neboť každá firma nějakým způsobem ovlivňuje životní prostředí nebo je jím ovlivňována. Životní prostředí ve vyspělé zemi jednoznačně vyžaduje zdravé životní prostředí. Je nutné si uvědomit, že ochrana životního prostředí není překážkou podnikání. Ekologie a životní prostředí by neměly být vnímány jako útok na lidskou podnikavost nebo jako odpor vůči technice, ale jako snaha o moderní způsoby využívání techniky. Důležitá je konkurenceschopnost při respektování principů udržitelného rozvoje.

Hospodářská komora ČR se aktivně angažuje v oblasti ekologie a životního prostředí. Cílem je zkvalitnění podnikatelského prostředí v oblasti ekologie a životního prostředí. Sekce pro životní prostředí byla zřízena představenstvem HK ČR v lednu roku 2003. Předsedou sekce byl jmenován Ing. Pavel Bartoš, předseda představenstva FITE, a.s., v Ostravě. Členové sekce byli doplněni o zástupce poslanecké sněmovny, kterým se stal RNDr. Kužvart, a zástupkyni Senátu, jíž se stala RNDr. Jitka Seitlová. Členové sekce byli schváleni představenstvem HK ČR. Sekce pro životní prostředí HK ČR si klade za cíl zastupovat co nejširší okruh podnikatelských reprezentací. Je pověřena k naplňování dohody s MŽP ČR, aby veškeré dokumenty mohly být podepsány ještě v do konce roku 2003.

Důležité je sledovat trendy v ochraně životního prostředí na úrovni EU např. Klimatické změny, hory odpadků, znečištěné ovzduší. Dopady naší spotřeby na životní prostředí můžeme pociťovat už i ve své bezprostřední blízkosti každý den.

OekoBusiness Wien: Ekologické podnikání ve Vídni jako inspirace

Město Vídeň se na negativní vedlejší účinky produkce a spotřeby na svém území snaží nejen upozorňovat, ale především je zmírňovat. Jak ukazuje program OekoBusiness Wien (Ekologické podnikání Vídeň), ochrana životního prostředí a úspěšné podnikání si nemusí odporovat. Program spadající pod Vídeňské oddělení ochrany životního prostředí (MA22) podporuje podniky ve Vídni při zavádění udržitelných opatření. Program OekoBusiness byl zahájen již v roce 1998 městským odborem pro ochranu životního prostředí jménem Správy města Vídně. K dnešnímu dni je do programu zapojeno 1 041 podniků, které realizovaly více než 11 000 environmentálních projektů a akcí. Prostřednictvím vhodných postupů řízení v oblasti životního prostředí, jako jsou například úspory energie či prevence vzniku odpadů, vytvořily tyto podniky podstatnou úsporu nákladů ve výši přibližně 121,4 milionu eur a samozřejmě v nemalé míře přispěly ke zkvalitnění životního prostředí ve městě.

Účelem programu OekoBusiness Wien je pomoci podnikům vytvářet „zelené a čisté“ zisky prostřednictvím ekologického řízení výrobních postupů a služeb, které jsou prospěšné jak pro životní prostředí, tak pro podniky. Cílem programu je tedy snížit nepříznivé dopady ekonomické aktivity na životní prostředí prostřednictvím integrovaných strategií ochrany životního prostředí. Způsob, jak z pozice města motivovat k přechodu k ekologickému podnikání soukromé podniky, které se výrazně podílejí na znečištění měst a jejich okolí a zároveň na ně město nemá žádné právní páky, je ukazovat, že ekologie a dobrý business můžou jít ruku v ruce. Díky implementaci prvků programu OekoBusiness totiž také dochází ke zlepšení konkurenčního postavení vídeňských podniků prostřednictvím efektivnějšího využívání zdrojů a udržení zaměstnanosti.

Jedním z neméně důležitých cílů je pak posílení poradní složky ve vztazích mezi městskou správou a podniky soukromého sektoru nebo podpora výměny informací na celostátní i mezinárodní úrovni s městskými správami a podniky provozujícími podobné programy. Program OekoBusiness financuje podnikům různé druhy poradenských služeb. Fáze 2: Na tomto základě se vedení společnosti může rozhodnout o účasti v programu a zvolit vhodný poradenský modul. Moduly jsou zaměřeny na konkrétní potřeby konkrétních typů firem. Modul EcoBonus je například zaměřen na firmy s až 50 zaměstnanci a zaměstnankyněmi; jeho cílem je snížit provozní náklady a podpořit životní prostředí, prostřednictvím prevence vzniku odpadů a odpadového hospodářství, úspor energie a ochrany klimatu.

Fáze 3: S podporou přizpůsobených poradenských služeb a odborných vstupů společnost rozvíjí svůj environmentální projekt (projekty) a začíná jej realizovat již během prvního roku účasti. Nezávislá komise poté posuzuje dosažený pokrok a rozhoduje o udělení ocenění na slavnostní události. Každý rok se koná slavnostní událost na počest podniků, které zavedly nový modul nebo se poprvé připojily k programu OekoBusiness během předcházejících dvanácti měsíců. Program se mezi podniky těší velké oblibě.

Snaha o začlenění ekologických politik a opatření do ekonomických aktivit ve Vídni je potvrzena hodnotící zprávou Vídeňské ekonomické univerzity. Vídeň se řadí mezi moudrá města a jde příkladem i díky svému postupu při zadávání veřejných zakázek. Město každoročně utratí přibližně pět miliard eur za širokou škálu zboží a služeb. V důsledku toho představuje velkou tržní sílu.

Hlavním nástrojem je dodržování seznamu ekologických kritérií, vytvořeného programem ÖkoKauf Wien, při nákupu zboží a služeb - od pracího prášku až po kancelářské potřeby, od potravin pro mateřské školy a nemocnice až po stavební materiály. Městskou vyhláškou je tento seznam kritérií závazný pro všechny útvary vídeňské městské správy. Tím je zajištěno, že ekologie bude v průběhu zadávání veřejných zakázek vždy dostatečně zohledněna. Důležité je, že tento program prokázal, že ekologické nakupování nemusí stát více peněz.

K programu tedy neodmyslitelně patří i práce s veřejností. V rámci tohoto cíle město poskytuje informace o významu ekologické spotřeby spolu s tipy na ekologické nakupování, které mohou využít i jednotlivci. Pokud jde o ochranu životního prostředí, přeshraniční spolupráce je klíčová. Oba programy jsou úzce propojeny s podobnými iniciativami po celém světě, aby přenesly znalosti do měst a regionálním správám a vybudovaly síť podniků, které uznávají, že úspěšné podnikání a udržitelnost jdou ruku v ruce. Důležitou výhodou obou programů je jejich univerzální použitelnost umožňující realizaci programů částečně nebo jako celek v jiných regionech nebo zemích. V roce 2004 začalo s programem OekoBusiness Wien spolupracovat pět federálních provincií Rakouska. Noví partneři začali používat databázi OekoBusiness Wien a dále ji společně rozvíjet. Evropská unie navíc podpořila tento program částkou 674 000 eur. Tyto prostředky byly poskytnuty v rámci projektu INTERREG IIIA „Wien-Györ“, který se zaměřuje na energetickou efektivnost a výměnu zkušeností mezi maďarským městem Györ a Vídní.

Ekologické a etické zadávání veřejných zakázek v ČR

Když zadávají veřejné zakázky na služby města a obce v České republice, v první řadě je u nich klíčová cena a u výběru se nezohledňuje nic jiného. Některé organizace však upozorňují, že je důležité zohledňovat i jiná kritéria: například ekologickou zátěž nebo vhodné pracovní prostředí zaměstnanců a zaměstnankyň.

Na význam ekologického a etického zadávání veřejných zakázek upozorňuje například brněnská organizace NaZemi, která k tomuto tématu vydala studii Fairtradové veřejné zakázky. Ta se mimo jiné zaměřuje na otázku, jakým způsobem mají být kritéria spravedlivého obchodu zohledněna při tvorbě zadávací dokumentace a při tvorbě samotného zadávacího řízení tak, aby vše bylo v souladu s evropskými a národními předpisy. K nahlédnutí jsou zde i příklady dobré praxe ve využívání fairtrade kritérií. Za zmínku také stojí kampaň Fairtradová města, v rámci které jsou městy uskutečněna prohlášení, kterými je veřejně deklarována podpora fairtradovým produktům a spravedlivému obchodování. Držitelem takového statusu je například město Kroměříž, které mimo jiné schválilo odběr fairtradových výrobků ve výši 10 000 Kč ročně.

ESG a udržitelný rozvoj v českých firmách

V následujících pěti letech chtějí podniky při svém investičním rozhodování zohlednit kritéria v oblasti životního prostředí, společenské odpovědnosti a řízení firmy (ESG). Firmy podle ní plánují do roku 2025 v průměru investovat 27 milionů korun do ESG, což na českém trhu dohromady činí asi 117 miliard. Firmy na českém trhu mají před sebou ještě dlouhou cestu, zejména při pochopení významu ESG. Mezi nejčastější důvody zájmu patří starost o životní prostředí a společnost (60 %) a splnění regulatorních požadavků a očekávání (46 %). Pandemie koronaviru zapříčinila i vyšší zájem o ESG. Více než pětina respondentů uvedla, že jsou nyní tématu otevřenější. Většina firem pak cítí, že se o ESG zajímá veřejnost (63 %), jejich zaměstnanci (52 %) i investoři (50 %).

Přechod k udržitelnější budoucnosti vnímají firmy hlavně jako spolupráci. Podle zprávy třetina firem už nějakou formu udržitelného financování využila a 40 % to v blízké budoucnosti plánuje. V Česku zatím pouze 6 % respondentů potvrdilo, že pravidelně vydávají zprávy zahrnující cíle udržitelnosti a ESG.

tags: #byznys #v #oblasti #ekologie #příklady

Oblíbené příspěvky:

• Přizpůsobení se změně klimatu v EU
• Ellenbergovy indikační hodnoty
• Příčiny a důsledky horka
• Silniční daň v ČR
• Emise Třeboň