Projev Zuzany Čaputové na klimatickém summitu OSN

Klimatického summitu v New Yorku se účastnila také slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, ta se na svých sociálních sítích vyjádřila jen nepřímo ke Gretě Thunbergové a jejímu silnému projevu, zdůraznila spíše boj s klimatickými změnami.

V newyorském sídle OSN se konal summit, který svolal generální tajemník OSN António Guterres. Doufá, že světoví vůdci na vrcholné schůzce představí nové závazky a opatření zaměřená na snížení emisí, jež znečišťují životní prostředí, vedou ke globálnímu oteplování a představují hrozbu pro ekosystémy.

Guterres již dříve vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány transformace energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Mezinárodní společenství by mělo do roku 2030 snížit emise o 45 procent a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Podle Guterrese bude jednodenní konference "o činech, nikoli o slovech". "Řekl jsem světovým vůdcům, aby nepřijížděli s líbivými projevy, ale s konkrétními závazky," uvedl šéf OSN.

"Příroda je naštvaná. A klameme sami sebe, když si myslíme, že můžeme oklamat přírodu, protože příroda vždycky udeří zpátky," prohlásil šéf OSN. "Všechno něco stojí a nejvíce nás stojí nedělat nic. "Ledovce tají, kvůli suchu vznikají lesní požáry, pouště se rozšiřují, bouře jsou mnohem silnější a více smrtící," zmínil Guterres a směrem ke státníkům vzkázal, že lidé chtějí vidět "konkrétní činy".

Se svým projevem na klimatickém summitu vystoupila už i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. "Máme dluh vůči planetě a musíme změnit náš životní styl. Úspěšné to ale bude jen tehdy, když se zvýší blahobyt všech lidí, i těch nejzranitelnějších," prohlásila Čaputová. Jak napsal slovenský Denník N, v projevu prezidentka rovněž uvedla, že ji nejvíce trápí, když někdo popírá klimatické změny.

Čtěte také: Skládka Pezinok: Příběh Čaputové

"Jsme první generací, která cítí dopad svých bezohledných činů. "Je mi ctí, že jsem mohla reprezentovat naši zemi jako jednu z mála v našem regionu," řekla po skončení novinářům. "Měla jsem možnost vystoupit v první části klimatického summitu a ze zákulisních informací vím, že je to jednak díky tomu, jaké cíle jsem za Slovensko mohla prezentovat, ale prý také zaujal můj osobní příběh.

Na klimatickém summitu mělo celkem vystoupit asi 60 světových státníků, včetně britského premiéra Borise Johnsona a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Každý z nich měl na projev tři minuty.

Vystoupila rovněž německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země má s plněním klimatických cílů problémy. Emise CO2 se zemi daří snižovat ve všech sektorech s výjimkou dopravy, kde zůstávají prakticky na úrovni roku 1990. V energetice, která zůstává dlouhodobě kvůli uhelným elektrárnám největším znečišťovatelem, mezi lety 1990 a 2017 klesly o 29,6 procenta.

Zatímco prezidenti a premiéři několika zemí hovořili zejména o tom, co mají v plánu dělat u nich doma, francouzský prezident Macron svým kolegům připomněl, že je třeba, aby boj s klimatickými změnami zahrnuli i do svých obchodních a finančních politik. Jednotlivé země pak poprosil, aby po vzoru Německa navýšily své příspěvky do takzvaného Zeleného klimatického fondu, což je největší mezinárodní fond poskytující finance pro opatření na ochranu klimatu v rozvojových státech.

V souvislosti s klimatickými změnami vyzval k zodpovědnosti a odvaze čelit "jednomu z nejvážnějších a nejvíce zneklidňujících fenoménů naší doby". "I když situace není dobrá a planeta trpí, okno příležitostí je stále otevřené. Stále máme čas," upozornil papež. "Nenechme ho, ať se zavře," dodal s tím, že je třeba pracovat na zajištění lepšího života pro příští generace.

Čtěte také: Zuzana Čaputová: Ekologický vzor?

Americký prezident loni v červnu oznámil rozhodnutí o odstoupení od pařížské dohody o klimatu z roku 2015, v níž se USA za vlády jeho předchůdce Baracka Obamy zavázaly, že sníží emise skleníkových plynů v zemi mezi lety 2005 a 2025 o 28 procent. Pro Američany je dohoda podle Trumpa neúnosně drahá.

Thunbergová promluvila i na samotném summitu OSN. "Neměla bych tu být, měla bych být ve škole, na druhé straně oceánu," řekla během své předem připravené řeči. "Jak jste mohli? Vašimi prázdnými slovy jste mi ukradli mé sny a mé dětství," dodala třesoucím se hlasem. Mladí lidé ale podle ní již začínají "rozumět zradě" politiků. "Jestliže nás necháte na holičkách, nikdy vám to neodpustíme," vzkázala mladá Švédka světovým vůdcům.

"Bylo to zajímavé, samozřejmě. Byl jsem trochu překvapený tím tónem. Greta Thunbergová svými radikálními postoji rozděluje společnosti, prohlásil v úterý na adresu šestnáctileté švédské klimatické aktivistky francouzský prezident Macron.

Do poslední celosvětové série stávek a demonstrací za lepší ochranu klimatu se minulý pátek zapojily více než čtyři miliony lidí.

Světoví lídři dostali v pondělí prostor, aby předložili své plány na to, jak radikálně snížit emise a efektivně přejít k ochraně klimatu. Na půdě OSN se proto mikrofonů chopili ti zástupci členských zemí, kteří mohli představit konkrétní programy transformace průmyslu, energetiky, dopravy i zemědělství. Mezi nimi i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. "Jsem pyšná, že jsem mohla reprezentovat svou zemi jako jedna z mála v našem regionu," zhodnotila Čaputová svůj výstup. Země bez ambiciózního plánu prostor nedostaly. Nehovořili například lídři zemí, jako je Japonsko či Austrálie.

Čtěte také: Klimatický projev Caputové: Kontext

Na půdě OSN se o ochraně klimatu mluvilo konkrétně. Světoví politici popisovali praktické způsoby řešení klimatické krize, zkušenosti vlastních zemí i nutnost spolupráce.

Český premiér Andrej Babiš se na summitu zdržel jen krátce během jeho zahájení. "Dneska je klima velký hit a každý o něm mluví. "Jsme seriózní stát a politici, proto mluvíme v konkrétních číslech," vysvětlil premiér. Do debaty na světové úrovni se ale Česko v New Yorku nezapojilo.

Německo zdvojnásobí příspěvek do fondu OSN na pomoc méně rozvinutým zemím v boji s klimatickými změnami, oznámila německá kancléřka Angela Merkelová. Namísto dvou miliard eur půjde o čtyři miliardy eur. Německo se také v uplynulém týdnu zavázalo radikálně snížit emise CO2.

O zvýšení příspěvků už rozhodlo právě Německo, Francie, ale i Británie, Norsko, Dánsko či Švédsko.

V projevu představila plán slovenské vlády na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

Prostor k vystoupení u citlivého tématu, kterým je omezování fosilních paliv, nicméně nedostali zástupci zemí, jako je například Japonsko či Austrálie. Jak poznamenala britská BBC, státy jako Čína a Indie v New Yorku prostor dostaly i navzdory tomu, že patří mezi největší znečišťovatele na světě.

Světové emise skleníkových plynů narůstají. Teploty rostou. Následky pro oceány, lesy, pro modely počasí či divokou přírodu jsou čím dál tíživější. Zhoršují se i podmínky k produkci potravin, dostupnost vody i práce - a co je nejdůležitější - i samy předpoklady k žití.

Vznikla široká koalice - nejen vlád a mladých aktivistů, ale také zástupců byznysu, měst, investorů a občanské společnosti. Více než sedmdesát zemí se zavázalo, že k roku 2050 dosáhne nulových emisí skleníkových plynů, a to i tehdy, když se nepřipojí největší znečišťovatelé. Totéž udělalo přes sto měst včetně několika z těch největších. Nejméně sedmdesát států oznámilo záměr v rámci Pařížské dohody ohlásit ambicióznější plány na ochranu klimatu ještě před rokem 2020. Malé ostrovní země se společně zavázaly dosáhnout uhlíkové neutrality a stoprocentního přechodu k obnovitelným zdrojům energie do roku 2030.

tags: #caputova #projev #klimaticky #summit

Oblíbené příspěvky:

• Stanoviště pro jedlovec kanadský
• Iniciativy pro životní prostředí
• Ekologický institut Veronica: Podrobný přehled
• Legislativa v odpadovém hospodářství ČR
• Technologie pro recyklaci