Ekologický institut Veronica: Historie a aktivity

19.03.2026

Ekologický institut Veronica se dlouhodobě věnuje široké škále environmentálních témat. Mezi významné osobnosti, které s institutem spolupracovaly, patří například Jitka Pellantová, Jaroslav Ungerman, Karel Hudec († 10. 11. 2017), Zbyněk Nečas, Jiří Zejda, Jiří Heteša, Petr Marvan, Jaromír Vaňhara, Ivo Sukop, Jaroslav Pelikán a Štěpán Husák.

Institut se aktivně zapojuje do výzkumu a vývoje v oblasti odpadového hospodářství. Například, se zabývá analýzou současného stavu a návrhem systému nakládání s biologicky rozložitelným odpadem v modelovém městě střední nebo severní Evropské unie. Bioodpad je zde chápán jako biologicky rozložitelná složka komunálního odpadu a hodnocen ve čtyřech typech zástavby města: venkovská (předměstská) oblast, vilová oblast, panelová sídliště a blokové domy.

Jedna ze studií institutu se zaměřuje na charakterizaci domovního bioodpadu, což je důležité pro určení nejvhodnější metody zpracování. Studie popisuje rozdíly ve složení a množství bioodpadu z rodinných domů a bytových domů v průběhu čtyř čtvrtletí. Bylo hodnoceno osm složek a specifická hmotnost bioodpadu. Celková průměrná produkce domovního bioodpadu byla téměř stejná v rodinných domech a bytových domech. Domovní bioodpad se skládal převážně (60 % v rodinných domech a 73 % v bytech) z ovocných a zeleninových zbytků. Produkce bioodpadu nevhodného pro kompostování byla devětkrát větší v rodinných domech ve srovnání s bytovými domy.

Institut se také zabývá problematikou snižování emisí oxidu uhličitého (CO2) z atmosféry. Pozornost je věnována aplikaci syntetických sorbentů na bázi hydrotalcitových sloučenin. Tyto sloučeniny sice nejsou tak ekonomicky výhodné jako přírodní sorbenty, ale poskytují poměrně dobré sorpční vlastnosti a stabilitu při dlouhodobém testování. Pro experimentální ověření sorpčních vlastností byli vybráni zástupci hydrotalcitových sloučenin, z nichž některé byly modifikovány za účelem zvýšení jejich sorpční kapacity. Experimenty byly prováděny termogravimetrickou analýzou na pěti různých hydrotalcitech. Během experimentů byla studována stabilita sorbentů, jejich sorpční kapacita a strukturní změny.

V oblasti biologického zpracování odpadu se institut zaměřuje na využití termofilních bakterií. Bylo testováno využití dvou dříve izolovaných a popsaných termofilních bakterií Geobacillus caldoxylosilyticus BGSC W98A1 a Aeribacillus pallidus v kolonovém reaktoru pro biologické čištění odpadního horkého vzduchu. Pro znečištění horkého vzduchu (50 °C) byla použita směs acetonu, ethylacetátu, kyseliny propionové, α-pinenu, triethylaminu (TEA) a dimethylsulfidu (DMS). Tato směs pachových látek s různými fyzikálně-chemickými vlastnostmi, strukturou, biologickou rozložitelností a nároky na specifické degradátory je reprezentativní pro znečištění ovzduší, které se běžně vyskytuje ve skutečných odpadních plynech. Nakonec byly provedeny analýzy taxonomického rozložení bakterií na konci provozu reaktoru.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Institut se také zabývá dvoustupňovým zpracováním tekuté fáze digestátu, které umožňuje řešit problémy spojené s velkou produkcí digestátu během provozu zemědělských bioplynových stanic. Zpracování spočívá v biologické nitrifikaci amoniaku obsaženého ve fugátu a následném termickém zahušťování všech živin obsažených ve fugátu předběžně upraveném nitrifikací. Nitrifikace zajišťuje částečnou přeměnu amoniaku na dusičnany a současně indukuje snížení pH ve fugátu. Tímto způsobem by mohly být minimalizovány ztráty dusíku během skladování a během aplikace fugátu do půdy, které jsou způsobeny především těkáním volného amoniaku.

Výzkumníci z institutu publikovali řadu článků v odborných časopisech. Mezi autory patří například Lenka Šoltysová, Hynek Skořepa, David Částek, Libor Musil, Hana Librová, Lubomír Bartoš, Jan Hollan, Antonín Buček, Rudolf Šmíd, Čestmír Klos, Dana Zajoncová, Martin Dostál, Ivana Jongepierová, Slavomír Kudláček, Hana Chalupská, Jana Jerglová, Antonín Dufek a Tomáš Vrška.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

tags: #ekologicky #institut #veronica #pekarska #historie #aktivity