Energetické využití odpadu v České republice

Problematika odpadů je v současné době velmi aktuální a zahrnuje širokou škálu témat. Od analýzy odpadů, přes různé druhy odpadů (komunální, průmyslové, pevné, kapalné, plynné), až po specifické odpady z různých průmyslových odvětví (dřevařský, zemědělský, potravinářský, papírenský, textilní, kožedělný, stavební, chemický, elektronický).

Kromě materiálového využití odpadů se stále více prosazují termické metody. Mezi odpady vznikající při spalovacích procesech patří popílek, struska a energosádrovec. Důležitou roli hraje také tříděný a nebezpečný odpad.

Legislativa a odpadové hospodářství

Praha 11. ledna (PROTEXT) - Legislativní rada vlády má znovu ve čtvrtek 12. ledna projednat nové odpadové zákony. Příprava nových zákonů je sice za posledních 8 let nejdále, ale je otázkou, zda se je podaří do konce volebního období protáhnout celým legislativním procesem. Již tento čtvrtek 12. ledna je má LRV znovu projednat. Do konce volebního období však nezbývá mnoho času, a je tak otázkou, zda je vůbec reálné úspěšně absolvovat celý legislativní proces. Podle mnohých se ve čtvrtek rozhodne, zda-li Česká republika zůstane skládkařskou velmocí nebo republikou, jež staví své hospodářství na pilířích oběhového hospodářství.

Cílem nových zákonů je proto nastavit pevná a jasná pravidla pro naše odpadové hospodářství, a tím zajistit předvídatelnost trhu pro budoucí investory. Řeč je rozhodně o výstavbách ZEVO a potřebných kapacit pro energetické využití odpadu. Návrh zákona o odpadech přináší hlavně navýšení skládkovacího poplatku, což má být společně se zákazem skládkování v roce 2024 tzv.

Změnu koncepce odpadového hospodářství žádá i Evropská unie, která členským zemím stanovuje závazné cíle materiálových využití už v roce 2020. Redakce odborného časopisu Odpadového fóra oslovila osobnosti v oboru s otázkou "Pokud se tak přesto nestane, jaký to bude mít podle Vás dopad na budoucnost odpadového hospodářství v Česku?" Odpovědi redakce obdržela různé: některým respondentům se zdálo, že se nestane nic, zatímco jiní přišli s apokalyptickými scénáři.

Čtěte také: OPŽP a odpady

Situace na Slovensku

Zlomovým obdobím prochází i Slovensko. Nový slovenský zákon o odpadech, který přinesl například rozšířenou zodpovědnost výrobce, platí od začátku roku 2016. O nástrahách a překážkách nového zákona si redakce promluvila i s ředitelkou odboru odpadů MŽP SK Eleonórou Šuplatovou. "Situace odpadového hospodářství na Slovensku není lichotivá," konstatovala paní Šuplatová.

Slovensko má podle jejích slov v současnosti jeden z nejnižších poplatků za skládkování komunálního odpadu v rámci Evropské unie, množství odpadu ukládaného na skládky na Slovensku je toho důkazem. Evropská komise doporučila zemi progresivní zvyšování poplatku, slovenské ministerstvo má ovšem na problém jiný názor. Co navrhují?

Příklady dobré praxe a oběhové hospodářství

Česká asociace oběhového hospodářství sdružuje příklady dobré praxe v oblasti oběhového hospodářství, které klade důraz na šetření primární zdrojů při výrobě, snižování množství odpadů a jejich opětovné použití.

Usilujeme o to především třemi způsoby: Vyzdvihujeme „pionýrské“ projekty z průmyslových podniků a obcí, kde jsou napřed a předbíhají pozitivním způsobem právní rámec a další regulace tím, že se chovají „oběhově“ na základě svých firemních strategií udržitelnosti a pochopily hodnotu surovin, které nemůžeme donekonečna čerpat z přírodních zdrojů a do Evropy dovážených surovin, ale maximálně využít stávající nebo alternativní zdroje, třeba i odpady. Takovým příkladem jsou jen z oblasti nakládání s odpady projekty ŠKODA AUTO, LJNDE Vítkovice, Seco GROUP, SUEZ, LEGO, Nitto Denko Czech, Nestlé a z obcí například Sokolnice, ale celá řada dalších.

Druhým způsobem je podpora legislativních kroků, které by přirozený přechod k oběhovému hospodářství umožnily. A základem je postupné zvyšování poplatků pro ukládání odpadů na skládku. Skládkování je podle všeobecně akceptované evropské hierarchie nakládání s odpady nejhorším způsobem nakládání s odpady, na opačném konci pyramidy oproti předcházení vzniku odpadů. Na skládku by mělo jít skutečně jen zbytkové množství odpadů, které nelze již jinak využít. Bohužel teď končí na skládkách často i odpady z tříděného odpadu. Z dostupných statistik jen necelá třetina žlutého kontejneru na plasty se dočká finálního využití, kdy je plast zapracován do výrobku, který je konkurenceschopný. Kdo viděl skládku komunálního odpadu, dá mi za pravdu. Důvod je ten, že vysypat odpad na skládku je při stávající výši zákonem stanovených poplatků nejlevnější způsob, jak s odpady naložit. A to je samozřejmě špatně.

Čtěte také: Česká konference o obnovitelných zdrojích

A konečně jako třetí způsob, jak podporovat oběhové hospodářství, jsme založili nadační fond s názvem Technologie pro 21. V rámci příprav na kurs oběhového hospodářství, který realizujeme společně s VŠCHT Praha a o který je velký zájem, náš tým specialistů realizoval analýzu největších překážek pro úspěšnou integraci oběhového hospodářství do praxe.

Konference Předcházení vzniku odpadů

Dne 25. října proběhne v Praze další ročník konference Předcházení vzniku odpadů, která opět přinese obrovskou dávku udržitelné inspirace. Hlavními tématy letošního ročníku bude kontext s mimořádnými událostmi z pohledu potravinového, materiálního a energetického hlediska. Chybět nebudou příklady správné praxe.Cílem konference je inspirovat posluchače jak v předcházení, tak i opětovnému využití odpadů. Letošní ročník se podívá tematickým úhlem pohledu na problematiku v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Významná skupina uprchlíků nalezla azyl i v ČR a bylo nutné těmto lidem co nejrychleji pomoci se zajištěním základních potřeb, jako je ubytování, strava, ošacení i vybavení domácnosti. Za Potravinovou banku Praha vystoupí v úvodním bloku Věra Doušová, která představí celý systém pomoci, jež nespočívá pouze v pomoci potravinové, ale i materiální a poradenské. Mimo zkušenosti s uprchlíky se podělí také o zkušenosti s potravinovou a materiálovou pomocí během pandemie covidu-19, kdy zajišťovali okamžitou distribuci ochranných a dezinfekčních prostředků po celé ČR.

Na vystoupení naváže Anna Strejcová ze společnosti Zachraň jídlo, z.s., která denně s kolegy bojuje s nadměrným plýtváním potravin. I přes řadu překážek a legislativních komplikací se jim podařilo téměř nemožné - nastartovat darování nespotřebovaných Hotových pokrmů z jídelen do charit v rámci pilotního projektu. A navíc chystají speciální aplikaci pro chytré mobilní telefony. V podnikových a školních jídelnách, cateringu a fast foodech by se díky usnadnění darování mohlo ušetřit až 3 780 tun těchto pokrmů ročně.

Diakonie Broumov dlouhodobě a významně pomáhá svážet a distribuovat textil potřebným. Tento typ pomoci v jakékoliv krizi se stává nenahraditelným, zejména když se jedná o komplexní materiální pomoc, jako je poskytování použitých oděvů, čisticích prostředků a dalšího materiálu. O tom, jak efektivně postupovat, i o výzkumných aktivitách směřujících k využití použitého textilu pro výrobu protipovodňových bariér pohovoří Pavel Hendrichovský.

Čtěte také: Využití odpadu pro energetiku

Nejen pro uprchlíky, ale také pro řadu domácností se může stát základní vybavení domácnosti jednoduše nedostupným. Právě na tuto skupinu cílí Nábytková banka Praha, která má za sebou necelé 2 roky fungování. Kolik kusů bytového vybavení našlo nové majitele, jací jsou klienti a jak se připravují na současné nové výzvy? Na tyto otázky odpoví ve své přednášce Tomáš Valenta.

Bioodpady, cesta k energetické soběstačnosti

Válka na Ukrajině nám jasně ukazuje, jak je důležitá energetická soběstačnost. Například bioodpady stále tvoří cca 40 procent směsného komunálního odpadu, a představují tak významný a potencionální díl energetického mixu. Aktuální situace tak představuje příležitost pro inovativní a již v praxi ověřené technologie, jak o jsou bioplynové stanice, které dokáží zpracovat bioodpad a přeměnit ho na biomethan.

Do problematiky bioodpadů uvede účastníky Tomáš Aulický ze společnosti JRK Česká republika s.r.o., která se problematice dlouhodobě věnuje a podělí se mj. o zkušenosti se systémy třídění kuchyňského odpadu u nás a v zahraničí. Právě povinnost sběru kuchyňského odpadu nás čeká v následujících letech, a jedná se tak o velmi aktuální a diskutované téma.

To, že v ČR mohou vznikat nové a úspěšné projekty, dokazuje projekt „tridimgastro.cz“. Projekt na třídění gastroodpadu oslavil nedávno svůj první rok fungování a díky němu se podařilo z kuchyňského odpadu vyrobit nezanedbatelné množství bioplynu, který představuje plnohodnotnou a udržitelnou náhradu fosilního zemního plynu. O zkušenostech, potenciálu a o spolupráci s obcemi, městy a firmami pohovoří Ondřej Černý ze společnosti Energy financial group a.s.

Pokud nechceme nadále prohlubovat změny klimatu, pak musíme mj. začít lépe hospodařit s půdou. Jedním z klíčových prvků je návrat organické složky a živin zpět do půdy skrze kompostování. Bohužel i přes nesporné výhody se v praxi kompostování nedaří tak, jak by bylo potřeba. O současné situaci v zemědělství a o tom, v čem spočívají současné bariéry vyšší míry využití kompostu, pohovoří za Kompostářskou asociaci Jiří Jalovecký.

Konference chce ukázat, že k omezení vzniku odpadů může přispět každý z nás. Navazující přednáška Davida Berana z neziskové společnosti Ekodomov se zaměří na domácí vermikompostování a komunitní kompostování.

S investicemi do moderního odpadového hospodářství souvisí i finanční náklady. Celou sekci uzavře Jaromír Manhart ze SFŽP, který představí, jaké dotační možnosti přináší Operační program Životní prostředí v období 2021-2027 v oblasti Efektivnějšího využívání zdrojů, přechodu k oběhovému hospodářství.

Cirkularita v průmyslu

S prevencí, opětovným použitím a přechodem na cirkulární ekonomiku je úzce spojený trend zálohování. Slovensko na začátku tohoto ledna zavedlo zálohování plastových lahví a plechovek a u nás se zatím vedou diskuse, zda podobný systém zavést. Nápojový průmysl si dobře uvědomuje nutnost přechodu z lineárního modelu na cirkulární a je to právě on, kdo se o zálohování nejvíce zasazuje. Je to především tím, že obalové materiály, které využívají (sklo, hliník, PET), plně vyhovují principům cirkulární ekonomiky a jejich opětovné využití se přímo nabízí. O současné situaci i o zkušenostech ze zahraničí bude hovořit Andrea Brožová ze společnosti Mattoni 1873 a.s.

S přechodem na cirkulární hospodářství úzce souvisí tzv. rozšířená zodpovědnost výrobců, při níž je výrobce odpovědný za svůj výrobek v rámci celého životního cyklu. O efektivitě systému rozšířené zodpovědnosti výrobců a přesahu z Evropské unie bude hovořit Radim Filák z kolektivního systému ELT Management Company Czech Republic s.r.o., který se zaměřuje na zpětný odběr pneumatik. V rámci své přednášky se pan Filák zaměří na nové povinnosti vyplývající z legislativy, e-free riding, evropskou legislativu, přeshraniční přepravu odpadu a na nové způsoby zpracování.

V rámci konference nebude chybět přednáška největšího zástupce průmyslu, který tvoří největší podíl HDP v Česku. Jana Turková ze společnosti ŠKODA AUTO a.s. představí podnikovou strategii Green Future, jejíž významnou součástí je minimalizace předcházení vzniku odpadů.

Startupům inspirace nechybí

Konference se tradičně zaměřují na příklady správné praxe a vznikající nové projekty. Plýtvání se rozhodli říci NE například ve startupech Art re use, reKáva nebo Atelier Paletky. Jan Vincenec z Art re use usiluje o vytvoření hlavního komunikačního bodu v recyklaci, distribuci a transformaci nevyužívaného galerijního a výtvarného materiálu na znovu užitečný materiál. Svůj startup založil, když viděl, kolik věcí leží nevyužito a ladem poté, co doslouží pro umělecké, divadelní nebo filmové účely. Autora nápadu vdechnout všem těmto věcem druhý život zaskočila nabídka i poptávka v tomto segmentu a dnes jeho služeb využívá nejen galerijní prostředí, ale portfolio se rozšířilo právě i o filmové produkce, divadelní scénu i komerční subjekty.

Janě Šrámkové se zase nelíbilo, kolik kávové sedliny denně vzniká a jak se s tímto odpadem nakládá, a proto založila startup reKáva. Ten nabízí odpadovou službu pro kavárny, firmy, ale i další instituce spočívající ve svozu kávové sedliny pomocí elektrického cargo kola. Kávová sedlina pak nachází uplatnění například v komunitních zahradách v podobě substrátu sloužícího pro pěstování hlívy ústřičné.

Lubomír Krupa se za účelem ochrany stromů rozhodl přijít s nápadem, který pro výrobu nábytku nebo rovnou celého interiéru nepoužívá primárních surovin, ale materiálů, které by jinak skončily na skládce nebo ve spalovně - palet, což vedlo ke vzniku startupu Atelier Paletky. Pro svou tvorbu používají palety z netradičních dřevin (mahagon, malajský dub, teak apod.), které do ČR přijely z celého světa a jejichž užitná hodnota by skončila. Oběhové hospodářství šetří primární zdroje, předchází odpadům a znovu je využívá.

SWOT analýza a bariéry oběhového hospodářství

V České republice byla realizována SWOT analýza za účasti širokého spektra významných specialistů z jednotlivých oblastí výroby a služeb pod vedením společnosti Enviros. [1] ENVIROS PRAHA: Určení nástrojů a konkrétních úkolů k zajištění realizace opatření a naplnění cílů, včetně návrhu jejich hodnocení, stanovených v Politice druhotných surovin ČR - Závěrečná zpráva. Tento „čínský“ zákaz vnímám jako velmi důležitý podnět a také pochopitelný krok ze strany Číny.

Pro nás je to jasný signál, že musíme hledat řešení pro méně kvalitní plastový odpad. V otázce prevence se zaměřit na ecodesign - tedy nevyrábět komposity, ale pokud možno výrobky z jednoho druhu plastu. Dále musíme podpořit výrobu produktů ze směsných odpadních plastů. A rozhodně se do třetice zaměřit na zvýšení efektivity třídění komunálního odpadu, kde musí sehrát hlavní roli systém EKO-KOM.

Je možné, že v mezidobí, než se zlepší čistota tříděných odpadů a výrobků z plastu a obalů, bude na přechodnou dobu nezbytné zaměřit se na energetické využití těchto materiálově nevyužitelných odpadů a přetvořit je na alternativní palivo v podobě certifikovaných výrobků. Hovoříme zde o čistě alternativním palivu, nikoli o kvazi úpravě odpadů prostřednictvím mechanicko-biologické úpravy.

Zákaz skládkování a evropská legislativa

Česká republika má před sebou výzvy plynoucí především z platného zákazu skládkování v roce 2024 a z evropské legislativy (balíček návrhů norem k oběhovému hospodářství). Jak hodnotíte tyto cíle? Kampaň skládkařské lobby je založena na lichém a populistickém argumentu, že vyšší poplatek za skládkování výrazně negativně dopadne na české rodiny.

Poplatek za skládkování je v České republice extrémně nízký i v evropském kontextu. Zatímco průměr EU je na hranici 60 eur za tunu odpadu, u nás je poplatek ve výši 18,5 eur za tunu. Proto stále podporujeme tento první motivační krok - postupné zvyšování poplatku za uložení odpadu na skládky. Postupné proto, abychom měli čas na vybudování alternativních recyklačních technologií a další infrastruktury.

V současné době je mnoho investorů, kteří jsou připraveni začít stavět alternativy ke skládkám. Z naší zkušenosti se stále častěji zaměřují na předcházení vzniku odpadu, diskutujeme projekty čistší produkce, koncepty udržitelné spotřeby a výroby, aplikaci norem ISO 14001. U již vzniklého odpadu jsou to pak systémy efektivního třídění, podniky věnují větší pozornost materiálovému využití odpadů přímo ve vlastní výrobě, případě zhodnocení v podobě druhotných surovin.

České ekologické manažerské centrum

České ekologické manažerské centrum, z.s. je významným neziskovým sdružením v oblasti průmyslové ekologie, vydavatelem odborných periodik (Odpadové fórum, www.Tretiruka.cz), pořadatelem vzdělávacích akcí a realizátorem prospěšných projektů.

tags: #cemc #energetické #využití #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Granty v odpadovém hospodářství ČR
• Odpad a voda u pračky: co potřebujete vědět
• Historie Bystřice nad Pernštejnem
• Recyklace stavebních materiálů
• Ekologická výchova v praxi