Cenné zdroje v odpadu: Informace a možnosti využití

Zatím je to běžný postup: těžit zdroje, vyrobit produkt a zanedlouho ho vyhodit. Firmy se ale stále více zajímají o to, jak s výrobky a odpady nakládat chytře. Aby se, až doslouží, vrátily do oběhu.

Princip cirkulární ekonomiky, tedy oběhového hospodářství, je nejen ekologický, ale pro firmy i ekonomicky výhodný. "Základní myšlenka je nedívat se na materiály jako na odpad, ale jako na zdroj, ať už vyrábíte cokoliv," říká Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky, který se věnuje poradenství.

Odpad jako energetický zdroj

Plyny, které vznikají z komunálního, průmyslového či potravinářského odpadu vyváženého na skládky anebo v čističkách odpadních vod jistě nepůsobí vábným dojmem na lidský zrak a hlavně čich. Viděno z jiného úhlu jsou to však velmi cenné energetické zdroje.

Jde jen o to, zda je člověk nechá unikat do biosféry, kterou samozřejmě ovlivňují nepříjemně, anebo zda je dokáže nějakým způsobem jímat a využívat. Dnes je už zjištěno, že plyny z pevných deponií a čistíren odpadních vod a jiných tekutin jsou jedním z faktorů způsobujících v globálním měřítku skleníkový efekt - konstatuje to mj. i protokol světové konference o životním prostředí konané před několika lety v Kjótu.

Proto také soupis „kjótských cílů“ obsahuje i požadavek redukce bioplynů vznikajících v deponiích. Jde však, resp. má jít, o redukci spojenou s pozitivním využíváním a transformací či recyklací těchto odpadových zdrojů.

Čtěte také: Předkupní právo na cenné papíry

Využití plynů z čističky odpadních vod

Od března 2003 funguje v čističce odpadních vod v Astenu poblíž rakouského Lince pokusné zařízení pro přeměnu plynů z odpadní vody a z pevných odpadů. Jde o vysokoteplotní palivové články, které vyvinula firma MTU a o chemické filtrační zařízení od firmy Seaborne.

Palivové články se už dříve začaly používat jako alternativní pohon pro automobily anebo jako náhrada za baterie u mobilních telefonů a notebooků. V případě vysokoteplotních palivových článků na bázi bioplynů jde de facto o jejich novou generaci.

Články fungují na principu obrácené elektrolýzy: spojením vodíku s kyslíkem se uvolňují elektrony, které lze používat k výrobě elektřiny. „Odpadovým„ produktem je zde teplo a čistá voda.

Vodík jakožto surovina se dá získat i z bioplynů, jež obsahují především metan (CH4) a oxid uhličitý. Než se však biologické plyny mohou začít využívat, je zapotřebí je podrobit čisticímu procesu, protože vysokoteplotní palivové články by bez této přípravy nebyly dostatečně odolné vůči bioplynové směsi obsahující mnoho nečistot.

Filtry pro čisticí aparaturu vyrábí firma Profactor ze Steyru a t. č. se testují ve slovenské Nitře. Pro úplnost je zapotřebí uvést, že stupeň účinnosti motorů poháněných proudem z plynových motorů dosahuje jen cca 35 %, a že zatím se nedaří plně podchytit ani teplo vznikající společně s bioplyny.

Čtěte také: Informace o CZ0009093209

Vysokoteplotní palivové články využívající bioplyny jsou na tom co do účinnosti lépe než běžné plynové motory, protože dosahují účinnosti až 50 % (tedy o třetinu více), a to výzkum a vývoj samozřejmě ještě neřekl své poslední slovo. Pokud jde o teplo, bylo zjištěno, že po filtraci lze horký vzduch z bioplynů používat k čisticím či dokonce ke sterilizačním účelům.

Jak vznikají bioplyny?

Plyny na skládkách anebo v čističkách odpadních vod vznikají rozkladem bakterií organického materiálu bohatého na celulózu. Jde o kvasný proces, při němž se tvoří metan a oxid uhličitý a který závisí podstatně na složení výchozích materiálů.

Proto je nezbytné výchozí materiál důkladně filtrovat. Pro čištění bioplynů se zkoušejí chemické a biologické postupy. Vysokoteplotní palivové články jsou odolné vůči CO2 v teplých plynech, ale sloučeniny síry jako např. H2S a COS se musejí filtračně odstraňovat.

Elektrická energie pro více než 200 tisíc domácností

V Rakousku bylo vypočítáno, že celkový potenciál bioenergetických zdrojů - mezi nimiž samozřejmě hlavní role připadá dřevu - činí 192 terawatthodin (TWh) za rok. Přitom, i když se bioenergie využívá v alpské republice stále více, se i tak v roce 2005 využilo jenom 58,3 TWh/rok.

A v tomto rámci vykazuje bioplyn nejrychlejší vzestupnou tendenci: v roce 2005 se z pevných skládek a tekutých odpadů v Rakousku získalo cca 6,6 TWh. Už v roce 2 000 se v Rakousku ze zmíněných míst soustřeďujících pevný i kapalný odpad a také z průmyslových podniků získalo 274 miliónů krychlových metrů bioplynu.

Čtěte také: Cenné papíry a jejich emise

Díky vysokoteplotním palivovým článkům se dá za rok vyrobit 774 GWh elektrické energie a vedle toho samozřejmě i teplo pro ohřev průmyslových objektů i domácností. Jedna soukromá domácnost v Evropě spotřebuje ročně cca 3 400 kWh elektřiny. To znamená, že výše zmíněná produkce stačí zásobovat elektřinou asi 227 tisíc domácností.

Skládky jsou zlatý důl

V průměrně velké čističce odpadních vod vzniká energie sloužící teoreticky potřebám přibližně 150tisícového města, anebo potřebám jednoho převážně zemědělského okresu. V takové skládce vzniká asi 14 000 m3 bioplynu za den, což je ekvivalent 8 400 litrů topného oleje.

Využívání bioplynů z odpadů se již vyplácí. Dokazují to např. plynové motory v čističkách odpadních vod, jež jsou poháněny bioplyny získávanými právě v těchto stanicích. Takže jde fakticky o plynové motory nové generace.

Třídění odpadu a recyklace

Množství odpadu, které každý rok vyprodukujeme, stále roste. O to důležitější je, abychom s ním uměli správně nakládat.

Jedinou cestou, jak snížit objem odpadu končícího na skládkách a zároveň mu dát šanci na druhý život, je jeho důsledné třídění. Správné třídění odpadu je klíčovým krokem, který umožňuje recyklaci materiálů, jako jsou papír, plasty, sklo, nápojové kartony nebo kovy.

Ty by jinak skončily na skládce, kde by bez užitku zabíraly místo a zatěžovaly půdu i ovzduší. To, co začíná doma u třídicí nádoby, může skončit jako nový výrobek, obal nebo energie. Z vytříděného odpadu se na třídicích linkách stává druhotná surovina pro recyklační průmysl. Každý kousek odpadu, který neskončí na skládce, se tedy počítá.

Šetří přírodní suroviny. Recyklací omezujeme potřebu těžit nové zdroje, jako jsou ropa, dřevo, rudy a písek. Šetří energii. Zpracování recyklovaných materiálů je energeticky úspornější než výroba z nových surovin.

• Snižuje množství odpadu na skládkách.
• Omezuje znečištění. Nesprávné ukládání odpadu může vést k úniku škodlivin do půdy, vody i vzduchu.
• Podporuje udržitelný rozvoj. Třídění je součástí systému, v němž se materiály znovu využívají.

Třídění se stalo samozřejmostí pro většinu domácností. Doma odpad pravidelně separuje 97 % těch, kteří třídí. Rezervy ale zůstávají na pracovištích, kde zatím odpad třídí 62 % lidí. I to je však meziroční zlepšení. A stále více Čechů se chová zodpovědně i mimo domov.

V České republice je dnes rozmístěno více než milion nádob na tříděný odpad a k nejbližšímu kontejneru to máme průměrně jen 91 metrů. To je často méně než cesta na autobus nebo do obchodu. Přesto se stále najdou lidé, kteří odpad pohodí na zem. Příroda si s naším plastovým či skleněným odpadem sama neporadí.

Zálohování nápojových obalů

V České republice se v současnosti diskutuje o zavedení zálohového systému pro nápojové obaly, konkrétně PET lahve a plechovky.

Zálohování přinese výraznou úsporu materiálu a sníží zátěž na životní prostředí. Recyklované plechovky mají například o polovinu nižší uhlíkovou stopu než nové, zatímco recyklované PET lahve mají uhlíkovou stopu nižší dokonce o dvě třetiny.

Zálohování podporuje oběh materiálů, což znamená, že plastová láhev nebo plechovka, která by se jinak okamžitě stala odpadem, je v rámci zálohování znovu využita na výrobu nového výrobku, místo aby z ní bylo vyrobeno něco s menší hodnotou nebo byla dokonce spálena ve spalovně či umístěna na skládku.

Zálohování přinese pro obce výrazné finanční přínosy, a to především díky sníženým nákladům na úklid odhozených obalů ve veřejném prostoru. I když dojde k mírnému poklesu příjmů za tříděný plast, tento výpadek by byl (alespoň v rámci současného návrhu zákona) kompenzován příjmy z nevybraných záloh a zvýšenými příspěvky od EKO-KOMu.

Ačkoliv v Česku třídíme zhruba 70 % PET lahví, u nápojových plechovek je situace mnohem horší - vytřídíme pouze zhruba čtvrtinu. To je důvod, proč je implementace zálohového systému nejen krokem k splnění závazků vůči EU, ale i nezbytností pro zlepšení stávajícího stavu.

Evropská unie totiž stanovila povinnost zavést zálohování do roku 2029, s výjimkou zemí, které do roku 2026 dosáhnou 80% míry sběru nápojových obalů. Tento cíl je pro nás, minimálně v oblasti třídění nápojových plechovek, nedosažitelný bez zásadních změn a především bez zavedení zálohování.

I když je zálohování v tuto chvíli stále ve fázi příprav a diskuzí, je jasné, že se bez něj do budoucna neobejdeme. Pokud bychom zálohování nezavedli již nyní a čekali, až to pro nás bude povinné, v podobě, kterou dost možná nebudeme mít plně pod kontrolou, riskujeme nejen další finanční ztráty, ale i negativní dopady na recyklaci a naši schopnost plnit závazky, které jsme si spolu s ostatními zeměmi stanovili v rámci unijních předpisů. Tyto závazky přitom musíme plnit nejen jako Česká republika, ale plnit je musejí i jednotlivé obce.

Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí.

Recyklační cíle

Návrh cílů pro komunální odpad:

• Zvýšit do roku 2025 úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálních odpadů nejméně na 55 % celkové hmotnosti komunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky.
• Zvýšit do roku 2030 úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálních odpadů nejméně na 60 % celkové hmotnosti komunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky.
• Zvýšit do roku 2035 úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálních odpadů nejméně na 65 % celkové hmotnosti komunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky.
• Odstraňovat uložením na skládku v roce 2035 a následujících nejvýše 10 % z celkové hmotnosti komunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky.
• Energeticky využívat v roce 2035 a následujících nejvýše 25 % z celkové hmotnosti komunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky; toto množství může být navýšeno o rozdíl mezi množstvím komunálních odpadů, které mohly být uloženy na skládku podle bodu 4 a skutečným množstvím komunálních odpadů uložených na skládku

S ohledem na čistotu a obsah reálně materiálově nevyužitelných složek (nerecyklovatelných odpadů) v barevných kontejnerech jsou cíle na tříděný sběr vyšší než skutečné cíle na recyklaci komunálních odpadů.

Zdroj: MŽP

Návrh omezení skládkování odpadů v ČR

• Zákaz skládkování vybraných odpadů bude platit od r. 2030. (např. tříděné složky, směsný komunální odpad, spalitelné)
• Není možné skládkovat odpady s výhřevností vyšší než 6,5 MJ/kg v sušině a biologickou stabilitou AT4 10 mg O2 na gram sušiny. (Na skládkách stále ještě končí velká část papíru, plastů a bioodpadu, tyto složky spolu často reagují a dochází k zahoření skládky a ohrožení jejího okolí.)
• Vyhláškou bude vymezeno jaké odpady a materiály mohou být využívány jako TZS - technické zabezpečení skládek (proto je např. položka Dílčí základ poplatku za ukládání vybraného technologického odpadu na skládky velmi nízká - je třeba využít materiál na překryv skládek a rekultivaci.)

Přínosy odklonu od ukládání odpadu na skládky:

• zlepšení životního prostředí
• přímé úspory obcím i státu
• vytvoření nových pracovních míst - každý milion tun, který odkloníme ze skládky vytváří 8 - 10 000 pracovních míst
• snížení závislosti ČR na těžbě nebo dovozu primárních surovin
• snížení problémů a prostředků vynaložených na zahoření skládek - problém stále častější, v roce 2017 zahořela skládka 836x

Nový zákon navrhuje úpravy i v oblasti prevence černých skládek.

Co se děje s odpady po vyvezení barevného kontejneru?

Odpady, které jsou svezeny z barevných kontejnerů je nutné dále dotřídit. Na tzv. dotřiďovací lince se odpady třídí na jednotlivé druhy podle jejich dalšího zpracování (recyklace) a zároveň se odstraňují nežádoucí příměsi, nečistoty a odpady. Dotřiďuje se papír, sklo, plasty, kov a kartonové obaly.

tags: #cenné #zdroje #v #odpadu #informace

Oblíbené příspěvky:

• Zážitky ze školy v přírodě ZŠ Milíčov
• Emisní Kontrola v ČR
• Projev Grety Thunberg
• Problém pytlů s odpadky v lesích
• Dopady světelného znečištění v Polsku