Není tajemstvím, že se oceány začínají nebezpečně plnit odpadky, které ubližují všem jejich obyvatelům i nám lidem. Situace začíná být vážná. Kolik je přesně ve světových oceánech plastů, nevíme. Odborníci ale odhadují, že jde o stovky milionů tun - navíc sem neustále proudí další a další odpadky. Prý je to tolik, jako by pod hladinu každou minutu vysypal plnou korbu popelářský vůz. Současným tempem tak bude v roce 2050 v mořích více plastů než ryb. Už dnes přitom platí za lidský nepořádek životem více než milion ptáků a stovky tisíc savců, jako jsou delfíni, velryby či tuleni. A to každý rok.
Pojďme si nejprve představit statistiky, které napoví, jak významnou položkou jsou dnes plasty na Zemi. Velké množství plastového odpadu či odpadků s podílem plastů končí bohužel právě v oceánech. Odhaduje se, že každý rok doputuje do oceánů 8-12 milionů tun plastů (asi z 27 % se jedná o odpad spojený s rybářstvím). Pokud by současné tempo znečištění moří a oceánů pokračovalo, bude do roku 2050 v oceánech co do hmotnosti více plastů než ryb.
Znečištění na plážích je jen špičkou ledovce. Obrovské množství plastů se skrývá spíše pod hladinou. Velká tichomořská odpadová skvrna představuje největší koncentraci plovoucího plastu na světě. Odhaduje se, že má plochu větší než 1,6 milionu čtverečních kilometrů!
Plastový odpad nezná hranice. Ačkoli se zdá, že problém znečištění moří a oceánů se týká hlavně přímořských států, i země bez přístupu k moři mohou hrát klíčovou roli v řešení této krize. Přestože vnitrozemské státy nemají přímý přístup k oceánům, plastový odpad z jejich území může do moří doputovat řekami. Jejich aktivity tedy mohou mít nepřímý, ale významný vliv na znečištění oceánů. Odpad z našich ulic se může vodou dostat do moří a způsobovat znečištění a kontaminaci vody. Odpad na zem nepatří a měli bychom ho třídit.
Mezi hlavní toky, které celosvětově přispívají k znečištění světových oceánů plastem, patří řeka Mekong. V Evropě drží toto neslavné prvenství řeka Dunaj, která přinese do moře cca 1 500 tun plastu ročně! Plastový odpad je tedy problém, který nezná hranice. Ať už mají země přímý přístup k mořím, nebo ne, mohou přispět ke globálnímu řešení prostřednictvím udržitelnějšího zacházení s plasty, recyklací plastového odpadu i používáním alternativních materiálů a postupů. Většina odpadu z plastů (asi 79 %) končí buď na skládkách odpadu, nebo v přírodě, zbývajících 12 % je spalováno.
Čtěte také: Predátoři tuleňů
I když se recyklace plastů v některých zemích (Švédsko a Německo) zlepšuje, celosvětově zůstává poměrně nízká kvůli různým překážkám.
Mikroplasty jsou poslední dobou čím dál častěji zmiňovaným termínem. Jsou o to nebezpečnější, o co jsou menší - tyto malé plastové částice jsou menší než 5 milimetrů! Jsou tak malé, že je konzumují mořští živočichové, čímž se dostávají do potravního řetězce. Mikroplasty se dnes nacházejí nejen v mořských plodech, ale i v pitné vodě, v tkáních živočichů i lidí a i ve vzduchu. Jsou tak drobné a lehké, že mohou být přenášeny vzduchem a dostat se i do oblastí, kde je přítomnost plastových produktů nulová. Mikroplasty jsou všude - a dostávají se i do lidského těla!
Mikroplasty byly nalezeny v dešťové vodě na místech, kde bychom to neočekávali - například v odlehlých oblastech, jako je Národní park Rocky Mountains v USA, nebo dokonce na Antarktidě. To ukazuje, jak rozšířené je znečištění mikroplasty. A důležité je nezapomínat, že plasty a mikroplasty mnohdy obsahují i produkty, u kterých nás to na první pohled nenapadne - třeba takové cigarety, resp. cigaretové filtry. Právě nedopalky patří mezi nejčastěji pohozený odpad a málokdo tuší, jak negativní mají dopad. Doba rozkladu je přibližně 15 let, po celou dobu se z nich ale uvolňují mikroplasty, dehet a další škodlivé látky - proto bychom odpad nikdy neměli pohazovat, ale vždy bychom jej měli vytřídit. Jen tak umožníme jeho efektivní využití recyklací, příp. energetickým využitím…
Plasty v oceánech v čele s mikroplasty nejsou lokálním, ale globálním problémem, který je potřeba neprodleně řešit. Každý z nás může mnohdy ovlivnit používání plastových výrobků… Budeme pít vodu z opakovaně použitelné kovové láhve, nebo z jednorázové petky? Budu si nosit obědy v jídlonosičích, nebo v polystyrenových krabičkách? Dám si kafe do opakovaně použitelného termohrnku, nebo do jednorázového plastového kelímku? A sváču si zabalím do igeliťáku, který pak vyhodím, nebo do krabičky, kterou umyju a použiji znovu? Každý krok směrem k udržitelnosti se počítá, u plastů obzvlášť…
Je tedy zřejmé, že předcházení používání plastů a třídění těch použitých je v každém případě klíčové, a to i tehdy, když moře nemáme!
Čtěte také: Tuleni ohrožení plasty
Jedním ze zásadních enviromentálních problémů planety je znečištění oceánů. Dobrou zprávou je že fungují organizace, které se snaží zbavovat oceán odpadu nebo zabránit odpadu se do oceánu vůbec dostat. Jednou z nich je The Ocean Cleanup. Jedná se o neziskovou ekologickou organizaci v Nizozemsku. Vznikla v roce 2013 a jeho zakladatelem je Boyan Slat. Vyvíjejí technologii pro sběr odpadu v oceánech.
Organizace by chtěla do konce roku 2025 pokrýt až tisíc řek jako prevence znečištění oceánů. Ačkoliv se organizace výhradně zaměřuje na oceány tak v roce 2019 se začala hrnout i do čistění v říčních tocích a to pomocí katamaránů, které dostali název The Interceptor.
Organizace spojených národů uspořádala s podporou vlád Portugalska a Keni ve dnech 27. června až 1. července 2022 celosvětovou konferenci OSN o ochraně oceánu v Lisabonu. Cílem konference je podnítit účinnou globální akci. Organizátoři vyzývají politické lídry a všechny rozhodovací orgány, aby posílili ambice, mobilizovali partnerství a zvýšili investice do vědecky podložených a inovativních přístupů a aby využívali řešení blízká přírodě tak, aby se zvrátil trend zhoršujícího se stavu světového oceánu.
Každý rok se do oceánu dostane přibližně 11 milionů tun plastů. Asi 80 % znečištění moří pochází ze souše - pesticidy, plasty, nečištěné odpadní vody, atd. Velký plovoucí ostrov z odpadků v Tichomoří obsahuje 1,8 bilionu kusů plastů, jejichž hmotnost se odhaduje na 80 tisíc tun.
Podle IPCC je činnost člověka nepochybně odpovědná za oteplování atmosféry, oceánu i pevniny a je velmi pravděpodobné, že vliv člověka je hlavní příčinou nárůstu tepla oceánu pozorovaného od 70. let 20. století. Všechna dostupná data naznačují, že míra oteplování oceánu vykazuje v posledních dvou desetiletích obzvláště silný nárůst.
Čtěte také: Ekosystém a znečištění vody
Americká organizace Ocean Conservancy pomáhá čistit oceány od odpadků. Každoročně pořádá dobrovolnický úklid moří a oceánů, kterého se loni zúčastnilo více než půl milionu lidí. Někteří uklízeli odpadky z břehů, jiní se dokonce vydali je sbírat s potápěčským vybavením na dno moře. Našli jich více než osm tun a přitom pečlivě zaznamenali, o jaké odpadky šlo.
Uhodnete, čím moře nejčastěji znečišťujeme? Dodáme, že kromě toho, co je na seznamu, našli sběrači také osm mikrovlnek, čtyři drony, dva psací stroje, vánoční stromeček, skluzavku a dokonce i jeden klavír.
| Typ odpadu | Počet kusů |
|---|---|
| Nedopalky cigaret | 1 863 838 |
| Plastové lahve | 1 578 834 |
| Víčka od lahví | 822 227 |
| Obaly od jídla | 762 353 |
| Igelitové tašky | 520 900 |
| Víčka od kelímků | 419 380 |
| Brčka | 409 087 |
| Skleněné lahve | 390 468 |
| Plastové pytle | 386 655 |
| Pěnové obaly na jídlo | 365 584 |
Ačkoli nežijeme u moře, do velkého úklidu oceánů se můžeme zapojit také. Stačí snížit svou spotřebu plastů. Zamyslet se nad tím, jestli opravdu potřebujeme všechny ty jednorázové plastové výrobky nebo stopadesát levných plastových hraček. Odmítnout plastové brčko, které se nerozloží ani za celý lidský život. Nakupovat do své vlastní opakovaně použitelné tašky. Nosit si láhev na vodu a nekupovat si ji v "PETkách". Nebrat si fórovou plastovou propisku, i když je zadarmo. A tak dál.
tags: #tulen #znecisteni #vody #plastem