Poplatky za komunální odpad a další poplatky v Nehvizdech

V Nehvizdech platí několik místních poplatků, které se týkají odpadového hospodářství a držení psů. Tento článek poskytuje přehled o aktuálních sazbách, způsobech platby a dalších důležitých informacích.

Poplatky za odvoz a likvidaci komunálního odpadu

Podle Obecně závazné vyhlášky č. 1/2025 činí poplatky za odvoz a likvidaci komunálního odpadu:

• 1 200 Kč za trvale hlášeného občana na rok.
• 1 200 Kč za vlastníka nemovité věci (byt, rodinný dům nebo stavba pro rodinnou rekreaci), ve které není přihlášená žádná fyzická osoba a která je umístěna na území obce.
• 1 000 Kč pro osoby, které dosáhnou v příslušném kalendářním roce věku 65ti a více let (úleva z poplatku ve výši 200 Kč).

Poplatek je splatný jednorázově bez vyměření do 31. 3. daného roku.

Poplatek za psa

Podle Obecně závazné vyhlášky č. 4/2023 činí poplatek za psa:

• 250 Kč za jednoho psa.
• 450 Kč za druhého a každého dalšího psa téhož poplatníka.
• 200 Kč za psa, jehož držitelem je osoba starší 65 let.
• 300 Kč za druhého a každého dalšího psa téhož držitele, kterým je osoba starší 65 let.

Poplatek je splatný jednorázově bez vyměření do 31. 3. daného roku.

Čtěte také: Montáž vody a odpadu: faktory ovlivňující cenu

Způsoby platby

Poplatky se platí správci poplatku, a to:

• Hotově v pokladně úřadu městyse Nehvizdy (Pražská 255).
• Bezhotovostně v pokladně úřadu městyse Nehvizdy (Pražská 255).
• Převodem na účet 5226201/0100.

V případě platby převodem na účet uveďte:

• Do variabilního symbolu 1345 a vaše číslo popisné při platbě za odpad.
• Do variabilního symbolu 1341 a vaše číslo popisné při platbě za psa.

Po zaplacení poplatku si známku vyzvednete v podatelně. Pro více informací volejte na telefonní čísla 326992523 nebo 724191245.

Více o nové vyhlášce č. 1/2025 najdete na www.nehvizdy/sprava/obecne-zav-vyhlasky/

Známky na popelnice

Známky na popelnice jsou vydávány podle počtu trvale přihlášených osob v čísle popisném takto:

Čtěte také: Odpadkové koše: Co ovlivňuje cenu?

• 1 známka - počet 1 až 3 osoby
• 2 známky - počet 4 až 6 osob (pokud jsou dvě nádoby)
• 3 známky - počet osob 7 a více (pokud jsou tři nádoby)

Na nemovitost, kde není nikdo trvale hlášen, bude majiteli vydána pouze 1 známka.

Poznámka: Dvě a více popelnic nejsou povinné, záleží na rozhodnutí majitele nemovitosti. Pokud domácnost od 4 osob vlastní dvě popelnice, další známka mu bude vydána.

Kam co vyhodit?

V této aplikaci najdete informace o třídění odpadů nebo na jak třídit: aplikace pro třídění odpadu

Plasty, sklo, papír, elektroodpad a tetrapack můžete v obci ukládat do sběrných nádob, které najdete v tabulce:

Tabulka kontejnerů v obci.pdf

Čtěte také: Faktory ovlivňující cenu pronájmu kontejneru

Kalendář svozu odpadů 2026

Sběr biologického odpadu

Biologický odpad můžete ukládat pouze do bionádoby, o kterou si můžete osobně požádat v podatelně úřadu, kde si převezmete předávací protokol a známku. Nádobu vám potom vydají na sběrném dvoře v době jeho otevření. Kontejner na trávu je umístěný v ul. Toušeňská po pravé straně směrem z Nehvizd. Dřevní hmotu ze zahrádek ukládejte na plochu v ul. Toušeňská. Na tuto plochu se nevyhazují dřevěné desky, skříně a ostatní nábytek, toto vše patří do kontejneru na směsný odpad, který je na sběrném dvoře. Starý nábytek, skříně apod. musí být rozebrány, jinak je na sběrném dvoře nepřijmou.

Oděv, obuv a textil

Do kontejnerů vkládejte věci čisté a zabalené. Najdete je v ul. Družstevní, Do Nehvizdek, Bedřicha Mouchy, Na Příštipku, Do Nehvizdek a ul. Dubová.

Nádoby na použitý jedlý olej a tuk

Po obci jsou rozmístěny sběrné nádoby (hnědé s označením) na použitý jedlý olej a tuk (č. odpadu 200125). Odpad musí být v uzavíratelných plastových lahvích (PET), které vhodíte do sběrné nádoby, které najdete v ul. Toušeňská, Bedřicha Mouchy, Do Nehvizdek (u restaurace), u dětského hřiště Lentilky a u Rákosníčkova hřiště.

Svoz tříděného odpadu od domů - barevné pytle

Vytříděný odpad, který občané shromažďují do barevných pytlů (žlutý - plast, modrý - papír, oranžový - tetra pack) sváží pravidelně v úterý a pátek TS Městyse Nehvizdy s. r. o..

Pytle můžete nechat před svým domem. V případě problémů volejte na č. 606 685 921 nebo na telefon, který je uveden na známce za odpad, kterou máte na popelnici. Na telefon uvedený na známce za odpad můžete volat i v případě, že vám nebyl při svozu odpad vyvezen.

Otevírací doba sběrného místa v ul. Toušeňská

• pondělí 14:00 - 17:00
• úterý 14:00 - 17:00
• středa 14:00 - 17:00
• čtvrtek 14:00 - 17:00
• sobota 08:30 - 12:00 a 14:00 - 16:00

Stále neomezeně od našich občanů bereme na sběrném místě (stačí se prokázat kartou na sběrný dvůr) veškerý směsný a tříděný odpad z domácností. Pokud vyvážíte nábytek a bytové zařízení domácnosti, prosíme, vždy je rozeberte na jednotlivé díly. To samé platí u oken a dveří, zvlášť odevzdávejte skleněné výplně a zvlášť rámy. Tento odpad nepatří na uložiště dřevní hmoty u čistírny.

Stavební suť: jeden vozík za auto (cca 500 kg)/měsíc zdarma, každý další vozík v daném měsíci je zpoplatněn částkou 350 Kč.

Pneumatiky bez disku z osobního automobilu: 50 Kč/kus, samostatné disky jsou zdarma. Pneumatiky s disky nebereme.

Pokud jste se přistěhovali do Nehvizd, nebo z nějakého důvodu nemáte kartičku na sběrný dvůr, přijďte si pro ni na obecní úřad.

Ústavní soud zrušil vyhlášku o poplatku za svoz odpadu

Ústavní soud zrušil jednu obecně závaznou vyhlášku, která se týkala místního poplatku za svoz odpadu. K soudu dostalo obec (zase) ministerstvo vnitra. Samospráva totiž nastavila systém úlev, se kterým úředníci vůbec nesouhlasili - zvýhodněny totiž byly osoby s trvalým pobytem.

Podle § 10d odst. 1 zákona o místních poplatcích je poplatkem za komunální odpad buď poplatek za obecní systém odpadového hospodářství, který upravuje napadená vyhláška, anebo poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci. Podle § 10d odst. 2 téhož zákona může obec zavést pro poplatkové období pouze jeden ze dvou uvedených poplatků. Právní úprava v této podobě je účinná ode dne 1. 1. 2021. Do té doby právní úprava úhrad za komunální odpad nebyla jednotně a komplexně upravena zákonem o místních poplatcích.

Od uvedeného data proto platí, že zatímco předmětem poplatku za obecní systém odpadového hospodářství je jednotlivá možnost využívat obecní systém odpadového hospodářství (§ 10f zákona o místních poplatcích), u poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je jeho předmětem odkládání směsného komunálního odpadu z jednotlivé nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, která se nachází na území obce (§ 10j téhož zákona). Z uvedeného se podává, že obec, rozhodne-li se vůbec pro zavedení některého z poplatků za komunální odpad [k čemuž není povinna, srov. § 1 písm. g) zákona o místních poplatcích], má možnost výběru ze dvou poplatkových schémat.

Zatímco první poplatek („za systém“) zaručuje, že všichni poplatníci platí stejnou výši poplatku bez ohledu na rozsah vyprodukovaného odpadu, u druhé varianty („za odkládání“) naopak rozsah poplatkové povinnosti odráží rozsah vyprodukovaného odpadu. To potvrzuje i důvodová zpráva k zákonu č. 543/2020 Sb.

Město však nereflektuje, že zákon o místních poplatcích s účinností ode dne 1. 1. 2021 upravuje mimo poplatku „za systém“ i poplatek „za odkládání“, což je pro posouzení napadeného ustanovení mimo jiné rozhodné (viz dále). Právní úpravu je třeba vykládat ve vzájemných souvislostech a komplexně, jak také samo město zdůrazňuje. Není důvod, aby se v nyní posuzované věci nemohlo při výkladu zákona o místních poplatcích vyjít z důvodové zprávy k jeho novele (zákonu č. 543/2020 Sb.) a zaujmout v té souvislosti adekvátní ústavně souladný výklad (ne)souladu napadeného ustanovení se zákonem.

Platí proto, že zákon o místních poplatcích umožňuje obcím zvolit poplatkové schéma, které zohledňuje množství vyprodukovaného odpadu. K tomu slouží v zákoně podrobně vymezené jiné poplatkové schéma, jehož existence by jinak postrádala svůj rozumný smysl. Zákon o místních poplatcích totiž podrobně pojednává o subjektech jednotlivých poplatků, jejich předmětu, základu, výši či výpočtu a dalších parametrech.

Právní úprava problematiky místních poplatků za komunální odpad je tak v současné podobě komplexní a podrobná, a proto ze své povahy kogentní. Obec zásadně není oprávněna postupovat v otázkách spadajících pod režim kogentních ustanovení zákona upravujícího ukládání daní a poplatků podle čl. 11 odst. 5 Listiny jinak než v něm výslovně stanoveným způsobem…

Modifikace místního poplatku za komunální odpad, která popírá základní mechanismus toho kterého poplatkového schématu, tak odporuje kogentním ustanovením zákona o místních poplatcích. Platí proto konkrétně, že modifikace poplatku za obecní systém odpadového hospodářství provedená takovým způsobem, že jeho výše zohledňuje rozsah vyprodukovaného odpadu, odporuje kogentním ustanovením zákona o místních poplatcích, protože kombinuje základní parametry dvou rozdílných poplatků (§ 10d odst.

Podle § 14 odst. 3 zákona o místních poplatcích lze v obecné rovině upravit obecně závaznou vyhláškou osvobození či úlevu na poplatku. Uvedené ustanovení v tomto směru nestanoví další podrobnosti a výslovně například neupravuje, v jaké konkrétní podobě bude to které („nadstavbové“) nastavení osvobození od poplatku či úlevy na poplatku přípustné. Záleží tak na konkrétních okolnostech dané věci, tedy účelu poplatku, jeho základních parametrech a jaké důvody k tomu obec vedly.

Podle § 10g zákona o místních poplatcích je od poplatku za obecní systém odpadového hospodářství osvobozeno pět kategorií osob. Jde zjednodušeně řečeno o ty, kteří dlouhodobě pobývají jinde, ať už jde např. o děti v dětských domovech, seniory v domovech pro seniory či osoby, které jsou podle zákona omezeny na svobodě. Jiné výslovné důvody pro osvobození od poplatku za obecní systém odpadového hospodářství zákon o místních poplatcích nestanoví. Týž zákon v podrobnostech u téhož poplatku výslovně neupravuje žádné konkrétní důvody pro úlevu na poplatku .

Podle § 14 odst. 3 obecního zřízení a s přihlédnutím k ústavně zaručenému právu obcí na samosprávu je třeba v maximální možné míře obcím umožnit spravovat svoje záležitosti s ohledem na jejich místní specifika. To je podstatou práva na samosprávu. Ani taková oprávnění obce však nemohou být bezbřehá, jak plyne z mezí stanovených zejména v čl. 104 odst. 1 a 3 Ústavy a čl. 11 odst. 5 Listiny, jakož i dalších ustanovení ústavního pořádku.

V konkrétní obci, o jejíž OZV šlo, pak byl celý systém nastaven takto: „V nyní posuzované věci se argumentace obce v průběhu procedury před navrhovatelem ustálila v tom směru, že účelem úlevy na poplatku podle napadeného ustanovení bylo zejména vyrovnání tvrzených nerovností parametrů poplatku za obecní systém odpadového hospodářství. Město tvrdí na základě zhodnocení množství odpadu odevzdaného ve sběrném dvoře, že jedna skupina poplatníků poplatku má ze systému odpadu prospěch větší měrou než druhá skupina poplatníků, a proto přistoupilo k přijetí úlevy na poplatku podle napadeného ustanovení (viz bod 2 vyjádření města k zahájení správního řízení ze dne 18. 5. 2022).“

V současné podobě napadené vyhlášky proto vlastníky nemovitých věcí podle § 10e písm. b) zákona o místních poplatcích tíží poplatková povinnost ve výši 1 100 Kč, zatímco osoby zde přihlášené k trvalému pobytu podle § 10e písm.

Ústavní soud k tomu uvedl: „Napadené ustanovení tak poskytnutím úlevy směřující k zohlednění rozsahu vyprodukovaného odpadu modifikuje základní parametry poplatku „za systém“, které spočívají právě v neutralitě výše poplatku vzhledem k rozsahu vyprodukovaného odpadu a zásadně rovném rozložení nákladů mezi jednotlivé skupiny poplatníků vymezené v § 10e zákona o místních poplatcích. K takovému odlišnému nastavení slouží v zákoně podrobně vymezený jiný poplatek… účinkem napadeného ustanovení je větší berní zatížení vlastníků nemovité věci na území města, ve které není nikdo přihlášen. Rovněž zde je vztah mezi uvedeným kritériem a množstvím vyprodukovaného odpadu nahodilý. Nahodilost u obou skupin poplatníků vzhledem k množství vyprodukovaného odpadu platí tím spíše, předpokládá-li napadené ustanovení, že jedna skupina poplatníků má pravidelně produkovat více odpadu než druhá skupina. Nic z toho však bez dalšího obecně neplatí…“

Městu lze přisvědčit zčásti v tom, že odráží-li výše poplatku rozsah vyprodukovaného odpadu, hrozí, že poplatníci mohou být motivováni odevzdávat méně odpadu záměrně s cílem snížit výši poplatku, což hypoteticky může vést např. ke vzniku nelegálních skládek. S tím však nesouvisí, jakým způsobem napadené ustanovení stanoví úlevu na poplatku, o což zde jde. Zvýhodnění osob s trvalým pobytem v obci nijak nemotivuje k vyšší či nižší produkci odpadu. Tento argument může být klíčový při úvaze obce, zda zavede poplatek „za systém“, nebo „za odkládání“. Směrem k oprávněnosti úlevy podle napadeného ustanovení však neobstojí. Lze sice rozumět snaze města vyvážit „pro a proti“ dvou poplatkových schémat s odlišnými parametry, avšak jím zvolený způsob v tomto úsilí selhává.

Při hodnocení přiměřenosti přijatého řešení je dále rozhodné, že obce podle zákona o místních poplatcích mohou zavést poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci. Poskytuje-li zákon obcím možnost zvolit poplatková schémata zohledňující různá kritéria, zajišťuje tím právo územních samosprávných celků na samosprávu v konkrétní situaci. Tím spíše v podmínkách nyní posuzované věci, protože zákon umožňuje takové řešení, které vede k městu deklarovanému cíli (zohlednit ve výši poplatku rozsah vyprodukovaného odpadu)… .

Město přitom k tvrzení navrhovatele o možnosti zavést poplatek „za odkládání“ ve své dosavadní argumentaci uvedlo toliko to, že takovou možnost neakceptuje, protože již má uzavřenu smlouvu se svozovou společností a pro její změny je třeba iniciovat výběrové řízení, v důsledku čehož hrozí nárůst administrativních nákladů spojených se správou tohoto jiného poplatku… Lze akceptovat, že náklady na vybírání poplatku, jehož výše odráží rozsah produkce odpadu, zahrnují náklady na postup, jímž se toto kritérium vyhodnocuje. Jde o přirozený důsledek takto nastaveného mechanismu výše poplatku. Bez zjištění rozsahu produkce odpadu by nemohl být naplněn účel právní úpravy, ke kterému se město ostatně hlásí.

Město nadto napadeným ustanovením svoje příjmy z vybraných poplatků snížilo, a proto je jeho argumentace vyššími náklady na vybírání poplatku vnitřně rozporná. Touto logikou tak neobstojí ani tvrzení města, že napadeným ustanovením se měly zvýšit jeho příjmy, což platí i pro jeho argumentaci o výši poplatku za ukládání odpadů na skládce.

Město má v zásadě nadále dvě možnosti (trvá-li na vybírání některého místního poplatku za komunální odpad); buď ponechá stávající poplatek „za systém“ bez zvýhodnění „trvale bydlících“ podle napadeného ustanovení, nebo v souladu s deklarovaným cílem zavede poplatek „za odkládání“. U žádné z variant však nehrozí, že by na město byly kladeny neúměrné nebo nesplnitelné administrativní požadavky, aby bylo možno hovořit o nikoli řádném fungování demokratického právního státu a územní samosprávy… .

Ústavní soud proto shledal, že město nerespektuje, že kogentní právní úprava stanoví pro jím deklarovaný cíl podrobnou právní úpravu, a napadeným ustanovením modifikuje základní zákonem předpokládané parametry místního poplatku za obecní systém odpadového hospodářství v rozporu s § 10d odst.

Ústavní soud shrnul: Z kogentních ustanovení zákona o místních poplatcích vyplývá, že poplatek za obecní systém odpadového hospodářství podle § 10f téhož zákona zásadně spočívá na rovném rozložení nákladů mezi jednotlivé skupiny poplatníků vymezené v § 10e téhož zákona a výše tohoto poplatku je neutrální směrem k rozsahu vyprodukovaného odpadu, protože týž zákon za srovnatelným účelem v podrobnostech upravuje v § 10i až § 10n poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci. Podle § 10d odst. 2 téhož zákona tak lze zavést současně pouze jeden z poplatků za odpad a jejich parametry nelze vzájemně kombinovat, nelze-li to ospravedlnit věcnými důvody opodstatněnými zejména místními zvláštnostmi dané obce. Nelze proto upravit úlevu na poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, která tyto základní parametry narušuje s cílem, aby výše poplatku zohlednila rozsah vyprodukovaného odpadu, či aby základní parametry tohoto poplatku měly v důsledku takové úlevy srovnatelný účinek, aniž pro to existují legitimní věcné důvody a tato modifikace byla provedená přiměřeným způsobem. Napadené ustanovení, které upravuje úlevu na místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství pro osoby s trvalým pobytem na území města, aniž tak činí přiměřeně k jemu otevřeně deklarovanému cíli, proto odporuje § 10d odst.

Podle nálezu ÚS sp. zn. Pl. ÚS 25/22, ze dne 11. 4.

tags: #ceny #poplatky #komunalni #odpad #Nehvizdy

Oblíbené příspěvky:

• Postupy likvidace citlivého odpadu
• Karel Ewald a jeho dílo
• Plastové koše 120l: Recenze
• Příležitosti a ohrožení v SWOT
• Problém močení v přírodě