Černé skládky představují závažný ekologický problém, který se týká jak Slovenska, tak České republiky. V obou zemích se starostové obcí stále častěji potýkají s nelegálními skládkami, což je často spojeno se zvyšujícími se poplatky za uložení odpadu a ekonomickou krizí, která nutí lidi šetřit.
Podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o odpadech se za komunální odpad považuje:
Komunální odpad nezahrnuje odpad z výroby, zemědělství, lesnictví, rybolovu, septiků, kanalizační sítě a čistíren odpadních vod (včetně kalů), vozidla na konci životnosti ani stavební a demoliční odpad. Tato definice vychází z evropské směrnice o odpadech a zahrnuje odpad od fyzických nepodnikajících osob (z domácností) a rovněž podobný odpad od podnikajících fyzických a právnických osob.
Podle §5 zákona o odpadech je obec původcem a vlastníkem odpadu od okamžiku, kdy osoba odloží odpad na místo obcí k tomuto účelu určenému. Obec má všechny povinnosti původce odpadů uvedené v §15 a platí pro ni i obecné povinnosti (§13). Specifické povinnosti obcí jsou stanoveny v §59 a §60:
Zákon o odpadech stanovuje v §40 zákaz ukládání využitelných odpadů na skládku. Od 1. ledna 2030 nesmí provozovatel skládky ukládat odpady, které:
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
Pro komunální odpady platí výjimka, že do roku 2035 se smí skládkovat maximálně 10 % z produkce komunálního odpadu. Skládkovací poplatek je stanoven v § 103 - §115 a poplatníkem za skládkovaný komunální odpad je obec, pokud je původcem skládkovaného komunálního odpadu.
Obce mohou uplatnit do roku 2029 při splnění zákonných podmínek na skládkovaný komunální odpad poplatek za ukládání komunálního odpadu, který je stanoven pro celé období ve výši 500 Kč/t. Limit je stanoven zákonem (příloha 12. zákona).
Zákon upravuje v §14 nakládání s nezákonně soustředěným odpadem (tzv. černé skládky). Vlastník odpadu musí odevzdat nezákonně soustředěný odpad do zařízení pro nakládání s odpady nebo do svozového auta provozovatele zařízení nebo obchodníkovi (kromě vlastníka, který je fyzickou osobou). Pokud se vlastník pozemku dozví o černé skládce na svém pozemku, je povinen to oznámit OÚ ORP, v jehož správním obvodu je odpad soustředěn.
V Plzeňském kraji se řeší problém s plnou skládkou tuhého komunálního odpadu u Chotíkova. Jedním z přijatelných řešení je spalování odpadů místo skládkování. Plzeňská teplárenská plánuje výstavbu zařízení na energetické využívání odpadů. Studie proveditelnosti posoudila tři technické varianty: konvenční spalování, pyrolýzní zplyňování a plazmové zplyňování. Nakonec byla doporučena roštová spalovna s roční kapacitou 60 000 až 100 000 tun odpadu.
V rámci studie proveditelnosti byly posouzeny tři technické varianty zařízení na termické využití komunálního odpadu, a to konvenční spalování, pyrolýzní zplyňování a plazmové zplyňování. Studie se zabývala také porovnáním termického spalování a tzv. MBÚ, což je mechanicko-biologická úprava odpadu, jejímž produktem je palivo. Teprve v této úpravě putuje do elektráren a tepláren ke spalování. Ze studie vyplynulo, že MBÚ je pro potřeby Plzeňska nevhodná, projektová dokumentace bude proto zpracována na klasickou roštovou spalovnu.
Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování
Obec Předslav se potýkala s problémem nelegální skládky stavebního odpadu v lese za Měcholupy. I přes prvotní popírání a snahy o zlehčování situace ze strany starosty obce, se nakonec potvrdilo, že na pozemku se nachází značné množství odpadu. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) potvrdila, že v lese skutečně je odpad - a to v množství cca 1.870 kubíků (4.000 tun) odpadu.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností kontroluje, jak jsou dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů ve všech oblastech působnosti zákona o odpadech. Za přestupky obcí lze uložit pokutu do výše:
Provoz skládky tuhého komunálního odpadu, která zabírá 16 hektarů na pozemcích Chotíkova, měst Touškov a Plzeň, provozuje od roku 2004 akciová společnost Plzeňská teplárenská (100 % akcií vlastní město Plzeň). Sváží se sem odpad z plzeňského regionu. Během dvou tří let bude zaplněná.
Varvažov - Lidé sem vyváželi komunální odpad s tichým souhlasem telnické radnice desítky let. Sutiny, bioodpad, plasty a pneumatiky. To všechno s tichým souhlasem telnické radnice odváželi někteří obyvatelé Telnice a širokého okolí na skládku u Varvažova.
Mojné - Starostové v jižních Čechách se stále častěji potýkají s černými skládkami. Vysvětlení na to mají, zvedly se totiž poplatky za uložení odpadu a lidé i firmy v ekonomické krizi nemají peníze. Ekonomická krize nutí lidi šetřit, poplatky za oficiální uložení odpadu vzrostly a lidé se stále míň bojí sankcí. Jenže odklízení nepořádku pak zatěžuje už tak napjaté obecní rozpočty a tak se starostové stávají detektivy a mezi odpadky hledají stopy po vinících.
Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?
V malé obci Libčeves na Lounsku vzplála halda odpadu. Zjistilo se, že je to skládka černá, navíc původem z Německa. Občané se vyděsili, politici začali jednat. Možná, že se podaří zastavit pár kamionů s dalšími nelegálními hadry směřujícími do zrušených kravínů. Jenže statisíce tun komunálního odpadu ze „starých“ zemí Evropské unie budou po železnici putovat do našich stávajících a možná i budoucích spaloven. Dne 17. 3.
A co čeká na Klatovy a jejich občany? Inu, pokud se obec Předslav "vylže" a v probíhajícím správním řízení se náhodou neprokáže jinak naprosto jasná skutečnost, že odpad je ze stavby předslavské kanalizace, padne povinnost zlikvidovat a zabezpečit tuhle černou skládku na město Klatovy jakožto obec s rozšířenou působností. Proto, milí občané Klatov, až příště budete platit poplatek za svoz odpadu, můžete s láskou vzpomenout na sousedy z Předslavi a jejich vykutáleného starostu Bc.
tags: #černá #skládka #slovensko #definice