Černé skládky v lesích ČR: Prevence a řešení

Nelegální skládky a smetiště trápí nejednu obec. Představují značné riziko pro životní prostředí, mohou z nich unikat nebezpečné látky do půdy, vody i ovzduší a vážně znečistit lokální ekosystémy. Jedná se o neoprávněné nakládání s odpady.

Skládky nejenže v lesích vznikají, ale v některých oblastech se dokonce i neustále obnovují. Lesy ve vlastnictví Lesů ČR jsou ideálním místem pro případné odkládání odpadů. Poskytují anonymitu a příležitost vlivem své velké rozlehlosti a prakticky nulovému zabezpečení. Původci si často neuvědomují, jaká rizika s sebou nedovolené ukládání odpadů v lesích přináší.

Bohužel, ani řešení všech dopadů na životní prostředí není jednoduché a náklady na odstranění černé skládky jsou velmi často vynakládány jinými subjekty, než jsou původci. Ovšem zjištění původce odpadu, a tudíž zakladatele černé skládky, je v mnohých případech velmi těžké.

Vznik černé skládky mohou způsobit právnické osoby, fyzické osoby oprávněné k podnikání nebo fyzické osoby. V případě právnické osoby či fyzické osoby oprávněné k podnikání se jedná o správní delikt a u fyzické osoby (občan) hovoříme o přestupku.

Legislativa a odpovědnost

Současný zákon o odpadech č. Z platného zákona o odpadech připadá odpovědnost za nakládání s odpady pouze původci odpadů nebo osobě oprávněné k nakládání s odpady. Původcem odpadu je právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpady vznikající na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadů považuje obec.

Čtěte také: Řešení problému černých skládek

Ekologicko-právní odpovědnost zahrnuje odpovědnost deliktní, která obsahuje subkategorie odpovědnost trestněprávní a odpověd-nost administrativní (správní delikty) a dále odpovědnost za ztráty na životním prostředí. Odpovědnost za ztráty na životním prostředí se dále člení na odpovědnost za škodu a odpovědnost za ekologickou újmu, což je řešeno v novém zákoně č. Obecné znění odpovědnosti za škody v soukromoprávním systému je upraveno v zákoně č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

Podle § 415 občanského zákoníku je každý povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku, na přírodě a životním prostředí. Rozsah náhrady škody je dle občanského zákoníku velmi omezený a hradí se pouze skutečná škoda na životním prostředí a to, co poškozenému ušlo.

Definice ekologické újmy je obsažena v zákoně č. 17/1992 Sb., o životním prostředí v § 10, a ta zní: ,,ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikající poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti". Tato definice mnohem komplexněji pojímá ztrátu na životním prostředí. Ekologická újma tak vzniká z legální i nelegální lidské činnosti na všech složkách životního prostředí.

V lesním ekosystému může ekologická újma ohrozit různé funkce lesního prostředí, ať už se jedná o funkce produkční nebo mimoprodukční. To znamená, že ekologická újma se může projevit na složkách životního prostředí či funkcích lesního ekosystému, které přímo nejsou předmětem vlastnického práva.

Ekologická újma je velmi těžce vyčíslitelná a finanční kompenzace velmi problematická. I napravitelnost ekologické újmy je svým způsobem obtížná. V případě ekologické újmy, jakou bezesporu černá skládka v lesním ekosystému je, je nejúčelnějším prostředkem uvedení do původního stavu neboli naturální restituce. Jedná se tedy o reparační funkci odpovědnosti za ekologickou újmu, kdy dochází k nápravě ekologické újmy způsobené protiprávním jednáním, obnovením původních funkcí lesního ekosystému nebo jeho části. Funkce kompenzační je v tomto případě značně limitující.

Čtěte také: Připomínka pochodů smrti

Oprávněným subjektem k uplatnění nápravy ekologické újmy je stát prostřednictvím svých orgánů veřejné správy, nikoliv vlastník. Stát je vázán, mimo jiné, Ústavou České republiky, která jej zavazuje k ochraně životního prostředí. Předpoklady vzniku odpovědnosti za ekologickou újmu jsou uvedeny v zákoně o životním prostředí. Prvním předpokladem je jednání ve formě poškozování životního prostředí nebo jiné protiprávní jednání.

Dopady černých skládek na lesní ekosystém

Lesní ekosystém plní řadu důležitých funkcí, které jsou antropogenní činností narušovány. Vznik nelegálních skládek v lesích s sebou nese řadu negativních faktorů ohrožujících hlavně životní prostředí, faunu a flóru. Sanační proces vychází z druhu odpadu, který je na skládce uložen, zda se jedná o nebezpečný odpad nebo o ostatní odpad.

V tělu skládky probíhají fyzikální, chemické i biologické procesy, které mohou měnit charakter odpadů při dlouhodobějším uložení. Hlavním fyzikálním činitelem je voda, která promývá odpad a jako výluh se dostává do lesní půdy. Chemické procesy obsahují kyslík, organické kyseliny a oxid uhličitý. Biologické procesy probíhají nejprve aerobním rozkladem tuhého odpadu s oxidem uhličitým, vodou a dusitany. Následuje anaerobní rozklad mikroorganismy, které produkují těkavé organické látky a oxid uhličitý. To má za příčinu nízkou hodnotu pH (4-5), vysokou produkci těkavých kyselin, vysoký chemický požadavek na kyslík, vysokou vodivost a nízkou produkci metanu. V poslední fázi chemického rozkladu produkují bakterie metan a oxid uhličitý.

Postup při objevení černé skládky

Po objevení černé skládky v lese je nutné si daný prostor zmapovat a podrobně prozkoumat. Je třeba hlavně zjistit, o jaký druh odpadu se jedná, v jaké lokalitě se nachází (zvláště chráněná území, ochranná pásma vodních zdrojů apod.) a jaká je přístupnost terénu. Po vyhodnocení všech faktorů ovlivňujících okolní prostředí a stanovení si kritéria hodnocení možných rizik je možné přejít k samotné realizaci odstranění černé skládky.

V praxi se realizace sanačního procesu provádí odvozem nashromážděného odpadu a předáním odpadu oprávněné osobě, která je oprávněná k nakládání s odpady. V ideálním případě by odpad z černé skládky měl být přetříděn tak, aby byl oddělen nebezpečný odpad od odpadu ostatního. Při odklízení odpadu je nutné dbát na správnou techniku, aby se co nejvíce eliminovalo poškození lesního ekosystému.

Čtěte také: Řešení problému černé skládky

Statistické údaje

Statistické šetření vychází z podkladu Evidence černých skládek v letech 2007, 2008 a 2009 poskytnutých Lesy ČR, s.p. Průměrné množství nashromážděného odpadu od roku 2007 do roku 2009 na nelegálních skládkách v lesích je 7 743,247 m3. V roce 2008 se množství odpadu (m3) výrazně snížilo oproti předchozímu roku, stejně tak v roce 2009 došlo oproti roku 2008 ke snížení objemu odpadu - průměrné meziroční snížení je 2 576,094 m3.

V procentuálním vyjádření se v roce 2008 snížilo množství odpadu na nelegálních skládkách oproti předchozímu roku o 51,8 % a o další rok později se snížilo množství odpadu o 22,1 %. Průměrná plocha odstraněných odpadů z celkové průměrné plochy 70 131,7 m2 všech nashromážděných odpadů na nelegálních skládkách v lesích činí 34 353,03 m2.

Ze statistického zpracování dat je patrné, že od roku 2007 do roku 2009 se plošně odstraňování odpadu snižuje - meziročně průměrně o 5 842,4 m2. V procentuálním vyjádření se plošné odstranění odpadu meziročně snížilo v roce 2008 o 45,3 % oproti předchozímu roku a v roce 2009 to bylo o 44,4 %.

Průměrné náklady vynaložené na odstranění odpadů z nelegálních skládek v lesích činí 1 925 438,78 Kč. Vynaložené náklady se meziročně zvyšují - průměrný absolutní přírůstek je 170 259,03 Kč. V roce 2008 se oproti roku 2007 náklady zvýšily o 10,9 % a v roce 2009 to bylo o 28,6 %.

Nepovolené skládky na pozemcích určených k plnění funkcí lesa jsou nelichotivou vizitkou naší společnosti. Legislativní úprava problematiky nedovoleného nakládání s odpa-dy v lesích je do určité míry velmi limitující. Odpovědnost za legální nakládání s odpadem má původce. Pokud není původce znám a ani Policie ČR jej nevypátrá, pak odpovědnost v rámci obecné odpovědnosti a odpovědnosti za ekologickou újmu přechází na stát. V konkrétních případech černé skládky ve státních lesích odstraňují Lesy ČR, s.p., na vlastní náklady s ojedinělou pomocí dotčených obcí.

V lesích v soukromém vlastnictví nemá vlastník pozemku žádnou odpovědnost za uložené odpady na černých skládkách, pokud není vlastníkem nebo původcem tohoto odpadu. Statistické šetření ukázalo, že černých skládek v lesích je stále velmi mnoho a z celko-vého plošného nelegálního shromáždění odpadů v lesích je odstraněna zhruba polovina a od roku 2007 do roku 2009 se plošné odstraňování odpadu snižuje. Na druhou stranu se ale snižuje i celkové množství odpadu, které je v lesích v určitém roce nashromážděno na nelegálních skládkách.

Dotační programy a aktivity

S likvidací tzv. černých skládek pomůže samosprávám nová dotační výzva z Národního programu Životní prostředí. „Naše ministerstvo dlouhodobě finančně podporuje odstraňování zejména starých ekologických zátěží a skládek, a to za využití evropských zdrojů. Za posledních 10 let jsme takto pomohli se sanací 62 starých kontaminovaných lokalit na ploše přesahující 580 hektarů. Nyní podruhé za sebou vyhlašujeme výzvu zaměřenou na nelegální černé skládky, pro obce je připraveno 50 milionů korun. Dotace pomůže radnicím s financováním odvozu a úklidu nezákonně soustředěného odpadu a zajištění jeho likvidace. Z veřejných prostranství včetně lesních porostů tak mohou zmizet hromady odpadků, starého oblečení, nábytku či pneumatik. Použít prostředky naopak nelze na nelegální skládky tvořené stavebním a demoličním odpadem nebo kontaminovanou zeminou.

„Žádosti do této výzvy z Národního programu Životní prostředí je možné podávat od 15. července do 31. prosince 2024, nejpozději však do vyčerpání alokace. Žádat mohou obce s rozšířenou působností a také obce poskytující součinnost v souladu se zákonem o odpadech. Peníze Fondu na vyčištění prostoru nedávno využil například Jablonec nad Nisou. Město sužovala černá skládka, která vznikla v 90. letech na pozemku v Janovské ulici.

Nelegální černá skládka je místem, které není určeno ke skládkování a kde je odpad odložen nelegálně a bez potřebných povolení. Často se nachází na odlehlých místech a zpravidla se rychle rozrůstá. Původce odpadu je obvykle obtížně dohledatelný. Tento nelegální způsob likvidace odpadu představuje závažné riziko pro životní prostředí, neboť odpad často obsahuje nebezpečné materiály, které mohou kontaminovat ekosystémy a ohrožovat zdraví lidí a zvířat v okolí.

„Boj proti nelegálním skládkám je důležitou součástí ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Vyžaduje spolupráci úřadů, veřejnosti a environmentálních organizací.

Významnou pomoc při likvidaci černých skládek představují aktivity dobrovolníků. Mnoho akcí pořádají organizátoři v souvislosti s nadcházejícím termínem světového úklidového dne. Ten letos připadá na pátek 20. září 2024. Jako každý rok je zde možné požádat o úklidové pomůcky (pytle, pracovní rukavice). Elektronický formulář pro žádosti o materiál bude zveřejněn na konci července. Zájemci zde rovněž najdou detaily o postupu pro nahlášení plánovaného úklidu a následné odeslání zprávy o něm. Uzávěrka žádostí proběhne 3. září 2024. Obdobně fungují aktivity spolku Ukliďme Česko.

Jak nahlásit černou skládku

• www.ZmapujTo.cz je ekologický projekt, jehož cílem je boj proti nelegálním skládkám odpadu v České Republice. Je určen všem, jimž se nelíbí černé skládky v našich městech, vesnicích, v přírodě a především s tím chtěji něco udělat.
• Uživatel chytrého telefonu dokáže skládku nahlásit jednoduše a rychle díky mobilní aplikaci TrashOut.
• EnviWeb, s.r.o. vytvořil pro Českou Republiku přehlednou mapu skládek, kde si můžete prohlédnout, zda se nelegální skládka nenachází i ve Vašem okolí.
• Významnou inovací je integrovaná katastrální mapa, kde si uživatelé mohou jedním proklikem zjistit údaje o vlastníkovi parcely, na které se nelegální skládka nachází.

tags: #černá #skládka #lesy #čr #prevence

Oblíbené příspěvky:

• Nádoba na tříděný odpad – recenze
• Historie Svatováclavského dukátu
• Mezinárodní politika a zdroje energie
• Odpadová lišta do sprchy
• Praxe a problémy s odpadky v Itálii