Česká národní banka (ČNB) v září 2024 vydala svou první obchodní minci - Zlatý český dukát sv. Václav 2024. Tato emise navazuje na tradici ražby zlatých dukátů na českém území a připomíná historické svatováclavské dukáty emitované v počátcích Československa.
Autorem první obchodní mince, zlatého českého dukátu Sv. Václava, je akademický sochař Vladimír Oppl. Odborná komise vybrala jeho návrh z důvodu vynikajícího znázornění portrétu svatého Václava s přilbou na rubové straně a dokonalého ztvárnění českého lva na lícní straně, který je navíc doplněn vhodnou symbolikou lipových lístků, kterými je prokládán opis ČESKÁ REPUBLIKA.
Na lícní straně mince je český lev. V opisu po obvodu mince je text „ČESKÁ REPUBLIKA“. Jednotlivá písmena tohoto textu jsou od sebe oddělena lipovými lístky. Při spodním okraji mince je ročník ražby „2024“. Značka České mincovny, která je tvořena písmeny „Č“ a „M“, je vpravo od písmene „B“. Na rubové straně mince je portrét svatého Václava s přilbou. V opisu po obvodu mince je text „SVATÝ VÁCLAVE NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM“ a „ČESKÝ DUKÁT“. Jednotlivá slova textu „SVATÝ VÁCLAVE NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM“ jsou od sebe oddělena značkou ve tvaru tečky. Jednotlivá slova textu „ČESKÝ DUKÁT“ jsou ohraničena značkou ve tvaru křížku. Iniciály autora mince, akademického sochaře Vladimíra Oppla, které jsou tvořeny kompozicí písmen „V“ a „O“, jsou vpravo od textu „SVATÝ“.
ČNB vydává 35 tisíc jednodukátů. Mince se razí ze slitiny obsahující 9861/9 dílů zlata a 138/9 dílů mědi a vydává se v běžném provedení. Hrana mince je vroubkovaná. Průměr mince je 19,75 mm, hmotnost 3,49 g a síla je 0,85 mm. Při ražbě mincí jsou povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 2 % a v ryzosti zlata odchylka nahoru 2 %.. Ryzost a rozměry jsou stejné jako u svatováclavského jednodukátu z roku 1923.
Svatováclavský dukát 2024 - Specifikace:
Čtěte také: Klimatický skepticismus Klause
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Autor | Vladimír Oppl |
| Materiál | Au 986 1/9 |
| Průměr | 19,75 mm |
| Síla | 0,85 mm |
| Ryzí hmotnost | 9861/9 dílů zlata a 138/9 dílů mědi |
| Hrubá hmotnost | 3,49 g |
| Provedení | běžná kvalita |
| Hrana | vroubkovaná |
| Náklad | 35 000 ks |
| Emise | 17.9.2024 |
| Emitent | ČNB |
| Mincovna | Česká mincovna a.s. |
Historie obchodních mincí - zlatých dukátů sahá až do roku 1923. Dukát je označení tradičních českých zlatých mincí, ražených na českém území od doby Lucemburků. Na návrh československého ministra financí Aloise Rašína došlo k renesanci dukátu a znovuobnovení jeho ražby ve státní režii v roce 1923.
Původní Svatováclavsky dukát, který byl v Československu ražen od roku 1923, je označení pro specifické zlaté mince. Oficiální název této mince byl československý dukát. I když svatováclavský dukát nebyl zákonným platidlem, stal se významnou obchodní mincí, která neměla určenou nominální hodnotu.
Ústřední postavou těchto zlatých obchodních mincí se stal svatý Václav, podle kterého se mince nazývaly svatováclavské dukáty. Poslední svatováclavské dukáty byly vyraženy v roce 1951.
Na líci původního dukátu z roku 1923 byl zobrazen vévoda Václav, v drátěné košili, s mečem, pláštěm a kožešinovou čepicí. V pravé ruce drží korouhev a v levé ruce štít s orlicí. Postava je nad koleny ukončena pěti obloučky, vedle nichž jsou značky autorů grafického návrhu. Na obvodu je nápis: „NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM“, který končí ozdobným znaménkem. Na rubu dukátu je malý znak státu s dvojitou snítkou lípy po obou stranách štítu, dokola s nápisem „REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ“. Mezi štítem a nápisem jsou obloučky. Okraj mince je vroubkovaný, na rubu i na líci s plochou obrubou a perlovcem, který k obrubě zevnitř přiléhá. Jubilejní dukát má kromě toho na rubu pod státním znakem vyznačeno prvé pětiletí republiky Československé „1918 - 28. X.
Na výtvarný návrh československého dukátu byla vypsána veřejná soutěž, které se mohli zúčastnit pouze občané Československé republiky. Vítězem se stal návrh opatřený heslem „Cimbuří“, jehož autoři byli dva významní výtvarníci - malíř a grafik Jaroslav Benda a profesor Otakar Španiel. Jejich návrh byl po malých úpravách realizován.
Čtěte také: Václav Klaus ml. a globální oteplování
Ministr financí Alois Rašín pravděpodobně plánoval po obnovení zlatého standardu prohlásit dukát mincí československé měny, k tomu však nikdy nedošlo, neboť k přeměně československé měny v čistou formu standardu zlaté mince již nikdy nenastaly podmínky. Alois Rašín byl touto myšlenkou zaujat natolik, že si obrazy českých dukátů nechal předložit ještě na smrtelném loži po atentátu, který byl na něj spáchán 5.
Československé dukáty, zvané podle motivu vévody Václava svatováclavské, byly poprvé vydány v říjnu 1923 k 5. výročí vzniku Československa. Nejprve byly vydány tzv. jednodukáty jubilejní s datem vzniku republiky 28. října a číslem na lícní straně, poté tzv. dvojdukáty pamětní s letopočtem 1923 a nakonec i jednodukáty obyčejné.
Konkurenční návrh do veřejné soutěže původního československého dukátu z roku 1923, připravoval také Josef Šejnost. Přestože jeho návrh neuspěl, pokusil se o dílčí realizaci vlastními prostředky a v pařížské mincovně nechal vyrazit 20 kusů bronzových odražků a 3 zlaté odražky. Odražky jsou označeny zkratkou ESSAI (zkouška, vzor). V 70.
Svatováclavské dukáty byly raženy nejen na tzv. účet státní, tedy na objednávku státu, ale také na tzv. účet soukromý, tedy právnických a fyzických osob, které si do mincovny nebo puncovních úřadů dodaly vlastní zlato. Tím se československý dukát přiblížil mincím rakousko-uherské korunové měny z doby její největší stability.
ČNB vydává český dukát s cílem připomenout úspěšnou emisi svatováclavských dukátů ražených od roku 1923 z popudu Aloise Rašína. Tyto dukáty sloužily jako prostředek ukládání úspor do zlata a jako dárek. Podobu dukátu vybrala ČNB na základě výtvarné soutěže. Zúčastnilo se jí 17 výtvarníků, kteří předložili celkem 22 návrhů. Návrhy vyhodnotila komise pro posuzování návrhů na české peníze, která doporučila k realizaci návrh Vladimíra Oppla. Rozhodnutí komise následně potvrdila bankovní rada ČNB.
Čtěte také: O Minutách z přírody s Václavem Chaloupkem
Svatý Václav představuje symbol české státnosti a samostatnosti. Česká národní banka je centrální bankou České republiky a vykonává dohled nad finančním trhem. Má za cíl pečovat o cenovou a finanční stabilitu. ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz a nebankovními poskytovateli spotřebitelských úvěrů.
tags: #svatý #václav #emise #dukát #historie