Znečištění Černého moře: Ekologická katastrofa a její dopady

Do Černého moře u ruského přístavu Novorossijsk uniklo podle odborníků nejméně deset tun ropných produktů. Informovala o tom nezávislá redakce Meduza. Jde o druhou vážnou havárii během necelého roku. Vloni v prosinci došlo k obřímu úniku paliva po srážce dvou tankerů v Kerčském průlivu.

Únik ropy u Novorossijsku

Pracovníci ropovodu Caspian Pipeline Consortium (CPC) oznámili, že 29. srpna došlo k „nouzové situaci“ u jejich mořského terminálu v Novorossijsku. Během nakládky na turecký tanker T. Semahat praskla hadice, což vedlo k úniku ropných produktů na hladinu Černého moře.

CPC uvedl, že nedošlo k žádným zraněním a že probíhá sběr ropné emulze. Ruská státní agentura TASS potvrdila, že únik se stal během nakládky. Podle jejích odhadů se do moře dostala více než jedna tuna ropných produktů. Následně byl u terminálu vyhlášen stav nouze.

Ruská Federální služba pro dohled nad přírodními zdroji uvedla, že ropná skvrna byla „rychle zadržena“ a že do moře proniklo asi třicet kubických metrů ropy.

Rozsah znečištění a dopady na faunu

Navzdory tvrzení úřadů se situace jeví vážněji. Dobrovolníci a členové sociální sítě Telegram, kteří pomáhají ptákům postiženým prosincovým únikem, zveřejnili fotografie zraněných a potřísněných ptáků v Novorossijsku a Anapě.

Čtěte také: Černé ekologické tašky

„Zpravodajské agentury tvrdí, že vše je pod kontrolou. Ale v Novorossijsku a Anapě je moře stále pokryto vrstvou ropy. Za dva dny nám přivezli čtyři potápky černokrké, všechny pokryté touto páchnoucí tekutinou. Působení ropy dochází k chemickým popáleninám, otravě a dehydrataci,“ stálo v příspěvku.

Podle Sergeje Statichného, experta na dálkové snímkování z ruské Námořní záchranné služby, se ropná skvrna rozprostírá na ploše přibližně 350 kilometrů čtverečních. „Za celou svou kariéru jsem neviděl tak rozsáhlý film znečištění na moři. Film je pro tento typ ropných produktů poměrně silný, což znamená, že se do vody dostalo alespoň deset tun ropy,“ uvedl pro platformu Meduza. Skvrna se nachází západně od Anapy, a postupuje směrem k poloostrovu Krym.

Fotograf z Anapy Jurij Ozarovskij zveřejnil na svém telegramu fotografie a videa ropy vyplavené na jedné z pláží. V současné době pobřeží páchne ropnými produkty.

Bagatelizace situace a následky prosincové havárie

Mezitím Igor Vachrušev, docent na katedře cestovního ruchu z Univerzity Taurida, uvedl, že „škody na životním prostředí se za těchto okolností jeví jako minimální“, protože ropná skvrna „prochází jižně od Kerčského průlivu a vyhýbá se citlivým ekologickým zónám“. „Lehké frakce se neusazují na mořském dně, takže se neočekává dlouhodobé poškození ryb a delfínů, ale úmrtnost mořské fauny by měla být sledována,“ poznamenal.

Mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk potvrdil, že únik skutečně nastal v oblasti kontrolované Ruskem. Podle něj došlo k rozlití ropných nebo neidentifikovaných ropných produktů na poměrně velké ploše Černého moře.

Čtěte také: Pánské boty do přírody - recenze

Po téměř měsíci zlehčování situace Rusko konečně přiznalo rozsah ekologické katastrofy v Černém moři. Při ztroskotání tankerů Volgoněfť-212 a Volgoněfť-239 se do vody dostaly asi čtyři tisíce tun mazutu. Podle Viktora Danilova-Danilyana z Ruské akademie věd je to největší ekologická katastrofa 21. století.

Na dno Černého moře totiž klesly tankery Volgoněfť-212 a Volgoněfť-239. Ty vezly přibližně 9,5 tisíce tun mazutu, do moře se při jejich potopení dostaly více než čtyři tisíce tun této suroviny. Mazut je těžký zbytek vznikající při rafinaci ropy, používaný zejména pro topení v průmyslových kotlích. Patří tedy mezi takzvané topné oleje.

Rusko se snažilo důsledky dlouho bagatelizovat. Nyní poprvé oficiálně zaznělo, jak velké škody ropné látky v Černém moři napáchaly a ještě napáchají. O zveřejnění se postaral vědecký ředitel Ústavu problémů s vodou Ruské akademie věd Viktor Danilov-Danilyan v rozsáhlém rozhovoru pro list Kommersant.

Danilov-Danilyan tvrdí, že katastrofě šlo zabránit: „Ano, přinejmenším se nevyplatilo používat lodě, které měly být vyřazeny z provozu kvůli nevhodnosti už před 20 lety. Říční námořní plavidla v zásadě nemohou být vypuštěna na zimní námořní plavby.“

Důsledky této události budou podle ruského akademika nedozírné. Rusko přitom zahájilo záchranné práce až téměř dva týdny po úniku ropy do vody.

Čtěte také: Česká republika a odpad

„Je to strašlivá rána pro ekosystém: smrt desítek tisíc ptáků, mnoho delfínů, velké ztráty na pobřežní flóře a fauně. V takovém prostředí, i když je ve slané vodě, nemůže žít prakticky nic, kromě mikroorganismů, které se živí topným olejem a rozkládají ho,“ říká Danilov-Danilyan a doplňuje, že práce na odstranění ropy z pobřežních písků povedou ke změně pobřeží.

Podle jeho názoru nebude téměř možné veškerou ropu odstranit. Náklady na zachytávání ropy na obrovské vodní ploše by byly podle něj obrovské. Důležitější je zaměřit se na ochranu a čištění pobřeží.

„Je těžké vypočítat, jak dlouho bude trvat dokončení práce. Po poklesu na dno do hloubky více než 200 metrů, kde se nachází vrstva sirovodíku, tam ropa může ležet velmi dlouho. Musíte se ale připravit na to, že ji mohou zvednout stoupavé proudy.

Danilov-Danilyan v rozhovoru také popisuje, kam až se mohou ropné skvrny dostat. „Na konci ledna by mohly dorazit do Oděsy. Nelze vyloučit, že topný olej se může přiblížit ke břehům Rumunska a Bulharska a objevit se na jihovýchodě Turecka. Svou roli hrají mořské proudy a vítr. Hlavní proud prochází kolem Krymského poloostrova, ale jazyky jdou přímo jeho směrem. Znečištění by tak mohlo vážně poškodit také Čechy oblíbené turecké letovisko Trabzon, ale i populární historický Samsun. Také popularita Bulharska mezi turisty z České republiky roste.

Reakce úřadů a turistická sezóna

Podle Slivjaka Kreml rozsah katastrofy z velké části ignoruje, protože to pro něj není priorita. "Putin se soustředí hlavně na válku. Tam jdou všechny peníze. Ropná skvrna pro něj není důležitá. Bylo zjevně zapotřebí více zdrojů - lidí, vybavení, finančních prostředků. Ale vládu to nezajímalo, dokud se rozsah katastrofy nedal popřít.

Úřady se nyní snaží odstraňovat směs písku a ropy. "Je pozdě, promeškali kritický moment. Budou ji odvážet ještě dlouho. Z písku budou tvořit skládky, kde se dá. Přestože se ropa stále dostává na pobřeží, regionální politici mluví o návratu turistů. Už se dokonce na letošní sezonu plánují dětské tábory v Anapě. Jedno z tamních lázeňských středisek chce přijmout asi tři tisíce dětí.

Přístup úřadů k nadcházející turistické sezoně Slivjak zkritizoval a naznačil, že se možná budou snažit rozsah škod dále tajit. "Bude to turistická sezona s mazutem, zčernalýma nohama a možnými otravami.

Dopady zničení Kachovské přehrady

Ekologická katastrofa po zničení přehrady Nová Kachovka na jižní Ukrajině letos v červnu se s odstupem několika měsíců projevuje naplno. Povodeň způsobená destrukcí přehradní hráze zabila stovky lidí, desetitisíce vyhnala z domovů a prohloubila humanitární krizi v regionu způsobenou ruskou invazí. Důsledky zničení Kachovky však pocítily i další země po celém černomořském pobřeží.

V důsledku protržení přehrady došlo k záplavám, které do regionu přinesly řadu znečišťujících látek. Významně to ovlivnilo kvalitu vody, podmořský život i zdraví místních lidí. Hlavní obavu vzbuzovala od začátku kontaminace povodňovou vodou.

Ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Ljaško varoval před „výraznou kontaminací fekáliemi“ a doporučil zasažené vodní plochy nijak nevyužívat ani se v nich nekoupat, především kvůli riziku šíření infekčních onemocnění. V důsledku zatopení několika chemických a petrochemických závodů došlo rovněž k průmyslovému znečištění vody. Kontaminovaná voda následně ústím řeky Dněpr vtekla do Černého moře, což vedlo k zákazům koupání a rybaření v Oděské oblasti. Testy odhalily přítomnost salmonely, rotavirů, Vibrio cholerae a nadměrného množství fekálních koliformních bakterií.

Masivní příliv sladké vody navíc snížil slanost severní části Černého moře, což mělo negativní dopad na místní faunu a flóru. Zředěná voda byla pro mořské organismy smrtící a způsobila značný úhyn některých druhů, jako třeba škeblí.

Podle oděského ekologického aktivisty Vladislava Balinského nejvíce utrpěla kolonie na vlnolamu, kde uhynula asi polovina škeblí. Kombinace znečištění a snížené salinity vody může narušit křehký ekosystém Černého moře na mnoho let.

Nejvíce utrpěl úsek Černého moře od mysu Adžijask k Severooděskému mysu. Právě tam vědci zaznamenali největší množství odpadků a nejvýraznější míru odsolení moře. Vědci hovoří o úhynu jiker a mláďat ryb i celých drobných druhů, které nedosáhnou větších hloubek.

Monitoring a ujišťování

Bulharské a rumunské organizace pečlivě sledovaly kvalitu vody v Černém moři a prováděly rozsáhlý monitoring situace podél evropského pobřeží. Jejich výsledky ukázaly přijatelné hodnoty těžkých kovů, polycyklických aromatických uhlovodíků a dalších prvků stanovené Evropskou unií.

V Oděské oblasti byl vyhlášen zákaz koupání a rybolovu, aby se zabránilo konzumaci potenciálně kontaminovaných ryb.

Nikolaj Valčev z Ústavu oceánologie na Bulharské akademii věd v souvislosti se zničením přehrady upozorňuje na pomalý pohyb znečištění podél bulharského pobřeží způsobený silným větrem.

Adrian Stănică z rumunské organizace GeoEcoMar odhaduje, že největší ekologické dopady bude mít znečištění na oblast kolem Oděsy a ústí Dněpru a že s přibývající vzdáleností budou slábnout. Podle Violina Rajkova z Bulharské akademie věd rozsáhlý monitoring podél pobřeží Černého moře ukazuje, že hodnoty znečišťujících látek jsou v mezích norem EU a že Rumunsko před znečištěním chrání Dunaj jako přirozená bariéra.

Mořský ekolog Dimitar Berov veřejnost ujišťuje, že není důvod k panice, protože koncentrace znečišťujících látek směrem k jihu klesá a riziko pro lidské zdraví je minimální. Gruzínské ministerstvo pro ochranu životního prostředí na základě oficiálních studií tvrdí, že vody Černého moře u gruzínského pobřeží jsou bezpečné.

Válka a další hrozby

Ráno 14. srpna došlo poblíž rumunského letoviska Costinesti k explozi, kterou pravděpodobně způsobila námořní mina. „Historickým neštěstím jsme dnes svědky ekocidy vyvolané ruskou invazí v sousední zemi. Dopad války na lidi je samozřejmě katastrofální, na což nesmíme nikdy zapomínat. Ale mnoha způsoby ovlivňuje také životní prostředí,“ uvedl Adrian Stănică, ředitel rumunského Národního institutu mořské geologie a geoekologie ‒ GeoEcoMar. Válka podle něj ničí životní prostředí mnoha způsoby. Výbušné látky, paliva a další produkty spalování znečišťují vzduch a povrchové i podzemní vody.

tags: #znečištění #Černého #moře

Oblíbené příspěvky:

• Pravidla svozu odpadu ve Vodňanech
• Studie o znečištění ovzduší v Ostravě
• Ekologické textilie
• Ochrana přírody
• Emisní normy pro motocykly