Znečištění ovzduší v Ostravě a Evropě: Studie odhaluje dopady na lidské zdraví

Velká mezinárodní studie odhalila, jak zásadní dopad má znečištěné ovzduší na lidské zdraví. Studie zveřejněná v časopise The Lancet Planetary Health obsahuje žebříček evropských měst s nejvyšší mírou úmrtnosti, kterou lze přičíst jedné ze dvou zkoumaných látek znečišťujících ovzduší: jednak jsou to jemné částice (PM2,5) a také oxid dusičitý (NO2). Výzkumný projekt vedl barcelonský Institut pro globální zdraví (ISGlobal) ve spolupráci s výzkumnými pracovníky švýcarského Institutu pro tropické a veřejné zdraví a z Utrechtské univerzity.

Žebříčky úmrtnosti a zbytečná úmrtí

Autoři studie po odhadu předčasných úmrtí, kterým se dá předejít, seřadili města podle míry úmrtnosti u každé ze dvou zkoumaných znečišťujících látek. „Ve výsledcích jsme pozorovali velkou variabilitu,“ komentoval je hlavní autor studie Sasha Khomenko z ISGlobal.

Výsledky ukazují, že každý rok by se dalo zabránit 51 tisícům předčasných úmrtí (v případě částic PM2,5) a devíti stům předčasných úmrtí u NO2; stačilo by, aby zkoumaná města dosáhla úrovně doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Pokud by ale znečištění ve všech městech odpovídalo úrovni kvality ovzduší nejméně znečištěného města na seznamu, dalo by se předejít ještě většímu počtu úmrtí. Konkrétně: počet předčasných úmrtí, kterým by se dalo každoročně zabránit snížením koncentrace PM2,5 a NO2 na nejnižší naměřené hodnoty, je 125 tisíc, respektive 79 tisíc.

Moravskoslezský kraj v popředí žebříčku

Vědci studovali tento vliv ve více než tisíci evropských měst -⁠ a v první desítce těch, kde znečištění jemnými částicemi připravilo o život nejvíce lidí, se umístila rovnou tři města z Moravskoslezského kraje: Havířov, Karviná a Ostrava. Alespoň takto hovoří výsledky studie barcelonského Ústavu globálního zdraví, který srovnával údaje o kvalitě ovzduší a úmrtnosti ve více než tisícovce měst v jednatřiceti zemích Evropy. Karviná skončila na třetím místě, Ostrava byla šestá a Havířov desátý. Jemný polétavý prach PM2,5 pak nejvíce zabíjí ještě v italské Padské nížině a jižním Polsku.

„Pro PM 2,5 byla města s nejvyšší úmrtností v italském údolí řeky Pád, v jižním Polsku a východní části České republiky. Je tomu tak proto, že tyto částice jsou vypouštěné nejen motorovými vozidly, ale i jinými zdroji spalování, včetně průmyslu, vytápění domácností a spalování uhlí a dřeva,“ dodal Khomenko. Nejvyšší úmrtnost, kterou lze přičíst NO2 (čili toxickému plynu spojenému především s provozem motorových vozidel), vědci zjistili ve velkých městech Španělska, Belgie nebo Itálie. „Nejvyšší procento přirozené úmrtnosti, které by se dalo přisoudit jemným částicím, bylo patnáct procent, a to ve městě Brescia. Pokud jde o oxid dusičitý, nejvyšší procento -⁠ až sedm procent přirozené úmrtnosti -⁠ bylo zjištěno v metropolitní oblasti Madridu,“ vysvětlil Khomenko.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Na opačném konci žebříčku jsou města s nejnižší mírou úmrtnosti, kterou lze přičíst znečištění ovzduší. Nejlépe se v obou žebříčcích umístila severoevropská města.

Kvalita ovzduší v Ostravě a legislativa

Obyvatelé Ostravy loni dýchali nejméně prachu a škodlivých látek za čtyři desítky let. Zdravotnímu ústavu to ukázala měření kvality ovzduší. „To je největší trend roku 2024, kdy došlo na území jedné čtvrtiny Ostravy k největšímu zlepšení ovzduší,“ říká náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu).

Radost ze zlepšení ovzduší ale bude mít jen krátké trvání, upozorňuje Lucie Hellebrandová z ostravské pobočky Zdravotního ústavu. Od příštího roku se totiž v Evropě zpřísní zákonné limity u prachu i dalších škodlivin. „Třeba u benzenu by se z pěti mikrogramů ročního limitu mělo sestoupit na 3,4 mikrogramů. Tam už se může stát, že se opět přehoupneme do červených čísel a tím pádem zase budeme vyčnívat na té mapě České republiky,“ vysvětluje.

„Česká republika se stále ještě pohybuje na úrovni spíše těch východoevropských zemí. Rizika ze znečištění ovzduší jsou zde výrazně větší, než je tomu ve většině západoevropských států,“ nabízí srovnání v rámci Evropy Blanka Krejčí z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Dopady škodlivin na zdraví už roky zkoumají experti z Akademie věd. Zjistili, že obyvatelé Ostravska se životu ve smogu geneticky přizpůsobili. Objevili takzvaný Ostragen, ale spoléhat se na něj podle Pavla Rössnera nedá. „Rodiny, které žily na Ostravsku po více generací, se mohly přizpůsobit. Nicméně pořád z hlediska nemocnosti zvláště v dětském věku, ty škodlivé látky na ten organizmus působí také,“ dodává Rössner.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Na magistrátu spočítali, že v Ostravě zbývá vyměnit víc než pět stovek starých domácích kotlů.

Nutno podotknout, že studie pracovala s daty sesbíranými pro dané účely v roce 2015, i přesto se ale Česko rozhodně nemá čím chlubit. Navzdory těmto výsledkům zaznamenali meteorologové v uplynulém roce 2020 paradoxně historicky nejlepší kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji (MSK). Lví podíl však na tom má podle mnohých zdrojů koronavirová pandemie, kdy lepšímu ovzduší napomohl všeobecný útlum kvůli covidu. Ani letos zatím v kraji smogová situace ještě vyhlášena být nemusela. „Kvalita ovzduší se postupně zlepšuje, s výkyvy v letech, kdy byl častější výskyt nepříznivých rozptylových podmínek. V posledních dvou letech došlo v této oblasti k výraznému zlepšení. Klíčovými faktory, proč v kraji dýcháme horší vzduch než v jiných koutech Česka, jsou podle ní vůbec všechny hlavní zdroje. Tedy lokální vytápění, průmysl a doprava. „K těm přispívá i přenos znečištění z polských regionů a situaci umocňuje pánevní charakter oblasti, kde se častěji mohou vyskytovat méně příznivé rozptylové podmínky.

Projít se na zdravém vzduchu je v zimě ve smogem nejvíce obtěžované ostravské čtvrti Radvanice a Bartovice skoro nemožné. Celodenní koncentrace prachu tady v minulých letech silně překračovaly nejvyšší povolené hodnoty. V zimě skoro denně a průměrně během roku každý třetí den. Vloni se sice povětří díky nouzovým stavům i deštivému počasí pročistilo, hned na začátku letošního roku se ale obyvatelé Ostravska dusili znovu. Vzduch byl loni nejčistší za poslední roky. Ostravský městský obvod Radvanice a Bartovice, kde lidé žijí na dohled od největší huti v zemi Liberty Ostrava, je jedním z míst s nejčastějším...

Projekt CLAIRO a snižování znečištění

Slezská univerzita v Opavě je jedním z hlavních partnerů v projektu CLAIRO (Clean Air and Climate Adaptation in Ostrava and Other cities) jehož nositelem je město Ostrava. Program Urban Innovative Actions slouží k podpoře nejinovativnějších projektů v Evropě a nese s sebou značnou prestiž.

Projekt má za cíl systematické snižování znečištění ovzduší výsadbou vhodné zeleně s prokázanou schopností pohlcovat látky znečišťující ovzduší z různých zdrojů. Hlavním úkolem Slezské univerzity v Opavě (SUO) je najít ve spolupráci s ostatními partnery nejlepší mechanismy pro systematické snižování znečištění ovzduší pomocí uceleného návrhu výsadby městské zeleně s pozitivním vlivem na kvalitu ovzduší. Dalším úkolem SUO je navrhnout a aplikovat pokročilé a inovativní modely záchytu látek znečišťujících ovzduší městskou zelení s využitím prostorových dat o znečištění a místních meteorologických charakteristik.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Součástí jejího výzkumu je vytvoření on-line databáze rostlin s potenciálem vyššího záchytu látek znečišťujících ovzduší. Navržená databáze umožní registraci osvědčených postupů a příkladů výsadby rostlin s ohledem na záchyt látek znečišťujících ovzduší a umožní jejich následné zveřejňování on-line.

Dalším z úkolů SU je vyškolení expertů, kteří budou získané know-how předávat vybraným městům v ČR a EU. SU bude rovněž připravovat příklady správné praxe v oblasti snižování polutantů pomocí zeleně s nositelem projektu a ostatními partnery a navrhovat strategii informování měst a odborníků, připravovat odborné články na základě výstupů projektu, podílet se na řízení a organizaci workshopů pro experty a podílet se na přípravě metodické publikace.

Znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji a aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek

Moravskoslezský kraj a zejména Ostravsko je v současnosti oblastí s nejvíce znečištěným ovzduším v České republice, a stejně tak patří k nejznečištěnějším oblastem v rámci Evropy. Území s nejhorší kvalitou ovzduší v České republice je územím aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Největším problémem této lokality jsou vysoké koncentrace jemných prachových částic a na nich navázaného rakovinotvorného benzo[a]pyrenu.

V roce 2018 byl denní imisní limit PM10 překročen na 45 monitorovacích stanicích, z nichž 24 bylo na území Moravskoslezského kraje. V roce 2019 byl denní imisní limit PM10 překročen na šesti monitorovacích stanicích, z nichž se pět nachází na území Moravskoslezského kraje. Laicky řečeno, emise jsou to, co uniká přímo od zdroje (komín, výfuk apod.).

Porovnání podílu emisí tuhých znečišťujících látek v letech 2008 a 2016 na území aglomerace Ostrava/Třinec/Frýdek-Místek. V posledních letech se kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji zlepšuje. Koncentrace polutantů PM10, PM2.5 i benzo(a)pyrenu vykazují klesající trend. Hodnoty benzo(a)pyrenu však i nadále zůstávají vysoko nad imisním limitem, hodnoty prachových částic kolísají kolem imisního limitu (koncentrace PM2.5 jsou většinou nad úrovní imisního limitu). Ačkoliv se situace za poslední roky zlepšuje, je to z velké části vlivem dobrých meteorologických a rozptylových podmínek. Situace v naší aglomeraci však i nadále zůstavá nejhorší v republice a není tak ideální.

„Jedná se o první studii, která odhaduje zátěž úmrtnosti způsobenou znečištěním ovzduší na úrovni měst v Evropě,“ poznamenal Mark Nieuwenhuijsen, hlavní autor studie a ředitel iniciativy pro městské plánování, životní prostředí a zdraví ISGlobal.

„Naše zjištění podporují důkazy, které naznačují, že neexistuje žádná bezpečná hranice, pod níž by znečištění ovzduší bylo zdraví škodlivé,“ podotýká dále. „Platná evropská legislativa nedělá pro ochranu zdraví lidí dost -⁠ a proto by měly být maximální úrovně NO2 a PM2,5 povolené zákonem revidovány. Doufáme, že místní orgány budou moci naše výsledky využít k lepšímu plánování rozvoje měst i dopravy tak, aby to zlepšilo veřejné zdraví.“

Tato studie je součástí rozsáhlého projektu a je první ze série analýz zdravotních dopadů různých environmentálních faktorů, které jsou spojené s životem ve městech.

Výsledky jsou on-line.

tags: #ostrava #znečištění #ovzduší #Evropa

Oblíbené příspěvky:

• Penetrace dřeva pro třídy ohrožení 3 a 4
• Vlastnosti kovových nádob na odpad
• Obnova přírody po bouři
• Boty z recyklovaného odpadu od Adidas
• Výpočet ekologické daně pro Peugeot 307