Černé skládky: Dopad na životní prostředí a legislativní řešení

Nelegální skládky a smetiště trápí nejednu obec a představují značné riziko pro životní prostředí. Mohou z nich unikat nebezpečné látky do půdy, vody i ovzduší a vážně znečišťovat lokální ekosystémy. Jedná se o neoprávněné nakládání s odpady.

Černé skládky nejenže hyzdí města a přírodu, ale mohou představovat velké nebezpečí pro životní prostředí i zdraví lidí. Proto se jejich problematikou zabývají nejen státní orgány v čele s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP), ale také různé iniciativy, například spolek Ukliďme Česko a jeho projekt ZmapujTo, který poskytuje nástroj pro hlášení černých skládek a spravuje jejich mapu.

Legislativa a odpovědnost

Současný zákon o odpadech č. Z platného zákona o odpadech připadá odpovědnost za nakládání s odpady pouze původci odpadů nebo osobě oprávněné k nakládání s odpady. Původcem odpadu je právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady.

Ekologicko-právní odpovědnost zahrnuje odpovědnost deliktní, která obsahuje subkategorie odpovědnost trestněprávní a odpovědnost administrativní (správní delikty) a dále odpovědnost za ztráty na životním prostředí. Odpovědnost za ztráty na životním prostředí se dále člení na odpovědnost za škodu a odpovědnost za ekologickou újmu, což je řešeno v novém zákoně č. Obecné znění odpovědnosti za škody v soukromoprávním systému je upraveno v zákoně č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

Podle § 415 občanského zákoníku je každý povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku, na přírodě a životním prostředí. Rozsah náhrady škody je dle občanského zákoníku velmi omezený a hradí se pouze skutečná škoda na životním prostředí a to, co poškozenému ušlo.

Čtěte také: Černé ekologické tašky

Definice ekologické újmy je obsažena v zákoně č. 17/1992 Sb., o životním prostředí v § 10, a ta zní: ,,ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikající poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti". Tato definice mnohem komplexněji pojímá ztrátu na životním prostředí. Ekologická újma tak vzniká z legální i nelegální lidské činnosti na všech složkách životního prostředí.

V lesním ekosystému může ekologická újma ohrozit různé funkce lesního prostředí, ať už se jedná o funkce produkční nebo mimoprodukční. To znamená, že ekologická újma se může projevit na složkách životního prostředí či funkcích lesního ekosystému, které přímo nejsou předmětem vlastnického práva.

Ekologická újma je velmi těžce vyčíslitelná a finanční kompenzace velmi problematická. I napravitelnost ekologické újmy je svým způsobem obtížná. V případě ekologické újmy, jakou bezesporu černá skládka v lesním ekosystému je, je nejúčelnějším prostředkem uvedení do původního stavu neboli naturální restituce. Jedná se tedy o reparační funkci odpovědnosti za ekologickou újmu, kdy dochází k nápravě ekologické újmy způsobené protiprávním jednáním, obnovením původních funkcí lesního ekosystému nebo jeho části.

Oprávněným subjektem k uplatnění nápravy ekologické újmy je stát prostřednictvím svých orgánů veřejné správy, nikoliv vlastník. Stát je vázán, mimo jiné, Ústavou České republiky, která jej zavazuje k ochraně životního prostředí. Předpoklady vzniku odpovědnosti za ekologickou újmu jsou uvedeny v zákoně o životním prostředí. Prvním předpokladem je jednání ve formě poškozování životního prostředí nebo jiné protiprávní jednání.

Dopady černých skládek na lesní ekosystém

Lesní ekosystém plní řadu důležitých funkcí, které jsou antropogenní činností narušovány. Vznik nelegálních skládek v lesích s sebou nese řadu negativních faktorů ohrožujících hlavně životní prostředí, faunu a flóru. Sanační proces vychází z druhu odpadu, který je na skládce uložen, zda se jedná o nebezpečný odpad nebo o ostatní odpad.

Čtěte také: Pánské boty do přírody - recenze

V tělu skládky probíhají fyzikální, chemické i biologické procesy, které mohou měnit charakter odpadů při dlouhodobějším uložení. Hlavním fyzikálním činitelem je voda, která promývá odpad a jako výluh se dostává do lesní půdy. Chemické procesy obsahují kyslík, organické kyseliny a oxid uhličitý. Biologické procesy probíhají nejprve aerobním rozkladem tuhého odpadu s oxidem uhličitým, vodou a dusitany.

Následuje anaerobní rozklad mikroorganismy, které produkují těkavé organické látky a oxid uhličitý. To má za příčinu nízkou hodnotu pH (4-5), vysokou produkci těkavých kyselin, vysoký chemický požadavek na kyslík, vysokou vodivost a nízkou produkci metanu. V poslední fázi chemického rozkladu produkují bakterie metan a oxid uhličitý.

Postup při objevení černé skládky

Po objevení černé skládky v lese je nutné si daný prostor zmapovat a podrobně prozkoumat. Je třeba hlavně zjistit, o jaký druh odpadu se jedná, v jaké lokalitě se nachází (zvláště chráněná území, ochranná pásma vodních zdrojů apod.) a jaká je přístupnost terénu. Po vyhodnocení všech faktorů ovlivňujících okolní prostředí a stanovení si kritéria hodnocení možných rizik je možné přejít k samotné realizaci odstranění černé skládky.

V praxi se realizace sanačního procesu provádí odvozem nashromážděného odpadu a předáním odpadu oprávněné osobě, která je oprávněná k nakládání s odpady. V ideálním případě by odpad z černé skládky měl být přetříděn tak, aby byl oddělen nebezpečný odpad od odpadu ostatního.

Statistické údaje

Statistické šetření vychází z podkladu Evidence černých skládek v letech 2007, 2008 a 2009 poskytnutých Lesy ČR, s.p. Průměrné množství nashromážděného odpadu od roku 2007 do roku 2009 na nelegálních skládkách v lesích je 7 743,247 m3. V roce 2008 se množství odpadu (m3) výrazně snížilo oproti předchozímu roku, stejně tak v roce 2009 došlo oproti roku 2008 ke snížení objemu odpadu - průměrné meziroční snížení je 2 576,094 m3.

Čtěte také: Česká republika a odpad

V procentuálním vyjádření se v roce 2008 snížilo množství odpadu na nelegálních skládkách oproti předchozímu roku o 51,8 % a o další rok později se snížilo množství odpadu o 22,1 %. Průměrná plocha odstraněných odpadů z celkové průměrné plochy 70 131,7 m2 všech nashromážděných odpadů na nelegálních skládkách v lesích činí 34 353,03 m2.

Ze statistického zpracování dat je patrné, že od roku 2007 do roku 2009 se plošně odstraňování odpadu snižuje - meziročně průměrně o 5 842,4 m2. V procentuálním vyjádření se plošné odstranění odpadu meziročně snížilo v roce 2008 o 45,3 % oproti předchozímu roku a v roce 2009 to bylo o 44,4 %.

Průměrné náklady vynaložené na odstranění odpadů z nelegálních skládek v lesích činí 1 925 438,78 Kč. Vynaložené náklady se meziročně zvyšují - průměrný absolutní přírůstek je 170 259,03 Kč. V roce 2008 se oproti roku 2007 náklady zvýšily o 10,9 % a v roce 2009 to bylo o 28,6 %.

Nepovolené skládky na pozemcích určených k plnění funkcí lesa jsou nelichotivou vizitkou naší společnosti. Legislativní úprava problematiky nedovoleného nakládání s odpa-dy v lesích je do určité míry velmi limitující. Odpovědnost za legální nakládání s odpadem má původce. Pokud není původce znám a ani Policie ČR jej nevypátrá, pak odpovědnost v rámci obecné odpovědnosti a odpovědnosti za ekologickou újmu přechází na stát. V konkrétních případech černé skládky ve státních lesích odstraňují Lesy ČR, s.p., na vlastní náklady s ojedinělou pomocí dotčených obcí.

V lesích v soukromém vlastnictví nemá vlastník pozemku žádnou odpovědnost za uložené odpady na černých skládkách, pokud není vlastníkem nebo původcem tohoto odpadu. Statistické šetření ukázalo, že černých skládek v lesích je stále velmi mnoho a z celko-vého plošného nelegálního shromáždění odpadů v lesích je odstraněna zhruba polovina a od roku 2007 do roku 2009 se plošné odstraňování odpadu snižuje. Na druhou stranu se ale snižuje i celkové množství odpadu, které je v lesích v určitém roce nashromážděno na nelegálních skládkách.

Dotační programy a aktivity

S likvidací tzv. černých skládek pomůže samosprávám nová dotační výzva z Národního programu Životní prostředí. „Naše ministerstvo dlouhodobě finančně podporuje odstraňování zejména starých ekologických zátěží a skládek, a to za využití evropských zdrojů. Za posledních 10 let jsme takto pomohli se sanací 62 starých kontaminovaných lokalit na ploše přesahující 580 hektarů. Nyní podruhé za sebou vyhlašujeme výzvu zaměřenou na nelegální černé skládky, pro obce je připraveno 50 milionů korun. Dotace pomůže radnicím s financováním odvozu a úklidu nezákonně soustředěného odpadu a zajištění jeho likvidace. Z veřejných prostranství včetně lesních porostů tak mohou zmizet hromady odpadků, starého oblečení, nábytku či pneumatik. Použít prostředky naopak nelze na nelegální skládky tvořené stavebním a demoličním odpadem nebo kontaminovanou zeminou.

„Žádosti do této výzvy z Národního programu Životní prostředí je možné podávat od 15. července do 31. prosince 2024, nejpozději však do vyčerpání alokace. Žádat mohou obce s rozšířenou působností a také obce poskytující součinnost v souladu se zákonem o odpadech. Peníze Fondu na vyčištění prostoru nedávno využil například Jablonec nad Nisou. Město sužovala černá skládka, která vznikla v 90. letech na pozemku v Janovské ulici.

Nelegální černá skládka je místem, které není určeno ke skládkování a kde je odpad odložen nelegálně a bez potřebných povolení. Často se nachází na odlehlých místech a zpravidla se rychle rozrůstá. Původce odpadu je obvykle obtížně dohledatelný. Tento nelegální způsob likvidace odpadu představuje závažné riziko pro životní prostředí, neboť odpad často obsahuje nebezpečné materiály, které mohou kontaminovat ekosystémy a ohrožovat zdraví lidí a zvířat v okolí.

„Boj proti nelegálním skládkám je důležitou součástí ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Vyžaduje spolupráci úřadů, veřejnosti a environmentálních organizací.

Významnou pomoc při likvidaci černých skládek představují aktivity dobrovolníků. Mnoho akcí pořádají organizátoři v souvislosti s nadcházejícím termínem světového úklidového dne. Ten letos připadá na pátek 20. září 2024. Jako každý rok je zde možné požádat o úklidové pomůcky (pytle, pracovní rukavice). Elektronický formulář pro žádosti o materiál bude zveřejněn na konci července. Zájemci zde rovněž najdou detaily o postupu pro nahlášení plánovaného úklidu a následné odeslání zprávy o něm. Uzávěrka žádostí proběhne 3. září 2024. Obdobně fungují aktivity spolku Ukliďme Česko.

Jak nahlásit černou skládku

www.ZmapujTo.cz je ekologický projekt, jehož cílem je boj proti nelegálním skládkám odpadu v České Republice. Je určen všem, jimž se nelíbí černé skládky v našich městech, vesnicích, v přírodě a především s tím chtěji něco udělat. Uživatel chytrého telefonu dokáže skládku nahlásit jednoduše a rychle díky mobilní aplikaci TrashOut. EnviWeb, s.r.o. vytvořil pro Českou Republiku přehlednou mapu skládek, kde si můžete prohlédnout, zda se nelegální skládka nenachází i ve Vašem okolí.

Přesto i u nás končí nemalé množství odpadu tam, kde nemá. Problematika litteringu je řešeným celospolečenských tématem zejména v poslední době, pravdou ale je, že byl tento fenomén konzumního života společnosti předmětem bádání již v 70. letech 20. století. Cílem bylo definovat množství a složení pohozeného odpadu. Na litteringové chování mají nemalý dopad tzv. dostupnost sběrných nádob na odpad a jiných možností (např. Systém EKO-KOM se snaží najít efektivní nástroje, které by vedly ke snížení litteringu pocházejícího z obalů, ale také chce podpořit úklid litteringu spojeného s obalovými odpady. informace vyplývající z litteringové studie z roku 2007/2008 od ETC Consulting ve spolupráci s EKO-KOM, a.s.

Předmětem legislativy ale nejsou pouze jednorázové plastové výrobky. Například odhozený cigaretový nedopalek se ve volné přírodě průměrně rozkládá přibližně 15 let, během této doby se do půdy uvolňují mikroplasty, které obsahují cigaretové filtry.

Má to smysl, třiďte odpad vždy a všude!

Radnice by měly mít možnost zlikvidovat černou skládku i na soukromém pozemku. Navrhuje to ministerstvo životního prostředí. Lidé se totiž o své okolí čím dál víc zajímají: roste počet podnětů na výskyt černé skládky i zájem o akce, jako je Ukliďme Česko.

Podle nového návrhu ministerstva životního prostředí by obce mohly vlastníkovi pozemku určit lhůtu, dokdy musí černou skládku odstranit nebo alespoň zabránit dalšímu rozšiřování. Pokud to neudělá, nelegální odpad může nechat zlikvidovat sama obec.

„Je důležité, že se obec může pohybovat po cizím pozemku, respektive po pozemku konkrétního vlastníka,“ zdůraznil ředitel odboru odpadů ministerstva Jaromír Manhart. Obce připravované řešení vítají. Ještě víc by ale ocenily peníze. „Potřebujeme mít nějakou záruku, že když to odstranění vezme na sebe stát, tak to na sebe vezme i se zaplacením,“ věří primátor Kladna Dan Jiránek (ODS).

Kladno trápí pneumatiky i dehet

Právě Kladno se s odpadem opakovaně potýkalo. V areálu bývalé Poldovky bojovali v letech 2011 i 2018 hasiči s požárem skládky pneumatik. „Je to zhruba pětadvacet let, co se v Poldovce našlo obrovské množství pneumatik. A byl obrovský problém finanční i faktický, co s nimi dělat. Byly tam soudní spory, majitelé se snažili toho problému zbavit,“ popisuje primátor Jiránek.

O rozlehlý areál se nakonec začala starat nová firma. „Odstraňovali bychom to v pozdější fázi rozvoje území, ale po dohodě s městem jsme to udělali dříve. Přišlo nás to asi na milion korun,“ uvedl jednatel firmy Fer Consult Pavel Pravda.

To ale není jediný problém areálu: nachází se tam i jezírka plná dehtu. „Objevilo se to tady při výrobě koksárenského plynu, při tom vznikal dehet a naši předci ho nelikvidovali, jen vylévali,“ dodal Pravda. O pomoc žádá firma ministerstvo životního prostředí, sanace totiž potrvá roky.

Nebezpečný odpad v Bohumíně a na Frýdecko-Místecku

Problém s odstraňováním odpadu měli i v Bohumíně a Starém Městě u Frýdku-Místku. Polská firma tam navezla barely plné nebezpečných chemikálií. Mezinárodní policejní tým kvůli tomu zatkl před týdnem šestnáct lidí.

Mezitím se do likvidace nebezpečné skládky pustili odborníci, náklady hradí frýdecko-místecký magistrát. Majitel bývalé autodopravny v Bohumíně, kde náklad skončil, na likvidaci 150 tun nebezpečného odpadu nemá údajně peníze a na kameru se odmítl vyjádřit.

„Vlastnictví zavazuje. A jestli si někdo nechá navézt do svého vlastního skladu materiál a inkasuje za to nájem, tak je za ten materiál zodpovědný. Rozhodně to nebudou platit naši občané,“ prohlásil starosta Bohumína Petr Vícha (ČSSD).

Upozornit na černou skládku nebo poškozené stojany lze i SMS zprávou

S likvidací černých skládek pomáhá už jen to, že se o nich obce dozví. Stále častěji využívají lidé ke zkontaktování úřadů moderní technologie: loni už podali přes SMS zprávy víc než deset tisíc podnětů.

„Lidé začínají být aktivní, nejsou lhostejní vůči prostředí,“ pochvaluje si zakladatel Mobilního rozhlasu Ondřej Švrček.

Podněty se týkají třeba skládek, autovraků nebo třeba poškozeného osvětlení. „Zájem je největší teď na jaře, to máme nejvíc podnětů. V průměru to jsou tři podněty denně,“ potvrzuje radní Prahy 7 pro veřejný prostor a životní prostředí Jiří Knitl (PS).

Například v Kolíně už radnice dostala zhruba 3,5 tisíce podnětů a občané tam mohou přes internet hlasovat i o architektonických soutěžích, třeba o té na podobu místního parku.

„Vidíme obrovský dopad zapojení lidí v obcích. Mají chuť řešit problémy. Není to jen o tom nahlásit nepořádek, ale mohou na jeho odstranění s obcí spolupracovat,“ potvrzuje ředitel Asociace moderně komunikujících občanů a starostů František Brož.

Česko uklízelo 65 tisíc dobrovolníků

Takzvanou chytrou komunikaci využili i dobrovolníci při celorepublikové akci Ukliďme Česko. O uplynulém víkendu se do úklidu zapojilo přes 65 tisíc dobrovolníků napříč republikou. Nejvíc z nich - 971 lidí - čistilo řeku Ohři na břehu i ve vodě. Celkem lidé o víkendu uklidili na více než dvou tisících místech na 1120 tun odpadů. Výraznou část z nich tvořily pneumatiky, kterých lidé nasbírali celkem 16 500.

V přírodě se přitom pneumatiky budou rozkládat až do 25. století, tedy zhruba 400 let. PET lahve nebo dětské pleny se rozkládají o padesát let déle.

Podle této mapy pochází nejvíce hlášení černých skládek z oblastí velkých měst a jejich okolí. Za letošní rok tak mapa aktuálně ukazuje nejvíce hlášení černých skládek v Jihomoravském kraji (170), 165 v hlavním městě Praha a 162 v Ústeckém kraji. Naopak nejméně hlášení pochází z kraje Vysočina (13), Plzeňského (16) a Královéhradeckého (19).

Podle Ministerstva životního prostředí se navíc zdá, že během pandemie černých skládek spíše přibývá. Česká inspekce životního prostředí dle slov tiskového mluvčího Jiřího Ovečky případy typických černých skládek, tedy nelegálního ukládání odpadů v přírodě, registruje na setrvalé úrovni.

„ČIŽP v roce 2020 prošetřila téměř 350 nelegálních způsobů nakládání s odpady, kdy značnou část představuje nezákonné odstraňování, tedy ukládání odpadních zemin a stavebních odpadů v rámci nepovolených terénních úprav. V loňském roce bylo za nelegální terénní úpravy prováděné stavebními odpady vedeno 152 řízení o přestupku, kdy uložená pravomocná rozhodnutí o pokutě dosahovala celkové sumy ve výši 12 150 000 korun. Nejvyšší pokuty za nelegální nakládání s odpady se pohybovaly ve výši 3 500 000 korun za odstranění 26 123 tun odpadů zeminy a kamení na místech k tomu neurčených a za neoprávněné předání zhruba 16 000 tun stavebních sutí, odpadních betonů a asfaltů,“ doplnil mluvčí.

Kromě stavebních odpadů končí na černých skládkách běžně také například staré pneumatiky, nepotřebný nábytek a vysloužilé spotřebiče. Právě stará elektronika je přitom odpadem, který může způsobit velké ekologické škody.

„Mezi nejnebezpečnější druhy elektroodpadu patří například všechny druhy baterií, obrazovky a další olovnatá skla, chladicí a klimatizační zařízení, výbojky, zářivky a žárovky s obsahem rtuti, desky s tištěnými spoji, paměťová topná tělesa s obsahem azbestu a řada dalších. Například látky obsažené v těchto zařízeních mohou při uložení v přírodě formou výluhu přecházet do půdy a spodních vod, což bezprostředně ohrožuje i zdraví lidí,“ podotýká David Vandrovec, generální ředitel společností REMA, které v tuzemsku zajišťují zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, baterií a akumulátorů a solárních panelů.

Zbavovat se starého elektra v přírodě navíc nemá ani žádný ekonomický smysl. Za ekologické zpracování spotřebičů a dalších zařízení si lidé platí již při nákupu, takže při jeho odevzdání na místě zpětného odběru nebo u prodejce neplatí nic. Vysloužilých elektrozařízení se navíc lze zbavit pohodlně a bez nutnosti jej kamkoliv dopravovat. Stačí využít svozových či dalších služeb.

tags: #černé #skládky #dopad #na #životní #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Význam obnovitelných zdrojů dřeva
• Ekologická stopa letadel
• Povinnosti majitele pozemku při výskytu černé skládky
• Měření znečištění ovzduší: Jak to funguje?
• Černé punčochy Božonky: Udržitelnost