Černobyl: Studie o ohrožení savců a dopady radiace

27.12.2025

V dubnu 1986 došlo ke katastrofě, kterou si do té doby nikdo nedokázal představit. Výbuch 4. bloku Černobylské jaderné elektrárny způsobil rozsáhlé zamoření okolí radiací.

Vysoká přítomnost prvků, jako jsou cesium 137, jód 131 či plutonium 239, vyústila ve vyhynutí desítek druhů hmyzu, vegetace i velkých savců žijících v dané lokalitě. Lidé byli evakuováni až několik dnů po výbuchu. Za sebou nechali nejen domovy, ale také své psí mazlíčky.

Ti ovšem přežili a podle vědců nám mohou dnes poskytnout cenné informace o dlouhodobém působení radiace. Někteří přeživší největší jaderné havárie hořce vzpomínají, jak vojáci tlačili jejich čtyřnohé přátele ven z autobusů. Jiní je, v domnění, že se brzy vrátí, nechali zavřené u sebe doma.

Psi v Černobylu krmí zejména pracovníci elektrárny a turisté. Ruské autority se obávaly možného šíření nemocí a radiace do širokého okolí elektrárny. Přesto část psů dokázala uniknout a přežít na jednom z nejradioaktivnějších míst na zemi.

Pracovníci elektrárny Černobyl, kteří v oblasti zůstali kvůli jejímu zabezpečení, se rychle se psy spřátelili. Začali jim nosit jídlo, a pokud to bylo nutné, tak je ošetřili. Ovšem omezená péče, kterou psům poskytovali, nedokázala zabránit šíření vztekliny ani úhynu zvířat v důsledku krutých zim.

Čtěte také: Jak třídit odpad

S klinikami začali záhy spolupracovat odborníci v čele s biologem Timothym Mousseau a genetičkou Elaine Ostranderovou. Několikaletá studie se stala výchozím bodem pro zjišťování, jak se psi v Černobylu přizpůsobili, aby přežili.

Během 2 let vědci odebrali krevní vzorky 302 psům ze 3 oblastí, které dohromady tvoří tzv. vyloučenou lokalitu o rozloze 2 600 m² - z průmyslové oblasti Černobylské jaderné elektrárny, města Černobyl a Slavutyče.

Vědci identifikovali na 15 smeček různé velikosti. Psi žijící nejblíže černobylského reaktoru (potomci německých ovčáků) mají nejvíce pozměněnou DNA. V současné chvíli leží před vědci úkol zjistit, které genetické změny jsou způsobené ozářením a které nastaly po příbuzenském křížení nebo působení neradioaktivních škodlivin.

K tomu musí zmapovat původ psů a úroveň radiace, jíž byli vystaveni. Právě proto jejich zmutované DNA může dnes pomoci s řešením otázky přežití ve vesmíru.

Radioaktivitu můžeme rozdělit na přirozenou a umělou. S první se setkáváme denně a dokázali jsme se jí přizpůsobit. Přichází k nám z vesmíru, vody, půdy, skal a část vychází dokonce z našich těl.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Umělá radioaktivita je mnohem nebezpečnější, protože jí disponují látky, které se v přírodě běžně nenachází (například plutonium).

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

tags: #cernobyl #ohrožení #savci #studie