Černobyl: Příroda vzkvétá v zóně zamořené radiací

Havárie čtvrtého reaktoru černobylské jaderné elektrárny v roce 1986 způsobila největší únik radioaktivity do životního prostředí v historii lidstva. Ozáření vysokými dávkami radiace mělo závažné důsledky pro životní prostředí i lidskou populaci. Ale zároveň se více než tři desetiletí po havárii stal Černobyl jednou z největších přírodních rezervací v Evropě. V současné době tady nachází útočiště řada ohrožených druhů, včetně medvědů, vlků a rysů.

Evoluce v Černobylu

Radiace může poškodit genetický materiál živých organismů a vyvolat nežádoucí mutace - a v černobylské oblasti je na mnoha místech radiace stále zvýšená. Jedním z nejzajímavějších témat výzkumu v Černobylu je proto snaha zjistit, jestli se některé druhy opravdu přizpůsobují životu s radiací. Stejně jako v případě jiných škodlivin by totiž podle předpokladů evolučních biologů radiace mohla být velmi silným selektivním faktorem, který zvýhodňuje organismy vybavené mechanismy zvyšujícími jejich přežití.

Melanin jako štít proti radiaci

Evoluce umí být velmi rychlá, když je to nutné. Ukazuje to výzkum rosniček, který probíhal v těch nejradioaktivnějších oblastech černobylské elektrárny. I když se zkoumání zaměřilo na žáby, lidem by mohly poznatky z něj v budoucnu posloužit například při zkoumání vesmíru nebo nakládání s radioaktivním odpadem.

„Naše práce v Černobylu začala v roce 2016. Toho roku jsme v blízkosti poškozeného jaderného reaktoru objevili několik rosniček druhu Hyla orientalis s neobvyklým černým zabarvením,“ popsali autoři nové studie. Obojživelník má přitom normálně světle zelené hřbetní zbarvení, i když se občas vyskytují i tmavší jedinci.

Za tmavé zbarvení mnoha organismů je zodpovědný melanin. Tento pigment může současně snižovat negativní účinky ultrafialového záření a jeho ochranná role se může vztahovat i na ionizující záření, jak bylo prokázáno zejména u hub. Melanin totiž absorbuje a rozptyluje část energie i tohoto záření. Kromě toho může zachytávat a neutralizovat ionizované molekuly uvnitř buňky, jako jsou reaktivní formy kyslíku. Díky těmto účinkům je méně pravděpodobné, že tvorové vystavení radioaktivnímu záření budou trpět poškozením buněk. Zvyšují se tím jejich šance na přežití.

Čtěte také: Typy odpadkových košů

Melanin je označení pro hnědý až černý pigment, který se vyskytuje v tělech rostlin, živočichů i prvoků. Z chemického hlediska je odvozen z aminokyselin tyrosinu či tryptofanu, jež jsou oxidovány a zpolymerovány. Nejběžnější formou je hnědočerný polymer eumelanin. Další běžná forma je červenohnědý polymer feomelanin, který je zodpovědný za zrzavé vlasy a pihy. Oba mají mírně odlišnou chemickou strukturu.

V lidském těle se vyskytují nejen v kůži, ale například i ve vlasech, v duhovce či v sítnici. Mimo to se melanin nachází v peří ptáků, v pokožce plazů, ve hmyzí vnější kostře nebo dokonce v inkoustu hlavonožců.

Inkoustový plášť černobylských žab

„Po objevu prvních černých žab v roce 2016 jsme se rozhodli prozkoumat roli melaninového zbarvení u živočichů, kteří žijí volně v přírodě kolem Černobylu. V letech 2017 až 2019 jsme proto podrobně zkoumali zbarvení těchto rosniček v různých oblastech severní Ukrajiny,“ popsal tým vedený Pablem Burracem. „Během těchto tří let jsme analyzovali hřbetní zbarvení kůže více než dvou stovek samců žab odchycených ve dvanácti různých chovných rybnících.“

Vědci tato místa připomínající spíše louže rozmístili tak, že některá se nacházela v nejradioaktivnějších oblastech na planetě, jiná byla na okraji rizikové oblasti, ale čtyři lokality se nacházely úplně mimo černobylskou vyloučenou zónu, měly tedy zcela běžnou úroveň radiace.

„Naše práce, publikovaná v časopise Evolutionary Applications, ukazuje, že černobylské rosničky mají mnohem tmavší zbarvení než žáby zachycené v kontrolních oblastech mimo zónu. Jak jsme zjistili v roce 2016, některé jsou v podstatě smolně černé. Toto zbarvení ale nesouvisí s úrovní radiace, kterou dnes žáby zažívají a kterou můžeme u všech změřit. Tmavé zbarvení je typické pro žáby pocházející z oblastí, kde byla radiace extrémní v době havárie,“ upozorňují vědci.

Čtěte také: Ekologický paradox Černobylu

Blesková evoluce v Černobylu

Výsledky studie podle autorů dost jasně naznačují, že černobylské žáby mohly projít procesem rychlé evoluce v reakci na radiaci. Podle tohoto scénáře by žáby s tmavším zbarvením v době havárie, které normálně představují v jejich populacích menšinu, byly zvýhodněny ochranným působením melaninu.

Tmavé žáby radiaci přežily lépe a úspěšněji se rozmnožovaly. Od havárie uplynulo více než deset žabích generací. Klasický, i když velmi rychlý, proces přírodního výběru může podle vědců dobře vysvětlit, proč jsou nyní tyto tmavé žáby dominantním typem druhu v černobylské vyloučené zóně.

Výzkum, který se může vyplatit

Studium černobylských černých žab představuje první krok k lepšímu pochopení ochranné role melaninu v prostředí zasaženém radioaktivní kontaminací. Když se řekne Černobyl, většině čtenářů asi vytane na mysli dějiště největší jaderné katastrofy v dějinách. Zamořená oblast na hranicích Ukrajiny a Běloruska o rozloze více než šesti tisíc kilometrů čtverečních byla ponechána přírodě. A lidské představivosti. Pravda je ovšem daleko prozaičtější a svým způsobem i smutnější - divokým zvířatům se v černobylské zóně daří jako nikdy předtím.

Černobylská zóna dnes

I když okolní obce jsou po havárii stále vylidněné, v samotné elektrárně to stále žije, ba dokonce nyní ještě více ožívá. Vylidněné okolí elektrárny postupně pohlcuje příroda. Sídliště přilehlého města Pripjať nabízí bizarní pohledy. Současná fotografie z autobusové zastávky u černobylské elektrárny může mnohé překvapit. Vypadá to tu až překvapivě normálně.

Znovu se tu vyrábí elektřina! Ale tentokrát už bezpečně. Je to ideální místo na realizaci velké solární elektrárny - je zde dostatek prostoru, infrastruktura a napojení na energetickou síť. Jen klimatické podmínky nepřejí tolik, jako někde v poušti. Slunných dní je zde méně a v zimě přichází problém se sněhem.

Čtěte také: Ohrožený savec v zóně Černobylu

Krátce po havárii byl havárií zasažený čtvrtý blok elektrárny zastavěn železobetonovým „sarkofágem“. Výsledkem je kryt obloukovité konstrukce za 2,1 miliardy eur. Kryt je 150 metrů dlouhý, 260 metrů široký a 105 metrů vysoký. Bylo nutné jej postavit vedle elektrárny, protože přímo nad čtvrtým blokem je velmi silná radioaktivita. Jakmile byl hotov, tak se „nasunul“ nad chátrající starý sarkofág.

V okolí elektrárny jsou stále silně kontaminovaná místa. Nový kryt a průběžné dekontaminace situaci postupně zlepšují, ale jde to velmi, velmi pomalu. Celá oblast je poznamenána na stovky let. Starý sarkofág už byl na spadnutí, což by znamenalo další katastrofu. Ačkoli byl zchátralý, stále svoji funkci plnil.

Po osudové havárii 4. reaktoru zůstaly další tři reaktorové bloky stále v provozu a dokonce se pak ještě dva roky nadále pracovalo na dostavění 5. a 6. bloku. První blok ukončil provoz v roce 1996. Ukrajinská vláda však chce celou elektrárnu postupně zlikvidovat, a to včetně tří odstavených reaktorů. Vše v okolí chátrá, samozřejmě také obří chladicí věž.

Město duchů Pripjať

Bizarní je pohled na přilehlé město Pripjať, ve kterém před havárií žili lidé pracující v elektrárně. Město pro 50 tisíc lidí bylo po havárii v elektrárně evakuováno. Počet obyvatel Pripjati před nehodou činil 49,4 tisíc lidí. Průměrný věk byl 26 let. Teď už jsou zde jen ruiny. Vše zůstalo tak, jak bylo. Město bylo bohaté, moderní a zdobné.

Kontaminace Pripjati už není extrémně silná, po havárii zde proběhla dekontaminace včetně odběru horní vrstvy půdy.

Je Černobyl největší jadernou katastrofou?

Černobylská tragédie v jaderné elektrárně nedaleko města Pripjať je často popisována jako nejhorší jaderná katastrofa v historii. Jak havárie v Černobylu, tak ta v jaderné elektrárně v japonské Fukušimě v roce 2011 byly zařazeny do nejvyššího sedmého stupně. Ten označuje „závažnou nehodu“, což znamená „velké uvolnění radioaktivního materiálu s rozsáhlými dopady na zdraví a životní prostředí vyžadující provedení plánovaných a rozsáhlých protiopatření“.

„Černobyl uvolnil 45 milionů curií radioaktivního jódu během dvou let testování v letech 1961 a 1962, Sověti a Američané dohromady 20 miliard curií,“ zdůraznila Brownová s tím, že v těchto případech navíc nešlo o nehody nebo lidské chyby, ale o záměrnou činnost.

Žijí v zakázané černobylské zóně mutanti?

Často se mluví o tom, že v okolí Černobylu žijí zmutovaná zvířata. Vedoucí oddělení ekologie, flóry a fauny černobylské radiační a ekologické biosférické rezervace Denis Višněvskij ale potvrdil, že nikdy v oblasti nezahlédl dvouhlavého vlka, pětinohého hlodavce ani žádného podobného tvora. „Vliv ionizujícího záření může způsobit určitou restrukturalizaci těla, ale většinou jednoduše snižuje životaschopnost organismu,“ vysvětlil Višněvskij a jako příklad uvedl vysokou úmrtnost embryí u hlodavců v důsledku genetických defektů, které brání fungování organismu.

Višněvskij se svými kolegy zkoumal tisíců zvířat v uzavřené zóně, ale nenašel žádné neobvyklé morfologické změny. Podle něj nelze srovnávat zvířata, která přežila v zóně, s tvory, které vědci například záměrně vystavují radiaci v laboratořích.

Zregenerovala příroda v postižené oblasti?

Fotografie z místa neštěstí ukazují stromy, keře a další rostlinstvo, jak pomalu pohlcuje město duchů Pripjať a okolní vysídlené oblasti. I mnoho článků pojednává také o tom, že kolem Černobylu znovu vzkvétá život. Ve skutečnosti podle biologů žije v místě méně druhů hmyzu, ptáků a savců než před katastrofou. Fakt, že se zde vyskytují některé ohrožené druhy, není podle nich důkazem zdraví a vitality zdejší přírody.

V postižené oblasti naopak došlo k výraznému zvýšení úmrtnosti a snížení délky života živočichů, přičemž je zaznamenán také vyšší počet nádorů a poruch imunity, krve a oběhového systému i předčasné stárnutí. I 35 let po katastrofě je země stále kontaminována radiací, přičemž třetina z toho transuranovými prvky s poločasem rozpadu přes 24 tisíc let.

Je pro turisty černobylská zóna bezpečná?

Uzavřená zóna byla magnetem pro turisty navštěvující města duchů už před seriálem Černobyl z roku 2019. Po něm se však jejich počet zdvojnásobil asi na 124 tisíc ročně. Státní ukrajinská agentura zřídila řadu okruhů tak, aby turisté mohli místo bezpečně navštívit po zemi, po vodě nebo vzduchem. Odhaduje se, že přijatá dávka záření během jednodenní návštěvy nepřesahuje 0,1 milisievertů (mSv), což podle německého Spolkového úřadu pro ochranu před zářením (BFS) představuje zhruba stejné množství, kterému je vystaven cestující během dálkového letu z Německa do Japonska.

Při některých lékařských zákrocích dostane lidský organismus i vyšší dávky. Například při rentgenu pánve se pohybují v rozmezí od 0,3 do 0,7 mSv, při CT skenu hrudníku pak dokonce až v rozmezí 4 až 7 mSv. Podle mluvčího německé Společnosti pro bezpečnost jaderných zařízení a reaktorů Svena Doktera by návštěva uzavřené zóny při oficiální prohlídce neměla lidem způsobit žádné nepřiměřené škody. „V Německu dostává člověk ročně v průměru radiační dávku vyšší než 4 mSv. Polovina z toho je z přirozeného záření, kterému jsme stále vystaveni, druhá pochází ze standardních lékařských procedur a letů,“ vysvětlil Dokter.

Žijí v uzavřené černobylské zóně lidé?

V současnosti je město Pripjať, které vzniklo pro ubytování zaměstnanců jaderné elektrárny a jejich rodin, často označován za město duchů podobně jako nedaleký Černobyl. V zóně zůstaly tisíce lidí, zejména mužů, aby ve dvoutýdenní směnách zajišťovali fungování klíčové infrastruktury v obou městech. Po explozi čtvrtého reaktoru byly zbývající tři reaktory nadále v chodu a uzavíraly se až v letech 1991, 1996 a 2000. Zónu také hlídají speciální jednotky ukrajinského ministerstva vnitra. V Černobylu fungují obchody a nejméně dva hotely.

V oblasti žije také řada obyvatel neoficiálně včetně těch, kteří zde bydleli před katastrofou a rozhodli se vrátit. Usadili se ve vesnicích, které byly po tragédii evakuovány. Přesný počet těchto lidí však není znám a ukrajinská Státní agentura pro správu vyloučených zón dokonce tvrdí, že tam žádní nejsou. V roce 2016 se předpokládalo, že v celé vyloučené zóně žije asi 180 lidí. Vzhledem k tomu, že mělo jít spíše o starší obyvatele, je možné, že toto číslo kleslo.

Jak se tam dostat

Zájezd do Černobylu kupte či zarezervujte předem přes internet. Ceny začínají na 90 eurech za jednodenní zájezd z Kyjeva do Černobylu. Nabídek je dost a přes zvýšený zájem vyvolaný seriálem měli ještě včera na srpen bez problémů volno. Jedinou podmínkou je věk 18 let. Na cestu nepotřebujete žádné speciální pomůcky, díky snižující se radiaci vás už podle kyjevské turistické kanceláře SoloEast Travel na rozdíl od minulosti nečeká protiradiační očista.

Pokud jde o samotnou Ukrajinu, ta má už několik let pro občany Evropské unie bezvízový styk, takže vám pro cestu do Kyjeva stačí platný cestovní pas. Nejlepší doprava do Kyjeva z Prahy je letecky, přímé zpáteční letenky na srpen se nyní dají sehnat běžně za cenu kolem pěti tisíc korun.

Koně Převalského v Černobylu

Černobylské stádo divokého koně Převalského, které koncem 90. let ve snaze o oživení oblastí postižených radioaktivitou vypustili ukrajinští zoologové, se v posledních letech zmenšuje. Koním se prý v Černobylu zpočátku dařilo, původní stav 31 kusů se do roku 2003 zvýšil na 65. Američtí biologové se domnívají, že je odstřelují ukrajinští pytláci kvůli velké chudobě, podle místních ale pytláci přijíždějí zdaleka nejen kvůli masu, ale i kvůli kostem, které prodávají.

Radiace v Černobylu

„Radiace opravdu není tak silná a nebezpečná, jak se mnozí domnívají. Důkazem jsou i turisté, kteří se pohybují v oblasti. „Ani degenerace buněk se nedá v Černobylu u zvířat očekávat. Zejména s ohledem na intenzitu záření. Gama záření, které je v Černobylu (10x - 100x větší než je průměr přírodního pozadí), nepoškozuje tkáně a ani buňky savců.

Ionizující nebezpečné záření vyjadřujeme dávkovým ekvivalentem v sievertech. Za rok obdrží člověk přirozenou dávku 2,5 až 3,0 mSv. K této hodnotě je potřeba připočítat individuální dávkový ekvivalent. Roční limit pro celkové ozáření civilních obyvatel je 1 až 5 mSv/rok (různé zdroje uvádějí různé čísla) a pro pracovníky se zářením 50 mSv/rok.

tags: #černobyl #pozadí #příroda

Oblíbené příspěvky:

• Audiokniha Příběhy přírody: Recenze
• Test ekologických čističů koberců
• Recenze koše Goliáš 15l
• Nakládání s odpady v Sokolově
• Kontejnery v Kolíně