Zima pomalu ustupuje a vše začíná znovu kvést. Ačkoli je jaro jedno z nejkrásnějších období, neboť se vše probouzí, je zároveň i jedno z nejnáročnějších období, a to především pro zahrádkáře. Aby totiž vše kvetlo tak, jak má, je potřeba zahrádku na jarní sezónu řádně připravit.
Prvním krokem jarní přípravy je důkladná kontrola zahrady po zimě. Je vhodné projít pozemek, odstranit zbytky listí, polámané větve a další nečistoty, které se během zimy nahromadily. Velkou pozornost si zaslouží půda. Jakmile rozmrzne a není příliš mokrá, můžete ji provzdušnit a připravit na novou sezonu. Rytí nebo kypření pomůže zlepšit její strukturu a umožní lepší přístup vzduchu a vody ke kořenům rostlin.
Součástí jarních prací je i péče o trvalky a okrasné záhony. Suché stonky a odkvetlé části rostlin je potřeba odstranit, aby měly nové výhony dostatek prostoru. U stromů a keřů přichází na řadu řez. Jaro je vhodné období pro tvarování a odstranění poškozených nebo nemocných větví. Správně provedený řez podpoří zdravý růst a lepší plodnost.
Trávník po zimě často potřebuje zvláštní péči. Je vhodné jej vyhrabat, zbavit zbytků suché trávy a mechu a případně provést vertikutaci. Pokud se objeví holá místa, lze je dosít travním semenem.
Jaro je ideální období pro plánování výsadby. Ať už se chystáte na zeleninovou zahrádku, nebo nové okrasné rostliny, vyplatí se mít jasnou představu o rozložení záhonů a výběru druhů. Nemělo by se zapomínat ani na kontrolu zahradního vybavení. Nářadí je dobré očistit, nabrousit a případně opravit.
Čtěte také: Průvodce autobusovým nádražím Černý Most
První důležitá otázka zní, kdy s přípravou zahrady vlastně začít. Můžete začít už od listopadu, neboť některé rostliny a bylinky je vhodné zasadit před zimou. Díky tomu se na půdu lépe aklimatizují a mohou od jara začít růst. Co se ale opravdové práce na zahradě týče, ta by měla pomalu začít v únoru. Práce by pak měla pokračovat až do května.
Před výsadbou je více než žádoucí zkontrolovat stav půdy a jaké pH má. Díky tomu zjistíte, zda je v půdě dostatek živin a dokáže rostlinám dát to, co potřebují. Dobrá půda totiž nejen že rostliny vyživuje, ale pomáhá jim zvyšovat odolnost proti stresu a chrání je před škůdci. Test provedete velice jednoduše. Stačí si koupit testovací sadu na půdu, odebrat vzorek a test vám vyhodnotí stav půdy. Ideální stav pH se udává okolo 6. Pokud je číslo menší, půda je moc kyselá. Naopak vyšší číslo naznačuje, že je půda zásaditější.
Co se hnojení týče, to by mělo být součástí přípravy na jaro v každém případě, ať už je stav půdy jakýkoli. Přes zimu totiž půda ztrácí mnoho minerálů, které je potřeba do půdy opět dostat. Můžete využít kompost (pokud máte), případně nějaké organické hnojivo (hnůj). Díky tomu zajistíte, že se rostlinám v půdě bude dobře dařit. Pokud možno, vyhněte se syntetickým hnojivům. Před hnojením půdu prokypřete, to zvýší účinky hnojiva.
Trávník by měl být očištěn od všech nečistot, které by mohly zanést a zničit sekačku. Jedná se především o listí, větvičky, ale i kameny. To uděláte nejlépe hráběmi. Sekat trávu se doporučuje, až když je úplně suchá a dosahuje výšky alespoň 10 cm. Jinak hrozí, že by se trávník mohl poškodit, neboť není ještě dostatečně silný. Na trávník můžete využít i vertikutátor, který trávník provzdušní, díky čemuž bude moci tráva lépe růst, neboť se do půdy dostane více živin a vody. Není od věci trávník na začátku jara pohnojit. Vhodné je období březen až duben. Výsadba nové trávy se doporučuje později, nejlépe až jsou denní teploty v průměru 10 °C.
Před začátkem jara je důležité stromy prořezat a zbavit je tak suchých či napadených větví. Krom toho je důležité větve prostříhat tak, aby se stromy provzdušnily. Díky tomu se ke stromu dostane i více světla a strom bude tak lépe prosperovat. Nicméně, ořez by se neměl přehánět. Vždy stříhejte větve nad pupenem, a snažte se zachovat tvar stromu. Co se ořezů keřů týče, především pak těch ovocných, zde počkejte nejlépe až do května. Keře také prořezejte tak, aby se provzdušnily a mohly růst.
Čtěte také: Tipy pro výběr malého černého koše
Než začnete s výsadbou, je nutné se podívat na stav záhonku. Nejprve odstraňte plevel. Následně půdu prohrabte pomocí rýče, aby se půda provzdušnila. Jestli jste tento krok učinili už před zimou, na jaře stačí zkypřit půdu jen nepatrně. Až nastane období bez přízemních mrazíků, což je většinou duben a květen, můžete začít s výsadbou.
Pokud máte na jaře nový záhon, s přípravami neotálejte. Nová půda si totiž musí chvíli odpočinout, než se do ní zasadí rostliny. Vhodné je proto začít tak, aby záhon byl připraven již ke konci března. Půda musí být zrytá alespoň do hloubky 30 cm. Co se keřů a stromů týče, ideální dobou k nové výsadbě je březen. Počasí by nemělo být ještě příliš teplé a suché, nicméně půda nesmí být zmrzlá, a to do hloubky půl metru.
Nezapomeňte, že po zimě je opět nutné najet na pravidelné zalévání zahrady a záhonků. Po zimě zkontrolujte hadice či zavlažovací zařízení, případně opět připravte sudy na dešťovou vodu. Sbírání dešťové vody je výhodné hned v několika bodech. Především vám to šetří peníze. V případě nutnosti si můžete pořídit senzor na měření vlhkosti půdy, který vám řekne, jak často je půdu potřeba zalít.
Zahradu pravidelně kontrolujte, a to kvůli škůdcům. Ti by totiž mohli do budoucnosti způsobit problém. Tuto kontrolu provádějte nejlépe jednou do týdne, abyste se vyhnuli rozmnožení škůdců po celé zahradě. Na malé škůdce můžete využít buď chemické postřiky, nebo přírodní. Postřik si dokonce můžete vyrobit i doma, a to z mýdla nebo česneku. Přírodní postřiky jsou rozhodně lepší a šetrnější možnost, nejen ke škůdcům, ale i k vaší zahradě. Vyhnout škůdcům se můžete i tím, že každý rok budete obměňovat složení výsadby. Tím se půda obohatí a nebude to přilákávat tolik škůdců.
Kompostování je magický proces přeměny biologického „odpadu“ na „zlato“ pro Vaši zahradu. Kompost je pro nás mnohem víc než jen hromada rozkládajícího se listí, zbytků z kuchyně a dalšího odpadu. Je to naše vlastní malá továrna, v níž se odpad přeměňuje na živiny - zlato pro naši zahradu. Zakládání kompostu není žádná věda.
Čtěte také: Řešení pro vaše potřeby: černé kontejnery
Kompost můžeme urychlit např. prosypáváním tzv. Biocharem (biouhlem), nebo zakoupenými bakteriemi určenými pro účely kompostování… Kompostování je tedy více než jen hromadění odpadu. Je to aktivní proces, který vyžaduje naši pozornost, péči a trpělivost. Materiál použitelný pro pěstování bývá dle našich zkušeností (bez případných urychlovačů) připraven cca po 2 letech. Ideálně třech a více. Opticky připomíná půdu a neobsahuje větší zbytky biologického materiálu.
Ekologický kompostér Patrol Modular o objemu 860 litrů nabízí celoroční možnost výroby přírodního hnojiva přímo na vaší zahradě. S kompostérem Patrol Modular 860 l efektivně zpracujete biologický odpad ze zahrady i kuchyně. Díky promyšlenému systému zavlažování a odvětrávání dosahuje kompost optimální vlhkosti a provzdušnění, což výrazně urychluje proces rozkladu.
Praktické konstrukční prvky jako velká zasouvací dvířka, příprava na zámek a robustní panty zajišťují komfortní každodenní používání. Kompostér je vyroben z odolného plastu a je určen pro celoroční provoz.
V pobřežních jeskyních Javy a Madagaskaru žijí netopýři po staletí v nedotčeném a zcela přirozeném prostředí. Živí se hmyzem a ovocem ze svého okolí. V průběhu staletí se jejich trus přirozeně rozkládal na kompost bez zápachu. Tento bohatý zdroj se sklízí s ohledem na životní prostředí a okolí pod dohledem místních úřadů. Další ekologické zdroje jsou získávány z jiných částí světa od výhradně ekologicky certifikovaných dodavatelů.
Hnojivo Guanokalong je zcela biologické hnojivo v peletizované formě, které je vhodné pro růstovou i květovou fázi rostliny.
Bionova Bio Soilmix je lehce předhnojený půdní mix s prestižní certifikací RHP, který obsahuje výhradně veganské přísady. Výživa rostlinám vystačí na týden až čtrnáct dní od začátku pěstebního cyklu.
Čemeřice 'HGC® Ice n' Roses Picotee' - kultivar ze série Ice n’ Roses® v rámci Helleborus Gold Collection® německého šlechtitele Josefa Heugera. Skupina × glandorfensis vznikla křížením časně kvetoucích helleborů a byla šlechtěna na robustní růst a pevné, vzpřímené květní stonky. Picotee nese dvoubarevné květy. Okvětní lístky jsou krémově bílé a na okraji přecházejí do růžového až vínového lemu, střed zvýrazňují žluté tyčinky.
V podmínkách ČR se kvetení nejčastěji rozvíjí od ledna do března, při oblevě může začít už v prosinci a pokračovat do dubna. Trs v květu dorůstá přibližně 50-60 cm, šířka bývá kolem 70-90 cm. Kožovité, stálezelené listy tvoří tmavě zelený polštář, který drží strukturu záhonu i po odkvětu. Květy poskytují pyl a nektar v období, kdy je nabídka zdrojů malá, a v zimních oblevách podporují opylovače.
V kompozicích se uplatní v nádobách u vstupu, v předzahrádce i v podrostu, kde jemný lem květů ladí se sněženkami, plicníkem a brunerou. Rostlina je jedovatá.
Pro úspěšné pěstování čemeřic je vhodné polostinné až stinné stanoviště, například pod řídkou korunou listnatých dřevin nebo na východní straně domu. Nejlépe prospívá v hlubší, humózní, dobře propustné půdě, která drží mírnou vlhkost, ale nezůstává dlouhodobě podmáčená. Optimální je neutrální až mírně zásadité pH, do výsadbové jamky lze přidat kvalitní kompost a menší množství mletého vápence.
Rostliny se vysazují od března do května nebo na podzim od září do listopadu, v trvalkovém záhonu přibližně 5-7 ks na 1 m², aby časem vytvořily souvislejší porost. Po výsadbě potřebují pravidelnou, ale nikoli nadměrnou zálivku, po zakořenění snášejí kratší období sucha, zejména ve stínu. Doporučuje se jarní přihnojení kompostem nebo pomalu rozpustným hnojivem pro kvetoucí trvalky a lehký mulč z listovky, který napodobuje lesní poměry.
Staré nebo skvrnité listy lze na konci zimy odstranit, aby vynikly nové přírůstky a květy. Čemeřice patří k mrazuvzdorným trvalkám, v podmínkách ČR snášejí teploty přibližně do −20 °C, přesto jim prospívá stanoviště chráněné před prudkým zimním sluncem a vysušujícím větrem.
Z chorob se občas objevují skvrnitosti listů, z živočišných škůdců mohou škodit slimáci a mšice.
| Měsíc | Práce |
|---|---|
| Únor | Před-výsadba zeleniny, rostlin a bylinek ve skleníku nebo za oknem. |
| Březen | Výsadba špenátu, ředkvičky, brokolice, květáku, salátu, mrkve a cibule. Nová výsadba keřů a stromů. |
| Duben | Přesazení rostlin ze skleníků ven do záhonů. Výsadba trvalek kvetoucích v létě a na podzim. |
| Květen | Výsadba všech rostlin a zeleniny (po odeznění přízemních mrazíků). |
tags: #cerny #dark #kompost #vlhkost #obsah