Čerpací stanoviště: Značení, legislativa a role distributora

23.11.2025

Článek se zabývá problematikou čerpacích stanic a distribuce pohonných hmot v České republice, s důrazem na legislativní rámec, značení a roli distributora.

Definice distributora pohonných hmot

Distributorem se rozumí osoba vymezená v § 2 písm. l) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách). V tomto ustanovení jsou zároveň definovány výjimky, kdy se o distribuci nejedná, z nichž nejběžnější je prodej pohonných hmot z čerpací stanice. Pojem distributora zahrnuje nejen osobu, která je oprávněná prodávat pohonné hmoty na území České republiky, ale zákon o PHM tak označuje i osoby, které pohonné hmoty takto prodávají, i když k této činnosti oprávněny nejsou, např. při nelegálním obchodování (viz § 9 odst. 2 zákona o PHM).

Pojmem prodává se rozumí, že se jedná o soustavnou (opakovanou) výdělečnou činnost, tj. osoba (byť i podnikatel), která uskutečnila ojedinělý prodej pohonných hmot, se tím nestala distributorem dle zákona o PHM.

O prodej pohonných hmot z čerpací stanice se jedná v případě, pokud:

Subjekty právního vztahu jsou provozovatel čerpací stanice ve smyslu § 2 písm. h) zákona o PHM jakožto prodávající a zákazník čerpací stanice (osoba, které jsou pohonné hmoty prodány) jakožto kupující.
Obsahem právního vztahu je koupě ve smyslu § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Předmětem právního vztahu jsou pohonné hmoty ve smyslu § 2 písm. a) zákona o PHM prodávané na čerpací stanici [§ 2 písm. f) zákona o PHM] skrze výdejní stojan opatřený měřidlem podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, jímž je pro účely tohoto prodeje provedeno měření, a údaje o pohonných hmotách a jejich prodaném množství jsou prokazatelně zaznamenány.

Příklady definice distributora

Pro lepší pochopení uvádíme několik příkladů:

Čtěte také: Komponenty čerpacích stanic pro dálkovou dopravu vody

Příklad č. 1: Osoba nakupující pohonné hmoty na čerpací stanici a dále je prodávající svým zákazníkům mimo čerpací stanici, je distributorem pohonných hmot.
Příklad č. 2: Provozovatel čerpací stanice, který prodává pohonné hmoty z čerpací stanice, nakoupené u jiné čerpací stanice, není distributorem pohonných hmot. Pro posouzení provozovatele čerpací stanice jako případného „distributora pohonných hmot“ je rozhodující skutečnost, jakým způsobem pohonnou hmotu prodává („z čerpací stanice“, tj. tedy prostřednictvím jejího technického vybavení, přes stanovené měřidlo a pistoli výdejního stojanu a pokladního systému čerpací stanice nebo jiným způsobem).
Příklad č. 3: Provozovatel čerpací stanice prodává pohonné hmoty z čerpací stanice (tedy prostřednictvím jejího technického vybavení - přes stanovené měřidlo a pistoli výdejního stojanu) a na jejich prodej je jejich novému vlastníku vydán doklad o prodeji pokladním systémem této stanice. Kupujícímu jsou pohonné hmoty přepraveny na místo jejich určení jakýmkoli dopravcem, nebo přepravním prostředkem, jehož vlastníkem je provozovatel čerpací stanice. Při přepravě může být v cisterně umístěno zboží i pro více kupujících. Prodej jednotlivým kupujícím je doložen pokladními doklady (doklady o prodeji) prodávající čerpací stanice. Měřidlo autocisterny je využíváno pro kontrolu přepraveného množství, ne pro fakturaci. Množství pohonných hmot hrazené jednotlivými kupujícími odpovídá pokladním dokladům z čerpací stanice. Stáčecí lístky o stočení u jednotlivých kupujících se mohou v malém množství odlišovat od pokladních dokladů. V tomto případě se nejedná o činnost distributora. Také není rozhodující, aby finanční úhrada za nakoupené pohonné hmoty nebo úhrada za jejich dopravu byly časově totožné s okamžikem nabytí vlastnictví k těmto pohonným hmotám. Prodej (případně prodeje) však musí být věrohodně doložen pokladním dokladem (tj. dokladem o prodeji) prodávající čerpací stanice.
Příklad č. 4: Pohonné hmoty jsou na čerpací stanici provozovatele stočeny do autocisterny, která je provozovaná rovněž tímto provozovatelem. Pomocí pokladního systému čerpací stanice je vystaven doklad o prodeji na 5000 litrů. Při stočení u kupujícího je změřeno měřidlem autocisterny 5030 litrů. Provozovatel čerpací stanice předá kupujícímu doklad z pokladního systému čerpací stanice s poznámkou, že tento není určen k úhradě a dále fakturu na úhradu 5030 litrů pohonných hmot (tj. dle údajů měřidla na autocisterně). V tomto případě se jedná o distribuci pohonných hmot. Je prodáváno množství pohonných hmot změřené měřidlem autocisterny, nikoliv měřidlem výdejního stojanu čerpací stanice a stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii použitým pro fakturaci bylo měřidlo umístěné na autocisterně. Provozovatel autocisterny (který je zároveň provozovatelem čerpací stanice) v tomto případě nevystupuje jako dopravce pohonných hmot prodaných z čerpací stanice, ale jako distributor. Pokud by byl provozovatel čerpací stanice při přepravě po prodeji pohonných hmot jejich dopravcem (tj. přepravoval by pohonné hmoty zakoupené na čerpací stanici), je oprávněn si účtovat přepravné za dopravovanou zásilku (měřidlo autocisterny zde může sloužit jako měřidlo kontrolní). Není však oprávněn fakturovat si cenu za odlišné množství, jenž vychází z měření měřidla autocisterny, tj. s přebytkem nebo úbytkem oproti měření na čerpací stanici.
Příklad č. 5: Osoba, která mimo čerpací stanici prodává pohonné hmoty do motorových vozidel, která nejsou určena pro běžnou přepravu osob, ale např. pro závodní účely, je distributorem pohonných hmot. Zákon o PHM nerozlišuje podmínky, na jakých pozemních komunikacích a v jakém zvláštním režimu jsou pohonné hmoty používány.

Legislativa týkající se kapalných paliv

V oblasti kvality a složení prodávaných pohonných hmot vychází zákon z předpisů EU, týkajících se jakosti motorových benzinů a motorové nafty (směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ve znění směrnice 2003/17/ES, směrnice Komise 2000/71/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES ) a příslušných českých a evropských technických norem.

Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných o hmotách), ve znění pozdějších předpisů, včetně ve znění zákona č. 157/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Předmětem novely zákona o pohonných hmotách je žádost o snížení kauce - nový § 6ia zákona o pohonných hmotách. Zákon o pohonných hmotách, vypracovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu, nabyl účinnosti dnem 1.

§ 4 zákona o pohonných hmotách stanoví povinnost výrobci, dovozci, vývozci a distributorovi pohonných hmot a provozovatelům čerpacích stanic povinnost každoročně do 28. února předat Ministerstvu průmyslu a obchodu souhrnnou zprávu o množství a složení jednotlivých druhů pohonných hmot jím vyrobených, dovezených, vyvezených nebo prodaných v předchozím kalendářním roce.

§ 4a zákona o pohonných hmotách zákona stanoví povinnost distributorům pohonných hmot se před zahájením své činnosti zaregistrovat u celního úřadu místně příslušného podle sídla nebo místa pobytu. Vzor oznámení o zahájení činnosti a vzor potvrzení o registraci stanoví Vyhláška č. 103/2011 Sb.

Čtěte také: O čerpací stanici

Povinná evidence čerpacích stanic

Povinná evidence čerpacích stanic podle zákona č. § 6 uvedeného zákona obsahuje nařízení o evidenci čerpacích stanic pohonných hmot. Určuje správce evidence, kterým je Ministerstvo průmyslu a obchodu a také uvádí povinnosti vlastníků čerpacích stanic směrem k evidenci.

Mimo jiné určuje, které údaje a v jakém termínu musí být tyto správci evidence povinně poskytnuty. Vlastníci čerpacích stanic pohonných hmot přitom musí sami zákonem požadované informace v termínu předat; nesplnění této povinnosti je postižitelné sankcí až do výše 3 000 000 Kč pro fyzickou osobu a až do 5 000 000 Kč pro právnickou nebo podnikající fyzickou osobu.

Pro odevzdání údajů o čerpacích stanicích provozovaných před nabytím účinnosti zákona je stanovena 60 denní lhůta, tj. do 31. Pro usnadnění předání potřebných údajů byl ministerstvem vypracován doporučený formulář Evidence čerpací stanice pohonných hmot [doc, 58 kB]. Další přístup k tomuto doporučenému formuláři je přes kapitolu Statistická zjišťování webových stránek Ministerstvo průmyslu a obchodu, oddíl Zjišťování na rok 2006, záložka s formulářem Evidence čerpacích stanic dle zákona č.

Vyhlášky a normy

Vyhláška č. 61/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti značkování a barvení vybraných minerálních olejů a značkování některých dalších minerálních olejů, ve znění vyhlášky č. 211/2012 Sb. a vyhlášky č. 169/2015 Sb.
Vyhláška č. 133/2010 Sb., která řeší zejména jakost pohonných hmot, způsob sledování složení a jakosti pohonných hmot, ukazatele jakosti pohonných hmot, aditiva v pohonných hmotách, monitorování složení a jakosti pohonných hmot, evidence pohonných hmot a doložka vzájemného uznávání.
Vyhláška č. 237/2005 Sb., která stanovuje kritéria pro umisťování čerpacích stanic (ČS) a hygienická, technická a technologická kritéria pro navrhování nových ČS a pro změny na stávajících ČS.

Další legislativa

Zákon o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot č. 311/2006 Sb. upravuje požadavky na složení a jakost pohonných hmot a sledování a monitorování složení a jakosti prodávaných pohonných hmot, prodej a výdej pohonných hmot, evidenci čerpacích stanic pohonných hmot.
Provoz CNG vozidel je upraven Vyhláškou č. 341/2014 Sb.
Legislativu CNG stanic (podmínky pro umisťování, provedení, zkoušení a provoz ) určují Technická pravidla GAS - TPG 304 02.
Vyhláška č. 268/2011 Sb., řeší vybavení garáží pro parkování CNG vozidel, vybavení servisu nebo opravny CNG vozidel a parkování CNG vozidel v podzemní hromadné garáži pro veřejné užívání.

Značení paliv

V říjnu 2018 vstoupilo v platnost sjednocené celoevropské značení paliv prostřednictvím palivových štítků umístěných na výdejních stojanech veřejných čerpacích a plnicích stanic PHM a to v souladu s normou ČSN EN 16942 Paliva - Identifikace kompatibility - Grafické vyjádření informací pro spotřebitele.

Povinnosti provozovatele čerpací stanice

Provozovatel čerpací stanice je povinen každoročně do 28. února předat Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo") souhrnnou zprávu o množství a složení jednotlivých druhů pohonných hmot jím prodaných v předchozím kalendářním roce.
Provozovatel čerpací stanice, z níž je prodáván nebo vydáván motorový benzin a není bezobslužná, je povinen zajistit, aby v této čerpací stanici byly prodávány nebo vydávány též aditivační přísady, které umožní spolehlivý provoz motoru, který je konstruován pro použití olovnatého motorového benzinu, nebo bezolovnatý motorový benzin s těmito aditivačními přísadami.
Provozovatel veřejně přístupné čerpací stanice, z níž je prodáván motorový benzin a motorová nafta a současně alternativní palivo, je povinen zveřejnit na této čerpací stanici viditelně a čitelně porovnání cen pohonných hmot zveřejňované ministerstvem podle § 7 odst. 1 písm. b), a to do 15. dubna běžného kalendářního roku, pokud se jedná o porovnání cen pohonných hmot zveřejněné ministerstvem nejpozději k 31. březnu běžného kalendářního roku, a do 15. října běžného kalendářního roku, pokud se jedná o porovnání cen pohonných hmot zveřejněné ministerstvem nejpozději k 30.

Evidence čerpacích a dobíjecích stanic

Ministerstvo vede evidenci čerpacích a dobíjecích stanic a výdejních jednotek. Evidence čerpacích a dobíjecích stanic a výdejních jednotek je vedena v elektronické podobě. Ministerstvo zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam veřejně přístupných čerpacích a veřejně přístupných dobíjecích stanic.

Čtěte také: Legislativa pro čerpací stanice

Snížení kauce pro distributora pohonných hmot

Celní úřad na žádost distributora pohonných hmot sníží kauci na 10000000 Kč, splní-li tento distributor podmínky pro snížení kauce. Dojde-li k pravomocnému snížení kauce, stává se částka, o níž byla kauce snížena, přeplatkem distributora pohonných hmot.

Dobíjecí stanice

Provozovatel dobíjecí stanice vybavené běžným dobíjecím bodem je povinen zajistit, aby každý běžný dobíjecí bod v rámci jím provozované dobíjecí stanice splňoval požadavky stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím technické požadavky na stavby a českou technickou normou upravující technické požadavky na nabíjení elektrických vozidel vodivým připojením a požadavky na rozměrovou kompatibilitu a zaměnitelnost pro přístroje s kolíky a dutinkami na střídavý proud.

Provozovatel dobíjecí stanice vybavené vysoce výkonným dobíjecím bodem je povinen zajistit, aby jím provozovaná dobíjecí stanice obsahovala alespoň jeden vysoce výkonný dobíjecí bod splňující požadavky stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím technické požadavky na stavby a všechny vysoce výkonné dobíjecí body v rámci jím provozované dobíjecí stanice splňovaly požadavky stanovené českými technickými normami upravujícími technické požadavky na nabíjení elektrických vozidel vodivým připojením a požadavky na rozměrovou kompatibilitu a zaměnitelnost pro přístroje s kolíky a dutinkami na střídavý proud a požadavky na rozměrovou kompatibilitu a zaměnitelnost pro vozidlová zásuvková spojení s kolíky a dutinkami na stejnosměrný a střídavý nebo stejnosměrný proud.

Provozovatel dobíjecí stanice je povinen každoročně do 28. února předat ministerstvu údaje o množství elektřiny spotřebované pro dobíjení vozidel v jím provozovaných dobíjecích stanicích v předchozím kalendářním roce a pokud jím provozovaná dobíjecí stanice není připojena k elektrizační soustavě České republiky, údaj o podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů v rámci jím spotřebované elektřiny pro dobíjení vozidel z této dobíjecí stanice za předchozí kalendářní rok.

Provozovatel veřejně přístupné dobíjecí stanice je povinen Ministerstvu dopravy předat do 30 dnů po zprovoznění veřejně přístupné dobíjecí stanice údaje související se zaváděním inteligentních dopravních systémů, zejména způsoby identifikace nebo autorizace provozovatelů elektrických vozidel za účelem dobíjení na dobíjecí stanici a platební metody dostupné na dobíjecí stanici. Ministerstvo dopravy zveřejní tyto údaje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Kontrola a sankce

Ministerstvo kontroluje plnění povinností týkajících se složení a jakosti pohonných hmot, povinností výrobců, distributorů, dovozců, vývozců a provozovatelů čerpacích stanic. Celní úřady kontrolují plnění povinností v souvislosti s registrací distributora pohonných hmot a oznamovacích povinností distributora pohonných hmot. Česká obchodní inspekce je povinna předávat ministerstvu zprávy o výsledcích sledování složení a jakosti pohonných hmot.

Za porušení povinností stanovených zákonem o pohonných hmotách hrozí sankce. Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku, pokud prodá nebo vydá pohonnou hmotu, která nesplňuje požadavky na pohonné hmoty, nebo pokud nesplní oznamovací povinnosti týkající se evidence čerpacích stanic a výdejních jednotek. Provozovatel dobíjecí stanice se dopustí přestupku, pokud nezajistí splnění technických požadavků na dobíjecí body nebo pokud nepředá ministerstvu údaje o spotřebě elektřiny pro dobíjení vozidel.