Ekologický dopad kokosového oleje: Skrytá hrozba pro biodiverzitu

Problém přírodních olejů by se ale neměl omezovat jen na palmy olejné. Jsou tu i plantáže palmy kokosové. A ty ohrožují až pětkrát více druhů živočichů.

Proti palmovému oleji se podepisují petice, environmentálně uvědomělí spotřebitelé jej vyřazují z konzumace a výrobky z něj jsou v důsledku tlaku rozhořčené veřejnosti stahovány z trhu. A že jich je.

Kokosový olej si zatím stojí o poznání lépe, ve srovnání spotřebitelských hodnocení je vyzvedávána jeho prospěšnost pro zdraví a nezávadnost. O negativním vlivu plantáží kokosových palem na životní prostředí se už většinou nehovoří. Přestože jsou dnes pěstovány na ploše 12,5 milionu hektarů. Jak to?

Rozdíl mezi palmou olejnou a kokosovou

Zásadní rozdíl mezi palmou olejnou a kokosovou je v tom, kde jsou komerčně pěstovány. Palmy olejné se pěstují obvykle na místě vyklučených pralesů (což přispívá k jejich děsivé reputaci), kokosové pak na izolovaných tropických ostrovech. A z těch se obvykle zprávy o zničené krajině a zbídačelých orangutanech do světa nedostanou.

Přitom ostrovy často hostí unikátní faunu a flóru, která - ani teoreticky - nemá možnost, kam před zakládáním kokosové plantáže utéct. Devastace zprostředkovaná kokosovou plantáží je tedy totální. Což se odráží i v počtu druhů, které už má na svědomí.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Kritizované plantáže palmy olejné významně přispívají „jen“ k ohrožení druhů, ale k jejich úplnému vyhubení zatím nikoliv.

Srovnání s jinými oleji

Zajímavé srovnání v tomto ohledu nabízí Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN), respektive jejich aktuální studie. Ta porovnává počet ohrožených druhů živočichů připadající na každý milion tun vyprodukovaného oleje.

Sójový olej, v nepoměru k tomu, že sója je dnes pěstována na 122 milionech hektarů, ohrožuje na každý milion vyprodukovaných tun 1,3 živočišných druhů. Palmový olej pak 3,8 druhů, olivový (pěstovaný na 10 milionech hektarů) 4,1 druhů. A nakonec populární palma kokosová: ta má na svědomí 20,2 druhů, na každý vyprodukovaný milion tun oleje. Je tedy pětkrát škodlivější, než palma olejná.

V posledních dvou dekádách přispěl kokosový olej k tomu, že bylo na Červený seznam ohrožených zapsáno 66 druhů. Jak zmiňuje Erik Meijaard, profesor ekologie z univerzity v Kentu, paradoxně k tomu přispěl i odklon spotřebitelů od palmového oleje. Protože hledali alternativu a zvolili kokosový olej. Což vedlo k nastartování poptávky a zakládání dalších plantáží.

„Pokud chtějí lidé bojkotovat palmový olej, protože přispívá k odlesnění pralesů, měli by pravděpodobně také zapudit kávu, čokoládu, a samozřejmě také kokos. Jde o to, že všechny potraviny by měly být pěstovány udržitelně. Jenže to chce celosystémovou změnu.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Počet ohrožených druhů živočichů na milion tun vyprodukovaného oleje

Alternativy a udržitelnost

Ekologicky smýšlející spotřebitel má při nákupu oleje jasno. Vybírá si podle toho, jaké škody páchá pěstování dané olejniny. Kategoricky proto odmítá palmový olej, protože plantáže palmy olejné se zhusta zakládají kácením a vypalováním deštných pralesů, což přispívá k zániku jedinečné tropické fauny a flóry.

Zato kokosový olej se těší rostoucí oblibě, i ekologicky orientovaní spotřebitelé na něj shlížejí smířlivěji. Výhrady mají k jeho dopravě z tropických krajů, při které vzniká značné množství oxidu uhličitého.

Při podrobnějším pohledu se však mohou ekologické dopady produkce olejů jevit v jiném světle. Ekologické dopady produkce oleje si vzal pod drobnohled mezinárodní tým vědců vedený Erikem Meijaardem z Univerzity v Kentu v britském Canterbury.

Většina kokosového oleje pochází z tropických ostrovů s velmi pestrou faunou a flórou. Ve srovnání s ekosystémy na pevnině hostí tropické ostrovy na stejné ploše 9,5krát vyšší počet rostlinných druhů a 8,1krát vyšší počty druhů obratlovců.

V současné době ohrožuje pěstování kokosovníků bezmála sedmdesát druhů živočichů a rostlin. Erik Meijaard a jeho kolegové nechtějí obhajovat praktiky používané pěstiteli palmy olejné. Cílem studie nebylo sestavit „žebříček hříšníků“ mezi olejninami, ale upozornit na fakt, že měření dopadů lidských aktivit na přírodu může být komplikované.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

„Ochránci přírody se ve svých informačních kampaních obvykle soustředí na určitá témata, jako jsou odlesňování při zakládání plantáží palmy olejné nebo kácení amazonského deštného lesa při rozšiřování pastvin pro chov skotu. Mnohé tak zůstává bez povšimnutí,“ připomínají Meijaard a spol.

tags: #ekologie #kokosový #olej #dopad

Oblíbené příspěvky:

• České emisní normy
• Čištění odpadních vod pomocí hladových bakterií
• Podnebí Horní Slavkov
• Analýza emisí SO2 v ČR (2000)
• Kvalita ovzduší Moravskoslezsko: Podrobnosti