Tento dokument se zaměřuje na posouzení systémů kvalifikace, akreditace a certifikace povolání v oblasti energetické účinnosti. Posouzení systémů kvalifikace, akreditace a certifikace povolání v oblasti energetické účinnosti bylo vypracováno na základě požadavku čl. 28 odst. 6 směrnice 2023/1791 o energetické účinnosti. Posouzení je zaměřeno na zhodnocení stávajících systémů, co se týče úrovně služeb a rovného zacházení se všemi osobami v souladu se zásadou nediskriminace. Součástí posouzení je také porovnání počtu dostupných a potřebných odborníků.
Metodické doporučení pro povolování a realizaci staveb pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a instalací využívající obnovitelný zdroj energie (např. fotovoltaika na střeše či na obvodovém plášti stavby) podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. Metodická pomůcka od Ministerstva pro místní rozvoje je vypracována ve formě přehledné tabulky. Zpracováno k právnímu stavu ke dni 3. 4. 2025 a dále v souvislosti s přijetím zákona č. 87/2025 Sb.
Stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů nebo instalace využívající obnovitelný zdroj energie (např. fotovoltaika na střeše či na obvodovém plášti stavby) se povolují v závislosti na kategorii stavby, ve které jsou zařazeny. U všech staveb, včetně staveb nevyžadujících povolení příslušného stavebního úřadu, je nutné dodržet všechny požadavky na výstavbu podle stavebního zákona a vyhlášky o požadavcích na výstavbu a dále povinností stanovené jinými právními předpisy, např. vyhláškou č. 114/2023 Sb.
Následující tabulka shrnuje kategorie staveb OZE a požadavky na povolení stavebního úřadu, způsob provedení, požadavky na vedoucího/stavební dozor a zpracovatele dokumentace:
| Kategorie staveb OZE | Povolení stavebního úřadu | Způsob provedení | Stavbyvedoucí/ Stavební dozor | Zpracovatel dokumentace |
|---|---|---|---|---|
| Drobné stavby | Nevyžadují | Svépomocí/ stavební podnikatel Od 1. 8. 2025 pouze stavební podnikatel | Stavbyvedoucí/ stavební dozor Od 1. 8. | Od 1. 8. |
| Jednoduché stavby | Povolení krajského stavebního úřadu | Svépomocí/ stavební podnikatel Od 1. 8. 2025 pouze stavební podnikatel | Stavbyvedoucí/ stavební dozor Od 1. 8. | Od 1. 8. |
Stavební úpravy pro instalaci využívající obnovitelný zdroj energie s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby, nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, jsou splněny podmínky zejména požární bezpečnosti podle právního předpisu upravujícího požadavky na bezpečnou instalaci výroben elektřiny (vyhláška č. 114/2023 Sb. Od 1. 8.
Čtěte také: Obnovitelné zdroje a certifikáty
Stavební úpravy - změna dokončené stavby pro instalaci využívající obnovitelný zdroj energie, které nejsou drobnou stavbou, tzn. všechny stavební úpravy s instalovaným výkonem více než 50 kW (od 1. 8.
Pro určení příslušnosti stavebního úřadu je klíčové posouzení, zda výrobna z OZE je samostatnou stavbou, nebo se jedná pouze o instalaci na stávající stavbu, přičemž v takovém případě se jedná o stavební úpravu stávající stavby. V případě samostatných staveb (výroben), pokud nejde o vyhrazenou stavbu, je povoluje krajský stavební úřad podle § 34 písm. a) bod 3 SZ. Pokud jde o vyhrazenou stavbu, pak povolení vydává Dopravní a energetický stavební úřad podle písm. o) bod 1 přílohy č. Stavební úpravy standardně povoluje obecní stavební úřad podle § 34a odst. 1 písm. a) SZ.
O stavební úpravu se jedná, pokud jde o instalaci na střechu stavby, na obvodový plášť stavby nebo na pozemek stavby, instalace je se stavbou funkčně spojena (propojena elektroinstalací a instalace primárně slouží stavbě k zásobování elektrickou energií). Klíčové je, aby instalace byla se stavbou funkčně propojena a skutečně sloužila k zásobování elektrické energie pro stavbu. To samozřejmě nevylučuje, že přebytky budou přeprodávány do sítě.
Pokud jde o instalaci na pozemek stavby prostřednictvím stavební úpravy, pak je nutné si uvědomit, že stavební úprava je podle § 6 odst. 1 písm. c) SZ změnou dokončené stavby. Z uvedeného vyplývá, že aby bylo možné instalaci OZE podřadit pod stavební úpravu, musí docházet k určitému zásahu do stávající stavby. Instalace na pozemek stavby je tedy možná pouze v případě tzv. přesahů, kdy například z důvodu ekonomické rentability je naplánováno instalovat FV panely o instalovaném výkonu 25 kW, ale na střechu stavby se vejde pouze 20 kW, proto zbývajících 5 kW se instaluje na pozemek stavby. V takovém případě se jedná o stavební úpravu, jelikož dochází ke změně stávající stavby, pouze instalace částečně přesáhne na pozemek stavby.
V obecném významu je certifikát elektronickým dokumentem, obchodovatelným cenným papírem, který deklaruje vyrobené množství dané komodity na konkrétním místě, na certifikovaném zařízení a za stanovených podmínek. Typickým příkladem použití v elektroenergetice je certifikát deklarující vyrobenou 1 MWh elektrické energie z obnovitelných zdrojů (fotovoltaika, vítr apod.).
Čtěte také: Certifikace environmentálního managementu
Na hypotetickém volném trhu může být dobrovolným zájmem spotřebitele podpora obnovitelných zdrojů a deklarace jeho ekologického přístupu. V takovém případě nakoupí certifikáty v libovolné výši, třeba tak, aby jimi pokryl 100 % své spotřeby. Ve skutečnosti nejde o pouhou teoretickou úvahu a společnosti jako Microsoft využívají tohoto dobrovolného přístupu již řadu let.
Povinná procenta obnovitelných zdrojů ve spotřebě, tzv. povinné kvóty, představují jeden z možných přístupů zavádění regulace (ale také podpory obnovitelných zdrojů) státy. V takovém případě stát definuje, že např. 30 % spotřeby musí být pokryto obnovitelnými zdroji a dodavatelé jsou nuceni toto deklarovat nakoupenými certifikáty. Splnění kvót je pak buď jednou ročně vyhodnocováno nezávislým auditorem, nebo jsou uplatněny (používají se pojmy cancelled nebo retired) v IT systému národní vydávací autority. Povinné kvóty jsou aplikovány v rámci některých národních systémů, např. u norsko-švédských elcertifikátů nebo v USA ve státě Kalifornie. Není překvapením, že ceny certifikátů v takovém systému jsou vyšší než v přístupu dobrovolném.
Jenom pro kompletnost, třetí varianta, totiž povinné příspěvky na obnovitelné zdroje započítané v tarifech (aplikované v České republice), se zcela míjejí s přístupem, který přináší využívání certifikátů. Od nákupu certifikátů jsou potenciální kupující spíše odrazováni tím, kolik už zaplatili na povinných příspěvcích.
Jak již bylo naznačeno v předchozím odstavci, certifikáty o původu komodit nejsou pouze evropským specifikem. Jeho cílem je naplňovat nařízení Renewable Energy Directive 2009/28/EC (resp. její aktualizaci 2018/2001 označovanou jako RED-II). AIB funguje na dobrovolné účasti svých členů, a není tedy zřízena orgány Evropské unie. Kromě standardu a komunikační platformy pro své členy poskytuje AIB také centrální IT řešení - AIB Hub, umožňující mezinárodní převody certifikátů mezi členskými zeměmi.
Cílem standardů a organizací, které je spravují, je zejména definovat pravidla a samozřejmě i šířit povědomí o jejich použití. Pravidla nastavená těmito standardy mají za cíl pokrýt všechny části životního cyklu správy certifikátů.
Čtěte také: Větrné elektrárny: certifikace a emise
Na začátku například musí být stanoveno, které zdroje jsou oprávněné k získání certifikátů na energii, již vyrobí, kdo provádí inspekce a certifikace takových zařízení, jaké podmínky musí být splněny, jak často se kontroly zařízení provádí apod. Zde je nutno zdůraznit, že tato procesní část je velmi důležitá, protože využívání certifikátů je vždy založeno na důvěře - koncový držitel certifikátu musí mít jistotu, že certifikát byl opravdu vystaven pro daný typ zdroje a že elektřina z něj opravdu byla vyrobena.
V rámci AIB bylo připojeno 24 členských organizací z 21 zemí v Evropě.
Certifikáty vydává tzv. vydávací orgán (issuing body), organizace nominovaná v dané zemi k vydávání certifikátů pro danou komoditu. Takovou organizací může být provozovatel přenosové soustavy (např. Statnett v Norsku), energetický úřad (např. Energimyndigheten ve Švédsku) nebo jiná (např. Certifikáty jsou vydávány v pravidelných intervalech pro energii měřenou na certifikovaných zdrojích. Opět podle legislativy v jednotlivých zemích mohou registraci a certifikaci zařízení nebo měření poskytovat různé organizace.
Vydané certifikáty jsou připsány na účtech jednotlivých vlastníků elektráren. Issuing body poskytuje držitelům účtů IT systém nazývaný registr, který představuje „internetové bankovnictví“ pro správu certifikátů. Držitelé účtů jsou nejenom vlastníci elektráren, ale také dodavatelé nebo obchodníci. Ti pak prostřednictvím registru převádějí certifikáty mezi svými účty, na jiné účty v rámci země nebo mezinárodně. Jak už bylo řečeno, všechny mezinárodní transakce EECS GO certifikátů v Evropě jdou skrze AIB Hub.
Životní cyklus certifikátu končí tak, že ho jeho vlastník v rámci registru uplatní („zcanceluje“) pro sebe nebo jiného příjemce, což znamená, že prohlásí, že daná energie byla v daném období spotřebována. V jednom registru je možné spravovat certifikáty z více certifikačních schémat, například EECS GO pro elektřinu, certifikáty z národního systému, certifikáty na plyn apod.
Až doposud jsme v tomto článku pracovali s příkladem certifikátů deklarujících výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů. To ale není jediné použití a jediná komodita využívající certifikáty.
Vykazování pro účely čerpání provozní podpory se řídí vyhláškou č. Údaje z výkazů o výrobě elektřiny se zadávají v CS OTE v souladu s ustanovením § 49 vyhlášky č. 408/2015 Sb. měsíčně vždy do desátého kalendářního dne následujícího kalendářního měsíce nebo do šestého pracovního dne následujícího kalendářního měsíce podle toho, který den nastane později.
Poznámka: Výkazy je nutné zadávat postupně a za všechny měsíce samostatně, i kdyby v daném měsíci byla výroba nulová.
Tip: Jelikož má distributor 5 pracovních dní na zaslání konečných hodnot do řádku GCR_6 a GCR_7, je ideální doba na vyplnění měsíčního výkazu mezi 5. pracovním a 10. kalendářním dnem (ačkoliv data mohou být distributorem zaslána i dříve).
Přímo připojený zdroj poznáme následujícím způsobem. Pod záložkou „POZE“ v sekci Elektřina => „Nárok pro podporu/registrace zdroje - elektřina“ zobrazíme údaje pro nárok na podporu u daného zdroje, a pokud je v oddíle „Výrobní zdroj“ položka „Výkaz za OPM“ „ANO“, zdroj je přímo připojený. Po výběru jednoho z vnořených (nepřímo připojených) zdrojů a stisknutí tlačítka „Další“ se dostaneme na formulář pro vnořený zdroj. Na tomto formuláři bude vždy předvyplněná nulová hodnota v polích pro dodávku/odběr do/z distribuční soustavy. Vnořený zdroj není připojen přímo do distribuční soustavy, proto se za něj nevykazuje žádná dodávka ani odběr. Tyto hodnoty se souhrnně vyplní až pro přímo připojený zdroj.
Ve výkazu za vnořený zdroj vyplňujeme pouze pole pro svorkovou výrobu elektřiny, technologickou vlastní spotřebu elektřiny a pole pro množství elektřiny, na které je nárokována podpora. Hodnota v poli pro množství elektřiny, na které je nárokována podpora by měla odpovídat poměrnému množství celkové dodávky elektřiny (všech zdrojů) do distribuční soustavy, v jakém daný zdroj přispěl svou svorkovou výrobou. Takto vyplněný výkaz odešleme. Obdobně vyplníme výkazy pro ostatní vnořené, nepřímo připojené, zdroje. Nakonec vybereme zdroj, který je připojen přímo. Formulář pro takový zdroj již obsahuje předvyplněná pole pro množství elektřiny dodané/odebrané do/z distribuční soustavy.
V případě vyplňování měsíčního výkazu u zdroje s podporou formou zeleného bonusu hodinového je potřeba vyplnit také sloupec GCR_27 s hodinovými údaji o výrobě elektřiny za daný měsíc. Připravené hodnoty za všechny hodiny v měsíci je možné přímo zkopírovat do sloupce GCR_27 (Ctrl+C a Ctrl+V) nebo nahrát do výkazu soubor s hodnotami. Hodnoty musí být v kWh ve formátu „1000,11“, tedy maximálně na 2 desetinná místa a bez oddělení tisíců mezerou. Hodinové hodnoty je možné nahrát například ze souboru ve formátu *.txt, *.csv, *.xls.
Vyrobená energie se zadává ponížená o případnou technologickou vlastní spotřebu v kilowatthodinách (kWh) a hodnoty výroby za jednotlivé hodiny se v souboru uvádějí na samostatných řádcích. Součet hodinových hodnot nahraných do řádku GCR_27 musí odpovídat celkovému množství elektřiny, na které je nárokována podpora v řádcích RES_*.
Údaje o hodinové výrobě daného zdroje by měl výrobce získat ideálně přímo z vlastního měřicího zařízení u tohoto zdroje. Pokud výrobce údaje nemá, lze v některých případech využít data dostupná na portálu OTE v sekci POZE → Měřená průběhová data. Zde výrobce vybere období, za které chce zobrazit měřená průběhová data (hodinové hodnoty), a klikne na tlačítko „Hledat“. Zobrazené hodnoty je možné vyexportovat do samostatného souboru. Pro export souboru lze využít příslušnou ikonu vpravo nad tabulkou hodnot.
tags: #certifikace #elektráren #obnovitelné #zdroje