Práva a povinnosti zastupitele v České republice

08.03.2026

Už několik měsíců fungují zastupitelstva krajů. Členové těchto zastupitelstev tak již mají za sebou první zkušenosti a nejen to. Objevují se též první otazníky kolem jejich povinností a současně práv.

Ústavní základ postavení členů zastupitelstev obcí

Postavení členů zastupitelstev obcí má ústavní základ. Ústava České republiky stanoví, že členové zastupitelstva jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.

Mandát zastupitele

Výkon funkce člena zastupitelstva obce je spojen s mandátem. Mandát představuje oprávnění, pověření či zmocnění dané osoby vykonávat funkci člena zastupitelstva obce, kterou mu svěřili voliči, s níž jsou spojena zákonem předepsaná práva a povinnosti.

Mandát zastupitelů obcí je časově omezený. Zastupitelský mandát vzniká zvolením ve volbách a opravňuje zastupitele vykonávat zákonem stanovená práva a povinnosti, tedy zejména účastnit se rozhodování příslušných orgánů, podávat návrhy, podněty a dotazy, hlasovat o předložených návrzích a zastupovat voliče v souladu se složeným slibem.

Právní řád upravuje klíčové atributy mandátu zastupitele, tedy jeho vznik, trvání, zánik a vlastní výkon mandátu, tedy práva a povinnosti zastupitele. Právní úprava je obsažena zejména v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí a v zákoně o obcích.

Čtěte také: Důsledky absence pavouků

Funkce člena zastupitelstva obce je veřejnou funkcí. Zastupitel není vůči obci v pracovněprávním vztahu a vznikem mandátu mezi obcí a zastupitelem nevzniká pracovní poměr. Výkon funkce zastupitele totiž není výkonem závislé práce podle pracovněprávních předpisů.

Pojem veřejná funkce sice není zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), vymezena, avšak § 201 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), vymezuje kritéria, na základě kterých je veřejná funkce definována - výkonem veřejné funkce se pro účely ZP rozumí plnění povinností vyplývajících z funkce, která je vymezena funkčním nebo časovým obdobím a obsazovaná na základě přímé nebo nepřímé volby nebo jmenováním podle zvláštních právních předpisů. V odst. 2 je pak výslovně uvedena funkce člena zastupitelstva územního samosprávného celku.

Zákon č. člena zastupitelstva vzniká zvolením (stejná formulace je uvedena i v § 69 odst. 1 zákona o obcích). Zvolení je spojeno s ukončením hlasování ve volbách do zastupitelstva obce. K ukončení hlasování dochází uzavřením volebních místností.

Zvolení zastupitelé obdrží od registračního úřadu tzv. osvědčení o zvolení, toto osvědčení musí být vydáno nejpozději do prvního (ustavujícího) zasedání zastupitelstva obce.

Zánik mandátu

Zákon o volbách obsahuje důvody pro zánik mandátu zastupitele. může zaniknout jen ze zákonxem stanovených důvodů. Právní úprava rozlišuje dvě kategorie zániku mandátu - 1. ze zákona (automaticky, bez dalšího), 2. výčet důvodů pro automatický zánik mandátu zastupitele.

Čtěte také: Ohrožené druhy: Vysvětlení

K zániku mandátu zastupitele podle § 55 odst. Prvním důvodem je odmítnutí slibu člena zastupitelstva obce nebo složení slibu s výhradou. Ustanovení § 69 odst. o nejdůležitějších záležitostech samosprávy obce.

Prvním formálním úkonem nových zastupitelů ve funkci bude složení slibu v tomto znění: „Slibuji věrnost České republice.

Práva zastupitele

Každý člen zastupitelstva obce disponuje ze zákona celou škálu práv. Každý člen zastupitelstva má právo volit a být volen do každého voleného orgánu obce. Konkrétně se jedná o funkci starosty, místostarosty, člena rady (pokud se rada v obci volí), předsedy nebo člena výboru.

Dále sem patří práva spojená s vystupováním člena v zastupitelstvu a dalších volených orgánech.

Předkládat zastupitelstvu a dalším orgánům kraje, jejichž je členem, návrhy na projednání. Každý člen zastupitelstva může předložit zastupitelstvu svůj návrh, a toto se jím musí zabývat a nějak rozhodnout.
Vznášet dotazy, připomínky a podněty. Jedná se o důležité ustanovení a je nutné si uvědomit, vůči komu tak zastupitel může činit. Tento okruh je poměrně rozsáhlý.
- Na radu a její jednotlivé členy (nejen tedy na radu jako celek, ale i na její členy, kteří mají tytéž povinnosti jako rada - tj.
- Odpověď musí být dána "bezodkladně", tj.
- Důvody odmítnutí musí být vždy přesně specifikovány, aby bylo možné posoudit, zdali je odmítnutí odpovědi oprávněné.
Požadovat od zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu informace ve věcech, které souvisejí s výkonem funkce člena zastupitelstva, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění. Zde je situace obdobná.

Práva popsaná v bodě 2. a 3. bývají nazývána jako práva mimo zastupitelstvo. V souvislosti s 2. bodem se pak hovoří o právu člena zastupitelstva na intervenci, u bodu 3.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

Zastupitel má především právo podílet se na rozhodování zastupitelstva obce prostřednictvím výkonu svého hlasovacího práva na veřejných zasedáních zastupitelstva.

Zastupitel má právo seznámit se před hlasováním s existujícími podklady k projednávané věci. Toto právo nestanoví zákon výslovně, nicméně vyplývá ze skutečnosti, že zastupitel nese za své hlasování odpovědnost.

V každém případě musí být zastupiteli umožněno se s podklady seznámit nejpozději před hlasováním o konkrétním navrženém bodu a pokud to není možné a bez podkladů nelze rozhodnout s potřebným uvážením, zastupitel by měl využít svého práva zdržet se hlasování.

Zastupitel může dále klást dotazy ostatním zastupitelům, příp. Samotný výkon hlasování je právem zastupitele projevit souhlas či nesouhlas s navrženým usnesením.

Zastupitel má také právo se hlasování zdržet. Konečně s právem hlasovat souvisí i právo na zaznamenání výsledku hlasování v zápisu ze zasedání.

Stejně tak by měla být v zápisu shrnuta vyslovená stanoviska zastupitelů k jednotlivým usnesením. Zápis musí být pořízen do 10 dnů po skončení zasedání, i když pro zmeškání této lhůty nestanoví zákon žádnou sankci.

Zastupitel může dále při výkonu své funkce požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu a od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce. Informace musí být poskytnuta do 30 dnů.

Vzhledem k tomu, že zastupitel vykonává svou funkci především prostřednictvím hlasování na zasedáních zastupitelstva, musí mít právo na informace, které souvisejí s rozhodnutími přijímanými zastupitelstvem.

Člen zastupitelstva má dále právo na veškeré informace související se samostatnou působností obce, z důvodu, že zastupitelstvo je vrcholným samosprávným orgánem obce.

Pokud zastupitel žádá o informace s odkazem na zákon o svobodném přístupu k informacím, neuplatní se 30-ti denní lhůta k poskytnutí informací podle § 82 písm. c) zákona o obcích, ale uplatní se kratší 15-ti denní lhůta vyplývající z § 14 odst. 5 písm. d) zákona o svobodném přístupu k informacím.

Jelikož se neuplatní hmotněprávní pravidla zákona o svobodném přístupu k informacím, po zastupiteli není možno požadovat úhradu nákladů na poskytnutí informací, ledaže by byly tyto náklady pro obec nepřiměřeně zatěžující a současně by zastupitel nevyužil jiné obcí nabízené možnosti bezplatného přístupu k požadovaným informacím (např.

Zbylá dvě práva zastupitele, tedy právo předkládat návrhy [§ 82 písm. a) zákona o obcích] a právo vznášet dotazy, připomínky a podněty [§ 82 písm.

Právo předkládat návrhy neznamená, že se návrhem musí příslušný orgán (zastupitelstvo, rada, výbory, či komise) věcně zabývat. Příslušný orgán se může rozhodnout návrh neprojednat, resp. nezařadit ho na program zasedání.

Projednání návrhu lze dosáhnout na základě kvalifikovaného návrhu dle § 16 odst. 2 písm. Právu vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy (resp.

Povinnosti zastupitele

Výkon funkce člena zastupitelstva obce je spojen s povinnostmi. Vztahují se ne něj však i některé zákonné povinnosti.

Zastupitel může svou funkci vykonávat jedině osobně (tzn. ne v zastoupení) a musí při výkonu své funkce jednat nezávisle, tj.

Základní povinností zastupitele je povinnost vykonávat funkci s nezbytnou loajalitou a potřebnými znalostmi a pečlivostí, tj. s péčí řádného hospodáře podle § 159 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

Dále zastupiteli zákon výslovně stanoví povinnost nakládat s obecním majetkem účelně a hospodárně a povinnost oznámit předem možný střet zájmů.

Mezi povinnosti zastupitele patří:

Zúčastňovat se zasedání zastupitelstva, popřípadě zasedání jiných orgánů obce, je-li jejich členem.
Plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží.
Hájit zájmy občanů obce.
Jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.
Dodržovat zákony v rozhodovací činnosti obce.
Před zahájením jednání orgánů obce sdělit, zda při rozhodování o určité záležitosti nenastává u něj v této věci střet zájmů (§ 83 odst.

Je povinností starosty obce, aby veřejné zasedání zastupitelstva svolal tak aby se konalo minimálně jednou za 3 měsíce a dále nejpozději 21 dnů ode dne, kdy o to požádá alespoň jedna třetina zastupitelů.

Zastupiteli musí být umožněna účast na zasedáních zastupitelstva, čemuž odpovídá povinnost obecního úřadu informovat o místě, čase a navrženém programu připravovaného zasedání obecně alespoň 7 dní před zasedáním vyvěšením informace na úřední desce.

Zastupitelům nemusí být rozesílány individuální pozvánky. Obec by měla, ale ze zákona nemusí, zveřejňovat informace o připravovaném zasedání i dalšími na místě obvyklými způsoby, např. místním rozhlasem, na webových stránkách, nebo např.

Střet zájmů

V zákoně o obcích je dále upraven problém střetu zájmů. Může k němu dojít v případě projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obce, z níž daný zastupitel, osoba jemu blízká či jím zastupovaná bude dle nasvědčujících skutečností nějakým způsobem profitovat.

Zastupitel je povinen možnou podjatost sdělit, o existenci důvodů pro vyloučení rozhoduje daný orgán obce. To ale neznamená, že by zastupitelstvo mohlo rozhodnout o tom, že se takový člen z určitého hlasování vylučuje. Taková věc by se dala snadno zneužít.

Zastupitelstvo rozhodne pouze o tom, zda podle názoru většiny u příslušného člena zastupitelstva takový střet zájmů nastal nebo ne.

Odstavec 2 komentovaného ustanovení ukládá zastupiteli povinnost sdělit existenci střetu zájmů ohledně bodu projednávaného orgánem obce (tj. zastupitelstvem, radou nebo zvláštním orgánem obce).

Střet zájmů zastupitele lze definovat jako situaci, kdy se zájem zastupitele na obecném prospěchu obce a jejích občanů, vyplývající z výkonu funkce, dostává do potenciální kolize s osobním zájmem zastupitele jako fyzické osoby. pro jeho osobu blízkou, přičemž lze vycházet z definice § 22 odst.

Komentované ustanovení nezakazuje samotnou existenci střetu zájmů (v některých případech se jí zastupitel nemůže vlastním konáním vyhnout), ukládá však zastupiteli povinnost tuto skutečnost oznámit.

Povinnost ohlásit střet zájmů nelze vztahovat striktně jen na orgány, jejichž je zastupitel členem, ale i na další orgány (či „orgány orgánů“) obce, jejichž zasedání se zúčastní - např. pokud je zastupitel přizván na jednání rady obce, z vlastní inciativy se zúčastní zasedání výboru apod.

Obdobnou obecněji formulovanou obdobnou povinnost stanoví § 8 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, pro tzv. kategorii tzv. veřejných funkcionářů. ukládá mnohé povinnosti, např. výkonu funkce, oznámení o příjmech, darech a závazcích apod.

Zatímco zákon o obcích nestanoví za neoznámení střetu zájmu žádnou sankci, neoznámení střetu zájmů veřejným funkcionářem je přestupkem podle § 23 odst. 1 písm.

Komentované ustanovení ukládá zastupiteli střet zájmů oznámit před zahájením jednání orgánu obce, který má danou záležitost projednávat. Tuto textaci nelze považovat za optimální, neboť před zahájením jednání (kdy ještě nebyl schválen program) nemůže zastupitel s jistotou vědět, které záležitosti se na něm budou projednávat.

S ohledem na smysl oznámení o střetu zájmů, kterým je transparentnost rozhodování orgánů obce a možnost jeho veřejné kontroly, lze považovat za dostačující, pokud zastupitel střet zájmů ohlásí optimálně na začátku projednávání předmětného bodu, případně v rámci rozpravy k němu neprodleně poté, co na základě jejího průběhu svůj střet zájmů identifikuje. Tomu odpovídá i úprava § 8 odst.

Na základě systematického výkladu lze na všechny zastupitele aplikovat též výjimku stanovenou § 8 odst. 1 in fine zákona o střetu zájmů, podle nějž se povinnost oznámení nevztahuje pro případy, kdy je střet zájmů obecně zřejmý ve vztahu k neomezenému okruhu adresátů.

Střet zájmů tak např. nebudou muset oznamovat všichni neuvolnění zastupitelé při schvalování odměn neuvolněných zastupitelů (každému je obecně zřejmé, že neuvolnění zastupitelé mají vztah k vlastním odměnám).