Česká národní banka (ČNB) při hodnocení finanční stability a systémových rizik bankovního sektoru detailně posuzuje i ziskovost bank. Součástí hodnocení ziskovosti bank je i analýza klíčových faktorů, které ji ovlivňují, a kanálů transmise jejich působení. Cílem tohoto blogu je hlavní faktory ovlivňující ziskovost prozkoumat, přičemž největší prostor bude věnován vztahu k měnověpolitickému cyklu. Ziskovost bankovního sektoru v ČR je značně stabilní v čase a text si klade za cíl analyzovat hlavní příčiny této stability.
Vývoj zisku bankovního sektoru
Letmý pohled do zpráv ČNB o finanční stabilitě za poslední dekádu nabízí poměrně jednoznačnou informaci - absolutní zisk postupně roste a ziskovost měřena podílem zisku k aktivům zůstává relativně stabilní. A to i v podmínkách změn měnověpolitických sazeb a řady vnějších zásadních nepříznivých šoků (2020: pandemie Covidu, 2022: válka na Ukrajině doprovázená šokem do cen energií). Pro širší kontext je vhodné doplnit, že stabilní ziskovost není jen doménou bankovního systému ČR, ale většiny zemí EU.
Úrokový zisk a jeho determinanty
Úrokový zisk je zjednodušeně řečeno rozdíl úrokových výnosů a nákladů. Ty jsou v absolutní výši určeny (1) úrokovými sazbami z jednotlivých položek bilance, (2) objemem těchto položek, a tedy i strukturou bankovní bilance. Tyto faktory jsou přitom vzájemně provázané a mohou se částečně kompenzovat. Změna měnověpolitických sazeb (řekněme např. růst) vede ke změně úrokových sazeb z nových úvěrů a vkladů.
Úrokový zisk se přitom může měnit nejen vlivem úpravy měnověpolitických sazeb. Vnímaná makroekonomická situace jej může ovlivnit především skrze poptávku po úvěrech a rizikovou marži. Ze strukturálních faktorů je relevantním faktorem např. finanční gramotnost a rizikový apetit domácností, které ovlivňují např. aktivitu domácností v rozhodování o struktuře a sektorovém umístění jejich vkladů.
Vývoj domácího bankovního sektoru ukazuje, že dlouhodobě relativně stabilní struktura agregátní bilance bankovního sektoru nahrává stabilitě úrokového zisku, resp. dává prostor bankám řídit efektivně čistou úrokovou marži. V agregátní bankovní bilanci členěné z hlediska vazby na úrokové prostředí jsou zásadní „pomalá“ (tj. na úrovni stavu relativně málo úrokově elastická) portfolia - na straně aktiv úvěry domácnostem (zejm. na bydlení) a částečně i některé investiční úvěry podnikům, na straně pasiv tzv. vkladová sedlina.
Čtěte také: Česká příroda očima Jakuba Vágnera
Změna úrokového prostředí se projevuje v průměrných úrokových sazbách z těchto portfolií pouze pozvolna a citlivost stavu objemu těchto úvěrů a vkladů na úrokové podmínky není velká (nízká cenová, resp. úroková elasticita). Různé šoky - úrokové či jiné - banky zohlední ve změnách úročení na obou stranách bilance. Dále jsou v bilanci bank zásadní položkou pohledávky bank za ČNB, která jsou objemově neelastické, a přitom jsou bezprostředně ovlivňovány vývojem úrovně měnověpolitických sazeb.
Proti těmto položkám částečně stojí „rychlé“ závazky - část vkladů domácností a podniků citlivá na změny úrokové sazby (např. část vkladů migrující mezi běžnými účty a termínovými kontrakty různých splatností) a část vkladů finančních institucí včetně zahraničních matek domácích bank. U těchto položek aktiv a závazků lze očekávat relativně silnou provázanost, tj. úzké sladění vývoje úrokových sazeb na vkladech s měnověpolitickým vývojem, opět s určitou marží či zpožděním.
Z hlediska stability zisku je pro domácí bankovní sektor v souhrnu zásadní, že položky citlivé na úrokové podmínky se zhruba kompenzují, přitom však pohledávky za ČNB a další „rychlé“ zdroje úrokového výnosu obvykle mírně převyšují „rychlé“ závazky. To je pro banky z hlediska řízení ziskovosti velmi výhodné. V případě růstu úrokových sazeb rostou úrokové výnosy z aktiv rychleji než úrokové náklady, růst sazeb tak přímo vede k dočasnému zvýšení ziskovosti.
Vývoj bilance bankovního sektoru
Struktura bilance bankovního sektoru byla během let 2017-2024 relativně stabilní. Po dobu dvou sledovaných měnověpolitických cyklů tak bilanční struktura představovala důležitý předpoklad pro setrvale robustní ziskovost bank. Před zahájením zvyšování měnověpolitických sazeb v roce 2017 došlo k nárůstu pohledávek bank vůči ČNB v souvislosti s kurzovým závazkem a jeho ukončením na úroveň až 34,4 % aktiv.
Na straně závazků byl tento vývoj doprovázen určitým nárůstem závazků (i v podobě cenných papírů) vůči mateřským bankám a dalším nerezidentským finančním institucím, které vystupovaly jako protistrany ČNB při devizových intervencích do roku 2017 a u domácích bank si ukládaly obdržené koruny. Čisté nové úvěry domácnostem a podnikům v obdobích růstu sazeb (2017-2019, 2021-2022) přirozeně klesaly a v obdobích poklesu naopak rostly.
Čtěte také: Greenpeace a biomasa
Během růstu měnověpolitických sazeb v letech 2017-2020 vzrostl význam úrokových výnosů z pohledávek za ČNB. Díky výraznému poklesu měnověpolitických sazeb v roce 2020 došlo k citelnému snížení úrokového výnosu z pohledávek za ČNB. Od konce roku 2021 se opětovně začal zvyšovat význam úrokového výnosu z pohledávek za ČNB. U podstatné části úvěrových portfolií se totiž projevoval odložený průsak sazeb vyšších než na počátku cyklu (před rokem 2021) skrze fixační strukturu.
Úrokový výnos v obou obdobích růstu měnověpolitických sazeb vzrostl rychleji než náklad, jelikož výnos z pohledávek za ČNB - který byl hlavním zdrojem bezprostředního nárůstu úrokového výnosu - se pouze částečně odrazil v růstu úrokových nákladů na vklady a další závazky. V období poklesu sazeb v roce 2020 byla ziskovost relativně značně zasažena náhlou ztrátou výnosu z pohledávek za ČNB.
Mezinárodní srovnání
Pro širší kontext je vhodné srovnat vývoj úrokového zisku v ČR a v zahraničí. Zaměříme se zde na tzv. čistou úrokovou marži v EU a v ČR. Během těchto let se čistá úroková marže bankovního sektoru EU pohybovala stabilně kolem 1,5 %, zatímco v bankovním sektoru ČR díky růstu měnověpolitických sazeb přerušila dlouhodobý pokles. S ohledem na strukturu agregátní bilance domácího bankovního sektoru úroková marže přechodně relativně silně vzrostla. V EU byl růst marže pozdější a pomalejší.
Další faktory ovlivňující ziskovost
Jedním z nejcitlivějších faktorů, které se rychle promítají do hospodářského výsledku bank, jsou úvěrové ztráty. Zátěž z hlediska úvěrových ztrát však může vyvolat i měnověpolitický vývoj, když v prostředí rostoucích měnověpolitických sazeb dochází k nárůstu nákladů na obsluhu dluhu - v extrémním případě může dojít až k neschopnosti dlužníků splácet své závazky. Zkušenost z posledního cyklu nárůstu úrokových sazeb však ukázala, že intenzita tohoto rizika je v současných domácích podmínkách poměrně nízká, a to vzhledem ke strukturálně relativně nízké zadluženosti domácností i firem.
Inflace se projevuje v provozních nákladech bank, přičemž významnou položku tvoří mzdové náklady. Banky však na tyto nákladové tlaky obvykle reagují i na straně výnosů úpravou některých cen svých služeb - konkrétně např. zvyšováním poplatků a provizí, čímž mohou část zvýšených nákladů kompenzovat. V inflačních obdobích navíc může růst poptávka po investičních službách, což rovněž pomáhá nárůst provozních nákladů částečně kompenzovat.
Čtěte také: Příroda v designu interiéru
Možná ohrožení ziskovosti
Ačkoliv domácí bankovní sektor prošel mnoha změnami v důsledku měnověpolitických cyklů v posledních letech, úrokový i celkový zisk zůstávaly převážně stabilní. Úrokový zisk by mohl být v dalších letech významněji ohrožen za splnění dvou podmínek. Zaprvé by muselo dojít ke změně bilanční struktury, kdy by úrokově méně citlivá („pomalejší“) aktiva byla ve větší míře financována úrokově „rychlejšími“ závazky.
Kromě těchto scénářů tak budou budoucí změny v ziskovosti vyvolány převážně vlivy jinými než měnověpolitickými. Ziskovost může být zásadně zasažena zejména realizací úvěrových ztrát svým rozsahem přesahující očekávané ztráty.
tags: #česká #banka #v #ohrožení #rizika
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]