Státní výdaje na obnovitelné zdroje: Dotace v České republice

Schválený státní rozpočet na letošní rok neodpovídá v některých oblastech realitě. Například výdaje na dotace na obnovitelné zdroje energie jsou podhodnocené, a naopak odhadované příjmy z prodeje emisních povolenek jsou nadhodnocené.

Státní rozpočet a dotace na obnovitelné zdroje

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala ve stanovisku ke zprávě vlády o plnění státního rozpočtu za první pololetí uvedl, že navzdory určité konsolidaci veřejných financí stále roste státní dluh i výdaje na jeho obsluhu. Rozpočet v pololetí skončil schodkem 152,4 miliardy korun. Meziročně se schodek snížil o 26,2 miliardy korun, a to hlavně vlivem růstu daňových příjmů a pojistného na sociální zabezpečení. Na celý rok je schválený schodek 241 miliard. Výdaje rozpočtu naproti tomu vzrostly pouze o 2,5 procenta.

Ke konci pololetí vzrostl státní dluh na 3,504 bilionu korun. Výdaje na jeho obsluhu si vyžádaly 47,8 miliardy korun, což je meziročně téměř o pět miliard víc. K příjmům z prodeje emisních povolenek Kala podotýká, že pro letošní rok počítá rozpočet s příjmy 30 miliard, ale skutečnost za první pololetí byla jen 6,5 miliardy. Kala také poukazuje na to že růst ekonomiky netáhnou investice nebo vývoz, ale spotřeba domácností. „Při jejich pověstné opatrnosti lze do budoucna takový charakter růstu hodnotit jako nepříliš spolehlivý," varuje prezident Nejvyššího kontrolního úřadu.

Vláda dnes projedná navýšení výdajů na podporované zdroje energie (POZE) o přibližně 20 miliard na celkem 28,57 miliardy korun. Stát by k tomu měl použít zejména peníze z rozpočtových rezerv a nespotřebovaných výdajů. Dotace na POZE stát vyplácí od roku 2006, do roku 2023 na nich vyplatil v souhrnu přes 538 miliard Kč.

Vláda loni na podzim rozhodla, že v letošním roce vyčlení ze státního rozpočtu 8,5 miliardy korun, což by bylo stejná částka jako loni. Ministerstvo průmyslu a obchodu přitom původně pro rok 2025 podle stávajících pravidel počítalo s částkou 31,2 miliardy korun. Nyní se ovšem ukazuje, že původně vynaložená částka letos na POZE stačit nebude. Návrh MPO podpoří i ministerstvo financí. Podle Stanjury to ale neohrozí dodržení plánovaného schodku státního rozpočtu pro letošní rok.

Čtěte také: Environmentální studia - témata ke státnicím

Sněmovna letos schválila novelu energetického zákona, která mimo jiné zavádí nové požadavky na provozovatele tuzemských solárních zdrojů. Solární elektrárny o výkonu nad 30 kilowattů uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 budou nově podléhat individuálním kontrolám výnosnosti. Novelu naopak kritizovali zástupci solárního oboru, podle nichž ohrozí další rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku a sníží důvěru investorů.

Podpora obnovitelných zdrojů v domácnostech a firmách

V Evropě je patrný rostoucí trend využívání obnovitelných zdrojů energie a snižování závislosti na fosilních palivech. Do popředí se dostává snaha o co největší energetickou nezávislost spotřebitelů na distributorovi. Skvělým řešením je například instalace fotovoltaiky na střechu, díky níž si velkou část roku mohou domácnosti vyrábět elektrickou energii samy a tím snížit náklady na energii. Tepelné čerpadlo zase efektivně využije vzduch z okolí, který přemění na teplo, a tím opět pomůže snížit náklady na vytápění nebo ohřev vody.

Pokud si pořídíte tepelné čerpadlo, můžete čerpat peníze na instalaci z různých dotačních programů. V případě soukromých osob je to program Nová zelená úsporám. Pokud zastupujete firmu, nejdříve si vyberte dotační program, který bude nejvhodnější pro vaše účely.

V prosinci 2024 byly oznámeny významné změny v programu Nová zelená úsporám, které ovlivní možnosti čerpání dotací od 1. února 2025. Vlastníci rodinných domů mohou žádat o dotaci na zateplení obvodových stěn, střechy, stropu nebo podlahy. Je určena pro všechny vlastníky rodinných domů nebo bytových jednotek, kteří chtějí vyměnit stávající zdroj vytápění za tepelné čerpadlo.

Z programu Nová zelená úsporám získáte podporu až 30 000 Kč na jeden dobíjecí bod pro elektromobily. V rámci domácnosti lze získat maximálně 60 000 Kč na dva dobíjecí body. Na rolety nebo žaluzie je pro vás připraven finanční balíček s podporou až 50 000 Kč. Dotace lze čerpat i na další věci, jako jsou nádrže na dešťovou vodu, příprava teplé vody včetně solárního systému a další.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a státní podpora v ČR

Podnikatelé a firmy mohou čerpat finanční prostředky z jiných balíčků než fyzické osoby. Dotaci můžete čerpat na realizaci úsporných opatření a je určena pro podniky všech velikostí. Dotaci využijete v případě, že a instalujete zařízení pro obnovitelné zdroje energie, jako je fotovoltaická elektrárna s výkonem do 1 MWp i nad 1 MWp.

Jestliže se řadíte k nízkopříjmovým domácnostem a pobíráte starobní důchod, invalidní důchod 3. stupně nebo příspěvek na bydlení, můžete si podat žádost o dotaci z programu Nová zelená úsporám Light. Z dotačního balíčku pak můžete dostat finanční pomoc v rozmezí od 6 000 do 150 000 Kč.

Kritika a mezinárodní srovnání

Převedení poplatku za obnovitelné zdroje na rozpočet ČR se setkává s kritikou. Včerejší krok nové české vlády, která převedla takzvaný poplatek za obnovitelné zdroje na státní rozpočet, se setkává s kritikou. Zásah prý zatíží státní rozpočet. V mezinárodním kontextu však jde o zásah, který nevybočuje, což už kritici tolik neakcentují. Přitom nemusí chodit daleko, stačí se podívat třeba do sousedního Německa.

Minulý měsíc němečtí zákonodárci rozhodli dotovat z veřejných zdrojů poplatky za přenosovou soustavu. Celkově na to Němci vyčlení pro příští rok 6,5 miliardy eur, tedy takřka 160 miliard korun. České opatření má navýšit výdaje státního rozpočtu o 17 miliard korun, což je 9 až 10krát méně, než na kolik vyjde zmíněná německá dotace cen elektřiny. Přitom Česko je mnohem méně zadlužené než Německo. Zatímco ČR má veřejný dluh na úrovni 44 % HDP, Německo 62 % HDP.

Analýza národních dotací

Národní dotace v roce 2024 lze kvantifikovat na 75 až 83 mld. Kč. Redukce národních dotací bývá stěžejním bodem českých ekonomicko-politických debat při otázce, kde šetřit ve státním rozpočtu. Realita je však poněkud odlišná a dotacemi ze státního rozpočtu jsou často myšleny víceméně libovolné transfery peněžních prostředků, bez ohledu na příjemce či povahu transferu.

Čtěte také: Význam a cíle ochrany přírody

V metodice národního účetnictví lze dotace poskytované centrální vládou (nejen státním rozpočtem, ale i státními fondy) v roce 2024 kvantifikovat na 75,4 mld. Kč. Jedná se však pouze o transfery tržním a netržním výrobcům v důsledku jejich činnosti. Dle rozpočtového informačního systému zjednodušené evidence dotací a evidenčního dotačního systému činila výše národních dotací vyplacených v roce 2024 ze státního rozpočtu 406,3 mld. Kč.

V roce 2024 bylo podnikatelům a neziskovým osobám vyplaceno z národních zdrojů státního rozpočtu celkem 82,1 mld. Kč. Nejvýznamnějším národním dotačním titulem jsou dotace na obnovitelné zdroje energie (cca 40 mld. Kč). Část z celkové sumy bývá hrazena selektivní spotřební daní uvalenou na koncové spotřebitele elektrické energie a druhá část je pak přímo placena ze státního rozpočtu (18 mld. Kč v roce 2024), tedy z obecných daní.

Dalšími velkými dotacemi jsou platby na dopravní obslužnost, prostřednictvím nichž je dotován provoz dopravců. Ty vyplácí zejména kraje a obce (53 mld. Kč v roce 2024), ale také Ministerstvo dopravy. V roce 2024 se ze státního rozpočtu vyplatilo celkem 10,4 mld. Kč, kdy 6,5 mld. Kč šlo přímo dopravcům (na dopravní obslužnost vlaky celostátní dopravy) a další 3,9 mld. Kč skrze kraje. Účelová podpora, jež je zaměřena na financování konkrétních projektů, které jsou vypsány v rámci projektových soutěží, dosáhla v roce 2024 výše 15,3 mld. Kč. Další balík dotací směřuje do oblasti školství (16,4 mld. Kč).

Další národní dotace placené ze státního rozpočtu pak v roce 2024 směřovaly zejména do oblasti sportu (6,6 mld. Kč), zemědělství (6,2 mld. Kč) a kultury (4,4 mld. Kč).

Vývoj hospodaření státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci února deficitem ve výši 16,9 mld. Kč. Výsledek byl pozitivně ovlivněn specifiky rozpočtového provizoria, které omezuje měsíční výdaje státu dvanáctinou loňského rozpočtu a limituje také vynakládání nemandatorních výdajů státu. Výdaje státu tak meziročně klesly o téměř 10 %. Naopak příjmy vyrostly o 5,4 %, a to díky meziročnímu růstu inkasa daní a pojistného o 10,7 mld. Kč a také o 7,2 mld. Kč z Evropské unie a finančních mechanismů.

Příjmy státního rozpočtu se meziročně zvýšily o 5,4 % (+15,9 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 2,2 % (+3,0 mld. Kč). Snížení podílu státu na výnosech daně z přidané hodnoty a z příjmů právnických a fyzických osob o 2,55 procentního bodu ve prospěch obcí a krajů mělo na konci února dopad ve výši 4,1 mld. Kč. Vzrostl i výběr pojistného (+6,0 %, +7,7 mld. Kč) a příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (+31,3 %, +7,2 mld. Kč).

Objem celkových výdajů stanovený na měsíce leden a únor byl vyčerpán na 85,0 %. Pro jejich tempo (-9,8 %, -35,7 mld. Kč) byl určující vývoj běžných výdajů (-10,4 %, -36,2 mld. Kč). Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+5,0 %, +7,8 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+5,0 %, +6,1 mld. Kč).

Kapitálové výdaje státu v objemu 17,8 mld. Kč (+2,5 %, +0,4 mld. Kč) bývají na počátku roku tradičně nízké, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Do uvedené částky se nejvíce promítly dotace státním fondům v objemu 9,9 mld. Kč (-0,2 mld. Kč), zejména Státnímu fondu dopravní infrastruktury (9,0 mld. Kč) a také investiční nákupy a související výdaje ve výši 3,3 mld. Kč (+1,9 mld. Kč) navýšené pořízením budovy Harfa Business Center - B do vlastnictví Finanční správy České republiky (2,0 mld. Kč).

Plány a návrhy pro budoucí podporu

Na podporu obnovitelných zdrojů energie v příštím roce vláda vyčlení ze státního rozpočtu 8,5 miliardy korun. Dotace tak bude stejná jako v letošním roce. Pokud se během roku ukáže, že částka není dostatečná, přijde ministerstvo financí s úsporami výdajů v jiných oblastech. Vláda chce přesněji a individuálně vyhodnocovat výnosnost provozu solárních elektráren, zejména těch uvedených do provozu v letech 2009 a 2010.

V rámci omezení vyplácených dotací by měli provozovatelé podporovaných elektráren předkládat údaje o výnosnosti svých zařízení, zatímco dosud se posuzoval sektor daného typu elektráren jako celek. Takzvané vnitřní výnosové procento elektráren se navíc bude posuzovat i se zohledněním provozu po ukončení státní podpory. Vláda bude také podporu vyplácet na nižší úrovni než dosud, aby byla v souladu s tím, jakou veřejnou podporu Česku schválila Evropská komise.

Něco přes 35 miliard korun, tedy o 10 miliard korun více než v roce 2023. Takový je závěrečný účet za obnovitelné a jiné podporované zdroje energie v roce 2024. Většinu z tohoto účtu již zaplatili spotřebitelé v ceně elektřiny, zbylých 11 až 12 miliard korun bude muset doplatit stát z rozpočtu.

Na konci roku 2023 vláda rozhodla, že dotace ze státního rozpočtu na financování podporovaných zdrojů energie (POZE) bude v roce 2024 činit 12,85 miliardy korun. Jak spočítal podnik OTE, celkový objem vícenákladů na financování POZE v loňském roce dosáhl 35,1 miliardy korun. Hlavní podíl na tom měly fotovoltaické elektrárny, jejichž provozní podpora vyšla na 28,1 miliardy korun.

Podle odhadu Energetického regulačního úřadu dosáhnou vícenáklady spojené s POZE rekordních 51 miliard korun. Zákazníci z toho v cenách elektřiny uhradí odhadem 19,6 miliardy korun, něco málo se vybere na zárukách původu. Po dlouhých jednáních se podařilo najít v březnu řešení. Vláda rozhodla o zvýšení státních výdajů na POZE o 20 miliard na celkových 28,57 miliardy korun.

Tabulka: Vybrané údaje o státních dotacích na POZE

tags: #statní #výdaje #na #obnovitelné #zdroje #dotace

Oblíbené příspěvky:

• Prevence znečištění oceánů
• Možnosti recyklace střešních krytin
• Ochrana přírody skrze VKP
• Staré Město pod Sněžníkem a příroda
• Vzory motivačních dopisů pro odpadové hospodářství