Česká média v ohrožení: Analýza situace

Média patří v Česku k jedněm z nejohroženějších v Evropě, horší podmínky pro ně nabízí už jen Maďarsko. Vyplývá to z indexu projektu EuroMedia Ownership Monitor ze Salcburské univerzity, který se věnuje transparentnosti vlastnictví médií a svobodě tisku.

Euromonitoring využívá několik kritérií, aby posoudil, zda jsou trhy s médii v jednotlivých zemích vystaveny různým rizikům. Index má pomoci rozšířit povědomí o situaci v oblasti vlastnictví médií a ochrany svobody tisku v Evropě.

Hodnocení probíhá ve třech oblastech:

• produkce zpravodajství
• distribuce zpravodajství
• strategie komunikace s veřejností

Hodnota 3 znamená dobrý výkon daného státu a nízké riziko; 0 znamená špatný výkon a velmi vysoké riziko. Český trh si ve všech třech kategoriích odnesl známku mezi 1 a 2, což mu ve výsledku stačilo na konečnou hodnotu 1,45. Hůř už na tom je jenom Maďarsko s 1,18 body, naopak lépe z porovnání vycházejí i středomořské státy jako Portugalsko, Itálie či Španělsko. Průměr vychází na 1,86 bodu.

V pilotním projektu EurOMo Risk Index 2022 se každá oblast skládá z několika rizikových ukazatelů, které se hodnotí jednotlivě. Údaje odrážejí situaci k 31. květnu 2022.

Čtěte také: Česká příroda očima Jakuba Vágnera

Oblasti hodnocení a rizikové faktory

V otázce produkce zpravodajství obdržela Česká republika známku 1,25. Sem spadají kategorie jako mix zahraničních a domácích vlastníků, míra koncentrace vlastnictví, vliv vedení redakcí na produkci zpráv nebo názor redakce.

Oblast distribuce zpravodajství zohledňuje sílu tisku, audiovizuálního nebo internetového zpravodajství, případně se věnuje síťové neutralitě. A výsledné hodnocení - 1,8.

Oblast strategie komunikace s veřejností pak v zásadě zkoumá mediální zákony a informování médií o sobě samých.

Problémové body české mediální scény

Autoři indexu se také více rozepsali o jednotlivých problémových bodech české mediální scény. Jedním je způsob volby radních České televize nebo Českého rozhlasu. Ty teď volí poslanci na základě návrhů různých zájmových skupin a organizací.

„Není vyžadována určitá úroveň vzdělání ani odbornosti a do kontrolního orgánu mohou být zvoleny spíše politické než odborné osobnosti. Poslanecká sněmovna má právo členy rad za určitých podmínek odvolat."

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Kritizují také nedokonalý zákon o střetu zájmů, který podle nich nedostatečně upravuje vlastnictví médií a politik nebo další vlivný aktér může média stále ovládat prostřednictvím svěřenských fondů.

„Dalším rizikem je, že na koncentraci vlastnictví médií dohlíží pouze obecný antimonopolní úřad, pro který může být mediální sektor jednak příliš malý v kontextu jiných odvětví, jednak neprůhledný kvůli malé velikosti trhu,“ vypočítávají autoři analýzy.

Pravidla pro fungování trhu jsou tak utvářena spíše formálně a na základě snah občanských iniciativ. Situaci českých médií se věnují organizace jako Nadační fond nezávislé žurnalistiky, Syndikát novinářů či Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu.

Vnímání nezávislosti médií českou veřejností

Více než polovina české internetové populace považuje nezávislost médií za klíčovou pro demokracii. Vyplývá to z výsledků studie Zpravodajství v digitálním věku 2020.

Více než polovina české internetové populace (53 %) považuje nezávislost médií za klíčovou pro demokracii. Bez nezávislých médií je podle nich demokracie nemožná.

Čtěte také: Příroda v designu interiéru

Více než polovina české internetové veřejnosti (61 %) vnímá jako důležitý atribut důvěryhodnosti zpravodajských zdrojů, to, že jejich vlastníci nejsou spojení s politikou nebo prosazováním obchodních zájmů.

Za vlastnické struktury, které nejvíce ohrožují nezávislost médií, projevující se například cenzurou článků, témat, osob, snahou manipulovat veřejným míněním atd., považuje česká veřejnost v prvé řadě:

• média vlastněná či ovládaná vládními nebo jinými vysoce postavenými politiky
• média vlastněná či ovládaná politiky na krajské či komunální úrovni
• média vlastněná oligarchy

O tom, že vlastnictví českých médií oligarchy ohrožuje jejich nezávislost, je přesvědčeno 54% české (internetové) veřejnosti, zatímco pouhých 9 % s tímto výrokem nesouhlasí.

Pro 65 % internetové veřejnosti je znalost vlastnické struktury zpravodajských zdrojů, které pravidelně sledují, důležitá. Alarmující však je, že pouze 6 % z těch, kteří zprávy sledují pravidelně alespoň jednou týdně na webu, ví, komu jimi sledovaná média patří.

Politické tlaky na média

Zcela neguje základní princip demokratického státu, že novinář tady není od toho, aby chválil a poslušně skandoval, ale postavil vládu pod drobnohled, zda plní to, co si předsevzala, a také kontroluje, zda její členové mají čistý morální štít.

Babišova vláda si vytyčila jako jeden z prvořadých cílů ovládnout veřejnoprávní televizi a udělat si z ní svou služku, která nikdy a za žádných okolností neodporuje.

Svůj záměr Babišův kabinet halí do pláštíku nutnosti učinit z ČT konečně objektivní médium, protože si ji podle něho její redaktoři fakticky zprivatizovali a „diktují“ ostatním, jak absurdně říká Jaroslav Foldyna, co si mají myslet.

Přitom ČT v žádném případě nehlásá, co si kdo má myslet. Pokud by tomu tak nebylo, pozbývá existence tohoto nezávislého média smysl, a posouváme se právě směrem k autoritářství či totalitě.

tags: #ceska #media #v #ohrozeni #analyza

Oblíbené příspěvky:

• Srovnání CNG a Benzínu
• Mořské proudy a jejich charakteristiky
• Omalovánky a hry o třídění odpadu
• Příklady bioniky v praxi
• Inspirace pro interiér s mořskými fototapetami