V Čáslavi rozhodne referendum o rozšíření skládky

V Čáslavi na Kutnohorsku se uskuteční místní referendum k plánovanému rozšíření skládky. Bude se konat 3. a 4. října spolu s volbami do Poslanecké sněmovny. Souhlasili s tím v pondělí městští zastupitelé.

Obavy občanů a reakce AVE CZ

Odpůrci rozšíření skládky se obávají růstu dopravy, zdravotních rizik a dalších nepříznivých vlivů. Odpadová společnost AVE CZ kritiku odmítá.

Zmocněnec přípravného výboru Bohumil Bartuněk připomněl, že referendum umožňuje veřejnosti vyjádřit se přímo k otázkám, které mohou mít dlouhodobý vliv na kvalitu života ve městě. „Občané mají právo být do těchto rozhodnutí zapojeni nejen zprostředkovaně, ale i přímo,“ uvedl Bartuněk.

Podle Bartuňka návrh přípravného výboru splňuje veškeré formální náležitosti požadované zákonem a získal dostatečný počet podporovatelů. „Jsme přesvědčeni, že vyhlášení referenda je zákonné a jeho smyslem není suplovat rozhodovací pravomoci úřadů, ale umožnit přímo obyvatelům města vyjádřit jejich postoj a tím určit další kroky místní samosprávě,“ dodal Bartuněk.

Podle zastupitele za ČSSD Josefa Rumla je referendum v pořádku, ale lidé by si měli při hlasování uvědomit, jaké následky by mělo zamítnutí rozšíření. Městu by podle něj mohly hrozit nenapravitelné ekonomické problémy, protože majitel skládky by se mohl bránit soudní cestou. „Město bude mít problém v řádu miliardy korun,“ varoval Ruml.

Čtěte také: Česká příroda očima Jakuba Vágnera

Opoziční zastupitel za Čáslav pro všechny Vlastislav Málek namítl, že veřejnost bude mít informace o všech rizicích do uspořádání referenda k dispozici.

Požadovaný počet podpisů a argumenty pro rozšíření

Aby mohlo být referendum vyhlášeno, potřeboval přípravný výbor 1600 podpisů od lidí s trvalým bydlištěm v Čáslavi. Nakonec se jich podle iniciátorů podařilo shromáždit výrazně více. Výsledek plebiscitu by měl podle odpůrců zavázat město ke změně územního plánu, která by plánované rozšíření skládky znemožnila.

AVE CZ namítá, že po roce 2030 nebude možné skládkovat využitelný komunální odpad a vzniká potřeba prodloužit životnost skládky. Skládka by se mohla rozšířit o více než 2,5 milionu metrů krychlových odpadu a její plocha se má zvětšit téměř na sedmadvacet hektarů.

Zástupci AVE CZ už dříve uvedli, že se skládka bude zvětšovat postupně a s maximálním důrazem na ochranu životního prostředí.

Ministerstvo životního prostředí loni vydalo k rozšíření skládky souhlasné stanovisko. Středočeský kraj se proti rozhodnutí ministerstva odvolal. Nově navrhovaná kapacita, která může být až dvojnásobná, podle hejtmanství neodpovídá trendu pro nakládání s odpady v Česku.

Podmínky ministerstva životního prostředí

Ministerstvo životního prostředí stanovilo desítky podmínek pro jednotlivé fáze záměru, například je nutné vybudovat odpovídající dopravní napojení, předložit novou hlukovou studii, s každou etapou rozšíření aktualizovat biologické průzkumy a podobně. Stanovisko ministerstva k dokumentaci o rozšíření skládky je jedním ze závazných stanovisek a podkladem pro další správní řízení.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

AVE CZ odpadové hospodářství k záměru připravila dokumentaci EIA, původní přepracovala. V novém dokumentu měla zohlednit připomínky obcí v regionu, spolků a veřejnosti. Vedení města firmě už dříve stanovilo omezující podmínky, pro prvních 500 tisíc metrů krychlových rozšíření má být vybudována neveřejná komunikace. Další rozšíření má být možné po vybudování obchvatu.

Skládky v jiných obcích

Skladování odpadu musí řešit prakticky každá obec. Pokud má skládku blízko, většinou je hlavní starostí, aby byla dobře zabezpečená a nešířil se zápach. Obyvatelé i obecní kasy naopak mohou mít výhodu třeba v podobě nižších cen za odvoz.

V Benátkách nad Jizerou je skládka v bývalém vojenském prostoru. Obyvatelé mají malé poplatky za svoz, peníze z ní má i obec. „Budujeme z nich nová sportoviště, ale i další zázemí pro místní spolky, budujeme chodníky, parky…“ vyjmenoval starosta města Karel Bendl (ODS) pro CNN Prima NEWS.

Skládka je v Benátkách nad Jizerou už 31 let a místním většinou nevadí. „Jedině když se otočí vítr, tak je trochu cítit. Jinak je dobře, že tady je, aspoň je to kam vozit,“ uvedla jedna z obyvatelek města.

V Radimi u Kolína si skládku provozuje samo město už od roku 1986. „Můžeme regulovat, jaké odpady k nám můžou původci přivážet. Ze skládky máme příjem,“ uvedl starosta Martin Sýkora (Radim - náš domov) s tím, že za příjmy obec nedávno postavila například sportovní areál nebo novou čističku odpadních vod.

Čtěte také: Příroda v designu interiéru

Názory obyvatel Čáslavi

V Čáslavi budou o rozšíření skládky místní rozhodovat už za týden v referendu. „Jsme městu připraveni doplatit všechny poplatky za svoz odpadu za čtyři roky, také jsme připraveni vybudovat obchvat, který odvede nákladní a kamionovou dopravu z centra,“ sdělil zástupce společnosti pro CNN Prima NEWS.

Názory obyvatel města na tento krok se ale různí. „Říkám nerozšířit, hyzdí to celkově okolí a kolikrát skládka hořela,“ uvedla jedna z respondentek oslovených CNN Prima NEWS. „Abychom platili vyšší domovní daně a poplatky za popelnice, to se mi nelíbí,“ dodal.

tags: #ceska #televize #caslav #skladka

Oblíbené příspěvky:

• Řešení ekologické krize
• Zákaz mobilů na škole v přírodě: Právní pohled
• Recenze plastových košů
• Co jsou externí emise?
• Politická korektnost a hezké holky