Environmentální Programy České Televize: Ochrana Přírody a Udržitelnost

Česká televize se dlouhodobě věnuje environmentálním tématům a nabízí divákům širokou škálu pořadů zaměřených na ochranu přírody, udržitelnost a informování o klimatických změnách.

Pořady o Zvířatech a Přírodě

Péče o zvířata je v zimě náročnější než kdy jindy. Víte, že pejskům je třeba odstraňovat po vycházce z tlapek a kožíšku sůl? Pojďte se s námi podívat, čím vším žije louka. Svět hmyzu je pro nás lidi tajemný a fascinující. Kusadla, tykadla, křidélka i krovky vám ukážeme z bezprostřední blízkosti a vy se přesvědčíte o tom, jak je příroda dokonalá.

Napadlo vás někdy chovat doma ježka? V Terčině zvířecím světě se zblízka podíváte na chov ježka bělobřichého. Odchyt ptáků ornitology za účelem jejich kroužkování umožňuje sledovat jejich výskyt.

Cesty do Vesmíru s Robůtkem Kitem

Poleťme s robůtkem Kitem vstříc vesmírným dobrodružstvím! Kit prozkoumává povrch Merkuru, zjišťuje, po jakých osobnostech jsou pojmenovány zdejší krátery, zažívá místní východ slunce a objevuje vodu ve skupenství ledu. Věděli jste, že na Merkuru bychom měli narozeniny každé čtyři měsíce?

Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit havaruje na Jupiterově měsíci Ganymed a hledá možnosti, jak ze sebe smýt vesmírný prach.

Čtěte také: Česká příroda očima Jakuba Vágnera

Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodrodružstvím! Kit přistává na Marsu a potkává zde pozemské sondy Spirit, Sojourner a Beagle. Dávají si závod k hoře Olympus Mons, nejvyšší hoře celé Sluneční soustavy.

Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit má málo energie a daleko od Slunce se už nemůže dobít slunečním svitem.

UčíTelka a Výchova k Občanství

Kdo tvoří naši rodinu? Žáci 3. ročníku se orientují ve vztazích mezi jednotlivými členy rodiny. Za pomoci hudební ukázky vyvozují pojmy svatba, nevěsta, ženich. Shrnutí poznatků z několika dílů pořadu o dopravní výchově. Vysvětlení rozdílů mezi dopravními značkami (zákaz, výstraha, informace).

Občanské Noviny a Aktuální Environmentální Témata

Podle analýz Institutu cirkulární ekonomiky je možné znovu využít významnou část odpadu, který jako společnost produkujeme. I proto v posledních letech vznikají nová repair a reuse centra - místa, která aktivně předcházejí vzniku zbytečného odpadu a nabízejí výrobkům nový život.

Zajímavou a cennou přírodu nemusíme hledat jen v chráněných rezervacích, ale i na zdánlivě obyčejných místech, kde se cíleně nehospodaří. Takové lokality najdeme i v našem hlavním městě. Aktivní občané, vědci, i zemědělci se s námi podělili o zkušenosti, jak jejich potenciál využít.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Stvoření pod ochranou: A Rocha - česky Skála - je mezinárodní organizace sdružující křesťany, pro něž je péče o přírodu vyjádřením duchovní odpovědnosti za Boží stvoření. Vznikla v 80. letech v Portugalsku a dnes působí ve více než dvaceti zemích, kde se věnuje ochraně krajiny, ohrožených druhů i obnově vodních zdrojů. Českou pobočku založili v roce 2002 manželé Světlíkovi.

Nedej se! a Aktuální Environmentální Problémy

Od uhlí se neodklání pouze elektrárny, ale i teplárny, které ho nahrazují fosilním plynem, odpady - a biomasou. Již dnes například teplárna Loučovice spálí až 70 000 tun biomasy ročně. Teplo už ale okolním obcím nedodává a vyrábí především elektřinu pro vlastní spotřebu a průmysl. Odborníci však varují, že české lesy nejsou schopny nabídnout tolik biomasy, kolik tento ekologicky sporný přístup vyžaduje.

Oblíbené turistické cíle lákají nejen návštěvníky, ale i rozsáhlou infrastrukturu spojenou s cestovním ruchem. Některé lokality už ale dosahují svých limitů, a i proto se obce snaží růst přísněji regulovat. Navštívíme Adršpach na Broumovsku a beskydské Trojanovice, abychom se podívali, jak tyto obce dokáží svůj postoj promítnout do územního plánování.

Praha připravuje nový metropolitní plán, který už prošel dvěma koly veřejného projednávání. Teď město zveřejnilo údajně poslední verzi a občané mají pět týdnů na to zjistit, co se v dokumentu změnilo. Spory o přírodní parky, nové čtvrti nebo toxickou zátěž v Uhříněvsi ale ukazují, že bez větší otevřenosti a ochoty naslouchat veřejnosti může Praha o důvěru svých obyvatel snadno přijít.

Dlouhodobé obtěžování hlukem má vážné dopady na lidské zdraví. V Česku jsou však zákonné limity v řadě míst dlouhodobě překračovány. Dodržování norem kontrolují Krajské hygienické stanice, a právě na jejich postupu záleží, jak dlouho budou lidé nadměrnému hluku vystaveni. Někde však občané s hygienou dlouhé roky bojují. V pražských Holečovičkách či brněnských Bosonohách nedávno padly přelomové rozsudky. Jinde ale spory teprve začínají, například v jihočeských Borovanech.

Čtěte také: Příroda v designu interiéru

Jedinečnou a řídce osídlenou krajinu Novohradských hor ohrožují nekalé praktiky podnikatelů, kteří odpad místo toho, aby jej vyvezli na skládku, vydávají za hnojivo a úrodnou půdu mění ve smetiště. Místní zemědělci o problému vědí, mluvit o něm ale nechtějí. Jak těžké bude prolomit ticho?

Spor o výstavbu rychlostní silnice I/35 trvá už dvacet let. Nová trasa v srdci Českého ráje může dopravně odlehčit některým obcím. Podle kritiků však rozdělí cennou krajinu a naruší její charakter, a to i přes to, že existují jiná řešení.

Zprávy a Výzkumy o Životním Prostředí

Většina českých vod obsahuje příliš fosforu a dusíku. Do českých vod se dostává čím dál víc živin jako fosfor a dusík, které tak způsobují celou řadu problémů: od úhynů ryb, bujení vodního květu až po obrovské emise metanu - tedy druhého nejsilnějšího skleníkového plynu. Problém má přitom podle expertů řešení.

Houby klíčové pro chod ekosystémů jsou málo chráněné, upozornili vědci. V chráněných územích se nachází méně než deset procent oblastí s nejvyšší rozmanitostí takzvaných mykorhizních hub, které žijí v symbióze s kořeny rostlin. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, který využil největší světovou databázi půdních hub GlobalFungi spravovanou Mikrobiologickým ústavem Akademie věd.

Pneumatiky mohou asi za polovinu mikroplastů ve vodě a půdě. Částečky, které se uvolňují z pneumatik, mají zásadní dopady na přírodu. Podle nové studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Environmental Management, se dají negativní důsledky najít v celé řadě oblastí, hlavně ve vodních ekosystémech.

Bleskové sucho je skrytou hrozbou pro evropskou přírodu. Krajina se může zdát bohatě zásobená vodou, ale pak se objeví podmínky, které přesto způsobí během velmi krátké doby sucho. Podle nových studií se tento problém se změnou klimatu prohlubuje a dopadá i na Česko.

Biopásy uprostřed polí. Vědci testují způsob, jak zachránit přírodu na venkově. Vědci zkoumají přínos vysazování kvetoucích pásů rostlin doprostřed polí, tedy do míst, kudy pravidelně projíždí zemědělská technika. Podle výzkumníků z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu by mohla technika takzvaných kolejových řádků zvýšit biodiverzitu, zlepšit stav půdy a omezit používání pesticidů.

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum. Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.

Globální bělení korálů zrychlilo. Ušetřena zůstává sotva pětina. Víc než 80 procent korálů po celém světě bledne vinou vysokých teplot, uvádí americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). První velké bělení korálů začalo na konci minulého století, současná změna je ale podle amerických vědců zatím nejrozsáhlejší. V korálových útesech přitom žije velké množství mořských živočichů a jejich ekosystémy přinášejí lidem potravu, zpevňují pobřeží a ukládají škodlivé látky.

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená. V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.

Invazní žravý sumeček znepokojuje české přírodovědce. Sumeček černý má sice jméno, které naznačuje, že jde o drobnou rybku, ale v tomto případě je název nevýstižný. Jde o více než půl metru velkého predátora, který má navíc vysoký potenciál způsobovat jako invazní druh velké problémy. A to i v Česku, kde se podle přírodovědců stává hrozbou.

Program 100 ostrovů obnovy přírody podpoří biodiverzitu. Státní podnik Lesy ČR si novým programem „100 ostrovů obnovy přírody“ klade za cíl vytvořit krajinu, v níž se prolínají různé způsoby hospodaření a ochrany přírody. Správce poloviny porostů v zemi vybere stovku míst, kde podpoří biodiverzitu anebo adaptaci na klimatické změny. Nepůjde o bezzásahová území, cílené zásahy mají pomoci k obnově přírody v oblastech mimo chráněné krajinné oblasti a národní parky.

Unijní nařízení má podpořit pestřejší pole a lesy. V platnost během srpna vstoupí unijní nařízení o obnově přírody. Vychází z toho, že Evropa umí chránit tu nejcennější v rezervacích a parcích. Ale do pořádku je potřeba dát i tu přírodu úplně obyčejnou v lesích, na polích nebo ve městech, tedy zastavit pokles biodiverzity a připravit se na změnu klimatu. Konkrétními cíli je třeba vysadit v Unii tři miliardy stromů, neztrácet městskou zeleň, zvrátit úbytek motýlů a ptáků nebo rozvolnit 25 tisíc kilometrů řek.

Podpora biodiverzity na polích podle některých zemědělců zvýší náklady a prodlouží sklizeň. Evropské zemědělce, včetně českých, čekají změny kvůli novým předpisům o obnově přírodní krajiny. I zemědělská půda bude muset podporovat rozmanitost. Podle odborníků to farmářům dlouhodobě pomůže, ti se ale obávají snížení výnosů.

Evropská příroda jednotvárně šedne, ukazuje český výzkum. Rozmanitost rostlin v evropských lesích, mokřadech a na loukách rychle ustupuje jednotvárnosti. Dlouhodobý trend potvrzují data, která shromáždili botanici z Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s více než 250 vědci z většiny evropských zemí. Jde o dosud nejrozsáhlejší soubor dat, který umožňuje hodnotit změny flóry, vegetace a biotopů napříč kontinentem.

Lidé ve Stráži pod Ralskem odmítají novou průmyslovou zónu. Areál bude udržitelný, tvrdí investor. Proti plánovanému průmyslovému areálu ve Stráži pod Ralskem vznikla petice. Odpůrci se obávají hlavně zvýšené dopravní zátěže a zhoršení životního prostředí. Zastupitelé města ale projekt přesto podporují. Vedení města tvrdí, že nová průmyslová zóna zajistí spoustu nových pracovních míst. Vzniknout má celkem pět objektů na ploše 160 tisíc metrů čtverečních.

Na ochranu přírody jdou miliardy. Smysl to má, opatření fungují, dokázala rozsáhlá studie. Když proběhne nějaký program na ochranu přírody, většinou se to vyplatí. A to dokonce i v případě, kdy jsou výsledky zklamáním. Mnohdy to má smysl i tak, ukázala obsáhlá metastudie, která se pokusila analyzovat všechna dostupná data o úspěších a neúspěších ochranářských opatření.

Motýli ignorují evoluční kvalt. Jejich genom se za 250 milionů let téměř nezměnil. Genomy motýlů a můr zůstaly po více než 250 milionů let z velké části nezměněné. A to přes jejich obrovskou druhovou rozmanitost i množství změn, které mezitím Země zažila. Vědci to popsali ve studii, která naznačuje, proč je právě tento hmyzí řád odolný vůči dramatickým změnám, a která by mohla pomoci s jeho ochranou v budoucnu.

Evropa je jediná, kdo řeší klimatickou změnu, tvrdí Doležal. Podle experta Hnutí Duha je nutné jednat rychle. Povinnost nechávat pole ladem způsobuje problémy i na zbytku polí, kritizoval ve čtvrteční 90' ČT24 prezident Agrární komory Jan Doležal s tím, že nikde mimo Evropu takové podmínky neplatí. Expert na zemědělství Hnutí Duha Martin Rexa říká, že ne každá taková plocha musí nutně omezovat zemědělskou produkci. Klimatická změna podle něj postupuje velmi rychle a je nutné se bavit o změně. Doležal je přesvědčen, že Evropa je jediná, kdo klimatickou změnu řeší.

Česko a Evropa Řeší Klima

Pod názvem „Česko a Evropa řeší klima III.“ startuje od 13. listopadu v České televizi nový čtyřdílný seriál. Osvětově-informační cyklus jako již tradičně nabídne divákům příklady dobré praxe v oblasti klimatických opatření.

Kamera zavítala do více jak třiceti lokalit, aby zmapovala konkrétní projekty obcí, měst, firem a dalších klíčových aktérů, které přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů nebo pomáhají přizpůsobit se dopadům klimatických změn. „Zajímala nás pokračující proměna tuzemské energetiky, dekarbonizační aktivity průmyslových podniků a také oblast renovace budov a energetických úspor. A nezapomněli jsme ani na příklady klimatických adaptací, např. v podobě realizace protipovodňových opatření či budování prvků tzv. modro-zelené infrastruktury. Z natáčení si odnášíme řadu inspirativních zkušeností ze setkání s lidmi, kteří se ochraně klimatu věnují s nadšením, ale zároveň s velkou mírou erudice a profesionality,“ uvedl k seriálu jeho moderátor Michal Žák.

tags: #ceska #televize #environmental #programs

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody 1998
• Třídění odpadu v ČR
• Odpadkový koš válcového tvaru
• Informace o svozu odpadu v Chýnici
• Dřevěný odpad v Čáslavi