Ekologické zemědělství: Cesta k udržitelné budoucnosti

12.04.2026

Ruská válka proti Ukrajině postavila potravinovou bezpečnost do středu zájmu politických debat. Ale pro dosažení dlouhodobé potravinové bezpečnosti musíme přehodnotit naše systémy výroby potravin, aby byly méně závislé na vnějších vstupech (fosilní paliva, syntetické pesticidy a hnojiva, dovážená krmiva atd.), jak je uvedeno v strategii EU Farm to Fork.

S přijetím strategií Evropské unie „Farm to Fork“ a „Strategie EU pro Biodiverzitu“ chce EU směřovat k zemědělskému systému, který je méně závislý na externích toxických vstupech. Klíčová role ekologického sektoru při dosahování těchto cílů byla uznána prostřednictvím konkrétního cíle ekologicky obhospodařované zemědělské půdy do roku 2030, podporovaného Akčním plánem EU pro ekologické zemědělství.

Vzhledem k jejich negativnímu vlivu na životní prostředí, biodiverzitu a lidské zdraví je používání syntetických pesticidů zásadním problémem pro udržitelnost zemědělství a potravinových systémů. Studie „Evropské zemědělství bez chemických pesticidů v roce 2050″, kterou zahájilo INRAE na žádost prioritního výzkumného programu „Pěstování a ochrana plodin“ (PPR-CPA), má za cíl zahájit výzkumnou, politickou a veřejnou debatu o možnosti budování zemědělství bez chemických pesticidů v budoucnosti. Simulace modelu scénářů naznačuje, že je možné rozvíjet v Evropě zemědělství šetrné k přírodě a současně udržovat, nebo dokonce zlepšovat potravinovou soběstačnost.

Historie a vývoj ekologického zemědělství

Vznik ekologického zemědělství (EZ) se datuje do období po 1. světové válce. Sjednocení nastalo v 70. letech, kdy byla založena IFOAM (Mezinárodní federace hnutí ekologického zemědělství). Oficiální uznání EZ v Evropě mělo vliv na přijetí Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.

Vývoj v České republice:

Čtěte také: Nemoci z povolání a zdraví

1987 - konference o EZ pořádaná VŠZ Praha - PEF
1989 - zahájení přechodu na prvních třech podnicích v Jeseníkách a Benešovsku
Významné novely podle Basic Standards IFOAM 1994 a 1996, 53/2001 Sb. od 31. 7. a 174/2004 Sb. ze dne 7.

Legislativa a registrace

Nařízení bylo uveřejněno 22. července (v sérii L jako základy zákonů: No. 198, Vol. 34, p. 1ff.). Jasně jej odlišuje od jiných forem zemědělství, které též usilují o ochranu životního prostředí méně soustavnými úpravami agrotechnických postupů. Povinnost podat žádost o registraci pro EZ na ekofarmě podle zákona 242/2000 Sb.

Osiva a rozmnožovací materiál

Nepěstují se odrůdy, které lze snadno rozlišit. Mateřská, resp. otcovská rostlina pěstována minimálně.

Chov zvířat v ekologickém zemědělství

Chov zvířat hraje v rámci ekologického zemědělství nezastupitelnou roli. Uzavřený koloběh by se bez zvířat a bez produkce organického hnojiva těžko obešel.

Odlišnost ekologického zemědělství od konvenčního je v mnoha aspektech. Jako první je třeba zdůraznit přístup ke zvířatům. Přístup chovatele není individuální, ale skupinový. Preferují se systémové přístupy a priority zdraví a pohody zvířat. Ty jsou kladeny na celé stádo, ne na jednotlivce. Všeobecně platí, že ekologické chovy vynikají důrazem na welfare. Tyto svobody provázejí kompletní chov zvířat.

Další zásadou farmáře hospodařícího v ekologickém zemědělství je prevence. Nečeká až se daný problém/onemocnění vyskytne, snaží se mu v každém ohledu předcházet. Soustředí se také na výběr plemene dle klimatických podmínek farmy. Ve většině případů se nevybírají vysoce prošlechtěná plemena, která jsou směřována na vysokou užitkovost.

Čtěte také: Právní aspekty HPV v ČR

Ekologické zemědělství disponuje dvěma druhy ustájení. První je celoroční ustájení na pastvině, které je obvyklé hlavně v chovu masného skotu. Druhé povolené ustájení je ve stáji s přístupem do výběhu či na pastvinu. Tento systém se využívá hlavně u dojného stoku. Stáj musí být vybavena dostatečným prostorem k odpočinku. Místo odpočinku musí být suché a vystlané slámou nebo jiným přírodním materiálem.

V ekologickém zemědělství není povoleno, aby zvíře bylo trvale uvázáno celý den. Krmit se smí pouze krmivem pocházejícího z ekologického chovu, což je ustanoveno od 1. 1. 2008. V nejlepším případě by měla být hlavní část krmné dávky složena z objemného krmiva přijímána pastvou.

Dále je zakázáno přenášení embryí, podávání stimulátorů růstu, využívání hormonální synchronizace říje a hormonálních preparátů na stimulaci říje a ovulace, zkracování ocásků a odstraňování zubů, odrohování rohů a zkracování zobáků. Zakázána je také preventivní nebo paušální aplikace antibiotik. V případně nutnosti použití musí být dodržena dvojnásobná ochranná lhůta, než v konvenčním zemědělství.

Příloha II C - Krmiva

Sodík: např.

Maximálně 2, popř. dvojnásobná ochranná lhůta, minimálně.

Zásahy u zvířat - krácení ocasů, broušení zubů, krácení zobáků, odrohování nejsou systematicky povoleny. Možnost výjimky - zlepšení zdraví, pohody, hygieny. U starších budov a malých podniků výjimky možné do r. např.

Čtěte také: Nemoci z Povolání v ČR

Délka odstavu telat, koní, kuřic, jehňat a kůzlat:

Telata, koně: max. 6 měsíců
Kuřice: max.
Jehňata a kůzlata: max. 60 dní
Masná drůbež: max.
Selata: max.

Ekologické zemědělství v číslech

V roce 1990 se v České republice nacházely v ekologickém zemědělství pouze 3 farmy. V roce 2013 jich bylo 3 926 se 496 896 ha a v roce 2016 již 4 243 farem hospodařilo na 506 700 ha a tvořily 9% všech zemědělských podniků. Dle těchto informací lze říci, že trend ekologického zemědělství v ČR pomalu roste. Obdobně to vypadá i v Evropě, kde se velké oblibě v současnosti těší produkty z ekologického zemědělství.

V roce 2013 dominoval v ekologickém zemědělství převážně chov skotu s 213 303 ks, následoval chov ovcí s 101 528 ks. Nutné je zmínit i zastoupení drůbeže s 36 610 ks. Poměrně nízký stav zaznamenal chov koz s celkovým počtem 7 701 kusů. V roce 2016 vzrostl chov skotu chovaného v ekologickém zemědělství na 247 684 ks. Chov ovcí zaznamenal mírný pokles na 101 022 ks na rozdíl od chovu koz, kde se počet chovaných zvířat zvýšil na 1942 ks.