V souladu s environmentálním povědomím proběhla slavnostní vernisáž environmentální výstavy V SOULADU. Výstava byla dlouho očekávaným završením ekologických aktivit realizovaných v průběhu minulých let.
Vernisáž zahájila módní přehlídka, poté bylo možné sledovat premiéru dokumentu Jednota a Davidova, který nabádá občany k minimalizaci spotřeby igelitových sáčků.
V prostorách školy byly nainstalovány sochy zvířat z odpadu a k vidění byla také série fotografií z bečvanských luk a lesů, kde děti téměř splynuly s okolní přírodou.
Nad všemi těmito díly lze popřemýšlet, jak nepatrně změnit své každodenní spotřebitelské jednání a žít šetrněji - V SOULADU.
Žáci druhého stupně zažili projektový den s názvem Voda v každé kapce. Šesťáci zjistili, jaké příčiny a důsledky může mít znečištění vody v přírodě, sedmáci zhlédli film Cestou suchých potoků a společně se zamýšleli nad tím, co je klíčové pro zadržení vody v krajině.
Čtěte také: Česká příroda očima Jakuba Vágnera
Osmáci se dozvěděli, co je to vodní stopa neboli virtuální voda, a byli velmi překvapeni, kolik vody je potřeba na výrobu obyčejného bavlněného trička.
Podobně jako v loňském roce se na stromech před základní školou objevila Výstava na stromech. Tématem letošní výstavy je budoucnost práce a pracovní podmínky vzhledem k robotizaci a automatizaci.
Výstava na stromech, která se koná při příležitosti Týdne důstojné práce, se pořádá již po šesté. Vůbec poprvé se ovšem letos akce zaměřuje tematicky na situaci v České republice, potažmo v západním světě.
V minulosti se totiž výstava věnovala třeba pracovním podmínkám při pěstování kakaa v Côte d’Ivoire nebo podmínkám při výrobě bot v továrnách a sweatshopech v indické Agře.
Do školy byly pořízeny dva vermikompostéry, které byly umístěny do 3. a 7.A třídy. Děti tak zjistily, proč je důležité třídit bioodpad, a jaký užitek nám následně může přinést.
Čtěte také: Greenpeace a biomasa
Na prvním stupni proběhl projektový den, třeťáci svým spolužákům vysvětlili, k čemu vermikompostér slouží. Sedmáci chystají výuková videa.
Obsluha vermikompostéru není náročná. Pro jeho založení nám postačí pár roliček od toaletního papíru, nebo můžeme použít plato od vajec, které natrháme na kousky a vyskládáme na dno vermikompostéru.
Na papírový podklad nasypeme žížaly se speciální hlínou. Nejvhodnější žížaly jsou kalifornské, jelikož jsou velmi žravé a rychle se množí. Žížaly udržujeme ve vlhkém prostředí a pravidelně vhodně dokrmujeme.
Kompostovat můžeme dokonce i kávový lógr a pytlíky od čaje. Pokud správně třídíme a nezanášíme kompostér nevhodným odpadem, jako je živočišný odpad - olej, sádlo, mléčné výrobky, zbytky masa, dočkáme se za cca půl roku odměny v podobě tzv. „žížalího čaje“.
Tento produkt nám poslouží jako vynikající hnojivo pro kytky, bylinky a zeleninu. Kromě velmi silného hnojiva, které musíme vždy ředit vodou, získáme velmi výživný substrát pro pěstování rostlin.
Čtěte také: Příroda v designu interiéru
Vermikompostér je malý zázrak, který dokáže proměnit odpad ve výživu. Jelikož nezapáchá, můžeme jej umístit přímo v kuchyni, kde se shlukuje nejvíc zbytků z celé domácnosti.
Prostřednictvím vlastního kompostování si můžeme vypěstovat velmi cennou zeleninu v bio kvalitě.
Škola uspořádala vánoční jarmark ve vstupním vestibulu. Všechny výrobky byly vytvořeny z materiálu, který už byl nějakým způsobem jednou použit. Mottem letošního jarmarku totiž bylo: „Nejlepší odpad je žádný!“ a „Děti daly odpadu druhou šanci.“
Chtěli jsme tak upozornit na enormní množství odpadu, které vzniká. Třídit už opravdu nestačí, v Technických službách Vsetín jsme se při podzimní exkurzi přesvědčili, že o výkup plastu už je minimální zájem a jeho likvidace je finančně velmi náročná.
Společně s dětmi jsme se rozhodli alespoň částečně minimalizovat odpad školy. Už od října jsme shromažďovali použité plechovky z jídelny, z domovů. Do školy děti i paní učitelky nosily nepotřebné látky a záclony, ze kterých jsme našili látkové pytlíky.
Děti tvořily v rámci hodin výtvarné výchovy a pracovních činností, zorganizovali jsme také tři odpolední workshopy, kde jsme udělali kus práce.
V prostorách družiny jsme s deváťáky a paní zástupkyní Andreou Hanasovou vytvořili provizorní Férovou kavárnu, v nabídce byla káva, čaj a kakao. Všechny produkty, které jsme nabízeli, měly ochrannou známku FAIRTRADE, mléko na kakao bylo z biofarmy.
Značka fairtrade (spravedlivý obchod) dává možnost lidem ze zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky uživit se vlastní prací za důstojných podmínek. Za svou kávu, kakao nebo banány dostávají spravedlivě zaplaceno, pěstují s ohledem na životní prostředí a jejich děti můžou chodit do školy.
Prostřednictvím tohoto projektu chceme posílit ohleduplné chování a jednání nové generace. Aktivitami chceme vzbudit v žácích zamyšlení nad současným konzumním stavem společnosti.
V úterý 22. října jsme navštívili třídicí linku ve Vsetíně, abychom zjistili, jak probíhá třídění odpadu a jak to všechno funguje.
Procházeli jsme velikým areálem, kde bylo plno odpadu. Nejdříve nám paní, která nás logistickým centrem provázela, ukázala směsný odpad, jež se vyváží na skládku do Přerova.
Velmi často si lidé myslí, že do třídicí linky se dostanou již roztříděné věci z barevných kontejnerů. Ve skutečnosti se však na lince musí ještě třídit, protože lidé házejí do kontejnerů nesprávné věci. Většinou buď z důvodu neznalosti, nebo lenosti.
Poté jsme šli do haly, kde se třídí papíry a plasty. Vše se třídí ručně - po pásu jedou plasty a kolem něj stojí lidé a rozdělují je na různé barvy.
Dozvěděli jsme se spoustu nových informací. Třeba to, že komunální odpad se dá zužitkovat jako palivo, nebo stavební materiál.
Překvapilo nás, že likvidace jedné 750 kg kostky plastových lahví stojí 1200 Kč, a to proto, že Čína, jež byla největším odběratelem plastového odpadu (ze kterého vyráběla syntetické látky, např. na hračky, mikiny apod.), jej přestala objednávat.
Nevyužitý plastový odpad teď trápí mnoho států. Proto je jeho likvidace tak finančně náročná.
Řeka Litavka pramení v naší nejmladší chráněné krajinné oblasti Brdy, protéká Příbramskem, známým bohatou těžební a průmyslovou historií, a v Berouně se vlévá do řeky Berounky.
Říční niva, prostor, který řeka utváří a pravidelně zaplavuje, byla v případě Litavky významně ovlivněna lidskou činností.
Nivní sediment silně kontaminovaný v důsledku těžby a úpravy rud, uložený zde během předchozího režimu depozice i při průtržích flotačních odkališť, je dnes zdrojem materiálu podléhajícího erozi.
Litavka při zvýšených průtocích bočně eroduje nivní sedimenty, její koryto se rozšiřuje a bočně posouvá.
Pestré geologické složení oblasti, kterou řeka Litavka protéká, poskytovalo od dávných dob mnoho možností k dobývání řady kovů.
Velkým problémem při těžbě a zpracování horniny obsahující vzácné kovy je vznik odpadů, většinou se jedná o velké množství jemně rozemletého horninového materiálu.
Jedině v jemnozrnném stavu lze úpravnickými metodami, zejména tzv. flotací, oddělit užitkové rudní minerály od neužitečného odpadu (hlušiny). Tato separace ale není nikdy úplná, takže i odpadní flotační kaly obsahují určitý podíl rudních minerálů.
I na Příbramsku byla v oblasti Březových hor zakládána odkaliště pro trvalé uložení flotačních odpadů, stále ještě obsahujících značný podíl rizikových prvků.
Při nesprávném provozu nebo nevhodném umístění nedokáže odkaliště čelit velkému přísunu srážkových vod, a proto v oblasti tzv. Vojtěšského úpravárenského odvalu došlo v letech 1932 a 1952 k haváriím, při kterých se protrhla hráz odkaliště a přitom se obrovské množství (odhaduje se cca 700 000 m3) těžebních odpadů v podobě jemnozrnných materiálů dostalo do koryta Litavky.
Řada detailních studií prokázala, že na původně relativně neznečištěných sedimentech z období před počátkem těžby a zpracování rud je uložena až 1,7 m mocná vrstva, tvořená jemnozrnným sedimentem se zvýšeným obsahem rizikových prvků.
Z hlediska ochrany přírody je zajímavé, že ani poměrně vysoké obsahy rizikových prvků nebrání živé přírodě a že živé organismy (rostliny i živočichové) jsou schopny snášet i vysoké koncentrace toxických elementů deponovaných v prostředí.
Největší povodňové události jsou spojeny s letními vydatnými srážkami v intervalu od května do září.
Důsledkem povodní v oblasti Trhových Dušníků dochází k postupným posunům a změnám morfologie koryta, při kterých vznikají či se prohlubují už existující nátrže.
Boční nestabilita říčního koryta je dnes na území České republiky vzácným jevem, především díky intenzivním úpravám řady vodotečí v posledních desetiletích.
Podrobnou analýzou vývoje koryta si také můžeme vytvořit obrázek o tom, jaké množství materiálu bylo řekou odneseno.
Množství odneseného materiálu bylo výpočtem odhadnuto na cca 227 t v lokalitě Trhové Dušníky a 83 t v lokalitě Valcha. To znamená, že průměrný roční odnos sedimentu jen z těchto dvou sledovaných míst dosahoval 76 a 28 tun za rok.
Analýzy chemického složení sedimentů prokázaly, že například v lokalitě Valcha dosahují průměrné koncentrace Pb a Zn až 4900 mg/kg a 6500 mg/kg.
S využitím koncentrace rizikových prvků v sedimentech lze kvantifikovat, kolik jich bylo odneseno.
Přes poměrně rozdílné hmotnosti odneseného nivního sedimentu z jednotlivých lokalit bylo množství obsaženého Pb podobné z důvodu opačného rozdílu v koncentraci Pb.
Sediment odnesený z lokality Trhové Dušníky dle výpočtu obsahoval 490 kg Pb a sediment z lokality Valcha 400 kg Pb. V případě Zn dosáhla hmotnost odnesená v sedimentu přibližně 900 kg z lokality Trhové Dušníky a 550 kg z lokality Valcha.
tags: #ceska #televize #kozeluzny #odpady #reportaz