Ovlivnění životního prostředí: Příčiny a důsledky

O environmentálních problémech se mluví víc a víc. Pozitivní je, že se přístup Čechů k životnímu prostředí za posledních roky výrazně změnil k lepšímu. Mezi nejpalčivější environmentální problémy ČR označují ekologové sucho, boj s jednorázovými plasty či stav českého průmyslového zemědělství.

Globální problémy životního prostředí

Mezi hlavní globální problémy se jednoznačně řadí klimatické změny. Známé také jako globální oteplování. Za to může podle většiny vědců vypouštění skleníkových plynů (především oxidu uhličitého neboli CO2) do atmosféry.

Mezi další palčivé globální environmentální problémy se řadí odlesňování. Mizí lesy i velké deštné pralesy. Nahrazovány jsou infrastrukturou, novou výstavbou či masivním průmyslovým zemědělstvím. K dalším těžkostem se patří degradace půdy způsobená těžkými stroji a chemickým hnojením v masivní míře.

Znečišťující látky kvůli průmyslové výrobě, zemědělství a dopravě zaplavují svět. Asi nejhůře je na tom východní a jihovýchodní asie a Latinská Amerika. Nemalý vliv na životní prostředí má i spotřeba energie. Při její výrobě se do ovzduší vypouští skleníkové plyny a je z valné části zajišťována spalováním fosilních paliv.

A bohužel ani energie z jiných, než fosilních zdrojů, není bez problémů. Nové výstavby například větrných či vodních elektráren zabírají mnohdy ornou půdu, musí se kvůli nim stěhovat část obyvatelstva z jejich obydlí a likvidují se původní porosty. Výroba energie z obnovitelných zdrojů je i přesto v globálním měřítku lepší variantou.

Čtěte také: Vliv člověka na přírodní prostředí

Environmentální problémy v ČR

Mezi hlavní problémy životního prostředí v ČR se podle ekologů řadí sucho. Postupné oteplování zemské atmosféry vlivem spalování fosilních paliv tady způsobila taková sucha, která tady ještě nebyla. V posledních letech je situace nejhorší. Suchem vyvolaná neúroda s sebou pak přinesla i zdražování základních potravin, jako je pečivo, zelenina či brambory. Navíc hrozí i další zhoršení stavu lesů. Především smrky kvůli jejich vysychání napadají kůrovci.

Lesníci také varují, že se rozsah kůrovcové kalamity (i vlivem nešetrného lesního hospodaření) může brzy i zdvojnásobit. Když k tomu všemu přidáme odlesňování kvůli například nové výstavbě, není to zrovna hezký obrázek. Obrovský problém je pro Česko i znečištění vzduchu spalováním ropy a uhlí.

Mezi největší znečišťovatele se řadí tepelné elektrárny a průmysl, automobilová doprava, vytápění uhlím nebo spalování odpadu. Podle evropských statistik u nás špinavý vzduch předčasně zabije až jedenáct tisíc lidí za rok. A podílí se i na celé řadě zdravotních problémů. Od plicních onemocnění přes poškození mozku, rakovinu či cukrovku.

V neposlední řadě ekologové varují před přemírou plastů (a mikroplastů), hlavně těch jednorázových, nerecyklovatelných. Chybí totiž opravdu ekologická náhrada, mezi kterou se dřevěné a papírové nádobí neřadí. Naopak se znovu vracíme k výše zmíněné přemíře odlesňování. Vědci proto apelují na změnu celého systému, který by v dokonalém ekologickém světě vypadal v podtatě tak, že by neexistovaly jednorázové plasty.

Vše by bylo udržitelné a znovupoužitelné. Vznikla by uzavřená smyčka, do které by vstupovalo minimum nových zdrojů. Důležité je však nyní alespoň to, že se politici o životní prostředí začínají zajímat více, než tomu bylo v předchozích letech.

Čtěte také: Fakta o ovlivnění klimatu člověkem

Postoj Čechů k životnímu prostředí

Za posledních cca 15 let se přístup Čechů k ochraně životního prostředí výrazně proměnil k lepšímu. Vidět je to především na třídění odpadu. Aktuálně se Česko řadí mezi TOP 10 států Evropské unie ve třídění odpadu. Podle společnosti Eko-kom každý Čech v roce 2021 vytřídil průměrně 71,8 kg odpadů (papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy). To není vůbec špatné.

Říká se, že všechno špatné je pro něco dobré. To platí i u šetření energiemi. Vlivem vysoké inflace v ČR a výraznému zvýšení cen energií, začali Češi více šetřit plynem a elektřinou. Oproti roku 2022 omezili plyn o 13,3 procenta a elektřinu o pět procent. Stále je však na čem pracovat například v třídění bioodpadu.

Většina české populace vidí stav životního prostředí u nás jako dobrý. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (z r. 2021), kde uvedlo 69 % dotázaných, že jsou životním prostředím v Česku spokojeni. S podobnými výsledky přišel v roce 2018 i neziskový výzkum STEM. Jako dobrý označila stav životního prostředí v ČR nadpoloviční většina dotázaných (57 %). U obou průzkumů odpověděla zhruba čtvrtina lidí, že se o environmentální problémy v Česku aktivně zajímá. Zajímavostí je, jak jsou výsledky průzkumů odlišné ve srovnání s rokem 1997. V té době životní prostředí v ČR hodnotilo pozitivně pouhých 13 procent respondentů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním vzorku obyvatel ČR starších 18 let ve dnech 19. až 30. listopadu 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1034 respondentů.

U všech výše zmíněných environmentálních problémů platí, že by pomohlo prosazení účinných řešení, jako je snížení fosilních paliv a systémová změna, která by vedla k šetrnějšímu hospodaření v lesích a zemědělství, zákazu pesticidů či dbání na znovuvyužití obalů. V neposlední řadě se ale musíme chovat zodpovědně vůči životnímu prostředí především my sami. Třídit a minimalizovat odpad, zodpovědně zahradničit, nahradit jednorázové obaly za ty znovuvyužitelné či méně jezdit auty se spalovacími motory.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Je nutné si uvědomit, že ve vnitřním prostředí trávíme více než 20 hodin denně (byty, práce, dopravní prostředky, nákupní centra, školy… ), z toho ve vlastním bytě běžně 10 až 12 hodin denně. Životní styl (koníčky, kouření …. Ad. 1 Týká se novostaveb případně vnitřních prostor po rekonstrukcích. Samozřejmostí je dokonalé odstranění prachových částic a zbytků po stavbě, u rekonstrukcí přichází v úvahu i odborně provedená sanace azbestových materiálů.

Každý byt je zapotřebí zabydlet k obrazu svému, koupit nový nebo instalovat starý/již použitý nábytek, záclony, lůžkoviny, domácí spotřebiče, elektroniku, upravit interiér (obrazy, intarzie, obklady, tapety …). U nového nábytku je vhodné požadovat atest výrobce, u staršího - již používaného - zkontrolovat a případně opravit poškozené hrany a plochy (ve starších výrobcích byly používány fenol-formaldehydové pryskyřice a byly tak významným zdrojem formaldehydu), nový textil přeprat (odstranění formaldehydu), nechat nové spotřebiče tzv. Je nutno počítat s tím, že než se byt/prostor tzv. „usadí“ mohou tyto procesy trvat delší dobu, někdy překračující i měsíce.

Při úvaze nad údržbou vnitřního prostředí jsou zcela samostatnou kapitolou úklidové prostředky - tzv. bytová chemie. Patří sem čisticí, dezinfekční, deodorační a ošetřující prostředky, prací, čistící a ošetřující prostředky (např. aviváže) na textilie, na obuv, prostředky na nábytek, prostředky pro osobní hygienu, kosmetika, repelenty apod. ať už ve formě roztoku, spreje, gelu, abrazivního materiálu (prášek) nebo nějakého impregnovaného materiálu. Mnohý z těchto prostředků obsahuje chemikálie, které zatěžují vnitřní prostředí a mohou být škodlivé při přímém vdechnutí či působení na kůži.

Je zapotřebí sledovat jejich složení a omezovat jejich používání. Při luxování bychom měli používat kvalitní filtry a sáčky k vysavačům (HEPA filtry a mikrofiltry), po vyluxování a při luxování prostor větrat. Stejně je nutno ve vnitřním prostředí přistupovat k drobným opravám (používání tmelů, barev lepidel …. Všechny tzv. „osvěžovače“ vzduchu, deodoranty, vonné tyčinky, esence, svíčky přinášejí do vnitřního ovzduší další, většinou organické látky. I u produktů, které se mohou na první pohled zdát bezpečné (svíčky, tyčinky, vonné esence), sledujte jejich složení.

Aktivity uživatelů jsou vždy jedním z hlavních zdrojů znečištění ve vnitřním ovzduší. Je zapotřebí zajistit přiměřené odvětrávání produktů spalování plynu a vaření (digestoře - ty jsou obvykle představovány především jako odstraňovače pachů, ale jejich hlavní význam spočívá v odsávání vodních par a spalin z většinou špatně odvětrávaných kuchyní … vždy je lepší odtahová/komínová verze digestoře než recirkulační); v případě kombinovaného kotle je vždy lepší jeho instalace mimo obývané prostory.

Je nutno počítat s tím, že domácí mazlíčci (psi, kočky, rybičky apod.) chovaní v normálním obývaném bytu/pokoji s sebou přináší zvýšenou vlhkost, mikrobiologickou zátěž (až na rybičky si totiž po příchodu do bytu nemyjí ruce a nedbají o osobní hygienu) včetně roztočů (ti jsou typičtí pro koberce, lůžkoviny a podlahové textilie), prachu a chlupů, což je nebezpečné zvláště v případech, že někdo z uživatelů bytu trpí alergií. Květiny - které zvyšují dobrý pocit (Well Being - subjektivní pocit životní pohody), zachytávají prachové částice a pomáhají odstraňovat organické látky, ale u řezaných květin mohou být problémem pylové alergie. Květiny dále produkují vodní páru (tím zvyšují vlhkost, což ale je často spíše přínosem), terpeny, pachově postižitelné látky, mykotoxiny, části hub, mohou být i zdrojem pesticidů (hnojiva/zálivka) a v noci CO2.

Mikroklimatické faktory a větrání, výměna vzduchu. Dostatečné větrání všech vnitřních prostor by mělo být samozřejmostí, stejně jako udržování určité optimální hladiny teploty (20 - 22 oC) a relativní vlhkosti (35 až 50 %). V současnosti rozšířené používání dokonale těsnících oken (většinou plastových) s sebou přináší prostě určité nevýhody. Mezi ty patří především omezení výměny vzduchu, což často vede k tomu, že se ve vnitřním prostředí zvyšují koncentrace oxidu uhličitého (typickým příkladem jsou v současnosti projektované malé špatně provětrávatelné ložnice - kdy je nutno si uvědomit, že jeden člověk i při klidovém dýchání vyprodukuje za jednu hodinu až 16 litrů oxidu uhličitého), zvyšuje se vlhkost a poměrně významným problémem může být i skutečnost, že se ve vnitřním prostředí škodliviny mohou kumulovat.

Navíc Česká republika je z emí s nejvyšší koncentrací uranu v podloží na světě. Jeho přeměnou vzniká radon, který se jako plyn dostává do vnitřního prostředí staveb. Je třeba jej odvětrat, neboť je podle WHO druhou nejvýznamnější příčinou rakoviny plic hned po kouření. Vysokou koncentraci (resp. objemovou aktivitu) radonu člověk nepozná. Optimální je větrání okny, otevřenými dokořán a tzv. Doba větrání přitom závisí na venkovní teplotě. Čím je chladněji, tím kratší čas je potřeba.

V zimě si vystačíte při každém větrání se 4-6 minutami, na jaře a na podzim je optimálních 10 až 20 minut a v létě by měla okna zůstávat otevřená alespoň půlhodinu. V z imě b y se vůbec nemělo používat vyklopené okno nebo mikroventilace. Pokud to jde, instalujte také do koupelny odvětrávání. Čerstvý venkovní vzduch je pro lidské zdraví nepostradatelný. Nucené větrání (tj. mechanický systém výměny vzduchu) a klimatizace jsou způsoby větrání, jestliže přirozené větrání není z jakéhokoli důvodu možné - pracují s upraveným venkovním (čerstvým vzduchem). Akutní příznaky se mohou projevovat v různé intenzitě a navíc zcela individuálně, od nepříjemných pocitů, přes přechodné potíže (bolest hlavy, dráždění, pálení očí) až po víceméně přetrvávající problémy, které mohou vyústit v alergické reakce či chronická onemocnění dýchacích cest ….

Z mikroklimatických faktorů jsou hodnoty vlhkosti překračovány oběma směry, častěji směrem k sušším až k extrémně suchým prostředím (až < 20 % - rel. vlhkosti), ale objevují se i případy, kdy hodnoty vlhkosti přesahují 60 %. Lze, a často to pomáhá, změnit režim větrání, způsob a režim úklidu, snížit teplotu v místnosti na úroveň doporučeného rozmezí ….

U mikrobiologických faktorů - u plísní - se doporučuje primárně chemická sanace vč. odstranění napadené malby, příp. i omítky, následovaná úpravou režimu větrání a zajištění optimálního rozmezí mikroklimatických parametrů. V případě roztočů - je vhodná zvýšená frekvence úklidu; podle dohledatelných podkladů je hubí dlouhodobé vystavení slunečnímu svitu nebo vyprání textilií > 60 oC. Roztoče hubí i nízké teploty.

Pravdou je, že z chemických látek ve většině případů problémy způsobují zvýšené koncentrace formaldehydu a/nebo dalších organických látek. Ostatní případy jsou spíše výjimkou, ať už se jedná o důsledky nedodržení technologických postupů při stavbě/rekonstrukci, použití nevhodných materiálů (podlahové krytiny, lepidla, tmely …), o průniky z okolního prostředí, o mokré skvrny a nálety plísní na stěnách a/nebo v extrémním případě o kontaminaci prostor při haváriích (například rtutí při rozbití starého teploměru ….. ). Identifikace konkrétních látek a odhad úrovně expozice se provádí a prokazuje proměřením koncentrací.

I zde platí a mohou pomáhat obecné postupy - změna režimu větrání, způsobu a režimu úklidu, snížení teploty v místnosti, odstranit zdroje (lapače) prachu tj. např. koberce. Samozřejmostí by mělo být odstranění nebo uzavření (omezení produkce škodliviny) identifikovaného nebo potenciálního zdroješkodliviny. Člověk tvoří s prostředím dynamický systém vázaný výměnou látek, zprostředkovanou jak příjmem potravy a vody, tak ovzduším. Člověk je se svým okolím pořád v interakci. Na jedné straně je okolím pozitivně nebo negativně ovlivňován a na druhé straně toto prostředí neustále pozměňuje, ať kladně nebo záporně. Člověk velmi aktivně zasahuje do prostředí s cílem adaptovat jej svým potřebám.

Z dlouhodobého hlediska je řada těchto změn nepříznivá, často s katastrofálními důsledky, jako např. gigantická vodní díla, která zejména v suchých oblastech ztrácí svůj původní zavodňovací význam díky zasolování půdy. Stejný osud postihl i řadu zavodňovacích soustav od starověku až do dnešních dnů. Část středomoří je poznamenána zemědělskou činností a zejména bezohlednou těžbou dřeva v období rozkvětu Římské říše.

Pokroky techniky a zkracující se intervaly inovace v rozvoji průmyslu mění přitom prostředí člověka tak rychle, že se prakticky každá nová generace musí vypořádat s novými podmínkami své existence. Ve vztahu ke konzervativní biologické podstatě člověka se tyto velmi rychlé změny mohou stát jedním z limitujících faktorů dalšího rozvoje společnosti. Objevuje se hrozba opotřebování řady neobnovitelných přírodních zdrojů. sociálními tj. Prostředí se projevuje ve svém ovlivnění na člověka mnoha stránkami (funkcemi). Je to např. stránka zdravotní, estetická, psychologická, ekonomická, užitková apod.

Uplatňování hygienických požadavků v péči o životní prostředí se opírá o znalost vlivů, které prostředí vykonává na lidské zdraví. Účinky prostředí se prolínají se způsobem života i v působení na zdravotní stav tak těsně, že v běžných podmínkách je často nesmírně obtížné určit jejich reálný podíl na zjištěném stavu.

Ve Spojených státech např. podnikli v 50. letech 20. století pokus o výzkum vztahu mezi úrovní bydlení a zdravotním stavem obyvatelstva. Po dvouletém sledování zdravotního stavu přestěhovali velkou skupinu obyvatel z nevyhovujících brlohů do nových moderních bytů. Při kontrole po dalších dvou letech se ukázalo, že jejich zdravotní stav se oproti době před přestěhováním zhoršil.

Příklad, k čemu vede odkládání investic nezbytných pro ochranu prostředí a pro ochranu zdraví člověka před důsledky jeho znečištění, je i u nás. Severozápadní Čechy a severní Morava byly spolu s územím Německa a Polska označovaném jako „špinavý trojúhelník" jednou z nejvíce znečištěných oblastí. Řada našich měst buď nečistí odpadní vody vůbec nebo je kapacita městských kanalizačních čistíren nedostatečná.

Zatímco počáteční fáze hodnocení rizika, jmenovitě jeho identifikace a hodnocení expozice, má ryze přírodovědný charakter, vlastní hodnocení rizika, jež zahrnuje v rostoucí míře arbitrární hlediska (např. koeficienty bezpečnosti), dále jeho sdělování (risk communication) a hlavně jeho kontrolu, či lépe zvládání (risk management).

Roku 1967 byla uvedena v činnost radarová stanice ve Skrundě (Litva). Tato stanice obklopená lesy nevzbuzovala po desetiletí provozu žádnou pozornost z hlediska možných zdravotních problémů obsluhy, obyvatelstva žijícího v blízkosti vojenského prostoru o rozloze 1 500 ha. Problémy začaly, když v době rostoucích otevřených protisovětských nálad v letech 1990-91 se nad korunami stromů objevila stále rostoucí nová budova (dosahující 19 pater) určená pro umístění radaru nové generace, který měl dřívější radarové stanice doplnit a později nahradit.

Postupně s jejím růstem rostly i stížnosti obyvatel - začaly se objevovat neuropsychické obtíže, zhoubné novotvary a kongenitální malformace, z čehož byla obviňována nová, nedostavěná stanice. Komise, která se problémem zabývala, dospěla k závěru, že nebyly zjištěny žádné poznatky potvrzující negativní účinky na zdraví lidí - ale tento závěr byl vzápětí politicky zpochybněn. Po odstranění budovy stížnosti ustaly, přestože stará stanice zůstala v provozu, a to do r. 1999.

Jako další příklad můžeme uvést černobylskou havárii, kde kromě zvýšeni incidence karcinomu štítné žlázy nebyl prokázán další vliv táto katastrofy na obyvatelstvo. Problémy daného obyvatelstva spatřujeme ne v důsledku radiace, ale z důvodu psychické škody vyvolané nedostatkem informací jak bezprostředně po havárii, tak i v průběhu dalšího období, v obavách o možné pozdní zdravotní následky. Jejich společným jmenovatelem je psychická infekce (zde úzkost smíšená s hostilitou k sovětské moci).

Jak úzkost, tak kolektivní semknutí proti nepříteli, připravuje terén pro větší sugestibilitu - ta je potom odpovědná za podobnost až uniformitu příznaků v podobných epidemiích. Termín somatizace zavedená MKN-10 (MKN-10: F45) popisuje důsledky dualistického rozdělení člověka na tělo a duši. Kmen mozku a limbický systém jsou těmi strukturami, kde se psychické procesy somatizují = projevují se zcela materiálně ve formě vegetativní a motorické reakce. V dalším vývoji sehrává významnou roli výkladový model postiženého, který v daném případě je xenochtonní (příčina všech obtíží přichází zvenčí) a je postiženému jasná (radar).

Lineárně kauzální model pak dovolí zvrat příčin a následků do podoby: zevní noxa - zdravotní post. BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena : Učební texty k seminářům a praktickým cvičením. 2. přepracované a doplněné vydání vydání. Praha : Karolinum, 2002. 205 s. s.

tags: #ovlivneni #zivotniho #prostredi #priciny #a #dusledky

Oblíbené příspěvky:

• Řídit se podle přírody: Baconův pohled
• Jak na údržbu mobilních WC v zimě?
• Legislativa pro domácí porážky
• Udržitelné balení
• Využití kyseliny mléčné v environmentálních technologiích