Česká Televize Uvádí Nové Ekologické Elektrolodě

Na přehradě Slezská Harta právě začíná sezóna pro půjčovny lodí. Nejsou-li tedy teploty ke koupání, nebo chcete-li si zasportovat na vodní hladině, můžete vyrazit. Vyjet mohou dokonce z obou břehů, kde je k dispozici vybavená půjčovna. Paddle board si tady může každý zájemce, starší 15 let, půjčit pouze v doprovodu dospělého a se záchrannou vestou. Zájemců je opravdu široký.

Elektrolodě v Norsku: Zelená Alternativa Lodní Dopravy

Norsko je kvůli svému členitému pobřeží silně závislé na lodní dopravě, jeho fjordy protíná více než stovka trajektových linek. Severská země, jež je lídrem v zavádění elektromobilů, se pokouší i o zelenější alternativu lodí, které auta mezi silnicemi převážejí. Celkově jsou na světě zhruba tři stovky plavidel, která alespoň částečně pohánějí baterie, a většina z nich je právě v Norsku, jak píše agentura Bloomberg. Jeho flotila trajektů čistě na elektrický pohon čítá 31 lodí a do konce roku se má téměř zdvojnásobit.

Norsko se minulý rok stalo první zemí světa, kde prodeje elektrických aut překonaly poptávku po vozech na jiné typy pohonu. Země se zároveň snaží omezit dieselové trajekty, jejím cílem je snížení emisí z domácí lodní dopravy a rybářství na polovinu do roku 2030. Vzhledem k tomu, že téměř veškerá elektřina v Norsku pochází z obnovitelných zdrojů, zejména z hydroelektráren, je sázka na elektrolodě logickou volbou.

Kromě trajektů, které zajišťují přepravu ve fjordech a mezi pevninou a ostrůvky, se elektrického pohonu dočkaly už i některé výletní lodě, plující kolem malebného pobřeží. „Je potřeba najít nové, ekologicky i finančně udržitelné způsoby, jak v byznysu v příštích letech pokračovat,“ řekla Bloombergu Silje Barekstenová, která se specializuje na inovace a udržitelné technologie a v zemi se proslavila kampaní proti zavádějícímu zelenému marketingu firem.

Výkladní skříní nového typu výletních plavidel je Rygerelektra, která je přes 40 metrů dlouhá a vejdou se na ni téměř tři stovky osob. Když byla loni v létě slavnostně uvedena do provozu, média ji popsala jako nejrychlejší elektrickou osobní loď na světě s nejdelším dosahem. Ten však přesto zůstává, podobně jako u elektromobilů, určitým problémem.

Čtěte také: Česká příroda očima Jakuba Vágnera

„Musíte mít jistotu, že se zvládnete vrátit,“ připouští Lars Rødne, šéf společnosti Rødne Fjord Cruises, která loď provozuje. Kupříkladu v sobotu Rygerelektra vyrazila z jihonorského Stavangeru s baterií nabitou na 85 procent, po tříhodinové plavbě a čtyřiceti námořních mílích se vrátila s kapacitou na patnácti procentech.

Plavidlo je produktem z dílny malé rodinné společnosti Brødrene, která se v posledních letech přeorientovává na elektrolodě a vzbuzuje zájem o své produkty i v zahraničí, především v Číně a v USA. „Procházíme různými fázemi, podobně jako v automobilovém průmyslu,“ tvrdí její představitel Lars Gimmestad. Líčí, že experimenty nejdříve s hybridním pohonem a pak s přechodem na pohon elektrický jim umožnil předešlý rozvoj stavby lodí z uhlíkových vláken.

Vývoj v odvětví však stále není dostatečný na to, aby baterie nahradily dieselové motory ve větších a rychlejších trajektech, plujících na dlouhé vzdálenosti. Výrobci proto přemýšlejí o dalším posunu, koketují například s myšlenkou trajektů na vodíkový pohon, snaží se zefektivnit baterie a snížit hmotnost plavidel. „Jsme teprve na začátku,“ podotýká Gimmestad.

Další výzvou s růstem počtu lodí na elektřinu se stává vybudování dostatečné infrastruktury nabíječek. Pracuje se proto na zařízeních, která by umožnila rychlé čerpání proudu několika plavidlům zároveň.

David Miklas: Od 3D Tiskáren k Říčním Elektrolodím

David Miklas je Jules Verne současnosti, který pokročil ještě dál. Své sny uskutečnil, když založil firmu be3D na výrobu 3D tiskáren, kterou prodal nadnárodní společnosti Y Soft. V roce 2019 otevřel s kolegy v Praze unikátní simulátor českého letounu L-410. Nyní začal vyrábět říční elektrolodě pro movité zákazníky. Proslavil se i tím, že spolu s dalšími lidmi v roce 2020 velmi rychle zareagovali výrobou 30 tisíc ochranných proticovidových masek COVMASK pro zdravotníky ze šnorchlovacích masek. V současnosti sice pracuje ve státní firmě, ale jistě má v hlavě další nápady.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Na otázku, jak by se charakterizoval, odpovídá: „Dělám věci, které mě baví a dávají mi nějaký smysl. Nechci investovat čas do něčeho, co nebude mít žádné dopady.“ Dodává, že aktuálně je většina jeho pozornosti u “nepodnikatelského projektu”.

Na otázku, co bylo jeho popudem k podnikání, Miklas odpovídá: „Nejde o podnikání. Jde hlavně o volnost a smysluplnost. Na začátku mé pracovní kariéry jsem nedostal možnost se realizovat, tak jsem si založil první startup.“

Splnil si svůj další sen, kdy začal stavět první elektrickou loď pod značkou KeelCraft. Tyto lodě jsou určeny především pro movitou klientelu, která si potrpí na luxusu. Testování předvýrobního prototypu dopadlo nad očekávání dobře. Hydrodynamické vlastnosti trupu předčily naše očekávání a elektrický pohon potvrdil, že jsme neudělali chybu. V tuto chvíli je firma schopna plavidla vyrábět, nicméně epidemie zastavila plánovaný vstup na trh, a já jsem nenašel cestu jak produkt efektivně prodávat.

Na otázku, zda lze u lodí také využít autonomní řízení, Miklas odpovídá: „Je to velmi smysluplná myšlenka u nákladní dopravy. Navigace na řece/moři není tak náročná jako v jiných odvětvích a autonomní provoz ekologicky čistších lodí by na říčním i zaoceánském komerčním provozu velmi pomohl. KeelCraft je ale o požitku z jízdy, proto nám autonomní řízení zatím nedává smysl.“

Elektroloď Anna Carolina v Praze: Luxusní a Ekologický Zážitek

Tvrdí se, že nejkrásnější pohled na svět je z hřbetu koně. Bezesporu nejkrásnější výhled na krásy historického centra stověžaté Prahy je ale z paluby lodě plující po Vltavě. Zvláště když tento povznášející zážitek umocňují plně prosklené stěny lodi, umožňující panoramatický výhled, a neruší ho hluk motorů ani vibrace motory způsobené. A právě tento zážitek si kromě jiného mohli užít účastníci křtu nové elektrické lodi Anna Carolina z flotily Prague Boats electric.

Čtěte také: Příroda v designu interiéru

Kmotrou lodi se stala bývalá první dáma Dagmar Havlová. Elektroloď Anna Carolina do Prahy připlula na konci minulého roku a po několika měsících zkušebního provozu se nyní slavnostně představila veřejnosti. Elegantní nadčasový design uzpůsobený maximálnímu komfortu cestujících, naprosto tichý a klidný chod, vrcholně ekologický provoz s nulovými místními emisemi čerpající z převážné části energii pro plavbu ze solárních panelů umístěných v přístavišti - to vše Anna Carolina do Prahy přináší. Stejně jako její dvě předchůdkyně z flotily Prague Boats electric byla postavena v německé loděnici Bolle podle originální koncepce z dílny Prague Boats a představuje technologický vrchol současné světové osobní lodní dopravy, na který se do Prahy sjíždějí obdivovatelé z celého světa.

Ve středu 22. května se tedy Anna Carolina konečně mohla v celé své kráse předvést hostům, kteří dorazili na její křest - v čele s bývalou první dámou Dagmar Havlovou, která vyhověla přání, aby se stala kmotrou lodi. Oslovení paní Havlové bylo symbolickým krokem, neboť rodinná firma Prague Boats byla založena v prosinci roku 1989, tedy ve stejném měsíci, kdy byl Václav Havel poprvé zvolen prezidentem České republiky.

„Je mi velkou ctí, že dnes mohu být kmotrou lodi Anna Carolina. Velmi si vážím aktivit, které myslí na naše životní prostředí, na přírodu kolem nás. Pokud chceme zachovat naši planetu i pro příští generace, musíme se chovat ekologicky. Elektroloď Anna Carolina představuje krok tímto správným směrem a ukazuje nám, že technologie a ekologie mohou jít ruku v ruce. S radostí křtím tuto loď a přeji jí bezpečné plavby a klidné vody, aby stejně jako Vltava spojovala břehy a srdce lidí, kteří se na její palubě sejdou,“ říká Dagmar Havlová.

Loď Anna Carolina byla navržena jako katamaran a její paluby pojmou až 250 cestujících. Stejně jako více než dvě desítky dalších plavidel patří do flotily Prague Boats, která se na poli nejmodernějších technologií vypracovala na pozice předních průkopníků v evropské i světové osobní lodní dopravě. Elektromobilitou se zabývá už od roku 2008, kdy představila svou první menší loď poháněnou elektřinou ze solárních panelů. V roce 2019 pak zahájila novou éru lodní dopravy, když vltavské vody začala brázdit Bella Bohemia, vůbec první velká elektrická loď vyhovující přísným požadavkům pro plavbu na evropských vodních tocích. Loď Bella Bohemia pak ve flotile Prague Boats electric rychle následovaly další elektrolodě stejné koncepce Marie d' Bohemia a právě křtěná Anna Carolina, každá s dalšími technologickými vylepšeními.

Prague Boats: Udržitelnost jako Poslání

Společnost Prague Boats chce i nadále v maximální míře zavádět do svého provozu technologické novinky směřující k čistšímu životnímu prostředí v centru Prahy a tak podporovat udržitelný vývoj. Jejím cílem je, aby prakticky celou její flotilu výhledově tvořily pouze lodě na elektrický pohon, lokálně zcela bezemisní. Kromě toho má ve svém přístavišti solární panely, které pomáhají snižovat ekologickou stopu a slouží k dobíjení elektrolodí i firemních elektromobilů.

První Plně Elektrická Nákladní Loď na Světě v Norsku

V Norsku představili první plně elektrickou nákladní loď na světě, která by navíc měla být plně autonomní -⁠ nebude tedy potřebovat lidského kapitána. Podle jejích konstruktérů jde o malý, ale slibný krok ke snížení klimatické stopy námořního průmyslu.

Díky tomu, že 120 kontejnerů s hnojivy z továrny v jihovýchodním městě Porsgrunn převeze do přístavu Brevik vzdáleného dvanáct kilometrů elektroloď Yara Birkeland, se ušetří emise odpovídající přibližně 40 tisícům jízd nákladních automobilů ročně. Loď byla veřejnosti představena v polovině listopadu.

Osmdesátimetrová loď o hmotnosti 3200 tun brzy zahájí dvouleté zkoušky v praxi. Během nich by měla být tato technologie doladěna tak, aby se plavidlo naučilo zcela samostatně manévrovat.

Zatím má loď lidskou posádku, ale podle Holsethera by kormidelna mohla zcela zmizet „za tři, čtyři nebo pět let“. Plavidlo pak bude za pomoci senzorů a umělé inteligence schopné samo podnikat cesty dlouhé víc než 12 kilometrů.

„Poměrně hodně nehod, ke kterým na lodích dochází, je způsobeno lidskou chybou, například z důvodu únavy,“ popsal vedoucí projektu Jostein Braaten. „Autonomní provoz ale může umožnit zcela bezpečnou cestu,“ dodal.

Přestože vzdálenost, kterou loď Yara Birkeland při své plavbě urazí, bude zatím jen krátká, bude čelit mnoha překážkám. Bude se totiž muset pohybovat v úzkém fjordu a proplouvat pod dvěma mosty, přičemž bude muset zvládat nejen mořské proudy, ale také silný provoz obchodních lodí, rekreačních plavidel a kajaků, než zakotví v jednom z nejrušnějších norských přístavů.

„Nejprve ji musíme naučit zjistit, že tam něco vůbec je. Musíme ji naučit pochopit, že je to kajak, a pak se musí naučit, co s tím má dělat,“ řekl Braaten. Právě malé loďky a kajaky představují nejvyšší hrozbu, současné autonomní lodě nezvládnou vyhnout se jim.

Na palubě lodi Yara Birkeland nahradilo tradiční strojovnu osm bateriových oddělení, díky nimž má plavidlo kapacitu 6,8 MWh - všechna tato energie pochází z obnovitelné vodní energie. Jde o obdobu přibližně stovky elektromobilů.

Sektor lodní přepravy je zodpovědný přibližně za tři procenta všech emisí způsobených člověkem. Má za cíl snížit své emise o 40 procent do roku 2030 a o 50 procent do roku 2050 - přesto právě tento sektor v posledních letech zaznamenal nárůst emisí skleníkových plynů.

Budoucnost Lodní Dopravy: Elektřina, Vodík a Regulace

Sám o sobě bude příspěvek lodi Yara Birkeland ke globálnímu úsilí v oblasti klimatu pouhou kapkou v moři - eliminuje 678 tun oxidu uhličitého ročně. Experti ani neočekávají, že by se elektrické lodě v dohledné době staly univerzálním řešením pro toto odvětví.

„Elektřina by se dala využít zejména u trajektů, protože se často jedná o krátké a stabilní trasy, případně o pobřežní a říční dopravu. Není ale dobře uzpůsobená pro dlouhé plavby přes oceán,“ uvedla Camille Egloffová, odbornice na námořní dopravu ze společnosti Boston Consulting Group.

Námořní dopravci si tuto nechvalnou skutečnost uvědomují. Mezinárodní námořní organizace (IMO) před časem schválila povinnost dodržovat emisní normy (Euro 4-6) na oxidy síry. A přestože se Mezinárodní organizace pro námořní dopravu (IMO) letos zavázala snížit emise CO2 v souladu s cíli Pařížské dohody, ti uvědomělejší provozovatelé lodní dopravy a majitelé trajektů v posledních letech neotáleli a začali se pídit po plavidlech na čistější pohon již dříve. Vedla je k tomu také ekonomická stránka, cena pohonných hmot totiž v minulém desetiletí oproti předchozímu období vzrostla.

Největší světový námořní lodní dopravce firma Maersk nedávno oznámil, že v souladu s Pařížskou dohodou bude do roku 2050 uhlíkově neutrální. Na světě už jsou první pilotní projekty a prototypy lodí na čistší pohon, například E-jerry, norská bezemisní loď Ampere či loď EC110 s kapacitou 280 přepravních kontejnerů a dobou plavby 14 hodin na jedno nabití, kterou vyvíjí nizozemská firma PortLiner.

Od roku 2024 proto do schématu emisních povolenek budou spadat všechny lodě nad 5000 hrubé tonáže, které plují do evropských přístavů. Od roku 2027 to budou i lodě nad 400 hrubé tonáže a zpoplatněn bude nejen CO2, ale i metan a oxid dusný. Podíl zpoplatněných emisí u každé takové lodi bude postupně narůstat.

Srovnání Emisí Lodí a Automobilů

Již několik let koluje mezi lidmi informace, podle které deset největších lodí vyprodukuje více emisí než všechna auta na světě. Celý vtip je v tom, že nejde o emise CO2, ale SO2. Ty totiž se spotřebou paliva až tak úzce nesouvisí. Stále tu máme lineární závislost na množství paliva, ale velmi výrazně to závisí i na kvalitě paliva. A tady je problém.

Motorový benzín a nafta téměř žádnou síru neobsahují. Předepsaný obsah je 10 miligramů síry na kilogram benzínu nebo nafty. Jeden miligram je jedna miliontina kilogramu. Povolený obsah 10 mg znamená, že síra může tvořit jednu tisícinu procenta paliva. Pokud má nafta podíl třeba 15 miligramů síry (0,0015 %), již je to považováno za závadné. Lodní palivo oproti tomu může obsahovat 0,5 % síry, tedy zhruba třistakrát víc než palivo pro osobní nebo nákladní automobily. Navíc se jedná o zpřísněnou hodnotu z roku 2020. Do té doby byl běžný obsah síry v lodním palivu 2-3,5 %, tedy přibližně 2 000× vyšší než u benzínu nebo nafty.

Lodě přitom i nadále mohou spalovat palivo s vyšším obsahem síry, jsou-li vybavené zařízením na snižování emisí, tzv. scrubbery. Auta tedy téměř žádné emise oxidů síry nevypouštějí, zatímco lodě jich vypouštějí poměrně dost.

Čistý a tichý provoz je u elektromobilů velmi příjemný bonus, ale hlavní důvod, proč se tlačí na elektrifikaci dopravy, je nižší spotřeba energie a nižší emise skleníkových plynů, zejména CO2. V tomto ohledu dává mnohem větší smysl usilovat v první řadě o dekarbonizaci silniční dopravy než lodí, protože osobní i nákladní auta jsou mnohem větším zdrojem emisí CO2.

Doporučení pro Snížení Znečištění

Zpráva T&E doporučuje několik kroků vedoucích ke zlepšení aktuální situace. Podle expertů by měla EU co nejdříve zavést normu pro přístavy s nulovými emisemi. Zpráva zároveň doporučuje rozšíření oblastí, kde se budou provádět kontroly. Taková pravidla jsou prozatím zavedena pouze v Severním a Baltském moři včetně Lamanšského průlivu.

Evropská federace pro dopravu a životní prostředí se také přiklání k regulacím NOx u stávajících lodí, které jsou v současné době od regulačních norem osvobozeny.

Podle Abbasova existuje pro splnění takových cílů dostatek vyspělých technologií. Zároveň se ale domnívá, že se k zavedení změn plavební společnosti neuchýlí dobrovolně. Proto navrhuje, aby do celé věci zasáhli vládní činitelé s emisními normami.

„Elektřina na pobřeží může pomoci snížit emise z přístavů, baterie představují řešení pro kratší vzdálenosti a vodíková technologie může pohánět i největší výletní lodě,“ uvedl možná řešení Faig Abbasov.

Richard Vojta (Prague Boats) o Elektrických Lodích a Udržitelnosti

Richard Vojta, majitel společnosti Prague Boats, se věnoval lodím a vodáctví už od dětství. Hned po revoluci se pustil do podnikání v lodní dopravě a dnes je majitelem společnosti Prague Boats, která na Vltavě provozuje bezmála dvě desítky lodí, mezi nimi i velké parníky nebo elektrické lodě postavené podle vlastního návrhu. Jak vypadá a funguje taková elektrická loď a jaké jsou její výhody?

V pořadu Byznys kafe dále zmiňuje, že elektrické lodě nejsou to jediné, čím se snaží dělat své podnikání udržitelně. K jejich nabíjení využívá energii získanou ze solárních panelů, ale dělá i další ekologické aktivity. Zasadil například přes 100 tisíc stromů na pontonech a teď připravuje další zelený ostrov.

A jaké má další plány? „Naše snaha není růst, ale spíš zkvalitnit lodě a naše služby. Chceme ještě určitě doplnit nové elektrické lodě, abychom byli moderní a udrželi si standard.“

tags: #ceska #televize #nove #ekologicke #elektrolode

Oblíbené příspěvky:

• Vliv znečištění na alergie
• Emise dluhopisů krok za krokem
• Uprchlíci z Ukrajiny a životní prostředí v ČR
• Efektivní úklid zahrady s drtičem
• Iveco a svoz odpadu: Rozměrový průvodce