České děti stávkují za ekologii: Pohled do historie a současnosti

Život v blízkosti uhelných elektráren není nikdy příjemný. Severní Čechy představovaly v komunistickém Československu extrém i na tehdejší poměry. Kraj sužovaly sirné mlhy a zapáchající vzduch byl každodenní realitou. Na podzim roku 1989 došla obyvatelům trpělivost.

Jaro 1989 začalo pro gymnazistku Evu Kudrnovou neobvykle. Každé ráno se spolužáky nastupovala do autobusů a pod dozorem učitelů vyjížděli do Krušných hor, kde trávili dny procházkami. Gymnázium a všechny školy v Chomutově takto strávily příjemných čtrnáct dnů, než se vrátily do školních lavic.

Ve městě se totiž v prvních jarních dnech nedalo být. Mlha, která přikryla kraj téměř na měsíc, měla nažloutlou barvu, zapáchala a viditelnost byla jen pár metrů. Zatímco na hřebenech Krušných hor svítilo jarní slunce, dole ve městech musely svítit lampy celý den.

Ekologická katastrofa v Severních Čechách

Takzvané inverze, kdy na horách zůstává teplý vzduch a jasno, zatímco v údolích se drží studené mlhy plné škodlivin ze spalování uhlí, nebyly na severu Čech neobvyklé. Na jaře 1989 se ale sešly nepříznivé klimatické podmínky, takže inverze trvala neobvykle dlouho a měla závažné následky.

Množství jedovatého oxidu siřičitého ve vzduchu se přes měsíc drželo nad 1500 miligramy na metr krychlový, což je desetkrát více, než byla povolená norma 150 miligramů. Lidé trpěli bolestmi hlavy a krvácením z nosu. Proto tehdejší mocenský aparát přistoupil k evakuaci dětí do hor na čerstvý vzduch.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Přesná data o znečištění a jeho následcích pro zdraví měli k dispozici jen hygienici a straničtí funkcionáři. Zveřejňování v médiích bylo zakázáno. Lidé tušili, že žijí v nezdravém prostředí, ale až do těžkých inverzí roku 1989 se neprojevovalo znatelné znepokojení.

Dopady těžby uhlí a neochota ke změnám

Severozápadní Čechy doplácely na zásoby uhlí, kvůli kterým se z kraje stala palivoenergetická základna republiky. Sedmdesát procent veškerého uhlí v zemi se těžilo právě tady. Dvě třetiny z něj se spálily přímo na místě v severočeských tepelných elektrárnách.

Hnědé uhlí bylo nekvalitní a elektrárny neodsířené, takže polovina ze dvou milionů tun oxidu siřičitého, který vypustily komíny v celém Československu ročně do vzduchu, pocházela ze severočeské uhelné pánve. Ta se rozkládá mezi úpatím Krušných hor a Českým středohořím, jež zadržovaly proudění vzduchu. Zatímco v jiných průmyslových regionech Evropy vítr škodliviny rozfoukal, v severních Čechách se držely a vytvářely dusivý příkrov.

Podle dochovaných dokumentů už na začátku sedmdesátých let začali kvůli špatnému ovzduší kraj opouštět lidé - padesát tisíc během deseti let. Vláda proto dala dohromady systém podpor, které měly lidi v kraji udržet. Stavěly se byty a poskytovaly příspěvky na bydlení. Později začali Severočechům stěhování komplikovat.

Když při silné inverzi na konci léta 1980 zhnědly a opadaly listy ovocných stromů na Teplicku, informovala o tom místní média jako o „mírném zvýšení škodlivin v ovzduší“. Během osmdesátých let pak začaly hnědnout smrky po celých Krušných horách. Ze špatného životního prostředí se sice postupem času stalo téma povolené i pro oficiální média, ta ale měla nadále zakázáno lidi zneklidňovat.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Informace o krizových událostech souvisejících s jedovatým vzduchem neobsahovaly žádné přesné údaje o naměřených škodlivinách a byly vyvažovány optimistickými zprávami o tom, jak se stát dobře stará o zdraví svých občanů.

Protesty a snaha o změnu před rokem 1989

Právě kvůli nedostatku informací se lidé nakonec začali bouřit. „Nemůžeme souhlasit s tvrzením, že utajování nepříznivých skutečností může pozitivně ovlivnit veřejné mínění,“ píše se v zápise komise pro životní prostředí krajského výboru severočeské komunistické strany z jara 1989.

Místní severočeští soudruzi tlačili na vedení strany i vládu, aby investovala do odsíření severočeských hnědouhelných elektráren, centrální orgány ale obrovskou investici do zahraničních technologií stále odsouvaly. Osmého listopadu 1989 se v severočeských Teplicích objevily ručně napsané plakáty vyzývající lidi k demonstraci za lepší informace o životním prostředí. Na náměstí dorazilo okolo pěti stovek lidí a ani zásah policejních jednotek je neodradil od toho, aby se příští den sešli zase.

Současné stávky studentů a klimatická žaloba

V současnosti se čeští studenti připojují k celosvětovým stávkám Fridays for Future, inspirovaným Gretou Thunbergovou. Cílem je upozornit na naléhavost problému globálního klimatu a nečinnost politiků. Studenti po celém světě reagují na varování klimatologů, že emise je třeba do roku 2030 snížit o 45 % a do roku 2050 na nulu, jinak hrozí extrémní katastrofy.

Svatý Jan pod Skalou je první obcí v České republice, která se připojila ke klimatické žalobě. Dopady změn klimatu jsou v krajině kolem nás na první pohled patrné, stejně jako časté extrémní výkyvy počasí. V letech 2002, 2011 a 2013 se obcí prohnaly „stoleté“ povodně, ale zlomový byl hlavně rok 2018, kdy vyvrcholila série extrémně suchých let.

Čtěte také: Diskriminace českých leseb

Klimatická žaloba je hlasem zdola, který má vládě a institucím připomenout jejich závazky a zodpovědnost, plynoucí ze závěrů pařížské klimatické konference z roku 2015.

Setkání studentů s premiérem Babišem

Studenti z klimatického hnutí Fridays For Future se setkali s premiérem Andrejem Babišem, ministrem životního prostředí Richardem Brabcem a ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem, ale schůzku zhodnotili jako neproduktivní. Premiér tvrdí, že klimatickou krizi Česká republika řeší dostatečně, studenti tvrdí opak.

Ministr životního prostředí hovoří o klimatické krizi jako o největší současné výzvě společnosti, zároveň ale označil snahy o dosažení uhlíkové neutrality za sen a připodobnil je k pohádce.

Kontroverze a kritika hnutí

Šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák se distancoval od výroku, v němž zalitoval, že "čtrnáctiletým dětem" nedáváme "přes držku" za to, že "chodí do ulic a stávkují za něco, čemu ani nerozumí".

Někteří kritici poukazují na to, že nelze dosáhnout proklamovaného cíle snížení emisí a současně zajistit trvalý ekonomický růst. Jiní oponují, že teprve zbohatnutí vede k tomu, že si člověk může dovolit dbát i o životní prostředí.

Přehled klíčových událostí a dat

Globálně životní prostředí na tom nikdy nebylo hůře než nyní. Středoškoláci ze stovky zemí dnes stávkují proti údajně nedostatečné aktivitě vlády v oblasti ochrany klimatu. Má to ale trpkou pointu: ukáže se, že je to celé věcný nesmysl.

tags: #ceske #deti #stavkuji #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Návody na výrobu přírodních šperků
• Úvaha o ekologii
• Test rozložitelných pytlů a plen
• Co je ochrana přírody?
• Ecozone tyčinky: Recenze