Klimatická změna a její dopady: Přehled aktuálních událostí a problémů

Globální změny klimatu jsou jedním z nejpalčivějších problémů současnosti. Její řešení proto vyžaduje dlouhodobou spolupráci na regionální i globální úrovni. Mezinárodní klimatické summity a další jednání slouží jako klíčová platforma pro sdílení perspektiv a know-how a také formulaci závazků jednotlivých zemí.

Dohody, které na těchto jednáních vzniknou, mají velkou symbolickou hodnotu a současně představují důležitý rámec pro politické a legislativní kroky, k nimž následně dochází na unijní, potažmo národní úrovni.

Legislativa a politiky v oblasti klimatu

Legislativa Česka v oblasti změny klimatu je ve velké míře utvářena mezinárodními dohodami a úmluvami a legislativou EU. V roce 2024 v Česku probíhá aktualizace klíčových strategických dokumentů v oblasti energetiky a klimatu, aby reflektovaly současné vědecké poznání, cíle Zelené dohody pro Evropu nebo geopolitické změny po invazi Ruska na Ukrajinu. V rámci Politiky ochrany klimatu z roku 2017 si Česko stanovilo cíl dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů o 32 Mt do roku 2020 (a o 44 Mt do roku 2030) v porovnání s rokem 2005.

V roce 2022 Česko ve srovnání s rokem 2005 dosahovalo snížení o přibližně 33 Mt (bez zahrnutí sektoru LULUCF). V porovnání s rokem 1990 klesly české emise skleníkových plynů do roku 2022 přibližně o 1/3, nicméně z velké části se tak událo zejména díky opouštění těžkého průmyslu v 90.

Zelená dohoda pro Evropu představuje strategii EU pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Součástí dohody však nejsou pouze klimatické cíle, ale také opatření pro zdravější životní prostředí, zemědělství nebo odpadové hospodářství, jinými slovy, jde o komplexní plán pro dekarbonizaci celého hospodářství, včetně zdrojů pro jeho financování. Dále existují Modernizační a Inovační fond, které jsou financovány výnosy z prodeje emisních povolenek a jejich celý obnos putuje na opatření podporující dekarbonizaci a modernizaci ekonomiky.

Čtěte také: Co je klimatický summit?

EU si na cestě ke klimatické neutralitě do roku 2050, tedy cíli Zelené dohody, stanovila průběžný cíl, a to dosáhnout do roku 2030 55% snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990. Naplnění tohoto cíle by měla podpořit opatření navržená v balíčku Fit for 55. Jedná se o balíček návrhů založených na tržních mechanismech (např. systému pro obchodování s emisními povolenkami nebo uhlíkovém vyrovnání na hranicích), regulacích (týkajících se např. zdrojů energie, paliv nebo lesů a zemědělství) a podpůrných opatřeních (zaměřených na podporu skupin zasažených dekarbonizací).

Soudní spory a klimatická litigace

V oblasti ochrany klimatu se objevuje stále více soudních sporů. Dne 28. října 2025 vynesl Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozsudek ve věci Greenpeace Nordic a další proti Norsku - další zásadní rozsudek v oblasti ochrany klimatu. Ačkoliv ESLP neshledal žádné porušení Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, vyjádřil se k procesním povinnostem, které členské státy Rady Evropy mají při rozhodování o otázkách v souvislosti s ochranou klimatu a lidskými právy.

Dne 12.listopadu 2024 vydal odvolací soud v Haagu dlouho očekávané rozhodnutí ve věci Milieudefensie et al. v Royal Dutch Shell (často označované jako “případ Shell”). I když odvolací soud rozhodnutí zrušil a nároky žalobců zamítl, jeho rozsudek upřesňuje některé povinnosti na straně společností ve vztahu ke klimatické změně a nelze jej zjednodušeně považovat za prohru klimatické litigace proti obchodním společnostem.

Vrchní soud v německém Hammu vynesl 28. května konečný rozsudek v klimatickém případu Lliuya v. RWE. Jeho hlavní poselství zní, že velcí emitenti skleníkových plynů mohou být u německých soudů pohnáni k soukromoprávní odpovědnosti za škody způsobené změnou klimatu - byť zrovna v tomto konkrétním případě se to nepodařilo.

Energetika a dekarbonizace

Výroba elektřiny a tepla má dnes na svědomí přibližně 40 % z celkových emisí skleníkových plynů v ČR. Spalovat uhlí pro výrobu elektřiny a tepla je ekonomicky čím dál méně výhodné a některým uhelným elektrárnám už dnes hrozí uzavření kvůli nedostatečné ziskovosti.

Čtěte také: Klimatický skepticismus Klause

Pro dostatečně rychlou dekarbonizaci energetiky v Česku potřebujeme významně posílit bezemisní zdroje elektřiny. Vzhledem k čím dál většímu zapojení proměnlivých obnovitelných zdrojů energie, jako jsou slunce nebo vítr, roste naše potřeba energii také uchovávat pro pozdější využití.

Udržitelné finance a finanční sektor

Finanční sektor je stále více považován za klíčovou hnací sílu při urychlování přechodu k udržitelnosti a klimatické neutralitě. Důvodem je nutnost mobilizace značného soukromého kapitálu pro splnění investičních požadavků na dosažení klimatických cílů stanovených v Pařížské dohodě a v Cílech udržitelného rozvoje OSN.

Udržitelné dluhopisy, zejména ty, které jsou označeny jako zelené nebo sociální, představují finanční inovaci, která se dostala do popředí od roku 2007, kdy Evropská investiční banka (EIB) vydala první zelené dluhopisy na financování energetických projektů.

Dopady na zranitelné skupiny

Ač klimatická změna negativně působí na lidskou populaci obecně, je známým faktem, že některé skupiny obyvatel jsou vůči jejím důsledkům náchylnější. Mezi takové skupiny patří i osoby se zdravotním postižením, jejichž specifické potřeby v některých případech komplikují jejich adaptaci na měnící se podmínky.

Přitom asi 80 % z nich žije v nízko a středně příjmových zemích, z nichž mnohé jsou výrazně ovlivněny změnami klimatu, a pravděpodobnost, že budou zraněny či přijdou o život v důsledku přírodní katastrofy je dvakrát až čtyřikrát vyšší než u většinové populace.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

tags: #klimatu #zmena #hraci #kostce #vysvětlení

Oblíbené příspěvky:

• Popis odpadkových košů Linea
• Budoucí úložiště jaderného odpadu
• Recenze košů Gimi Nature 3 Plus
• Kompostování pampelišek
• Rekonstrukce paleoklimatu pomocí izotopů kyslíku