České Seriály o Přírodě: Pestrost a Krása na Dosah Ruky

Dokumenty o přírodě představují skvělý způsob, jak se odreagovat u televizní obrazovky. Pohled na vzdálené krajiny, exotická zvířata či pozoruhodné rostliny je často opravdu uklidňující. V naší nabídce však najdete také o něco akčnější dokumentární pořady. Naše příroda je pestrá jako málokde na světě. Krásu a dobrodružství máme na dosah ruky - stačí se jen dobře dívat!

Dokumenty o přírodě online

Dokumenty o přírodě - sledujte online na iVysílání z čerstvých novinek, televizní klasiky i archivních pořadů České televize. Dokumentární filmy a seriály můžete sledovat online na prima+. Vyberte si z široké nabídky dokumentárních pořadů, filmů a seriálů. Sledovat je můžete celé okamžitě a bez stahování v plné kvalitě on-line. Dokumenty o vědě a přírodě naleznete i na Netflixu. Zajímavosti ze světa zvířat i rostlin, dokumenty o přírodě i extrémy fauny a flóry najdete na Prima ZOOM.

Příklady dokumentárních seriálů o přírodě

Níže naleznete tabulku s příklady dokumentárních seriálů o přírodě a místem, kde jsou dostupné:

Plány péče o zvláště chráněná území

Plán péče je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území a na zabezpečení zvláště chráněného území před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu (viz § 38, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění - dále jen „zákon“). Plán péče se zpracovává pro zvláště chráněná území těchto kategorií: chráněná krajinná oblast (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), národní přírodní památka (NPP), přírodní rezervace (PR) a přírodní památka (PP). Podrobnosti o obsahu plánů péče pro jednotlivé kategorie zvláště chráněných území uvádí vyhláška Ministerstva životního prostředí (MŽP) č. 45/2018 Sb.

Plány péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Nejsou závazné pro fyzické ani právnické osoby. Postup projednání plánu péče je rovněž stanoven v § 38 zákona o ochraně přírody a krajiny. Oznámení o možnosti seznámit se s plánem péče je zveřejněno na portálu veřejné správy a na úředních deskách obcí. Orgán ochrany přírody plán péče schvaluje protokolem, ve kterém je mj. obsaženo vypořádání připomínek vlastníků, obcí a krajů.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Plány péče o chráněné krajinné oblasti (CHKO) se dělí na rozbory (popis území a analýza jeho stavu) a návrhy (někdy označované také jako „vlastní plán péče“, tedy vytýčení cílů a návrh opatření a zásad). Obě tyto části sestávají z textu a příloh. Plány péče o CHKO se zpracovávají na období zpravidla 10 let.

Další dokumenty a studie

• Studie preventivního hodnocení krajinného rázu chráněné krajinné oblasti obsahuje popis hodnot a znaků krajinného rázu, navrhuje cíle a podmínky jeho ochrany. Studie jsou odborným podkladem pro plán péče i pro rozhodování o změnách v území. Studie jsou k dispozici i ostatním orgánům státní správy a dále také např. zpracovatelům územních plánů, je možné do nich nahlédnout na místně příslušném pracovišti AOPK ČR. Studie AOPK ČR pořizuje od konce 90.
• Koncepce práce s návštěvnickou veřejností (KPNV) se zpracovávají od roku 2017. Hodnotí dílčí plochy v CHKO z hlediska zranitelnosti a negativních projevů návštěvnosti. Stanovují hlavní i dílčí sdělení a způsoby jejich interpretace. Určují péči o návštěvnickou infrastrukturu a další záležitosti týkající se návštěvnosti.
• Zpracování plánů péče o maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) zajišťují orgány ochrany přírody příslušné k vyhlášení zvláště chráněného území. Zpracování plánů péče o NPR a NPP zajišťuje tedy Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím AOPK ČR (s výjimkou NPR a NPP ležících na území národních parků, kde MŽP pověřuje jejich zpracováním správy národních parků). AOPK ČR ročně zpracovává průměrně 80 plánů péče o MZCHÚ.

Souhrn Doporučených Opatření (SDO)

Souhrn doporučených opatření (SDO) je odborný a koncepční dokument popisující ekologické nároky předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Podává informaci o aktuálním stavu těchto předmětů ochrany a důvodech jejich ohrožení. SDO se zpracovávají pro evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO). Slouží jako podklad pro jiné druhy plánovací dokumentace (plány péče, lesní hospodářské osnovy, lesní hospodářské plány atp.) a pro rozhodování orgánů ochrany přírody.

SDO jsou projednávány s dotčenými subjekty nad rámec požadavků zákona o ochraně přírody a krajiny, a postup projednávání se neřídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád. Cílem projednávání je nalézt takový způsob obhospodařování pozemků, se kterým bude souhlasit vlastník pozemku a současně bude zajištěno naplnění povinnosti státu, tj. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny, je ke zpracování SDO příslušné Ministerstvo životního prostředí. To pověřilo zpracováním SDO Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR pro všechny EVL a PO nacházející se na území České republiky.

Platí, že v případech úplného překryvu PO se zvláště chráněným územím (ZCHÚ) nevznikají většinou samostatné SDO, ale potřebná opatření se zapracují do plánů péče o tato ZCHÚ. Naproti tomu SDO pro EVL se zpracovávají vždy.

Rezervace velkých kopytníků

Velká část evropské biodiverzity je závislá na existenci polootevřených a otevřených stanovišť. Velcí býložravci, takzvaná megaherbivoři, jako zubr, divoký kůň a pratur byli lidmi z krajiny střední Evropy odstraněni, zatímco industrializace zemědělství a lesnictví zničily tradiční hospodaření v krajině. Výsledkem je degradace (polo)otevřených nelesních i lesních biotopů, které byly tisíciletí udržovány zvířaty a lidskou činností.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Plán péče o Národní přírodní památku mladá přináší přehled cílových biotopů, které jsou předmětem ochrany na území bývalého vojenského prostoru Milovice, popisuje trendy ve vývoji sledovaných druhů rostlin a živočichů a typy managementů používaných při péči o tuto přírodně cennou oblast. Od roku 2015 funguje v bývalém vojenském prostoru Milovice přirozená pasva velkých kopytníků. Za tu dobu došlo na stovkách hektarů k plošné proměně původně degradované plochy na druhově bohatou pastvinu, která vytváří pestrý biotop pro desítky druhů různých organismů. Zároveň se přirozeně, nebo díky spolupráci s vědci, vrátily do lokality druhy, které tam před lety vyhynuly.

Divocí koně a pratuři patřili po tisíce let k nejvýraznějším živočišným druhům v evropské i české přírodě. Jejich stáda se podílela na formování krajiny, pohled na divoké koně a pratury inspiroval pravěké umělce k vytvoření fantastických jeskynních maleb. Pro první zemědělce byly oba druhy zdrojem dvou důležitých plemen domácích zvířat - domácích koní a domácího skotu. Moderní věda, především díky genetice, přinesla v poznání obou druhů řadu zásadních a často převratných zjištění.

Zubr evropský se stal symbolem ochrany přírody v celé Evropě. Druh, který byl kvůli pronásledování člověkem ve volné přírodě zcela vyhuben a přežil jen díky chovu v zajetí, se v minulých desetiletích v řadě zemí Evropy vrátil do míst, odkud ho lidé vytlačili. Stáda zubrů tak můžeme potkat u našich severních, východních i západních sousedů. Česká republika má pro návrat zubrů velmi vhodné podmínky.

Rezervace velkých kopytníků funguje v bývalém vojenském prostoru Milovice od roku 2015. Za tu dobu zázračně proměnila stovky hektarů zanedbaných ploch zarostlých agresivními druhy trav a znečištěných černými skládkami v rozkvetlou zahradu. Divocí koně, zubři a pratuři ukázali, že na rozsáhlých územích rozloze desítek a stovek hektarů nemá přirozená pastva velkých kopytníků srovnatelnou konkurenci. Pozitivní změny po prvních pěti letech pastvy velkých býložravců shrnuje stručný materiál.

Vojenské prostory jsou svým významem srovnatelné s nejcennějšími českými chráněnými územími. Především díky výskytu dnes již vzácných nelesních stanovišť, jako jsou suché trávníky, vřesoviště, mokřady nebo dokonce písečné duny. Tyto biotopy se zde dochovaly jednak díky absenci urbanizace a průmyslového zemědělství, jednak díky samotné činnosti armády.

Čtěte také: Diskriminace českých leseb

Přírodní rezervace Milovice, která se nachází v bývalém vojenském prostoru mezi městy Milovice a Benátky nad Jizerou, se stala prvním místem na světě, kde mohou návštěvníci vidět tři klíčové druhy velkých kopytníků: zubry, divoké koně a zpětně šlechtěné pratury.

tags: #české #seriály #o #přírodě #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Návod: Odpad pro sušičku Beko
• Historie Valašského muzea
• Ekologická žaloba na EU
• Fascinující příběhy fotografů přírody na Radiožurnálu
• Smrk Omorika: Pěstování a Péče