V posledních desetiletích se dramaticky zvýšil tlak na životní prostředí a biologickou rozmanitost, a to zejména v důsledku lidské činnosti. Za účelem zlepšení propojení mezi stanovišti a také pro zajištění ochrany přírody a lidského blahobytu se v poslední době stále více zavádějí prvky šedé a zelené infrastruktury.
Agroekologie je vědecký obor, inovativní praxe a sociální hnutí, které studuje ekologické procesy ve vztahu k agro-potravinářským systémům a poskytuje nové koncepty a nástroje pro začlenění pokročilých strategií řízení agroekosystémů. Implementace agroekologických principů může silně těžit z technik biosystémového inženýrství. Jejich synergická integrace může přispět ke snížení environmentální stopy zemědělství a zároveň chránit biologickou rozmanitost a ekosystémy, což vede k lepším technikám, materiálům a nástrojům pro plánování venkovské krajiny.
Několik technik charakterizovaných ekologicky šetrným dopadem je v současné době zkoumáno biosystémovým inženýrstvím, např.: stavební prvky pro bioarchitekturu, vyráběné/integrované s přírodními materiály (cihly izolované slámou/vlnou; beton vyztužený přírodními vlákny; "adobe" cihly atd.); řešení založená na přírodě (NBS); plně biologicky odbouratelné materiály (např. pro mulčování půdy); data dálkového průzkumu Země (z dronu/satelitu) využívaná pro precizní zemědělství, k optimalizaci využití zdrojů (voda; půda; agrochemikálie atd.).
Tato řešení mohou podpořit formulaci strategií pro přepracování agroekosystémů na úrovni krajiny, se zaměřením na ekosystémové služby, biologickou rozmanitost, ochranu vody, produkci plodin/hospodářských zvířat, omezení agrochemikálií, snížení znečištění a adaptaci na změnu klimatu.
Článek se zaměřuje na identifikaci a hodnocení kulturních ekosystémových služeb na území Místní akční skupiny (MAS) Třeboňsko. Praktická implementace ekosystémových služeb do rozhodovacích procesů, plánování, monitoringu nebo ekonomických mechanismů je v České republice stále nízká. Kromě potřeby jejího šíření ve veřejné správě je žádoucí zvýšit povědomí v rámci organizace místních akčních skupin jako nástroje pro místní a venkovský rozvoj.
Čtěte také: Geocaching v Českém Ráji
Metodicky článek pracuje s expertním odhadem významu kulturních ekosystémových služeb z hlediska cíleného managementu na stupnici 4 až 0 bodů. Pro vlastní identifikaci kulturních ekosystémových služeb byl použit systém CICES. Jeho třídy ekosystémových služeb byly seskupeny do čtyř skupin:
Pro mapování zdrojů kulturních ekosystémových služeb byla použita Konsolidovaná ekosystémová vrstva (KVES). Modelové území MAS Třeboňsko je unikátní svou rybniční krajinou, kde se cenné přírodní ekosystémy prolínají s historickým systémem rybničního hospodaření.
Pochopení toho, jak se různé lidské aktivity v průběhu času mění, je zásadní informací pro ochranu a plánování krajiny. K odhalení časových trendů v lidské aktivitě byla použita data z ročních fotopastí na místech v kulturní krajině a na přechodových stavbách přes hlavní silnice v Rakousku. Data shromážděná v průběhu roku 2022 byla kategorizována do osmi kategorií lidské aktivity zahrnující chodce, chodce se psy, cyklisty, jezdce na koních, motocyklisty, automobily, zemědělské a lesní stroje a další.
Auta byla nejvíce zastoupenou kategorií (48 %), následovali chodci (21 %) a zemědělské a lesní stroje (13 %). Celkově byla nejvyšší úroveň lidské aktivity během roku zaznamenána v jarních měsících. Dennímu vzoru dominovala lidská aktivita před a po poledni. Jednotlivé kategorie se lišily podle rozložení záznamů v průběhu dnů v týdnu, ale obecně bylo nejvíce záznamů pořízeno v úterý a o víkendech.
Čtěte také: Český ráj: Současný stav pivovaru
Čtěte také: Výzvy CO2 Emisí v Teplárenství
tags: #Czech #union #for #nature #conservation #Kyjov