Emisní limity a znečišťovatelé v České republice

19.04.2026

Evropská komise vydala upravená data za rok 2015 o obchodování s emisními povolenkami v systému EU ETS. Z dat vyplývá, že v ČR emisemi CO2 nejvíce znečišťuje ovzduší elektrárna Počerady.

Největší znečišťovatelé emisemi CO2

Z dat Evropské komise vyplývá, že Počerady (bez PPC) vypustily do ovzduší celkem 5,14 milionů tun CO2, zatímco Tušimice II vypustily 4,66 mil. tun CO2. Paroplynová elektrárna a teplárna Vřesová, která patří společnosti Sokolovská uhelná, 4,28 mil. tun CO2.

Významnými elektrárnami z hlediska emisí jsou dále elektrárny Prunéřov I, Prunéřov II a Mělník I, Mělník II a Mělník III, jejichž emise jsou vedeny odděleně. Při celkovém součtu byly emise elektrárny Prunéřov 4,91 mil. tun CO2 resp. 4,68 mil. tun CO2. Emise paroplynové elektrárny Počerady jsou vedeny odděleně od uhelných bloků Počerad.

Mezi prvními deseti největšími znečišťovateli ovzduší emisemi CO2 dominují výrobci elektřiny a tepla. Celkem pět z deseti znečišťovatelů má za hlavní činnost právě výrobu elektřiny nebo tepla. Dalšími v desítce je ArcellorMittal Ostrava a.s. a Třinecké železárny. V evropském měřítku dominují německé uhelné elektrárny, které obsadily čtyři místa v první pětce. Polský Belchatow v první pětici doplňují elektrárny Neurath, Niederaußem, Jänschwalde a Weisweiler.

Zajímavostí je, že u všech tří jmenovaných elektráren došlo k meziročnímu růstu emisí CO2. Největší nárůst zaznamenala elektrárna Počerady, které se emise zvýšily o 8,3 %. Mezi první stovkou největších znečišťovatelů jsou s velkou rezervou nejvyšším skokanem v objemu vypuštěných emisí.

Čtěte také: Výfukové emise a norma EURO 7

Životní prostředí a další znečišťovatelé

Životní prostředí v roce 2016 nejvíce znečišťovaly neratovická chemička Spolana a severočeské elektrárny. Spolana vypouští nejvíce rakovinotvorných látek již třetí rok po sobě, a to přesto, že jejich emise výrazně snížila. Naopak největší zhoršení nastalo u společnosti ACO Industries.

"Nejhůř vychází chemička Spolana, nicméně je třeba říct, že oproti loňsku se výrazně zlepšila," řekl Petrlík a dodal, že Spolana meziročně snížila emise rakovinotvorných látek o devět tun. Mnohem horší je podle Petrlíka vývoj v ACO Industries v Přibyslavi, což je společnost na výrobu polymerbetonu. Tento provoz na Vysočině může za to, že Vysočina se dostala do čtveřice krajů, které mají nejvíc velkých znečišťovatelů.

ACO Industries vypustila v roce 2016 přes 23,6 tuny styrenu, což je o 19 tun více než v předchozím roce. Styren je rakovinotvorný a také ovlivňuje hormonální systém.

Žebříček znečišťovatelů a data z IRZ

Nový žebříček největších znečišťovatelů skleníkovými plyny sestavilo ekologické sdružení Arnika na základě dat z Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Použilo k tomu vlastní aplikaci Znečišťovatelé pod lupou. Na druhém místě se umístila Elektrárna Počerady s 62 miliony tun vypuštěných skleníkových plynů. Třetí místo drží provoz ocelárny ArcelorMittal Ostrava se 45 miliony tun.

"Sečetli jsme všechna hlášení do IRZ za období 2005 až 2014. Především tam figurují emise oxidu uhličitého. Největšími zdroji těchto emisí jsou elektrárny spalující hnědé uhlí, z nichž většina patří firmě ČEZ a je lokalizována v severozápadních Čechách," řekl expert na toxické látky Jindřich Petrlík.

Čtěte také: Omezení emisí dopravních letadel

Za poslední dva roky vzrostl objem vypouštěných skleníkových plynů. Žebříček vyhlašuje Arnika už 13. rokem, čerpá z Integrovaného registru znečišťování, který je pro určitý rok kompletní vždy k 30. září následujícího roku. Cílem žebříčku je motivovat firmy produkující škodlivé látky ke změně. Nejvíce oxidu uhličitého vypustily v předešlých deseti letech Elektrárny Prunéřov. Svědčí o tom data z výzkumu ekologického sdružení Arnika. Na druhém místě se umístila Elektrárna Počerady, třetí příčka patří ocelárnám v Ostravě.

Skupina ČEZ tento týden prohlásila, že zlepší energetickou účinnost a sníží v ČR emise CO2 na vyrobenou MWh (megawatthodinu) elektřiny o 46 procent do roku 2020 ve srovnání s rokem 2001. Připojila se tak k ostatním energetikám, které na klimatické konferenci v Paříži vyhlásily své cíle.

Snižování emisí a mezinárodní závazky

Před deseti lety, kdy začal fungovat Evropský systém emisního obchodování (EU ETS), emise ČEZ činily 33,3 milionu tun CO2. Při výrobě jedné MWh se vypustilo 0,56 tuny emisí CO2. Po devíti letech fungování ETS snížil ČEZ emise CO2 o 22 procent na 26 milionů tun bez započítání elektrárny Chvaletice, kterou předloni prodal.

Ministr životního prostředí Richard Brabec v Paříži uvedl, že Česko je na dobré cestě splnit závazky přijaté s ostatními státy EU. Podle profesora ekologie Bedřicha Moldana není problém v celkovém čísle, ale v tom, že ČR dosáhla snížení už začátkem 90. let. "Říkáme, jak snadno dosáhneme závazku Evropské unie, ale je to od nás trošku nefér.

Hnědouhelná elektrárna Počerady vypustila v roce 2018 do atmosféry nejvíce oxidu uhličitého z českých zdrojů, přes 5,5 milionu tun. Na druhém místě skončila další elektrárna společnosti ČEZ Tušimice II s více než 4,4 milionu tun CO2, třetím největším znečišťovatelem byla elektrárna Chvaletice skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Zatímco Počerady a Tušimice se držely na podobné hodnotě jako předloni, Chvaletice zvýšily emise CO2 o 43 procent proti roku 2017 na nejvyšší hodnotu za posledních 11 let.

Čtěte také: Oxid uhelnatý v ČR

Dalšími v pořadí za těmito třemi elektrárnami v produkci emisí oxidu uhličitého loni byly paroplynová elektrárna Vřesová, hutnická firma ArcelorMittal Ostrava a Třinecké železárny. Podle Greenpeace elektrárna Počerady produkuje podobné množství emisí jako všechna nákladní auta v České republice.

„Zavřít nepotřebnou a velice plýtvavou elektrárnu Počerady by snížilo české emise oxidu uhličitého stejně, jako kdyby přestala jezdit úplně všechna nákladní auta.

Znečištění rtutí

Česká republika je především v důsledku spalování hnědého uhlí čtvrtým největším znečišťovatelem ovzduší rtutí v Evropské unii. Až za Českou republikou jsou lidnatější Francie či Velká Británie. Vyplývá to z nové studie Evropské agentury pro životní prostředí.

Do tří let má přitom Česká republika začít plnit nové evropské limity pro znečištění z uhelných elektráren, a snížit tak i emise rtuti. Česká republika nicméně využívá ve velkém rozsahu možnost udělování výjimek, a elektrárny tak plnění limitů mohou obcházet.

Podle studie Česká republika rtuť nejen vypouští, ale patří také mezi země, na jejímž povrchu se jedovaté imise nejvíce zachycují. Pětapadesát procent z nich přitom vzniká přímo na našem území. Zbylých čtyřicet pět procent tvoří dominantně imise z Polska, znečištěním ovzduší z Polska trpí především Morava. Hlavním zdrojem emisí rtuti je pálení uhlí, jeho spalováním však stát stále vyrábí celou polovinu veškeré energie.

Studie popisuje celkovou situaci v Evropě takto: “Historické a současné emise rtuti jsou stále zásadním ohrožením životního prostředí a zdraví lidí. Hlavním zdrojem nových emisí rtuti je pálení uhlí. Jak ukázala dřívější měření, Česká republika však rtuť nejen vypouští, ale také patří mezi země s největším spadem rtuti na čtvereční kilometr. 55 procent tohoto spadu pochází ze zdrojů na území České republiky. Největším zdrojem rtuti vypouštěné do ovzduší je dle Integrovaného registru znečišťování elektrárna Vřesová (372 kg za rok 2016, kdy jsou nejnovější data), na druhém místě je elektrárna Počerady (293 kg) a na třetím Elektrárny Tušimice (159 kg).

Hnutí DUHA a Greenpeace proto požadují, aby stát zamezil udělování výjimek z nového evropského limitu pro emise rtuti z velkých uhelných elektráren a naopak donutil provozovatele k jeho splnění (termín je do srpna 2021), nebo k odstavení elektrárny. Česko patří paradoxně i do desítky zemí, které nejvíce přispívají ke znečištění Baltského moře rtutí, sice daleko méně než Polsko či Německo, avšak je jediným znečišťovatelem, který neleží přímo u moře.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:„Kvůli masivnímu pálení hnědého uhlí není rtuť jen ve vzduchu, v půdě a vodě u nás, ale Česko se - jako jediný vnitrozemský stát - umístilo v desítce hlavních znečišťovatelů Baltského moře. Rtuť se pak Čechům v nebezpečnější formě vrací na stůl v mořských rybách. Řešení je naštěstí taktéž na stole - uhelné elektrárny musí snížit emise rtuti dle nového evropského limitu. Mají na to 3 roky a ministr životního prostředí by měl zaručit, že jeho úředníci nedovolí, aby elektrárny dostaly z těchto limitů výjimky. Pokud plnit nechtějí, tak ať se odstaví nebo fungují v omezeném režimu. Uhelná elektřina jde stejně na vývoz.

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, řekl:„Rtuť je vysoce toxická a ohrožuje především naši nervovou soustavu, v organismech se akumuluje a velmi špatně se z nich vylučuje. Omezování rtuti musí být pro Českou republiku prioritou. Už nyní je zakázané ji používat v nových teploměrech a postupně mizí i z osvětlení.

MUDr. Miroslav Šuta, expert v oblasti ekologických a zdravotních rizik, řekl:„Rtuť a její sloučeniny jsou toxické látky, které ohrožují jak zdraví člověka, tak ekosystémy. Poškozují zejména nervový a srdečně-cévní systém, přičemž nejcitlivější k jejich působení jsou malé dětí, u nichž narušují vývoj nervového systému.

Výroba energie spalováním hnědého uhlí řadí Českou republiku mezi důležité znečišťovatele jedovatou rtutí. V oblasti emisí rtuti z výroby energie zaujímáme 4. místo v EU. Výrazně více však znečišťuje Německo a Polsko. Studie zároveň říká, že díky novým evropským limitům pro znečištění z uhelných elektráren, klesnou roční emise z těchto zdrojů v EU z 15,5 tuny (v roce 2013) na méně než 9 tun (po roce 2021, kdy mají být limity splněny).

Aktivity k omezení znečištění

Sokolovská uhelná chce během následujících dvou let snížit emise oxidu uhličitého zhruba o 40 procent. Při postupném útlumu zpracování uhlí chce začít využívat ve své elektrárně ve Vřesové zemní plyn. Sokolovská uhelná nyní provozuje na Sokolovsku dvě elektrárny, uhelnou v Tisové a paroplynovou ve Vřesové. Elektrárna ve Vřesové zatím využívá unikátní technologii zplyňování uhlí.

A ačkoli jde o jednu z nejekologičtějších forem energetického využití uhlí, jsou náklady na provoz kvůli emisním povolenkám vyšší než u uhelné elektrárny v Tisové. Paroplynová elektrárna tak zřejmě přejde na vytápění zemním plynem nebo kombinaci zdrojů. Při výrobě energie z plynu je podle Štěpánka na megawatthodinu energie potřeba třetina povolenek ve srovnání s tím, kolik jich je nutné uplatnit při výrobě z uhlí.

„Pokud dochází k tomu, že cena povolenek leze nahoru, tak je to příklon k tomu, aby se vyráběla elektřina ze zemního plynu. My jsme za poslední dva roky investovali 1,25 miliardy do paroplynové elektrárny. Jenže, jak upozornil Štěpánek, pokud bude fungovat elektrárna na zemní plyn, bude stačit na obsluhu pár desítek lidí namísto stovek, které se podílely na technologii zplyňování uhlí.

Regulační opatření a imisní limity

Ministerstvo životního prostředí stanoví regulačním řádem soubor opatření. Zvláštní imisní limity se vyhlašují pro oxid siřičitý, oxid dusičitý, suspendované částice PM10 a troposférický ozon. V případě překročení zvláštních imisních limitů postupují orgány ochrany ovzduší podle ústředního regulačního řádu, krajských a místních regulačních řádů.

Aktuální informace o úrovni znečištění ovzduší zveřejňuje ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba. Provozovatelé stacionárních zdrojů vyjmenovaných v ústředním regulačním řádu vypracují a předloží inspekci ke schválení regulační řády obsahující regulační opatření.

Problémy s kvalitou ovzduší

Obdobně jako v předchozích letech přetrvává jako hlavní problém kvality ovzduší znečištění prachovými částicemi PM10 a PM2,5. V oblastech, kde koncentrace PM10 v roce 2006 překročily imisní limity, žije více než 62 % populace. Problematické jsou pak dále z pohledu četnosti překračování zejména Praha, Ústecký kraj a jižní Morava. K hlavním zdrojům emisí patří automobilová doprava a vytápění domácností. V Moravskoslezském kraji k tomu navíc „pomáhají“ dvě průmyslová odvětví - hutnictví a zpracování paliv - a imise ze sousedního Polska.

MŽP zároveň opět upozornilo vládu, že v případě prachových imisí neplníme národní ani evropské imisní limity (platné od 1. ledna 2005). Od 1. ledna 2010 mají být dodrženy také limity pro imise oxidu dusičitého a benzenu.

Je pravděpodobné, že zejména v oblasti Prahy a Brna, kde je nejvýznamnějším znečišťovatelem automobilová doprava, bude třeba přistoupit včas k zásadním opatřením ke zlepšení kvality ovzduší, jinak nebudeme schopní splnit ani tyto limity. Splnění imisního limitu pro benzen může být ohroženo i v Moravskoslezském kraji. Za překračování imisních limitů přitom hrozí České republice sankce ze strany Evropské komise.

Zároveň došlo k zastavení dosud klesajícího trendu koncentrací oxidu siřičitého a naopak k jeho mírnému vzestupu na všech lokalitách ČR. Tento mírný nárůst byl kromě nepříznivých meteorologických podmínek v prvních měsících roku pravděpodobně způsoben také návratem ke spalování uhlí v řadě obcí.

Dopady na zdraví

Na stránce jsou k dispozici základní informace o stavu ovzduší i o zdravotních důsledcích, ale také tipy na aktivity které proti znečišťování ovzduší mohou podniknout obce i jednotliví občané. Prachové částice jsou významným rizikem pro dýchací ústrojí. Větší částice jsou zachyceny v horních partiích dýchacího ústrojí, částice frakce PM10 se dostávají do dolních cest dýchacích. Jemnější částice označené jako frakce PM2,5 pronikají až do plicních sklípků.

Mezi účinky krátkodobě zvýšených denních koncentrací částic PM10 patří nárůst celkové nemocnosti i úmrtnosti, zejména na onemocnění srdce a cév, zvýšení počtu osob hospitalizovaných pro onemocnění dýchacího ústrojí, zvýšení kojenecké úmrtnosti, zvýšení výskytu kašle a ztíženého dýchání - zejména u astmatiků a z toho vyplývající zvýšená spotřeba léků.

Znečištění ovzduší částicemi PM10 se podle současných znalostí podílí na úmrtnosti české populace z 5 až 13 %. Expozice PM10 může dále přispívat k navýšení výskytu příznaků zánětu průdušek a dalších respiračních symptomů u dětí. S tím souvisí i neustálé zvyšování počtu alergických onemocnění dětí.

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), jejichž zástupcem je právě benzo(a)pyren, mají schopnost přetrvávat v prostředí, kumulují se ve složkách prostředí a v živých organismech a řada z nich má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti. Z vypočtených hodnot pro jednotlivé typy městských lokalit lze velmi přibližně odhadnout, že vliv emisí PAU z dopravy a domácích topenišť, vede v městských aglomeracích k navýšení zdravotních rizik o 1 až 2 případy onemocnění z 10tisícové populace.

Benzen má při dlouhodobé expozici účinky hematotoxické, genotoxické, imunotoxické a karcinogenní, přičemž jeho nejzávažnějším účinkem je právě karcinogenní působení. Ve vztahu k působení benzenu byly popsány nádory jater, prsu, nosní dutiny a leukémie.