Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu. Zohlednění dopadů dodávek, služeb či stavebních prací na životní prostředí je vedle ekonomických a sociálních aspektů jedním ze tří pilířů odpovědného veřejného zadávání.
Zelenými veřejnými nákupy (GPP) lze zmenšit přímé negativní dopady na životní prostředí, snížit emise skleníkových plynů, zvýšit podíl obnovitelné energie, snižovat množství odpadu a také podpořit ekologizaci trhu či dávat průmyslu stimulaci pro vývoj zelených technologií.
Zadávaní zelených veřejných zakázek („GPP“ - green public procurement) je důležitý nástroj ke dosahování cílů environmentálních politik souvisejících se změnou klimatu, racionálním a šetrným využívaním přírodních zdrojů a udržitelnou spotřebou a výrobou, a to zejména vzhledem k objemu výdajů veřejného sektoru za zboží a služby (jen v České republice je objem veřejných nakupů ve 990 mild.).
V roce 2017 bylo vydáno komplexní usnesení Vlády České republiky ze dne 24. července č. 531, o Pravidlech uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy. V usnesení se státní správa a samospráva zavazuje, že bude při nákupu zboží a služeb zohledňovat jejich environmentální aspekty.
V usnesení Vlády ČR č. 531 z roku 2017 se dále uvádí: “Zboží a služby, které státní správa a samospráva pořizuje, mají vždy určitý dopad na životní prostředí - jejich výroba, transport, užívání a likvidace jsou spojeny s produkcí látek uvolňovaných do prostředí, se spotřebou surovin, energií, vody atp. Zohledněním environmentálních aspektů je proto možné usměrnit tyto dopady tak, aby se orgány veřejné správy snažily pořídit výrobky, služby a práce s nižšími dopady na životní prostředí během jejich životního cyklu v porovnání s výrobky, službami a pracemi se stejnou hlavní funkcí, které by byly pořízeny jinak.
Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel
Pro nalezení vhodného ekologicky šetrného řešení je důležité důkladně analyzovat, jaké plnění vlastně zadavatel potřebuje. Není-li si zadavatel jistý, jaká ekologicky šetrná řešení jsou na trhu dostupná, či za jakou cenu, je možné relevantní informace obdržet prostřednictvím předběžných tržních konzultací v souladu s § 33 ZZVZ.
Nelze nezmínit, že ekologicky šetrné nakupování nemusí znamenat jen nákup produktů šetrnějších k životnímu prostředí. Může to znamenat i nakupovat účelněji, tedy např. výrobky, které zadavateli díky své kvalitě budou sloužit delší dobu.
Produktům a službám může být na základě splnění určitých parametrů udělena ekoznačka, přičemž to, jestli produkt nebo služba parametry ekoznačky splňuje, kontroluje nezávislá třetí strana. Může se jednat o ekoznačky pro různé produkty jako je EU květina a Ekologicky šetrný výrobek anebo o speciální ekoznačky, např. logo EU pro produkty ekologické produkce (biopotraviny), tzv. biolist nebo tuzemská biozebra, FSC pro dřevo a výrobky ze dřeva nebo ENERGY STAR pro výpočetní techniku.
Velmi aktuálním průřezovým tématem je udržitelné a hospodárné nakládání s vodou. Sucho, nerovnoměrnost srážek v průběhu roku, městské tepelné ostrovy, utužená i „odhalená“ půda, napřímené potoky a řeky, využívání pitné vody tam, kde není nezbytně nutná. To jsou alespoň některé z pojmů, které jsou spojené s potenciálem úspor vody při provozu v organizacích veřejné správy a celkově hospodárnějšího, udržitelnějšího nakládání zadavatelů veřejných zakázek s vodou.
Voda nutná k pěstování nebo výrobě zboží či poskytování služeb je často také „skrytá“ v dodávkách a službách.
Čtěte také: Český Brod hledá vedoucího životního prostředí: Co obnáší tato role?
Příkladem hospodárného využití dešťové vody je Park Pod Plachtami v Brně-Novém Lískovci. Městská část Brno - Nový Lískovec jako zadavatel tuto rekreační plochu dokončila již v roce 2012. Udržitelnost zde spočívá v tom, že je zachytávána voda z několika panelových domů a následně je svedena do retenční vodní nádrže, jezírka, které bylo vytvořeno po vzoru přírodních biotopů.
Ve snaze uspořit vodu při provozu organizací veřejné správy je možné požadovat úsporné splachování WC, perlátory na vodovodních bateriích, využívání úsporných programů spotřebičů ve vztahu k vodě (pračky, myčky nádobí apod.) a zároveň je vždy vhodné informovat uživatele o pozitivních dopadech šetření vodou v místě její spotřeby.
Zaměřit se na vodu „skrytou“ v dodávkách je poněkud složitější, může pomoci zaměřit se na ekoznačky, při certifikaci výrobků se totiž ve snaze minimalizovat vlivy na životní prostředí posuzuje celý životní cyklus výrobku.
V rámci ekologicky šetrných řešení je vhodné využít principů cirkulární ekonomiky s preferencí výrobků z recyklovaných materiálů, recyklovatelnosti po dosloužení, využití energie z obnovitelných zdrojů atd.
V praxi lze ekologicky šetrná řešení v zadávacím řízení podporovat několika způsoby. Nejčastěji se ekologicky šetrná řešení v zadávacím řízení podporují formou kombinace podmínky účasti v zadávacím řízení, tedy „zvláštní podmínky plnění“ v zadávací dokumentaci ve smyslu § 37 odst. 1 písm. d) ZZVZ, a obchodní podmínky ve smlouvě, přičemž nedodržení smluvního ujednání při plnění veřejné zakázky je sankcionováno smluvní pokutou nebo odstoupením zadavatele od smlouvy.
Čtěte také: Květnaté louky Bílých Karpat
Pokud výše uvedený postup nepostačuje, zadavatel může na základě znalosti trhu zvážit rozdělení předmětu veřejné zakázky na části ve smyslu § 101 ZZVZ, a postupovat pak při výběru dodavatelů v každé části odděleně. To může navíc podpořit účast malých a středních podniků v zadávacím řízení.
Jiná možnost je popsat v zadávací dokumentaci parametry předmětu plnění prostřednictvím požadavků na výkon nebo funkci, popis účelu nebo potřeb, které mají být naplněny ve smyslu § 89 odst. 1 písm. a) ZZVZ. Zadavatel nemusí stanovovat všechny charakteristiky, které má produkt, služba nebo stavební práce mít, musí ale dostatečně podrobně stanovit, jaký má mít efekt.
V některých případech je vhodnější zařadit ekologicky šetrná řešení do multikriteriálního hodnocení a tedy míru naplnění ponechat na rozmyslu a možnostech dodavatele a následně ji hodnotit.
Ekonomickou výhodnost nabídky lze v souladu s § 114 odst. 2 ZZVZ hodnotit mimo jiné na základě poměru nákladů životního cyklu a kvality nebo také podle nejnižších nákladů životního cyklu. Životním cyklem se rozumí všechny po sobě jdoucí nebo provázané fáze, zahrnující výzkum a vývoj, pokud mají být provedeny, výrobu, obchod a jeho podmínky, přepravu, užívání a údržbu, po celou dobu existence předmětu dodávky nebo stavby nebo poskytování služby, od získání surovin nebo vytvoření zdrojů po odstranění, likvidaci a ukončení služby nebo používání (§ 28 odst. 1 písm.
Náklady životního cyklu musí v souladu s § 117 ZZVZ zahrnovat nabídkovou cenu a mohou také zahrnovat ostatní pořizovací náklady, náklady související s užíváním předmětu plnění, náklady na údržbu, nebo náklady spojené s koncem životnosti (např. náklady na jeho recyklaci nebo likvidaci poté, co doslouží), přičemž se jedná o neuzavřený výčet.
Provozní náklady přitom v mnoha případech ve své výši převyšují pořizovací cenu; v některých případech dokonce nižší pořizovací náklady vedou ke zvýšeným nákladům, které bude muset zadavatel vynaložit v průběhu životního cyklu předmětu plnění, například na jeho údržbu.
Požadavky na metody pro stanovení nákladů životního cyklu jsou stanoveny v § 118 ZZVZ.
V případě výslovného připuštění nebo požadování variant v souladu s § 102 ZZVZ lze bodově zvýhodnit ekologicky šetrné varianty.
V souladu s § 79 odst. 1 a odst. 2 písm. h) ZZVZ zadavatel může k prokázání technické kvalifikace požadovat opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky. Typickým opatřením podle tohoto ustanovení bude požadavek na zavedení systému environmentálního řízení a auditu Evropské unie (EMAS) či jiného systému environmentálního řízení v souladu s § 80 odst. 2 ZZVZ.
V zadávací dokumentaci je také možné, pokud má zadavatel požadavky na vlastnosti předmětu plnění z hlediska environmentálního, požadovat předložení určitého osvědčení (štítek) ve smyslu § 94 odst. 1 ZZVZ. Takovými štítky mohou být například ekoznačky, pokud splňují požadavky tohoto ustanovení. Zadavatel však musí přijmout jakýkoli jiný vhodný štítek osvědčující, že nábytek splňuje rovnocenné požadavky, případně, v souladu s § 94 odst. 3 ZZVZ, jiný rovnocenný důkaz.
Ekologicky šetrná řešení lze zohledňovat ve veřejných zakázkách s nejrůznějšími předměty plnění.
Významným prvním krokem by měl být požadavek na technickou kapacitu a především adekvátní zkušenosti dodavatele stavby v oboru nízkoenergetické a pasivní výstavby, eventuálně výstavby jiných požadovaných staveb (např.
Zadavatelé zakázky můžou například požadovat projekty s určitým počtem materiálů s označením ekologicky šetrný výrobek (EŠV) nebo s certifikátem Environmentální prohlášení typu III (EPD, jak tomu bylo například u projektů v rámci výzvy Zelená úsporám).
Kromě ekoznačení použitých stavebních materiálů je vhodné požadovat velmi nízkou úroveň energetické náročnosti budovy - a to včetně stanovení spotřeby primárních energií. Tímto způsobem dojde k zásadnímu snížení spotřeby energie.
Jedenáctý ročník celostátní soutěže Český energetický a ekologický projekt ׀stavba ׀inovace, kategorie Student 2012 vyhlašuje společnost Top Expo CZ, s.r.o. za podpory rektorů pěti vysokých škol: TUL, ČVUT, VŠB-TUO, VUT a ZČO. Kromě hlavních cen budou vyhlášeny i ceny rektorů a patronů soutěže ze soukromé sféry.
Na návrh děkana Fakulty strojní, doc. Španiela, byla udělena Bc. Janu Střelečkovi - absolventu magisterského studia Ústavu řízení a ekonomiky podniku, Fakulty strojní ČVUT v Praze si Martin Nečas, s projektem Robotická hlava pro kolaborativní průmyslový robot YuMi. Student Jan Merunka převzal Cenu profesora Jaroslava Buchara 2021 za výjimečnou bakalářskou práci. Grantová agentura České republiky (GA ČR) ocenila stupněm „vynikající“ projekt č. Fakulta strojní ČVUT v Praze spolu s firmou Honeywell, spol. s r.o.
| Ocenění | Jméno a instituce | Práce / Projekt |
|---|---|---|
| 1. místo v soutěži o cenu Wernera von Siemense 2022 | Ing. Tomáš Halada (ČVUT) | Problémy proudění s volnou hladinou |
| 3. místo v 24. ročníku Ceny Wernera von Siemense | Ing. Martin Hodek (ČVUT) | Neznámé |
| Cena Wernera von Siemense 2020 | Ing. Nikola Pokorný, Ph.D. (ČVUT) | Zasklený kapalinový fotovoltiacko-tepelný kolektor |
| Cena předsedy Grantové agentury České republiky | Tým prof. (ČVUT) | Neznámé |
tags: #český #energetický #a #ekologický #projekt #stavba