Čeští Europoslanci a Ekologická Politika v Evropském Parlamentu

Brusel - Čeští europoslanci se aktivně zapojují do debat o ekologické politice Evropské unie, přičemž jejich názory se různí v závislosti na politické příslušnosti.

Odmítnutí návrhu EK na snížení emisí CO2

Český europoslanec Ondřej Knotek na zasedání výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu (ENVI) předložil k projednání odmítnutí návrhu Evropské komise (EK) na snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990.

Knotek (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu návrh EK jasně odmítl s tím, že není realistický, a varoval před jeho údajnými ničivými dopady na evropskou ekonomiku a každodenní život občanů. „Evropská komise chce tlačit Evropu do závazků, které nikdo jiný na světě nemá. Odnesou to naši občané a průmysl, zatímco globální klima se tím nezachrání,“ uvedl český europoslanec, kterého na jednání výboru ENVI přišla podpořit i jeho kolegyně, europoslankyně Jana Nagyová (ANO).

„Evropská unie již má dva plně závazné klimatické cíle ke snížení emisí a přidávat třetí nese velké riziko dopadů na ekonomiku,“ dodal v rozhovoru s českými novináři v Bruselu Knotek, který je zpravodajem pro tuto legislativu. Jedním je cíl pro rok 2030 snížit množství emisí o 55 procent, druhým je pak do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality.

Zástupce nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP) během debaty zmínil, že i v rámci jejich skupiny se vedou různé diskuse. Zamítnutí návrhu ale frakce nepodporuje s tím, že "chce být konstruktivní", uvedl německý europoslanec Peter Liese. Očekává se, že právě frakce EPP přijde s alternativním návrhem, pro který se bude snažit získat podporu.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

Evropský parlament je podle zdrojů ČTK rozdělený na tři části, jedna chce návrh komise odmítnout, další velmi malá část by ho chtěla ještě zpřísnit a třetí část by se nejspíš přiklonila k určitému zmírnění cíle. Právě uvnitř této části je třeba hledat většinu pro dohodu, dodal jeden ze zdrojů, který nicméně očekává "divokou diskusi".

O Knotkově návrhu by se mělo ve výboru ENVI hlasovat 23. září a na plénu EP pak v říjnu. Jestliže se ale na klimatickém cíli pro rok 2040 neshodnou o pár dní dříve ministři životního prostředí EU, hrozí, že se i vyjednávání v Evropském parlamentu posunou.

Zástupce druhé nejsilnější socialistické frakce v EP (S&D) na adresu Knotka během debaty ve výboru uvedl, že jeho stanovisko je "naprosto nezodpovědné a nebezpečné pro ekonomiku i bezpečnost našich dětí". Podivoval se rovněž nad tím, že má český europoslanec na starosti legislativu, které nevěří. Podobně se vyjádřila i liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe), která návrh komise rovněž podpořila, a frakce Zelených.

Knotka naopak podpořila polská europoslankyně Anna Zalewská z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) či zástupkyně krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN).

„Návrh pana Knotka sklidil ve výboru doslova výsměch, protože nenavrhl absolutně nic. Nedal žádnou alternativu na stůl. To je vizitka ANO europoslanců a jejich práce v Bruselu. Český průmysl s občany tím nechal na holičkách,“ zkritizovala svého kolegu europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z frakce EPP. Rozumné změny v rámci Green Dealu je podle ní potřeba vyjednat a odpracovat. „Podařilo se nám takto upravit emisní pokuty pro automobilky, abychom ochránili tento sektor a pracovní místa. I klimatické cíle musíme upravit tak, aby dávaly smysl, průmysl obstál a zelené technologie byly dostupné lidem,“ dodala s tím, že lidovecká frakce bude podle ní navrhovat buď větší flexibilitu k dosažení cílů nebo nižší cíl.

Čtěte také: Český Brod hledá vedoucího životního prostředí: Co obnáší tato role?

Český europoslanec Alexandr Vondra (ODS) z frakce ECR označil nový cíl za nerealistický a návrh komise za špatný krok, který přichází ve špatnou dobu. „Čili já budu proti,“ uvedl Vondra. Podobně jako Knotek i Vondra zmínil, že Evropa už má cíle pro rok 2030 a 2050, k tomu i národní plány na snížení množství emisí, a proto další legislativní návrh není potřeba.

„Jde jen o vyjádření zeleného fanatismu, a pak také okopírování německé koaliční dohody,“ dodal s tím, že právě i v této dohodě o vzniku vlády Friedricha Merze se hovoří o využití takzvaných uhlíkových kreditů z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí. Komise se v tomto případě drží svého cíle devadesátiprocentního snížení emisí do roku 2040, nicméně podle návrhu může EU dosáhnout až tří procentních bodů nákupem právě těchto uhlíkových kreditů.

Proti návrhu EK bude Vondra podle svých slov bojovat a v této souvislosti zmínil rovněž i snahu využít současnou situaci „k tlaku na zrovnoprávnění jádra“, tedy postavit ho na stejnou úroveň s jinými energetickými zdroji. Cíl, který by podpořil pro rok 2040, má hodnotu 77,5 procenta.

„Člověk nemusí být super matematik, aby věděl, že jestliže máme závazek platný do roku 2030 minus 55 procent a karbonovou neutralitu, tedy 100 procent, do roku 2050, tak kolik je polovina mezi 55 a 100? Myslím, že 77,5 procenta. To by bylo pro mě akceptovatelné.

Podpora a Odpor k Novému Klimatickému Cíli

Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by mohlo pocházet z mezinárodních uhlíkových kreditů.

Čtěte také: Květnaté louky Bílých Karpat

Postoj Evropského parlamentu se velmi podobá pozici Rady EU. Z českých europoslanců nový klimatický cíl podpořilo všech pět zástupců frakce Evropské lidové strany (EPP) a rovněž i pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Proti hlasovalo 14 českých europoslanců.

Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července, navzdory výhradám některých států, včetně České republiky, které chtěly krok odložit. Návrh poprvé počítal s tím, že země EU budou moci využívat uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí. Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují kompenzovat část emisí finanční podporou projektů snižujících emise jinde ve světě.

Zpravodajem pro návrh se v europarlamentu stal český europoslanec Ondřej Knotek (ANO), který prosazoval zamítnutí plánu Evropské komise. Jeho návrh ale neprošel a europoslanci podpořili kompromisní návrh frakcí EPP, S&D, Renew Europe a Zelených.

Kompromisní návrh zmiňuje podobnou pružnost, k jaké vyzvaly členské státy. "Od roku 2036 by až pět procentních bodů čistých emisí mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí, ale europarlament chce záruky, že to bude podléhat robustním ochranným opatřením.

Česko tehdy v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Jedním z ústupků například je, že systém nových emisních povolenek ETS2 bude odložen o jeden rok a spuštěn až v roce 2028.

Nový klimatický cíl odmítl Ondřej Krutílek (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Podle Alexandra Vondry (ODS, ECR) jde o cíl nerealistický a pro EU nedosažitelný. Zpravodaj návrhu Knotek výsledek hlasování nepovažuje za prohru.

Nový klimatický cíl naopak podpořila pirátská europoslankyně Gregorová z frakce Zelených. Ocenila rovněž možnost využití až pěti procent takzvaných mezinárodních kreditů, nicméně za přísné kontroly.

Alexandr Vondra a Konzervativní Přístup k Ekologii

O konzervativním přístupu k ekologii jsme se bavili s Alexandrem Vondrou, europoslancem za ODS. Vondra uvedl, že přírodu má rád odjakživa a že vystudoval geografii se zaměřením na erozní geomorfologii. Po zvolení do Evropského parlamentu v roce 2019 se rozhodl věnovat Green Dealu, protože cítil potřebu chránit přírodu a zároveň se obával, aby se boj s klimatem nezvrhl v novou totalitu.

Podle Vondry si pravice nechala ukrást téma ekologie levicí, která se nyní zaměřila na zelenou revoluci. Vyzývá proto konzervativní pravici, aby se tohoto tématu ujala. Zdůrazňuje, že ochrana přírody je pro konzervativce přirozená, a že by měli usilovat o racionální evoluci, nikoli revoluční řešení.

Vondra kritizuje stresování mladých lidí brzkým koncem světa a prosazuje vyvážený přístup k udržitelnému rozvoji, který zohledňuje ochranu přírody, ekonomické možnosti a sociální únosnost. Upozorňuje, že Evropa by se měla zaměřit na ochranu biodiverzity, vody a krajiny a na snižování ekologické zátěže v zemědělství.

Vondra zdůrazňuje, že Česká republika by měla při adaptaci na klimatickou změnu hledět na realizovatelnost kroků a na to, aby neznamenaly neúměrnou zátěž pro lidi i firmy. Podporuje technologickou neutralitu a bezemisní jádro a vyzývá k urychlení povolovací procesů a k aktivnímu zapojení byznysu do transformace.

Dále Vondra vidí v Polsku partnera v prosazování politiky, která neožebračí naše země, a v odporu proti výstřelkům anglosaské woke ideologie. Upozorňuje, že česká ekonomika má nevýhodnou startovací pozici kvůli silnému průmyslu a minimu obnovitelných zdrojů, a vyzývá k urychlenému jednání a k investicím do jaderné energetiky a přenosové soustavy.

Činnost ve Výboru pro Životní Prostředí (ENVI)

Alexandr Vondra působí v EP ve výboru pro životní prostředí (ENVI), kde se snaží hájit české zájmy. Zabránili úmyslu jádro znevýhodnit v taxonomii, nově se nám podařilo ho zařadit mezi preferované nástroje dekarbonizace. Dále se snaží otupovat šílená nařízení typu EURO 7 nebo zákaz spalovacích motorů po roce 2035, předkládat pozměňovací návrhy, hledat spojence napříč spektrem. Věří však, že se blýská na lepší časy, že příští parlament bude racionálnější.

Podpořil nařízení na obnovu přírody a poškozených ekosystémů, protože je to přesně ten směr, kterým by se podle něj zelená politika měla vydat, jsou to konkrétní věci s lokálními dopady, jejichž efekty kolem sebe uvidíme ještě za našich životů. Pomůže to zadržovat vodu v krajině, pomůže to ohroženým ptákům a včelám, prospěje to i lidem.

tags: #europoslanec #ekologie #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Odpadové hospodářství Humpolec
• Jak postupovat při zamořování ovzduší
• Definice úvěru a emise
• O rostlinách naší přírody
• Tradiční recepty a moderní variace